Kariérové rozhodování žáků při výběru oboru střední školy

Kariérové rozhodování žáků při výběru oboru střední školy

Proč je třeba výběru střední školy věnovat pozornost?

Výběr oboru na střední škole má pro žáka zásadní význam. Představuje základ profesního směřování, případně i dalšího studia v terciárním vzdělávání nebo v nástavbě. I když část žáků později studuje nebo pracuje v jiném oboru, nevhodná volba oboru střední školy může jejich další studijní nebo pracovní možnosti a šance významně omezit. V případech, kdy žák během studia střední školy zjistí, že zvolený obor neodpovídá jeho zájmům nebo schopnostem, stojí žák a často i jeho rodiče před rozhodnutím, jestli obor dostudovat a změnit kariérní směřování až po úspěšné maturitní nebo závěrečné zkoušce nebo přestoupit na jiný obor už během střední školy, což sebou ovšem nese řadu problémů, např. prodloužení doby studia, potíže se začleněním staršího žáka do kolektivu apod. Z hlediska školského systému pak vede k tzv. školní turistice.

Jak probíhá kariérové rozhodování žáků učebních oborů?

Vliv na rozhodování žáků o výběru oboru – žáci učebních oborů

Kdo se nejvíce podílí na rozhodování o výběru oboru v případě učebních oborů? Největší vliv mají zpravidla rodiče. Významný vliv má i širší sociální okolí, příbuzní, a kamarádi a jejich pracovní a kariérní dráhy a také konkrétní životní zkušenosti žáka, brigády apod., dále poskytují žákům kariérové informace i služby výchovní a kariéroví poradci na školách, případně externí poradenské služby.

V případě žáků, kteří vstupují do učebních oborů má největší vliv na rozhodnutí o výběru konkrétního oboru:

    84 % Vlastní rozhodnutí žáka

    50 % Rodiče

    23 % Lidé z praxe

    22 % Kamarádi

    9 % Poradce na škole

    9 % Jiný učitel než poradce

    Vlastní rozhodnutí při volbě oboru nejčastěji uváděli žáci ve skupině Osobních a provozních služeb (88 %) a žáci strojírenských oborů (89 %). Naopak nejméně často si svůj obor sami vybrali žáci ve skupinách Obchod (76 %).

    Rodiče měli větší vliv na výběr oboru u žáků, kteří směřovali do oboru Obchod (69 %) a Potravinářských oborů (65 %)

    Setkání s lidmi z praxe ovlivnilo výběr oboru střední školy zejména u budoucích žáků osobních služeb (42 %) a také zemědělských a strojírenských oborů a oborů gastronomie.

    Kamarádi motivovali především budoucí žáky stavebních (34 %) a zemědělských oborů (39 %) a oborů služeb (33 %).

    Poradci na škole ovlivnili nejčastěji žáky, kteří směřovali do stavebních, zemědělských a gastrooborů (kolem 14 %).

    Jiný učitel ovlivnil nejčastěji budoucí žáky stavebních oborů.

Tab. 1: Kdo Vás výrazně ovlivnil při výběru oboru, který studujete? – učební obory (kat. H) (v % kladných odpovědí, možnost výběru více odpovědí současně)

Co motivuje budoucí žáky učebních oborů k výběru konkrétního oboru?

Budoucí žáci učebních oborů si volí svůj obor nejčastěji na základě:

    69 % si vybírá na základě zájmu o obor

    67 % předpokládaného dobrého finančního ohodnocení

    65 % snadného uplatnění na trhu práce

    55 % zájmu zaměstnavatelů v regionu

    48 % blízkosti školy

    21 % možnosti získat stipendium

    18 % špatného prospěchu, kvůli kterému museli přizpůsobit výběr oboru

    14 % nepřijetí na jiný obor, kdy si svůj obor zvolili jako „náhradní“

    Zájem o obor byl hlavní motivací nejčastěji pro žáky ve strojírenských oborů (87 %), oborů Potravinářství a potravinářská chemie (83 %) a oborů Osobní a provozní služby (85 %). Naopak relativně méně častou motivaci představoval pro žáky, kteří si vybrali obor Obchod (59 %)

