Motivace žáků k volbě oboru

Motivace žáků k volbě oboru

Motivace k volbě oboru - vyučení (názor žáků posledních ročníků učebních oborů kategorie H)

    V kategorii učebních oborů je nejpodstatnějším důvodem volby oboru zájem o obor, který rozhodně ovlivnil, či spíše ovlivnil kolem 77 % budoucích žáků učebních oborů. Zájem o obor byl nejčastější motivací ve strojírenských (86 %) a stavebních (84 %) oborech a dále v oborech služeb (82 %). Naopak relativně méně častou motivaci představoval ve skupinách Obchod (61 %) a Potravinářství (68 %). 

    Druhým nejčastějším důvodem, proč si žáci volí svůj obor, je snadné uplatnění na trhu práce. Zde jsou rozdíly mezi sledovanými skupinami oborů podstatně větší. Dobré uplatnění představuje motivaci především v technických oborech. V elektrotechnických a stavebních oborech předpoklad dobrého uplatnění na trhu práce pozitivně ovlivnil výběr oboru u 82 %, resp. 84 % žáků, ve strojírenských 74 % žáků. Naopak ve skupinách Obchod a Osobní a provozní služby si tento obor z důvodu předpokladu dobrého uplatnění zvolilo jen 39 %, resp. 32 % žáků.

    Podobná situace platí i ve vztahu k očekávanému finančnímu ohodnocení, které kladně motivovalo rovněž především budoucí žáky technických oborů - strojírenských (64 %), elektrotechnických (73 %) a stavebních (84 %). Naopak malý vliv mělo na rozhodování žáků potravinářských oborů (30 %) a obchodu (25 %).

    Zájem zaměstnavatelů v regionu pak měl vliv nejčastěji na žáky strojírenských (63 %) a elektrotechnických (72 %) oborů.

    Blízkost školy patří mezi velmi významné faktory, které berou žáci při výběru oboru v úvahu, a to napříč obory, takže rozdíly zde nejsou příliš výrazné. Jako jeden z faktorů při svém rozhodování je vzalo v potaz kolem 59 % žáků učebních oborů. Z hlediska námi sledovaných skupin oborů hrála blízkost školy největší roli v oborech Lesnictví a zemědělství (70 %) a dále Obchod (68 %), kde byla blízkost a dostupnost školy nejčastějším důvodem pro výběr tohoto oboru vůbec.

    Špatný prospěch a nepřijetí do jiného oboru patří k faktorům, které budoucí žáky učebních oborů ovlivňují ve srovnání s žáky maturitních oborů významněji, rozhodně nebo spíše ovlivnily výběr oboru asi u 20 % z nich. Horší prospěch jako určitý limitující faktor se projevil při rozhodování žáků, kteří vstoupili do oborů ve skupinách Potravinářství (35 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (36 %) a Obchod (36 %).

    Stipendium nebo jiná finanční podpora motivovala v souladu s poptávkou zaměstnavatelů a nedostatkem pracovníků v technických oborech nejčastěji budoucí žáky strojírenských (28 %) a dále stavebních (23 %) a elektrotechnických oborů (17 %).

Důvody volby oboru studovaného na střední škole – vybrané sk. učebních oborů kategorie H (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)

Subjekty, které ovlivnily výběr oboru na střední škole – vybrané sk. učebních oborů kategorie H (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)

    Žáci učebních oborů uváděli, že se při volbě oboru nejčastěji rozhodovali sami (85 %). Vlastní rozhodnutí přitom nejčastěji uváděli žáci ve skupině Osobních a provozních služeb (94 %) a žáci strojírenských oborů (90 % a stavebních oborů (89 %). Naopak nejméně často si svůj obor na základě vlastního rozhodnutí vybrali žáci ve skupinách Obchod (58 %) a Potravinářství (73 %).

    Ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami oborů měli větší vliv na výběr rodiče ve skupinách Obchod a Potravinářství. Rozhodně nebo spíše ovlivnili výběr 62 % žáků ve skupině Obchod a 58 % žáků v potravinářských oborech. V těchto skupinách žáky více ovlivnili i poradci ve škole.

    Ve skupině Obchod ovlivnil rozhodnutí 15 % žáků poradce na škole a 12 % poradce v pedagogicko-psychologické poradně. Zjištění koresponduje s již dříve uvedenou skutečností, že do oboru Obchod častěji vstupují žáci, kteří si obor nevybírají z důvodu zájmu. Poradce na škole (14 %), případně jiní učitelé (19 %) dále výrazně ovlivnili i žáky směřující do elektrotechnických oborů. 

