Přehled o úspěšnosti absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na vysokých školách
Po ukončení střední školy se absolventi rozhodují, zda budou pokračovat ve studiu na vysoké škole, případně vyšší odborné škole, či zda začnou hledat zaměstnání a vstoupí na trh práce.
Ke studiu na vysoké škole se každoročně hlásí (podá přihlášku) průměrně 98 % absolventů gymnázií (kat. K), 77 % absolventů klasických odborných maturitních oborů (kat. M) a 45 % absolventů maturitních oborů obsahujících odborný výcvik a nástavbových oborů (kat. L0 a L5, souhrnně L).
Při přijímacím řízení jsou absolventi středoškolského studia úspěšní v různé míře, jejich úspěšnost se podle kategorie studia pohybuje od 93 % v případě gymnázií až do 76 % v případě absolventů kategorie L.
Absolventi gymnázií a jejich úspěšnost při přijímacím řízení
Hlavním cílem gymnaziální přípravy je připravit absolventy pro úspěšné vykonání přijímacích zkoušek na vysoké školy a následné vysokoškolské studium.
Absolventi gymnázií mají vzhledem k všeobecnému charakteru jejich vzdělávání mnohem širší všeobecné znalosti, a tedy i větší prostor pro výběr oboru, který chtějí na terciární vzdělávací úrovni studovat. Nejsou úzce odborně zaměřeni, jako je tomu v mnoha případech u absolventů oborů středních odborných škol, škála výběru studijních oborů je obvykle širší a v mnohem větší míře se zaměřují na studium humanitního směru. Tyto skutečnosti ovlivňují pochopitelně úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení, a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu.
Absolventi gymnázií se téměř všichni hlásí ke studiu na vysoké škole. V roce 2022 si do vysokoškolského studia podalo přihlášku 20 541 absolventů daného roku, což je 97,6 %. Absolventi si v průměru podali 3,6 přihlášek.
Absolventi gymnázií jsou v porovnání s absolventy oborů ostatních středních škol poměrně úspěšní, jejich úspěšnost v přijímacím řízení vysokých škol v roce 2022 byla 91,3 %, což je méně než v předchozích letech, kdy byl průměr 93 %. Neúspěšní uchazeči se ucházejí o přijetí do vyššího odborného studia nebo pokračují ve studiu v pomaturitních jazykových kurzech pořádaných jazykovými školami s právem státní jazykové zkoušky, případně odcházejí studovat do zahraničí. Na trh práce odchází pouze nepatrné procento absolventů gymnázií.
Absolventi maturitních oborů kategorie M a jejich úspěšnost při přijímacím řízení
I když původním záměrem studia v maturitních oborech odborných škol byla především příprava pro uplatnění na trhu práce, rostoucí důraz na potřebu vysokoškolsky vzdělaných odborníků vedl k posunu tohoto záměru, jak v koncepci tohoto studia, tak ve směřování jeho absolventů.
Absolventi odborných středních škol s maturitou bez odborného výcviku (kategorie M, tj. vč. absolventů lyceí) často pokračují ve vzdělávání na vysokých školách. V roce 2022 si do vysokoškolského studia podalo přihlášku 24 298 absolventů daného roku, což je 75,3 % všech maturantů této kategorie v daném roce. Absolventi si v průměru podali 2,4 přihlášek.
Absolventi oborů odborného vzdělání kategorie M jsou v porovnání s absolventy gymnázií méně úspěšní, v přijímacím řízení vysokých škol v roce 2022 byla jejich úspěšnost 78,8 %, což je méně než v předchozích letech, kdy byl průměr 82 %. Neúspěšní uchazeči se ucházejí o přijetí do vyššího odborného studia nebo přechází na trh práce. Podíl zapsaných do vysokoškolského studia z absolventů oborů kategorie M se v letech 2018-2022 pohybuje mezi 55 až 60 %.
Absolventi maturitních oborů kategorie L0 (s odborným výcvikem) a nástavbového studia (L5) a jejich úspěšnost při přijímacím řízení
Žáci oborů kategorie L0 absolvují i odborný výcvik, a to prakticky ve stejném rozsahu jako žáci v tříletých učebních oborech, a jsou připraveni jako vysoce kvalifikovaní pracovníci pro náročná dělnická a službová povolání. Nástavbové studium je pak určeno pro vyučené, kteří jeho absolvováním získají maturitní úroveň vzdělání a tím, stejně jako absolventi kategorie L0, i možnost přihlásit se ke studiu na vysoké škole.