    Uplatnění na trhu práce motivovalo k volbě svého oboru především žáky stavebních oborů, a to jak z hlediska snadného získání zaměstnání (90 %) i zájmu zaměstnavatelů v regionu (63 %). Finanční ohodnocení bylo motivací i pro budoucí vyučené strojaře (59 %). Zájem zaměstnavatelů v regionu brala při výběru oboru v úvahu také asi polovina žáků zemědělských (51 %) a strojírenských oborů (50 %). Naopak snadné uplatnění na trhu práce hrálo menší roli při rozhodování žáků potravinářských oborů (48 %) a oboru Obchod (45 %).

    Finanční ohodnocení bylo podstatné pro výběr oboru především pro žáky stavebních (73 %) a strojírenských oborů (59 %). Naopak budoucí finanční ohodnocení v oboru nehrálo významnou roli při volbě žáků potravinářských oborů a oboru Obchod (kolem 30 %).

    Žáci potravinářských oborů, oboru Obchod a gastronomických oborů si často vybírali obor na základě blízkosti a dopravní dostupnosti školy (kolem tří čtvrtin z nich).

    Špatný prospěch ovlivnil výběr oboru asi třetiny budoucích žáků stavebních (33 %) a zemědělských oborů (31 %). Velkou roli v těchto oborech hrálo i nepřijetí na jiný obor (27 %, resp. 21 %). Nepřijetí na jiný obor, a tedy volbu svého oboru jako náhradního, uvádí také asi pětina žáků potravinářských oborů a oboru Obchod.

    Možnost získání stipendia nebo jiná finanční podpora hrály roli zejména v rozhodování budoucích žáků stavebních oborů (40 %) a zemědělských oborů (23 %).

Tab. 2: Důvody pro výběr oboru – učební obory - kat. H (v % odpovědí)

Charakteristiky jednotlivých učebních oborů z pohledu motivace žáků pro jejich volbu

    Strojírenství a strojírenská výroba

Nadprůměrnou roli při výběru strojírenských oborů hraje zájem o obor (87 %). Poměrně často se žáci rozhodují i podle finančního ohodnocení (59 %) a berou v úvahu zájem zaměstnavatelů v regionu (50 %). Blízkost školy a dopravní dostupnost ovlivňuje asi dvě třetiny žáků (65 % žáků, což odpovídá průměru). Asi čtvrtinu žáků ovlivňuje slabší prospěch (24 %), na druhou stranu nepřijetí na jiný obor není častým důvodem, proč si žáci zvolili tento obor (15 %). Vstup do strojírenských oborů byl často motivován zájmem o obor, takže se často jednalo o rozhodnutí samotného žáka (89 %), naopak menší vliv měli rodiče (47 %) nebo kamarádi (11 %).

    Potravinářství a potravinářská chemie

Tyto obory si žáci volí nadprůměrně často z důvodu zájmu o obor (83 %). Velkou roli při výběru hraje blízkost školy (80 %). Naopak nízkou motivací je uplatnění na trhu práce a budoucí plat, kdy žáci od volby tohoto oboru většinou neočekávají dobré finanční ohodnocení ani snadné uplatnění. Vstup do potravinářských oborů byl velmi často vlastním rozhodnutím žáka (85 %), ale významný vliv měli i rodiče (65 %). Na druhou stranu asi pětina žáků si obor vybrala jako náhradní, protože nebyli přijati na jiný preferovaný obor (22 %).

    Stavebnictví, geodézie a kartografie

Tyto obory si žáci volí jednoznačně pro snadné uplatnění na trhu práce (90 %) a finanční ohodnocení (73 %) a motivováni jsou také zájmem zaměstnavatelů (63 %). Zájem o obor je důvodem výběru oboru tří čtvrtin z nich. Na druhé straně poměrně často si tyto obory volí žáci i jako náhradní při nepřijetí na jiný obor (27 %) nebo z důvodu špatného prospěchu (33 %). Vysoký podíl žáků je motivován i možností získat stipendium (40 %). Stavební obory si žáci vybírali převážně z vlastního rozhodnutí (79 %), ale nadprůměrně často byli také ovlivněni i kamarády, poradci na škole nebo jinými učiteli.

