Přechod absolventů středních odborných škol do terciárního vzdělávání – zkušenosti a problémy

Přechod absolventů středních odborných škol do terciárního vzdělávání – zkušenosti a problémy

    Pokračování ve studiu v jiném oborovém zaměření

Přechod do terciárního vzdělávání znamená pro část absolventů středních škol příležitost změnit oborové zaměření, ať už z důvodu ztráty zájmu o obor, nebo snahy získat lepší pracovní uplatnění. V rámci sledovaného vzorku pokračovalo ve studiu ve stejném nebo obdobném oboru přibližně 34 % absolventů maturitních oborů, 20 % studovalo příbuzný obor a 23 % jiný obor. Jen asi 22 % absolventů v rámci vzorku se o žádné studium nepokusilo.

Jaké jsou důvody pokračování v jiném oboru na VŠ, resp. VOŠ?

    Nezájem o obor (41 %)

Nejčastějším důvodem, proč absolventi maturitních oborů pokračovali po ukončení střední školy v terciárním vzdělávání ve studiu jiného oboru, byl nezájem o obor, respektive ztráta zájmu o obor (41 %). Důvodem byla zpravidla skutečnost, že student v průběhu střední školy zjistil, že se oboru nechce věnovat, ať už z důvodu nedostatku informací o oboru, nebo osobnostního rozvoje a změny zájmů. V některých případech je nezájem žáků o obor výsledkem nevhodné kariérové volby nebo situace, kdy si žáci vybrali obor jako náhradní řešení, např. z důvodu nízkých šancí nebo nepřijetí na jiný obor na střední škole.

·      Vždy jsem se chtěla věnovat historii a jazykům, cestovní ruch jsem brala pouze jako alternativu.

·      Největší problém je účetnictví, které mě fakt nebavilo. Ekonomika není obor, ve kterém bych chtěla pracovat.

·      Chtěl jsem ve svém povolání více potkávat a pracovat s lidmi. Proto by pro mě stavební vysoká škola neměla smysl.

·      Obor ze střední mě vůbec nezaujal, dala jsem se na jinou sféru.

·      Můj zájem se přetočil jinam.

    Lepší uplatnění na trhu práce (18 %)

Druhým nejfrekventovanějším důvodem změny oborového zaměření na VŠ, resp. VOŠ, oproti studiu na střední škole bylo lepší uplatnění nového oboru na trhu práce. V této souvislosti absolventi uváděli především snahu rozšířit si kvalifikaci o další obor vzdělání a získat širší možnost pracovního uplatnění.

·      V MŠ/družině apod. lze pracovat i jen se středoškolským vzděláním, pokud bych ten stejný obor měla i na VŠ, bylo by to "zbytečné", proto jsem zvolila příbuzný obor, který rozšiřuje možnosti uplatnění.

·      Chtěla jsem si rozšířit pracovní uplatnění v oboru o další zaměření.

    Kvalitnější výuka a lepší možnosti pokračovat v magisterském studiu (5 %)

Přibližně 5 % žáků studovalo na VŠ nebo VOŠ jiné oborové zaměření než na střední škole z důvodu kvalitnější výuky a širších studijních možností.

·      Kvalitnější výuka příbuzného oboru, renomovaná škola na rozdíl od alternativ v té době, možnost pokračování v magisterském studiu…

    Nepřijetí na obor (14 %) nebo neúspěch při studiu (9 %)

Naopak souhrnně necelá čtvrtina žáků měla zájem o pokračování v terciárním vzdělávání ve svém oboru, z nich přibližně 14 % nepokračovalo z důvodu nepřijetí na obor a 9 % studium nezvládlo.

·      Prvně jsem chtěla studovat management, ale z důvodu přeplněnosti oboru jsem byla nucena změnit obor.

·      Nezvládal jsem původně zvolený obor, tak jsem si vybral ten, kde bude jednodušší matematika.

·      Důvody byly za prvé – nepřijetí ke studiu na jiné škole, za druhé mělo to být "přechodové" studium, za třetí – kamarádka, za čtvrté jsem chtěla zkusit něco nového, nepoznaného – jiný obor.

    Finanční důvody (4 %)

V menší míře se vyskytly finanční důvody.

     Pracovní důvody (9 %)

Část absolventů si vybrala jiný obor například z důvodu možnosti jej skloubit se současnou pracovní aktivitou.

·      Nový obor studia na VŠ jsem zvolila v oboru práce.

    Problémy při přechodu ze střední školy do nástavbového studia nebo VŠ, resp. VOŠ

Nadpoloviční většina absolventů maturitních oborů se při vstupu na VŠ nebo VOŠ nepotýkala s většími problémy, část z nich naopak chválila úroveň odborných znalostí, které jim oproti absolventům gymnázií usnadnily zvládnutí odborných předmětů. V případě obtíží při studiu VŠ nebo VOŠ žákům nejčastěji chyběly hlubší základy matematiky, cizího jazyka a všeobecný rozhled.

    Přechod na VŠ/VOŠ bez obtíží (56 %)

Více než polovina dotázaných uvedla, že jejich přechod na VŠ proběhl bez problémů a znalosti a dovednosti si nemuseli ve větší míře doplňovat.

·      Naopak, mé vědomosti a znalosti mi byly neocenitelným potenciálem a náskokem proti ostatním.

·      V odborných předmětech jsem neměl na vysoké škole problém. Gymnazisté měli daleko lepší soft skills, ale téměř žádné hard skills. Lidé s maturitou pravý opak.

