Faktory, které ovlivňují volbu učební nebo maturitní úrovně vzdělání

Faktory, které ovlivňují volbu učební nebo maturitní úrovně vzdělání

Faktory, které ovlivnily výběr učební úrovně vzdělání:

Žáci byli při výběru učební úrovně vzdělání nejvíce ovlivněni zájmem o prakticky zaměřené vzdělání a velký vliv měl i konkrétní zájem o obor nabízený na škole. Více než polovina žáků zvažovala dobré uplatnění na trhu práce. Polovinu budoucích učňů jako jeden z faktorů výběru odradily obavy z obtížnosti státní maturity nebo náročnosti některých konkrétních maturitních předmětů. Roli pro vstup do učební úrovně vzdělání hrály i slabší studijní výsledky, kratší doba odborné přípravy i sociální faktory (horší finanční situace rodiny) nebo možnost stipendia v oboru.

Žáci zvažovali při výběru konkrétně následující důvody, případně výhody vyučení v oboru:

    Zájem o prakticky zaměřené vzdělání (68 %)

    Zájem o obor nabízený na škole (63 %)

    Dobré uplatnění oboru na trhu práce (51 %)

    Obavy z nezvládnutí státní maturity (50 %)

    Obavy z nezvládnutí některých předmětů v maturitním oboru (47 %)

    Kratší doba vzdělání (37 %)

    Slabší studijní výsledky (37 %)

    Přání/vzor rodičů (26 %)

    Horší finanční situace rodiny (20 %)

    Stipendium / jiná podpora oboru (13 %)

    Motivační faktory pro výběr odborného vzdělání na úrovni vyučení – vybrané skupiny oborů: 

    Strojírenství a strojírenská výroba - nejčastějším důvodem výběru učebního oboru byl zájem o prakticky zaměřené vzdělání (67,7 %), který zhruba odpovídal průměru. Na druhém místě byl zájem o obor (58,1 %) a na třetím dobré uplatnění na trhu práce (48,8 %), které se opět příliš nelišily od průměrných hodnot. Obavy z maturity nebo nezvládnutí některých předmětů ovlivnily kolem 40 % dotázaných, což je mírně podprůměrem. Podobně ani horší prospěch nebo kratší doba vzdělávání nebyly ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami příliš dominantní. Vysoce nad průměrem je pak vliv stipendií, které při výběru učebního oboru vzalo v úvahu 26,5 % dotázaných.

    Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika - nejčastějším důvodem, proč se budoucí žáci tohoto oboru chtěli vyučit byl zájem o prakticky zaměřené vzdělání (71,4 %) a dobré uplatnění na trhu práce (71,4 %) a zájem o obor (66,7 %). Obavy z nezvládnutí maturity uvádí 46,2 % z nich, což je lehce podprůměrem. Naopak v rámci našeho šetření se ukazuje významný vliv stipendií (37,5 %).

    Gastronomie, hotelnictví a turismus - nejčastějším důvodem proč si žáci zvolili vyučení byl zájem o prakticky zaměřenou výuku (63,0 %), ale na druhém místě to byly obavy z nezvládnutí maturitní zkoušky (61,1 %) a dále zájem o obor (60,9 %). Nadprůměrně často absolventi uváděli, že si učební obor vybrali z důvodu obav z nezvládnutí některého z konkrétních předmětů (58,3 %) nebo kvůli kratší době vzdělávání (47,2 %).

    Osobní a provozní služby dominantním důvodem učení v tomto oboru byl zájem o prakticky zaměřené vzdělání (83,3 %) a na druhém místě zájem o obor (75,0 %). Obavy z maturitní zkoušky (45,0 %) nebo některých předmětů (40,0 %) ovlivnily žáky při výběru učební úrovně v tomto oboru spíše lehce podprůměrně.

Tab.1: Nejčastější důvody volby učební úrovně vzdělání – vybrané skupiny oborů (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano)[1][2]

Tab. 2: Důvody volby učební úrovně vzdělání – vybrané skupiny oborů (v % odpovědí rozhodně ano +  spíše ano)[3]

Faktory, které ovlivnily výběr maturitního odborného vzdělání:

Pro výběr maturitního odborného vzdělání je nejdůležitější zájem o získání maturitní úrovně vzdělání, dále, podobě jako u vyučených, zájem o obor a zájem o prakticky zaměřené vzdělání. Pro přibližně tři čtvrtiny žáků je důležité, že mohou pokračovat po střední škole s maturitou na VŠ nebo VOŠ, zároveň ovšem asi 61 % uvádí, že si vybrali střední odbornou školu proto, aby měli ukončené odborné vzdělání a kvalifikaci a nepotřebovali pokračovat na VŠ.