    Zemědělství a lesnictví

Do zemědělských oborů žáci poměrně často vstupují z důvodu zájmu o obor, který motivuje asi tři čtvrtiny z nich. Častou motivací je také blízkost školy (69 %). Finanční ohodnocení představuje průměrnou motivaci (56 %). Ve srovnání s jinými obory si toto zaměření volí relativně častěji kvůli špatnému prospěchu (31 %) nebo nepřijetí na jiný obor (21 %). Zemědělské obory si většina žáků vybrala na základě vlastního rozhodnutí žáci (82 %), častěji do rozhodování vstupovali i spolužáci.

    Gastronomie, hotelnictví a turismus

Nejčastější motivací pro volbu gastronomických oborů je zájem o obor, který ovlivňuje asi tři čtvrtiny žáků (72 %). Výrazně nadprůměrně často si žáci volili tento obor z důvodu blízkosti a dostupnosti školy (72 %). Snadné získání práce motivovalo 62 % zájemců o tyto obory. Naopak finanční ohodnocení je motivací jen pro přibližně polovinu z nich (52 %). Špatný prospěch a nepřijetí na jiný obor jsou méně častým důvodem, proč žáci začali studovat tyto obory. Ovlivnily přibližně každého pátého až šestého žáka (18 %, resp. 14 %). Výběr gastrooborů závisel nejčastěji na rozhodování samotných žáků (86 %), rodiče měli menší vliv (39 %).

    Obchod

Pro obor Obchod je nadprůměrnou motivací blízkost školy (76 %) a nepřijetí na jiný obor (21 %) kdy si asi pětina žáků volí tento obor jako náhradní. Naopak žáci si tento obor nejméně často volí z důvodu zájmu (jen 59 %) a zároveň ani neočekávají moc dobré uplatnění na trhu práce (jen 45 % motivovalo dobré uplatnění). Velmi nízká je i finanční motivace budoucích žáků (31 %). Obor Obchod patří k těm, kde vlastní rozhodnutí žáků mělo nejmenší vliv (76 %), naopak významnou roli mělo doporučení rodičů (69 %).

    Osobní a provozní služby

Obory ze skupiny Osobní a provozní služby si žáci volí nadprůměrně často z důvodu zájmu o tento obor (85 %) a očekávání snadného uplatnění (74 %), Nadprůměrně často se rozhodují pro tento obor z důvodu blízkosti školy (62 %). Naopak špatný prospěch a nepřijetí na jiný obor nejsou častým důvodem pro volbu tohoto oboru, ovlivnily jen asi šestinu žáků (kolem 15 %). Obory služeb si žáci volí nejčastěji z vlastního rozhodnutí (88 %), což souvisí s jejich výrazným zájmem o obor. Rodiče měli spíše nižší vliv.

Jak probíhá kariérové rozhodování budoucích žáků maturitních oborů?

Vliv na rozhodování žáků maturitních oborů (kat. M) při výběru oboru střední školy

V případě žáků, kteří vstupují do maturitních oborů (kat. M) je opět nejvýznamnější především vlastní rozhodnutí a názor rodičů. Podobně jako u vyučených hrají významnou roli i kamarádi a lidé z praxe. Míra vlivu na rozhodnutí o výběru oboru střední školy:

    88 % Vlastní rozhodnutí žáka

    59 % Rodiče

    26 % Kamarádi

    25 % Lidé z praxe

    12 % Jiný učitel než poradce

    9 % Poradce na škole

    Nejčastěji si na základě vlastního rozhodnutí vybrali svůj obor žáci informatických oborů (96 %), skupiny Umění a užitého umění (97 %) a Práva, právních a veřejnosprávních oborů (94 %). Naopak nejméně často se sami rozhodli pro zemědělský obor (65 %).