Absolventi těchto dvou forem studia pokračují ve vysokoškolském vzdělávání méně často. V roce 2022 si do vysokoškolského studia podalo přihlášku 2 871 absolventů daného roku, což je 45,8 %. Absolventi si v průměru podali 1,7 přihlášek.
Úspěšnost těchto absolventů při přijímání ke studiu na vysokých školách je opět nižší, v roce 2022 byla 71,8 %, což je méně než v předchozích letech, kdy byl průměr 77,3 %. Neúspěšní uchazeči se ucházejí o přijetí do vyššího odborného studia nebo přechází na trh práce. Vzhledem k tomu, že studium v těchto oborech připravuje žáky především ke vstupu na trh práce, hovoří toto procento o poměrně vysoké úspěšnosti absolventů při vstupu na terciární vzdělávací úroveň. Je však nutné zmínit, že tito uchazeči se častěji hlásí ke studiu technických oborů, kde je nižší převis poptávky, a tedy vyšší šance na přijetí ke studiu. Podíl zapsaných do vysokoškolského studia ze všech absolventů těchto kategorií (L0+L5) se v letech 2018-2022 pohybuje mezi 26 až 30 %.
Celkové srovnání úspěšnosti absolventů při přijímacím řízení
V přijímacím řízení ke studiu na vysokých školách souvisí úspěšnost absolventů s poskytovanou úrovní připravenosti pro terciární studium. Proto jsou nejúspěšnější absolventi gymnázií. Následuje odstupňovaně úspěšnost absolventů maturitních oborů kategorie M a nakonec oborů s odborným výcvikem (kategorie L0) a absolventů oborů nástavbového studia (kategorie L5).
Zájem o studium na vysoké škole vyjádřený dostavením se k jednomu nebo více přijímacím řízením ještě však neznamená úspěch při přijímání, i když vyšší počet podaných přihlášek pochopitelně zvyšuje šanci na přijetí ke studiu. Úspěšnost absolventů jednotlivých kategorií oborů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na vysoké školy se pohybuje mezi 94 až 72 procenty.
Celkové srovnání úspěšnosti v přijímacím řízení v jednotlivých letech je zřejmé z obrázku, který uvádí podíl přijatých absolventů – maturantů z příslušného roku, z počtu těch, kteří vykonali přijímací zkoušky. Jde o vyjádření počtu osob, i když byl absolvent úspěšný u více přijímacích zkoušek, je započítán pouze jednou. Jsou zahrnuti i ti uchazeči, kteří se hlásí a jsou přijati na školy, kde se přijímací zkoušky nekonají.
Úspěšnost absolventů středních škol, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám na vysokých školách, - členění dle kategorií studia
Vedle údajů o úspěšnosti při přijímacím řízení jsou významné i informace o podílu přijatých a nepřijatých z celkového počtu absolventů dané kategorie. Z uvedených obrázků je zřejmé, že zatímco úspěšnost u přijímacího řízení se pohybuje v rozsahu od 94 % u gymnazistů do 72 % u absolventů kategorie L, podíly přijatých z celkového počtu absolventů jsou odlišné výrazněji. Je to dáno rozdílným podílem přihlášených k vysokoškolskému studiu.
Z absolventů gymnaziálního vzdělávání, kteří se hlásí na vysoké školy téměř všichni, je podíl přijatých 88–91 %, u absolventů oborů kategorie M je to 57–65 % a u absolventů, kteří absolvovali v kategorie L (tj. dohromady L0 a L5), je podíl těch, kteří byli přijati k vysokoškolskému studiu 29–33 % (s výjimkou 37 % v roce 2020).
Z obrázku jsou zřejmé rozdíly i v podílech nepřijatých, nižší hodnoty u absolventů kategorie L v porovnání s kategorií M ukazují zřejmě na skutečnost, že absolventi kategorie L si lépe uvědomují své možnosti a připravenost k vysokoškolskému studiu.
Podíly absolventů středních škol, kteří se hlásí ke studiu na vysokých školách podle toho, zda byli či nebyli přijati – členění dle kategorií studia
Pozn.:
- přihlášených - počet uchazečů, kteří podali přihlášky (každý uchazeč je počítán jedenkrát, bez ohledu na to, kolik podal přihlášek)
- přijatých - počet přijatých uchazečů (každý přijatý uchazeč je počítán jedenkrát, bez ohledu na to, kolikrát byl přijat)