    Poměrně značný vliv na rozhodování žáků měli i lidé z praxe, kteří žákům zprostředkovali názory, zkušenosti a informace o oboru. Celkově ovlivnili lidé z praxe rozhodování o výběru oboru asi 25 % budoucích učňů, takže je zřejmé, že tyto informace jsou pro žáky podstatné. Potvrzuje se tak důležitost exkurzí žáků ve firmách a provozech a možnost přímého kontaktu žáků s odborníky z praxe i spolupráce škol se zaměstnavateli. Lidé z praxe ovlivnili pozitivně výběr oboru nejčastěji u žáků směřujících do strojírenských (38 %), elektrotechnických (31 %), stavebních (33 %) i zemědělských (31 %) oborů.

    Vliv poradenských pracovníků úřadů práce na rozhodování žáků při výběru oboru na střední škole byl spíše nízký (kolem 4 %) a z hlediska jednotlivých skupin oborů bez velkých rozdílů (zpravidla mezi 2-5 %).

Motivace k volbě oboru - maturanti (názor žáků posledních ročníků učebních oborů kategorie M)

    Žáci maturitních oborů si ve srovnání s žáky učebních oborů častěji vybírají obor z důvodu zájmu, naopak jsou při svém výběru méně omezeni špatným prospěchem nebo nepřijetím do oboru a nutností hledat si náhradní obor.

    Zájem o obor je hlavní motivací pro výběr oboru pro žáky ve všech sledovaných skupinách. Dominantní význam má ve skupinách zdravotnických (95 %), uměleckých (94 %) a informatických oborů (90 %). Velmi důležitou motivací byl i při výběru studia v ekologických (88 %), zemědělských (86 %), právních (88 %), pedagogických a sociálních (86 %) a ve skupině Obecně odborná příprava (85 %). Naopak relativně nejmenší roli hrál při rozhodování budoucích žáků ve skupinách Doprava a spoje (68 %) a Publicistika, knihovnictví a informatika (67 %).

    V pořadí druhý nejčastější důvod pro volbu oboru - snadné uplatnění na trhu práce - bylo hlavní motivací k výběru oboru ve skupinách informatických (89 %) a elektrotechnických oborů (87 %) a zdravotnictví (84 %). Snadné uplatnění ovlivnilo i rozhodování žáků, kteří si vybrali strojírenské obory (77 %), nebo obory ze skupiny Právo, právní a veřejnosprávní činnost (75 %) a Doprava a spoje (71 %). Naopak uplatnění na trhu práce nebylo častou motivací pro výběr oborů Umění a užité umění (39 %) a Zemědělství a lesnictví (43 %) a velmi malou roli hrálo při rozhodování žáků vstupujících do oborů ve skupinách Ekologie a životní prostředí (16 %) a Publicistika a knihovnictví (15 %).

    Z důvodu očekávaného dobrého finančního ohodnocení si svůj obor zvolili nejčastěji žáci technických oborů - informatických (89 %), elektrotechnických (78 %) a strojírenských (70 %) a dále i oborů ze skupiny Právo, právní a veřejnosprávní činnost (70 %). Naopak pro žáky z oborů Ekologie a životní prostředí (12 %), Publicistika, knihovnictví a informatika (0 %) a rovněž i pro žáky pedagogických (26 %) a zemědělských (32 %) oborů nebyla finanční motivace při výběru oboru příliš podstatná.

    Zájem zaměstnavatelů v regionu při volbě oboru vzali nejčastěji v úvahu žáci strojírenských (65 %) a elektrotechnických (61 %) oborů a dále i nadpoloviční většina žáků ve skupinách Zdravotnictví a Doprava a spoje.

    Blízkost školy je poměrně podstatným faktorem při rozhodování žáků obecně a rozdíly mezi obory nejsou zpravidla příliš výrazné. Nejčastěji brali v úvahu blízkost školy při svém rozhodování o volbě oboru budoucí žáci ekonomických (60 %), gastronomických (66 %) a zdravotnických (68 %) oborů. Naopak nejméně žáci uměleckých oborů (33 %), což zřejmě souvisí s určitou výlučností uměleckých oborů a malým počtem škol, na kterých se tyto obory vyučují.

    Špatný prospěch na rozdíl od žáků učebních oborů nemusela naprostá většina žáků maturitních oborů při výběru oboru zohlednit; celkově špatný prospěch ovlivnil výběr oboru asi 5 % žáků. Z více obsazených oborů byl špatný prospěch limitujícím faktorem, proč si zvolili tento obor nejčastěji pro žáky zemědělských a ekonomických oborů (shodně 8 %). 

    Nepřijetí do jiného oboru ovlivnilo nejčastěji výběr žáků ze skupiny Doprava a spoje (24 %) a Ekologie a životní prostředí (36 %). Na druhou stranu žáci dopravních oborů si zároveň nejčastěji vybírali obor z důvodu poskytnutí stipendia nebo jiné formy podpory (13 %).