    Rodiče nejčastěji vstupovali do rozhodování v případě žáků strojírenských oborů (76 %), dále pak oborů Doprava a spoje (66 %) a pedagogických oborů (65 %).

    Kamarádi ovlivnili nejvíce rozhodování žáků strojírenských oborů (41 %).

    Poradci na škole nejčastěji ovlivnili žáky vstupující do oborů ve skupině Pedagogika, učitelství a sociální péče (19 %) a dále žáky ve skupině Právo, právní a veřejnosprávní činnost (14 %). Vliv jiného učitele se promítl také zejména do rozhodování žáků o studiu pedagogických a sociálních oborů (24 %) a dále pak uměleckých oborů (25 %).

    Lidé z praxe představovali vzor pro výběr oboru zejména pro budoucí žáky pedagogických oborů (40 %) a elektrotechniky (30 %). 

Tab. 3: Kdo Vás výrazně ovlivnil při výběru oboru, který studujete? - maturitní obory - kat. M (v % kladných odpovědí, možnost výběru více odpovědí současně)

Co motivuje budoucí žáky k výběru maturitního oboru (kat. M) střední školy?

Budoucí žáci maturitních oborů si volí svůj obor nejčastěji na základě:

    78 % zájmu o obor

    74 % snadného uplatnění na trhu práce

    54 % předpokládaného dobrého finančního ohodnocení

    55 % zájmu zaměstnavatelů v regionu

    57 % blízkosti školy

    4 % špatného prospěchu, kvůli kterému museli přizpůsobit výběr oboru

    9 % nepřijetí na jiný obor, kdy si svůj obor zvolili jako „náhradní“

    Na základě zájmu o obor, který představuje vůbec nejsilnější motivaci pro výběr oboru, si vybrali své oborové zaměření nejčastěji žáci zdravotnických (91 %), elektrotechnických (90 %) a pedagogických oborů (90 %), dále také žáci Obecně odborné přípravy, tedy lyceí (89 %) a stavebních a právnických oborů (89 %).

    Snadné uplatnění na trhu práce motivovalo zejména žáky v technických oborech, konkrétně informatických (89 %), strojírenských (94 %), elektrotechnických (85 %) a dopravních (84 %).

    Podobně je v technických oborech důležitou motivací pro žáky i finanční ohodnocení, zejména v případě informatických (87 %) a strojírenských oborů (89 %).

    Zájem zaměstnavatelů v regionu je také podstatný častěji pro žáky s technickým zaměřením, ovlivňuje více než polovinu žáků strojírenských (66 %), elektrotechnických (58 %) a dopravních (55 %) oborů.

    Naopak snadné uplatnění na trhu práce a finanční ohodnocení nepředstavují příliš podstatnou motivaci pro žáky uměleckých oborů (28 %, resp. 25 %) a zemědělských oborů (49 %, resp. 41 %). Ve skupině Pedagogika, učitelství a sociální péče jsou žáci motivováni snadným uplatněním (79 %), zároveň si ovšem tyto obory v souladu s reálnou situací nevolí s očekáváním vyššího finančního ohodnocení (35 %).

    Blízkost školy hraje nadprůměrnou roli při výběru žáků vstupujících do ekonomických oborů (75 %).

    Špatný prospěch ovlivňuje volbu oboru nejčastěji u žáků zemědělských (11 %) a gastronomických oborů (12 %). A jako náhradní obor z důvodu nepřijetí na jiný obor je nejčastěji zvolen obor Doprava a spoje (26 %) a Právo, právní a veřejnosprávní činnost (20 %).

    Možnost získat stipendium pak motivuje nejčastěji žáky ve skupinách Doprava a spoje (18 %) a Zemědělství a lesnictví (11 %).

Tab. 4: Důvody pro výběr oboru – maturitní obory - kat. M (v % odpovědí)

Charakteristiky jednotlivých maturitních oborů (kat. M) z pohledu motivace žáků pro jejich volbu

    Informatické obory

Informatické obory si žáci volí nadprůměrně často z důvodu zájmu o obor (89 % z nich), snadného uplatnění (89 %) a dobrého finančního ohodnocení (87 %). Naopak tento obor si žáci téměř vůbec nevybírají žáci z důvodu špatného prospěchu nebo jako náhradní obor.

