Přeskočit navigaci

Jaké kompetence chybějí absolventům středních odborných škol na trhu práce?

Jaké znalosti a kompetence chybějí absolventům z pohledu trhu práce a jak získané kompetence hodnotí? (názory absolventů 3 roky od ukončení studia na střední škole)

Jaké kompetence chybějí absolventům středních odborných škol na trhu práce?


Text vychází z průzkumu absolventů středních škol s odstupem 3 let od ukončení střední školy a poskytuje údaje o tom, jaké znalosti a dovednosti získané na střední škole absolventi při vstupu na trh práce nejvíce postrádali. Celá publikace, ze které jsou údaje převzaty, je dostupná na: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-153

Poznámka: Údaje byly zjištěny z dotazování absolventů učebních i maturitních oborů, kteří ukončili studium ve školním roce 2014/15. Šetření probíhalo v roce 2018, tedy s odstupem 3 let od ukončení střední školy.


*    Absolventi učebních oborů (kategorie H)

Absolventi učebních oborů (kteří dále nepokračovali v nástavbovém studiu) při vstupu na trh práce nejvíce postrádali:

*    Praxi v oboru; tento problém uváděla skoro polovina vyučených (48 %).

*    Dále vyučeným chyběly praktické dovednosti v oboru (39 %).

*    Asi třetina vyučených uvedla, že jim na trhu práce chyběly teoretické znalosti oboru (33 %), dobrá znalost cizího jazyka (31 %) a schopnost prezentace (31 %).

*    Méně často vyučeným chyběly manažerské dovednosti a schopnost vést lidi (29 %), schopnost komunikace (27 %), schopnost týmové práce (21 %) a lepší znalost práce na PC (jen 13,5 %).

*    Asi čtvrtině vyučených nechyběly konkrétní dovednosti a kompetence, ale postrádali vyšší úroveň vzdělání, tedy absolvování nástavbového studia nebo maturitního oboru (25 %), případně by pro ně bylo lepší jiné oborové zaměření, o které by zaměstnavatelé měli větší zájem a se kterým by se na trhu práce lépe uplatnili (27 %).


*    Absolventi maturitních oborů (kategorie M), kteří po maturitě vstoupili na trh práce

Absolventům maturitních oborů (kteří dále nepokračovali ve VŠ nebo VOŠ studiu) při vstupu na trh práce nejvíce chybělo:

*    Maturantům při hledání zaměstnání na trhu práce nejčastěji chyběla praxe v oboru; tento nedostatek uváděly téměř dvě třetiny z nich (64,0 %).

*    Praktické dovednosti v oboru chyběly více než polovině maturantů vstupujících na trh práce (52,5 %).

*    V srovnání s vyučenými nebyl v případě absolventů maturitních oborů, kteří pokračovali ve studiu VŠ, nedostatek praktických dovedností vnímán tak významně (uvádělo ho jen 36,7 % dotázaných, tedy o 15,8 % p.b. méně).

*    Více než třetina absolventů maturitních oborů uváděla, že jim na trhu práce chyběla lepší znalost cizího jazyka (38,0 %), manažerské dovednosti a schopnost vést lidi (38,0 %).

*    Necelá třetina absolventů maturitních oborů postrádala teoretické znalosti v oboru (30,5 %) a schopnost prezentace (30,0 %).

*    Méně frekventovanými nedostatky z hlediska uplatnění na trhu práce byly schopnost komunikace (25,0 %), dobrá znalost práce na PC (22,0 %) a schopnost týmové spolupráce (20,5 %).

*    Vyšší úroveň vzdělání než maturitní postrádalo 44,0 % dotázaných absolventů maturitních oborů (kategorie M, kteří nepokračovali ve studiu na VŠ, VOŠ) a obor, o který by zaměstnavatelé měli větší zájem, by zlepšil možnosti hledání zaměstnání asi u třetiny absolventů maturitních oborů.


Obr. 1: Co absolventům středních škol při vstupu na trh práce nejvíce chybí?


*    Srovnání absolventů učebních a maturitních oborů z pohledu hodnocení získaných kompetencí

*    Absolventi maturitních oborů jsou připravováni jak pro přímý vstup na trh práce, tak ke studiu na VŠ nebo VOŠ. Celkovou úroveň školní přípravy hodnotí pozitivně vyšší procento maturantů než vyučených – rozhodně nebo spíše spokojeno bylo 88,4 % z nich (kategorie M), zatímco z vyučených vyjádřilo spokojenost 82,2 %. Rozdíl v celkovém hodnocení není příliš výrazný. Absolventi maturitních oborů (kategorie M) jsou dále mírně spokojenější téměř se všemi sledovanými kompetencemi, které na střední škole získali.

*    Největší spokojenost vyjadřují absolventi odborných škol, a to jak vyučených, tak maturitních oborů, s odbornými teoretickými znalostmi (spokojeno je 89,0 % absolventů maturitních oborů a 85,5 % absolventů učebních oborů).

*    Na druhém místě žebříčku je spokojenost s odbornými praktickými znalostmi a dovednostmi, kterou uvádí 78,1 % absolventů maturitních oborů a 78,6 % vyučených.

*    Poměrně vysoká je i spokojenost vyučených i absolventů maturitních oborů se získanými všeobecnými znalostmi – 78,6 % spokojených u vyučených a 83,0 % v kategorii absolventů maturitních oborů.[1]

*    Spokojenost se získanými „měkkými“ dovednostmi, jako jsou komunikační dovednosti (71,1 % spokojených v kategorii vyučených a 75,3 % spokojených u absolventů maturitních oborů), samostatné rozhodování (68,2 % spokojených u vyučených a 75,3 % v kategorii absolventů maturitních oborů), prezentační dovednosti (67,1 % a 72,3 %), schopnost řešit problémy (71,7 % a 76,4 %), je mírně vyšší u absolventů maturitních oborů než u vyučených, rozdíly ale nejsou příliš velké.

*    K mírně slabším kompetencím patří z pohledu absolventů úroveň schopnosti pracovat na PC (69,9 % v kategorii vyučených a 75,9 % u maturantů).

*    Dlouhodobě nejhůře hodnocenou kompetencí, přes určité zlepšení v posledních letech, je úroveň znalosti cizího jazyka (60,7 % v kategorii vyučených a 68,6 % v kategorii maturitních oborů).




[1] Hodnocení spokojenosti u vyučených a absolventů maturitních oborů je třeba vnímat ve vztahu k jejich očekávání a potřebě těchto kompetencí na trhu práce. Z hodnocení tedy nelze usuzovat na skutečnou úroveň dosažených kompetencí, ale je nutné ji vztahovat k potřebě a nárokům, které jsou na vyučené nebo absolventy maturitních oborů kladeny.


Zpět