Úspěšnost vstupu absolventů středních odborných škol na VŠ
Úspěšnost přechodu absolventů středních škol na vysokou školu, případně VOŠ je ovlivněna jak individuálními charakteristikami žáků, jako jsou schopnosti nebo ambice, tak i absolvovanou střední školou, kdy vliv má zejména typ střední školy (gymnázium, lyceum, klasický obor SOŠ atd.), i konkrétní absolvovaný obor. Zatímco učební obory nebo maturitní obory s odborným výcvikem připravují absolventy zejména pro trh práce, maturitní obory SOŠ připravují žáky jak pro trh práce, tak i pokračování ve studiu VŠ. Odlišný podíl všeobecného a odborného vzdělání na střední škole tak ovlivňuje i šance na přijetí na VŠ. Důležitou roli hraje také otázka, zda absolventi chtějí pokračovat na vysoké škole ve studiu stejného nebo podobného oborového zaměření nebo mají v úmyslu studovat na VŠ úplně jiný obor, kdy jim mohou potřebné znalosti chybět. Z těchto důvodů je vhodné už v rámci kariérového rozhodování o volbě střední školy brát v úvahu i budoucí vzdělávací ambice a plány.
V textu článku se věnujeme dvěma základním otázkám:
• Jaká je úspěšnost žáků při přijetí na vysokou školu podle absolvované střední školy a oboru, tedy z jakých středních škol a oborů nejvíce žáků pokračuje na vysokou školu?
• Z jakých středních škol a oborů žáci nejčastěji pokračují ve stejném nebo podobném zaměření na VŠ a z jakých naopak „uhýbají“ do jiných oborů vysokých škol a z jakých důvodů?
Text vychází z průzkumu žáků posledních ročníků středních odborných škol, který probíhal v roce 2021 a průzkumu absolventů po 3 letech od ukončení střední školy, který byl realizován v roce 2024.
Celé publikace jsou dostupné na:
Trhlíková, J.: Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa – šetření 2021. Srovnání žáků posledních ročníků vybraných skupin učební a maturitní úrovně vzdělání. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-197&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-skol-na-trh-prace-I-
Vojtěch J., Doležalová G.: Přechod absolventů středních škol do vysokoškolského studia. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-196&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-skol-do-
Trhlíková, J.: Přechod absolventů středních odborných škol na trh práce a do terciárního vzdělávání – II. etapa. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-200&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-odbornych-skol-na-trh-
Jaké jsou ambice a úspěšnost absolventů středních škol při vstupu na VŠ?
Absolventi různých kategorií vzdělání i skupin oborů mají odlišné vzdělávací ambice a liší se i zaměření jejich studia, a tedy i úspěšnost při přijímacím řízení na vysoké školy. Z maturitních oborů SOŠ bylo přijato ve šk. roce 2024/25 62 % absolventů na VŠ. Nejčastěji pokračovali ve VŠ studiu absolventi z oborů Technická chemie a chemie silikátů, Veterinářství a veterinární prevence, Ekologie a ochrana životního prostředí a dále stavebních, informatických a strojírenských.
Žáci maturitních oborů kategorie L0 absolvují i odborný výcvik. Ke studiu na vysokých školách ve školním roce 2024/25 bylo přijato přibližně 32 % z nich. Nejčastěji pokračovali z elektrotechnických oborů a ze skupiny Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie.
Žáci maturitních oborů SOŠ (kategorie M)
Z maturitních oborů se v roce 2024/25 se hlásilo ke studiu na vysokou školu 75,6 % žáků a přijato bylo celkem 61,8 % absolventů. Procenta absolventů SOŠ, kteří pokračují na VŠ ovšem významně závisí i na konkrétním absolvovaném oboru.
Z jakých maturitních oborů SOŠ (kategorie M) absolventi nejčastěji pokračují na VŠ?
Vysoký podíl žáků pokračuje na VŠ z oborů:
28 Technická chemie a chemie silikátů (84,7 %)
43 Veterinářství a veterinární prevence (79,6 %)
16 Ekologie a ochrana životního prostředí (76,8 %)
36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (74,6 %)
Střední podíl pokračuje na VŠ ze skupin oborů
18 Informatické obory (68,8 %)
23 Strojírenství a strojírenská výroba (68,2 %)
26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
(67,7 %)
63 Ekonomika a administrativa (66,6 %)
41 Zemědělství a lesnictví (65,2 %)
Nižší podíl (více než polovina) žáků pokračuje na VŠ ve skupinách
oborů:
68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (57,7 %)
37 Doprava a spoje (56,9 %)
39 Speciální a interdisciplinární technické obory (53,7 %)
53 Zdravotnictví (51,9 %)
Nejnižší podíl pokračujících na VŠ je v oborech
75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (49,2 %)
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (46,9 %)
Tab. 1: Počty absolventů, podíly přijatých k VŠ studiu a obory, do kterých jsou nejčastěji přijímáni – vybrané skupiny maturitních oborů SOŠ (kat. M)
Z jakých oborů žáci nejčastěji pokračují ve stejném zaměření z jakých „uhýbají“ do jiných oborů VŠ? (dotazování v závěru studia střední školy)
Na stejný nebo navazující obor na VŠ/VOŠ se chce hlásit 38 % z těch absolventů SOŠ, kteří chtějí pokračovat ve studiu, v příbuzném oboru 35 %, naopak více než čtvrtina (27 %) plánuje studovat na VŠ úplně jiný obor VŠ, než jakému se věnovali na střední škole.