·      Střední technická škola mne připravila na ekonomický obor lépe než ostatní studenty. Naučila mne perfektně matematiku, práce s PC, všeobecný přehled atd. …  

Někteří z těchto absolventů uváděli, že se nesetkali s problémy, protože nároky VŠ studia byly nízké, nebo že VŠ nevyžadovala žádné předchozí znalosti.

·      Úroveň vzdělání na VŠ byla nanejvýš středoškolská – celé tři roky jsem si mohla odpustit a přijít až ke státním zkouškám.

·      S problémy jsem se nesetkal. Veškeré vzdělávání, které jsem po střední škole absolvoval, nikterak nepočítalo s jakýmkoli základem dřívějším, tudíž jsme vše probírali od úplných počátků. Dá se říci, že bez střední školy ve stejném oboru bych na VŠ obstál naprosto totožně jako po jejím absolvování.

    Chybějící znalosti matematiky (13 %)

      Přibližně 13 % absolventů maturitních odborných škol uvedlo, že si museli doplnit znalosti matematiky, případně fyziky.

·      Prakticky ve všech technických oborech jsem byl na úrovni průměrného gymnazisty, zatímco v teoretických znalostech (matematika, fyzika, kalkulus, lineární algebra … byla na VŠ úroveň o poznání těžší. Zejména v matematice jsem zaostával.

·      Jediný problém byla vyšší úroveň matematiky než na SŠ (pro absolventy gymnázia bez problému).

·      Ze střední školy mi chyběly základy matematiky, která byla na obchodní akademii jeden ze slabších vyučovaných předmětů.

·      Problém s nedostatečnými teoretickými znalostmi fyzikálních principů.

    Nedostatečná znalost cizího jazyka (10 %)

Přibližně 10 % absolventů mělo problém s dostatečnou úrovní cizího jazyka.

·      Nízká úroveň cizího jazyka a pedagogiky ze střední školy.

·      Problém byl spíše v nároku na cizí jazyky, kde výhodu měli studenti z gymnázií a jazykových škol. Moje střední škola mi bohužel nepředala dostatek vědomostí v této problematice.

    Nedostatečná úroveň teoretických a všeobecných znalostí (8 %)

Přibližně 8 % absolventů uvedlo, že jim chyběly především teoretické znalosti nebo všeobecný přehled, především v humanitní oblasti.

·      SŠ byla více zaměřena na praxi a praktické provádění činnosti. VŠ spíše na teorii, která často neodpovídala praxi.

·      Ano, chyběly mi teoretické znalosti kritického myšlení, všeobecného přehledu a logického myšlení k vykonání přijímacích zkoušek na VŠ.

·      Nedostatečná příprava na humanitní obory, jazyky, literaturu, dějiny umění.

    Nedostatky v odborných předmětech (5 %)

·      Škola požadovala v oblasti informatiky mnohem podrobnější znalosti, než jaké jsem na SŠ získala.

Část absolventů uváděla, že nedostatečné odborné znalosti souvisely s tím, že na VŠ studovali obor, který s původním vzděláním na střední škole nesouvisel.

·      Neměla jsem základy pedagogiky, jelikož jsem nestudovala střední školu zaměřenou na pedagogiku.

·      Setkala jsem se s problémy, ale je to dáno tím, že můj obor na VŠ nijak nesouvisí s oborem, který jsem studovala na střední škole …

    Neúspěch absolventů při studiu na VŠ a jeho důvody

Absolventi uváděli tři základní důvody nedokončení studia. Nejčastějším důvodem bylo nezvládnutí studia, dále pracovní a finanční důvody a za třetí ztráta zájmu o obor, který nenaplnil představy studentů.

    Nezvládnutí studia (53 % odpovědí)

·      Neúspěšné absolvování předmětu statistika. Nesplnění počtu kreditů pro postup do dalšího semestru.

·      Nedokončil jsem první školu, na kterou jsem se přihlásil. Byla to moje vina – nevěnoval jsem se matematice dostatečně a proto jsem na ČVUT nestíhal. Ale na další škole už jsem se do toho pustil a zvládl jsem vše s přehledem.

·      Špatná připravenost ke studiu.

·      Důvody byly spíše osobního charakteru, ale mezi ten hlavní patřilo kupodivu nepřidělení místa na kolejích. To vedlo následně k tomu, že veškeré nejasnosti v učivu jsem nemohl konzultovat s ostatními studenty v čase, který bych pro to potřeboval.

    Finanční důvody (13 % odpovědí)

·      Netrpělivost a finance

·      Potřebovala jsem peníze, šla jsem do práce, studuji dálkově.

·      Zaměstnavatel v období krize zkrachoval a nechtěla jsem, aby mamka trpěla. Taťka pracoval jako OSVČ, kde měl také problémy. A co si budeme nalhávat, škola není zadarmo (dojíždění, strava, učební pomůcky, ubytování, kapesné), proto jsem nemohla dopustit, abych je "ždímala" z posledních peněz. Nejsem sobec.

    Pracovní důvody (27 % odpovědí)

·      Raději jsem šel pracovat.

·      Pracovní doba se nedala skloubit s množstvím absence, kterou by mi na škole odpustili.

    Nezájem o obor (7 % odpovědí)

·      Nezájem o daný obor na dané vysoké škole – špatná úroveň vzdělávání, nekompetentní vyučující, celý první rok jsem vystačila s vědomostmi ze střední školy a nijak jsem se nemusela učit.