Žáci přitom do informatických oborů vstupují výrazně často především na základě vlastního rozhodnutí (96 %), rodiče ovlivnili asi polovinu z nich, což je ve srovnání s jinými maturitními obory méně často.

    Strojírenství a strojírenská výroba

Volba strojírenských oborů je často motivována zejména dobrou pozicí na trhu práce, kdy naprostá většina žáků očekává snadné uplatnění na trhu (94 %) i dobré finanční ohodnocení (89 %). Motivací pro výběr tohoto oboru je pro dvě třetiny žáků také zájem zaměstnavatelů v regionu. Špatný prospěch ani nepřijetí na jiný obor nejsou častým důvodem pro výběr právě tohoto oboru. Žáci strojírenských oborů si obor volí nejčastěji na základě svého rozhodnutí (82 %), ovšem výrazně nadprůměrně je ovlivňují rodiče (76 %) a kamarádi (41 %).

    Elektrotechnika, telekomunikační a VT

Pro volbu elektrotechnických oborů jsou nejdůležitější zájem o obor (90 %) a uplatnění na trhu práce, zejména možnost snadno získat zaměstnání (85 %), předpokládané dobré finanční ohodnocení (68 %), poptávka zájem zaměstnavatelů v regionu (58 %) a blízkost školy (63 %).

    Stavebnictví, geodézie a kartografie

Hlavní motivací pro studium stavebních oborů je zájem o obor (89 %) a finanční ohodnocení v oboru (76 %).

    Doprava a spoje

Obor Doprava a spoje si žáci méně často vybírají z důvodu zájmu o obor (63 %), naopak častou motivací je snadné uplatnění (84 %). Nadprůměrně častým důvodem pro volbu tohoto oboru je nepřijetí na jiný obor (26 %).

    Zemědělství a lesnictví

Zemědělství a lesnictví si žáci vybírají méně často než ostatní obory z důvodu zájmu o obor a zároveň není častou motivací ani uplatnění na trhu práce. Naopak žáci si nadprůměrně často vybírají podle zájmu zaměstnavatelů v regionu a částečně je limituje špatný prospěch.

    Zdravotnické obory

Pro studium zdravotnických oborů je hlavním dominantním důvodem zájem o obor (91 %), naopak finanční ohodnocení není častou motivací pro výběr tohoto oboru (37 %).

    Ekonomika a administrativa

Ekonomické obory si žáci vybírají méně často z důvodu zájmu o tento obor (76 %), průměrnou motivaci představuje uplatnění na trhu práce, často si tento obor vybírají z důvodu blízkosti školy (58 %).

    Gastronomie, hotelnictví a turismus

Gastroobory si žáci ve srovnání s jinými vybírají méně často na základě zájmu o obor a nižší roli hraje očekávání dobrého finančního ohodnocení, naopak častěji si tento obor vybírají z důvodu špatného prospěchu (12 %) a nepřijetí na jiný obor (12 %).

    Právo, právní a veřejnosprávní obory

Právo, právní a veřejnosprávní obory si žáci volí zejména kvůli zájmu o obor, pozitivně jsou motivováni i ve vztahu k uplatnění na trhu práce. Nadprůměrně častým důvodem je nepřijetí na jiný obor, a tedy tato volba slouží častěji jako náhradní (20 %).

    Pedagogika, učitelství a sociální péče

Pedagogické obory si žáci volí především kvůli zájmu o obor a dobré možnosti uplatnění, zároveň tento obor zpravidla neslouží jako obor náhradní.

    Umění a užité umění

Umělecké obory si volí žáci především z důvodu zájmu, naopak uplatnění na trhu práce je v těchto oborech složitější a žáci si tyto obory zpravidla nespojují s možností dobrého uplatnění.

Jak probíhá kariérové rozhodování žáků maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. L0)?