Nejčastěji chtějí studovat na VŠ stejné oborové zaměření
absolventi:
36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (64 %)
18 Informatické obory (57 %)
53 Zdravotnictví (54 %)
Málo často chtějí v oboru pokračovat absolventi oborů:
41 Zemědělství a lesnictví (25 %)
37 Doprava a spoje (24 %)
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (5 %) (vysoký podíl
směřuje do příbuzných oborů)
Tab. 2: Podíl absolventů maturitních oborů SOŠ (kategorie M), kteří chtějí studovat na VŠ jiný obor než na střední škole
Proč absolventi středních škol s maturitní zkouškou (kat. M) nepokračovali ve stejném nebo podobném oboru na VŠ/VOŠ?
Důvodem pro volbu jiného oborového
zaměření na VŠ nebo VOŠ byla nejčastěji snaha rozšířit si vzdělání
v dalším oboru. (23 %).
Druhým důvodem byla skutečnost, že studium jiného oboru
zajímalo absolventy více než jejich původní obor absolvovaný na střední škole.
(přibližně čtvrtina ze všech, kteří na VŠ dále studovali.)
Třetí nejčastější motivací pro změnu oboru při vstupu na VŠ je
lepší pracovní uplatnění nového oboru. (19 % ze všech dále
studujících)
Absolventi dále uváděli ztrátu zájmu o původní obor
studovaný na střední škole (15 % ze všech dále studujících) a nezájem o obor
od počátku studia na střední škole (8 % ze všech dále studujících).
Jedním z důvodů změny oboru při výběru vysoké školy byla
zkušenost s prací v jiném oboru během studia střední školy, např.
v rámci brigád.
Žáci maturitních oborů s odborným výcvikem (kategorie L0) a nástaveb (kategorie L5)
Žáci maturitních oborů kategorie L0 absolvují i odborný výcvik a jsou tak připraveni jako vysoce kvalifikovaní pracovníci pro náročná dělnická a službová povolání. Ke studiu na vysokých školách se v roce 2024 hlásilo bezprostředně s ukončením střední školy 44,6 % absolventů. Přijato k VŠ studiu bylo 31,5 % z celkového počtu absolventů kategorie L.
Nástavbové studium (L5) je určeno pro vyučené, kteří jeho absolvováním získají maturitní vzdělání. Do nástavbového studia pokračuje asi čtvrtina vyučených, z nich ale jen asi třetina získá maturitu. Ve studiu na vysoké škole pokračuje asi třetina z vyučených, kterým se podaří nástavbu úspěšně dokončit (v roce 2022 bylo zapsáno na vysoké školy asi 35 % maturitních nástaveb). Žáci učebních oborů tedy mohou pokračovat ve vzdělávání až na vysokou školu, ovšem tato cesta zpravidla vyžaduje silnou motivaci.
Z jakých maturitních oborů s odborným výcvikem (kategorie L0) a nástaveb (L5) absolventi nejčastěji pokračují na VŠ?
Vysoký podíl – nad 40 % žáků pokračuje na VŠ z těchto oborů
středních škol:
26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
(43,6 %)
34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (41,0 %)
Střední podíl žáků pokračuje na VŠ z těchto oborů středních
škol:
23 Strojírenství a strojírenská výroba (38,2 %)
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (34,8 %)
82 Umění a užité umění (32,0 %)
64 Podnikání v oborech, odvětví (pouze nástavbový obor) (31,0 %)
Nejnižší podíl žáků pokračujících na VŠ:
39 Speciální a interdisciplinární technické obory (25,0 %)
69 Osobní a provozní služby (22,8 %)
Tab. 3: Počty absolventů, podíly přijatých k VŠ studiu a obory, do kterých jsou nejčastěji přijímáni – vybrané skupiny maturitních oborů L0 a nástaveb (L5)
Z jakých oborů žáci nejčastěji pokračují ve stejném zaměření z jakých „uhýbají“ do jiných oborů VŠ? (dotazování v závěru studia střední školy)
Na stejný nebo navazující obor na VŠ/VOŠ se chce hlásit 33 % žáků maturitních oborů kategorie L0, v příbuzném 27 % a studovat na VŠ v jiném oboru chce 40 %.
Ve stejném oborovém zaměření chtějí studovat nejčastěji
absolventi:
23 Strojírenství a strojírenská výroba (47 %)
26 Elektrotechnika, telekomunikační a VT (41 %)
Naopak jen malý zájem pokračovat v oboru mají absolventi:
39 Speciální a interdisciplinární obory (7 %)
Tab. 4: Podíl absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem (kategorie L0), kteří chtějí studovat na VŠ jiný obor než na střední škole
Důvody proč absolventi středních odborných škol pokračovali na VŠ ve studiu jiného oborového zaměření (dotazování 3 roky od ukončení střední školy)
Snaha rozšířit si vzdělání v dalším oboru. (z celkového
počtu dále studujících 36 %).
Druhým nejčastěji uváděným důvodem byla skutečnost, že studium
jiného oboru zajímalo absolventy více než jejich původní obor absolvovaný
na střední škole. (přibližně čtvrtina ze všech, kteří na VŠ dále studovali).
Třetí nejčastější motivací pro změnu oborového zaměření při
vstupu do vysokoškolského vzdělávání bylo lepší pracovní uplatnění nového
oboru (24 %).
Absolventi klasických SOŠ dále uváděli jako důvod volby jiného
oboru na VŠ/VOŠ ztrátu zájmu o původní obor (15 % ze všech dále
studujících) a nezájem o obor od počátku studia na střední škole (8 % ze
všech dále studujících).
Jedním z důvodů změny oboru při výběru vysoké školy byla zkušenost
s prací v jiném oboru během studia střední školy, např.
v rámci brigád.