Žáky při výběru maturitní úrově vzdělání konkrétně ovlivnily následující důvody:

    Zájem získat maturitní vzdělání (90 %)

    Zájem o obor nabízený na škole (80 %)

    Zájem o prakticky zaměřené vzdělání (78 %)

    Možnost pokračovat na VŠ (71 %)

    Získání odborného vzdělání bez studia VŠ (61 %)

    Dobré uplatnění oboru na trhu práce (58 %)

    Obavy z náročnosti gymnázia (33 %)

    Obavy z některých předmětů na gymnáziu (32 %)

    Studijní výsledky (32 %)

    Přání/vzor rodičů (30 %)

    Horší finanční situace rodiny (7 %)

    Stipendium/jiná podpora oboru (6 %)

    Motivační faktory pro výběr odborného maturitního vzdělání (typ vzdělání) – vybrané skupiny oborů 

    Strojírenství a strojírenská výroba - hlavními motivačními faktory pro výběr odborného maturitního vzdělání byly zájem o obor (88,6 %) a zájem získat maturitní úroveň vzdělání (88,6 %) a dále zájem o prakticky zaměřenou výuku (80,0 %). Obavy z náročnosti gymnázia byly důvodem výběru odborného vzdělávání jen pro 14,3 % žáků (oproti 32,7 % v průměru). Naopak poměrně vysoký byl podíl žáků, kteří chtěli získat kvalifikaci bez nutnosti studovat VŠ (65,7 % oproti 61,4 %).

    Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika - nejčastějším motivačním faktorem pro volbu odborného vzdělání s maturitou je dobré uplatnění na trhu práce (86,7 %), zájem získat maturitní vzdělání (85,0 %) a prakticky zaměřené vzdělání (81,7 %). Téměř tři čtvrtiny z nich uváděli i možnost pokračovat na VŠ (73,3 %), což odpovídá průměru. Náročnosti gymnázia se při svém rozhodování obávalo 23,3 % z nich (oproti 32,7 %).

    Stavebnictví - je nejčastějším důvodem výběru maturitního oboru zájem o získání maturitní úrovně vzdělání (85,9 %) a zájem o obor (83,3 %). Na třetím místě je pak zájem o prakticky zaměřené vzdělání (79,5 %). Rozhodování žáků vstupujících do stavebních oborů většinou nebylo ovlivněno obavami z náročnosti gymnázia (jen 16,7 % oproti 32,7 %). Méně častou motivaci, a to i oproti průměru představovalo dobré uplatnění na trhu práce (53,8 % oproti 58,4 %).

    Doprava a spoje – žáci si odborné maturitní vzdělání vybrali zejména z důvodu možnosti získání maturitního vzdělání (87,5 %). Podobně jako v ostatních technických oborech je důležitou motivací očekávání snadného uplatnění na trhu práce (75,0 %) a zájmu o prakticky zaměřenou výuku (70,8 %). Relativně méně často než v jiných oborech je motivovala možnost pokračovat na VŠ (58,3 % oproti 71,1 %) a podstatně méně pak zájem o obor (54,2 % oproti 80,4 %).

    Zemědělství a lesnictví – motivací byl zájem o prakticky zaměřené vzdělání (88,5 %) a o získání maturity (88,5 %). Podstatnou motivací byl i zájem o obor (76,9 %). Možnost pokračovat na VŠ pak ovlivnila jen lehce nadpoloviční většinu těchto žáků (53,8 %). Velmi málo ve srovnání pak žáky motivovalo dobré uplatnění na trhu práce, tento důvod uvedlo jen 23,1 % (oproti průměru 58,4 %).

    Ekonomika a administrativa – dominantní byl zájem získat maturitní vzdělání (93,9 %), dále pak zájem o obor (74,0 %), zájem o prakticky zaměřenou výuku (72,5 %), možnost pokračovat na VŠ (72,5 %) a zároveň naopak i možnost získat kvalifikaci bez nutnosti studovat na VŠ (71,8 %). Velmi často se tito žáci rozhodli pro odborné vzdělávání z důvodu obav z náročnosti gymnázia (49,6 % oproti 58,4 % v průměru ) nebo některých konkrétních předmětů (například matematiky) (45,8 % oproti 32,4 %). Rozhodování žáků dále poměrně výrazně ovlivnily studijní výsledky (40,5 % oproti 32,2 %) a přání rodičů (41,2 % oproti 30,1 %).