Vliv na rozhodování žáků o výběru oboru – žáci učebních oborů žáci maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. L0)

V případě žáků, kteří vstupují do maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. M) je opět významné především vlastní rozhodnutí o oboru a názor rodičů. Větší vliv měli lidé z praxe i poradci na škole, což může souviset s tím, že tyto obory studuje méně žáků a jsou pro žáky i rodiče méně známé. Míra vlivu na rozhodnutí o výběru oboru:

    78 % Vlastní rozhodnutí žáka

    63 % Rodiče

    31 % Lidé z praxe

    30 % Poradce na škole

    25 % Kamarádi

Tab. 5: Kdo Vás výrazně ovlivnil při výběru oboru, který studujete? – maturitní obory (kat. L0) (v % kladných odpovědí, možnost výběru více odpovědí současně)

Co motivuje budoucí žáky maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. L0) k výběru oboru?

Budoucí žáci maturitních oborů s odborným výcvikem si volí svůj obor nejčastěji na základě:

    78 % zájmu o obor

    67 % předpokládaného dobrého finančního ohodnocení

    79 % snadného uplatnění na trhu práce

    77 % možnost získat výuční list po 3. ročníku

    59 % blízkosti školy

    58 % zájmu zaměstnavatelů v regionu

    12 % možnosti získat stipendium

    Zaměříme-li se na vybrané skupiny oborů pak snadné uplatnění na trhu práce je hlavní motivací zejména pro vstup do technických oborů strojírenských (90 %) a elektrotechnických (89 %).

    Finanční ohodnocení v oboru ovlivnilo více než 80 % žáků strojírenských a elektrotechnických oborů.

    Možnost získat výuční list po 3. ročníku je pro tento typ vzdělání specifický a dává žákům jistotu, že získají střední vzdělání i v případě nezvládnutí maturitní zkoušky. Tato možnost měla vliv na výběr oboru u více než poloviny žáků strojírenských oborů (55 %), necelých dvou třetin žáků elektrotechnických oborů (63 %) a skoro tří čtvrtin žáků ve skupině Speciální a interdisciplinární obory (73 %).

    Stipendium nebo jiná finanční podpora motivovala zejména žáky strojírenských oborů (19 %).

    Nepříliš významnou roli při výběru oboru hrál slabší prospěch, tento omezující faktor uváděli mírně častěji žáci elektrotechnických oborů (9 %).

Tab. 6: Důvody pro výběr oboru – maturitní obory s výučním listem - kat. L0 (v % odpovědí)

Z hlediska výběru oboru střední školy existují mezi jednotlivými obory (skupinami) významné rozdíly. Tyto rozdíly se projevují jak ve vlivu různých subjektů a osobních zkušeností na rozhodnutí budoucích žáků středních škol. Zatímco obory, se kterými mají žáci častější osobní zkušenost nebo je vnímají jako zajímavé a atraktivní si žáci častěji vybírají na základě vlastního rozhodnutí (např. technické obory nebo obory služeb), rodiče relativně častěji vstupují do rozhodnutí v případě nevyhraněnosti a nejistotě, horších vzdělávacích výsledků žáka a podobně.

Podobně se liší i motivační faktory, kdy některé obory si žáci volí zejména z důvodu zájmu o obor, jiné si vybírají spíše pro snadné uplatnění na trhu práce nebo dobré finanční ohodnocení. Rovněž je možné identifikovat obory, které častěji fungují jako „náhradní řešení“ v případě nepřijetí žáka na jiný obor nebo z důvodu špatných studijních výsledků, které možnost výběru oboru omezují. Specifickým motivačním faktorem, zejména na úrovni učebních oborů, jsou stipendia určená k podpoře zájmu o obory nedostatkové na trhu práce.

Opačný vliv má zavedení jednotné maturitní zkoušky, která naopak část žáků od volby maturitního oboru odrazuje. Toto se týká především středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0), kde je vysoká míra neúspěšnosti u maturitní zkoušky, tyto žáky pak motivuje možnost získat výuční list během studia, a tedy jistotu získání středního vzdělání i v případě neúspěchu u maturitní zkoušky.