Důvody volby oboru studovaného na střední škole – vybrané sk. maturitních oborů kategorie M (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)

Skupina oborů	Nejčastější důvody volby oboru
*16 Ekologie a životní prostředí	Zájem o obor (88 %)
18 Informatické obory	Zájem o obor (90 %) Snadné uplatnění na trhu práce (89 %) Finanční ohodnocení (89 %)
23 Strojírenství a strojírenská výroba	Zájem o obor (78 %) Snadné uplatnění na trhu práce (77 %) Finanční ohodnocení (70 %)
26 Elektrotechnika, telek. a VT	Zájem o obor (83 %) Snadné uplatnění na trhu práce (87 %) Finanční ohodnocení (78 %)
36 Stavebnictví	Zájem o obor (79 %) Finanční ohodnocení (70 %) Snadné uplatnění na trhu práce (68 %)
37 Doprava a spoje	Snadné uplatnění na trhu práce (71 %) Zájem o obor (68 %) Finanční ohodnocení (63 %)
41 Zemědělství a lesnictví	Zájem o obor (86 %)
*53 Zdravotnictví	Zájem o obor (95 %) Snadné uplatnění na trhu práce (84 %) Blízkost školy (68 %)
63 Ekonomika a administrativa	Zájem o obor (75 %) Blízkost školy (70 %) Snadné uplatnění na trhu práce (69 %)
65 Gastronomie, hotelnictví a tur.	Zájem o obor (77 %) Snadné uplatnění na trhu práce (69 %)
68 Právo, právní a veřejnosprávní čin.	Zájem o obor (88 %) Snadné uplatnění na trhu práce (75 %) Blízkost školy (70 %)
*72 Publicistika, knihovnictví a inf.	Zájem o obor (67 %)
75 Pedagogika, učitelství a soc. péče	Zájem o obor (86 %)
78 Obecně odborná příprava	Zájem o obor (85 %) Snadné uplatnění na trhu práce (63 %)
82 Umění a užité umění	Zájem o obor (94 %)

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30

Subjekty, které ovlivnily výběr oboru na střední škole – vybrané sk. maturitních oborů kategorie M (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30

    I v kategorii maturitních oborů podobně jako vyučení si žáci vybírali obor nejčastěji na základě vlastního rozhodnutí. Rozhodně nebo spíše si takto zvolilo svůj obor kolem 82 % z nich. Nejčastěji se samostatně rozhodovali budoucí žáci ve skupině Umění a užité umění (94 %) a Zemědělství a lesnictví (94 %), dále žáci ekologických (92 %) a informatických (93 %) oborů a Obecně odborné přípravy (90 %). V ostatních skupinách se procento žáků, kteří se rozhodovali převážně samostatně, pohybuje mezi 85 - 89 % a celkově jsou tedy rozdíly mezi skupinami oborů velmi malé. Relativně nejnižší vliv mělo vlastní rozhodnutí při výběru žáků vstupujících oborů ze skupiny Doprava a spoje (73 %).

    Rodiče a příbuzní měli na výběr žáků maturitních oborů mírně větší vliv, než tomu bylo u žáků učebních oborů. Rozhodně nebo spíše ovlivnilo výběr oboru asi 56 % z nich (oproti 44 % u vyučených). Nejčastěji se názorem rodičů nebo příbuzných řídili budoucí žáci strojírenských oborů (61 %), dále právních a veřejnosprávních oborů (63 %) a žáci oborů Pedagogiky, učitelství a sociální péče (63 %).

    Příklad nebo názor kamarádů vzali při výběru oboru v úvahu nejčastěji žáci zdravotnických (37 %) a elektrotechnických oborů (30 %), dále pak i žáci informatických oborů (29 %), strojírenských (27 %), ekonomických (28 %) a uměleckých (28 %).  

    Poradenští pracovníci na školách ovlivnili významně rozhodování asi 8 % žáků. Zde je ovšem třeba uvést, že se jedná o celkový vliv, na základě poskytnutí a zprostředkování informací. Největší přímý vliv měli na rozhodnutí žáků, kteří šli následně studovat obory Publicistika, knihovnictví a informatika (22 %), dále pak budoucí žáky pedagogických (13 %), zdravotnických (11 %) a ekonomických (10 %) oborů. Z početně méně obsazených oborů konzultovali své záměry s poradenskými pracovníky často i žáci oborů Umění a užité umění.

    Poradci z pedagogicko-psychologické poradny významně ovlivnili rozhodnutí asi 5 % žáků, nejčastěji se jednalo o budoucí žáky ze skupiny Publicistika, knihovnictví a informatika (19 %), Pedagogiky, učitelství a sociální péče, zdravotnických a uměleckých oborů (11 %).

    Kontakt s lidmi z praxe měl vliv na výběr oboru asi u 23 % žáků. Nejčastěji lidé z praxe ovlivnili výběr žáků vstupujících do zdravotnických oborů (37 %), zemědělských oborů (29 %). Poměrně velký vliv měli i na budoucí žáky technických oborů – strojírenských (30 %), elektrotechnických (32 %) a stavebních (31 %) a rovněž uměleckých (33 %).