Tab.3: Nejčastější důvody volby maturitní úrovně vzdělání – vybrané skupiny oborů (v % odpovědí rozhodně ano +  spíše ano)[4]

    Gastronomie, hotelnictví a turismus – dominantní motivací byl zájem o získání maturity (91,9 %), na druhém místě v četnosti odpovědí je pak zájem o obor (86,5 %) a dále zájem o prakticky zaměřené vzdělání (68,9 %). Ve srovnání s technickými obory nebylo příliš dominantní očekávání dobrého uplatnění na trhu práce (45,9 %). Možnost pokračovat na VŠ byla v této skupině rovněž zmiňováno méně často, naopak asi třetina si vybrala odborné vzdělání z důvodu obav z náročnosti gymnázia nebo některých předmětů.

    Právo, právní a veřejnosprávní činnost - nejčastější motivací byl zájem získat maturitní vzdělání (90,7 %) a zájem o obor (86,1 %). Na třetím místě pak prakticky zaměřené studium (84,3 %). Pro žáky byla důležitá možnost pokračovat ve studiu na VŠ (77,8 %), která byla uváděna lehce nadprůměrně často. Žáci v této skupině si často volili odborné zaměření z důvodu obavy z náročnosti gymnázia, resp. některých předmětů (37,0 %, 42,6 %).

    Pedagogika, učitelství a sociální péče - nejvýraznějším důvodem volby tohoto typu vzdělání byl zájem získat maturitní vzdělání (94,6 %) a zároveň zájem o prakticky zaměřenou výuku (78,7 %). Významná pro ně byla i možnost studovat VŠ (68,9 %). Relativně častěji si tito žáci vybírali odborné vzdělání z důvodů obav z gymnázia nebo z náročnosti některých předmětů, například matematiky (43,2 %, resp. 29,2 %).

Tab. 4: Důvody volby maturitní úrovně vzdělání – vybrané skupiny oborů (v % odpovědí rozhodně ano +  spíše ano)[5]

Porovnání motivačních faktorů pro výběr učebního nebo maturitního odborného vzdělání

    Rozhodování mezi učební a maturitní úrovní, respektive odborným a všeobecným vzděláním, není často jednoznačné a motivace k výběru učební nebo maturitní úrovně se různí.

    Do rozhodování vstupuje celá řada faktorů, včetně špatného prospěchu a obav z nezvládnutí maturitní zkoušky nebo konkrétních předmětů, ale i otázky spojené se sociálním zázemím, s finanční situací v rodině, zájmem o kratší vzdělávání z důvodu rychlejšího vstupu na trh práce.

    Nejdůležitějšími faktory volby učební úrovně vzdělání i odborného maturitního vzdělání jak u vyučených, tak v odborných maturitních oborech jsou zájem o prakticky zaměřené vzdělání (68 % v učebních oborech a 78 % u žáků maturitních oborů) a zájem o obory vyučované na škole. Předpoklad dobrého uplatnění na trhu práce ovlivnilo výběr odborného vzdělání více než poloviny dotázaných v obou kategoriích vzdělání (51 %, resp. 58 %).

    V kategorii vyučených pak hrály větší roli finanční i časové náklady spojené se získáním kvalifikace. Horší finanční situace v rodině ovlivnila výběr vzdělání 20 % vyučených oproti 7 % maturantů. Kratší doba vzdělání pak představovala jeden z významných motivačních faktorů pro výběr učebního oboru (37 % vyučených). Významnou roli při výběru učební úrovně vzdělání hrála obava z nezvládnutí některých předmětů v maturitním studiu (47 %) a rovněž strach z nezvládnutí maturitní zkoušky (50 %).

    Absolventi středního odborného vzdělání kategorie M si vybrali tento typ vzdělání především proto, že chtěli získat maturitní úroveň vzdělání (90 % z nich), a 71 % z toho důvodu, že jim později umožní pokračovat ve studiu VŠ. Na druhé straně, vysoké procento žáků (61 %) volilo odborné vzdělávání právě i z toho důvodu, že umožňuje získání odborné kvalifikace a vstup na trh práce bez dalšího studia na VŠ. Střední odborné maturitní vzdělání tak z pohledu žáků a absolventů nepředstavuje jednoznačnou přípravu k VŠ studiu, ale plní souběžně i roli přípravy pro přímý vstup na trh práce. Volba odborného vzdělání oproti gymnáziu je rovněž „volbou jednodušší varianty“, kdy obava z náročnosti gymnázia obecně ovlivnila 33 % z nich a 32 % mělo strach z některých konkrétních předmětů, kterým se v rámci odborného vzdělávání chtěli vyhnout.

Obr. 1: Co ovlivnilo výběr učebního, resp. odborného maturitního vzdělání? (v % odpovědí)