Vymezení odvětví
Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Výroba textilií (NACE 13), kde je zaměstnáno zhruba 50 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Výroba oděvů (NACE 14) a Výroba usní a souvisejících výrobků (NACE 15).
Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 28 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):
· Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (NACE 1392)
· Výroba ostatních svrchních oděvů (NACE 1413)
· Výroba ostatních technických a průmyslových textilií (NACE 1396)
· Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků (NACE 1419)
· Výroba pracovních oděvů (NACE 1412)
· Tkaní textilií (NACE 1320)
· Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků (NACE 1512)
· Úprava a spřádání textilních vláken a příze (NACE 1310)
· Výroba obuvi (NACE 1520)
· Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů (NACE 1395)
Makroekonomické ukazatele odvětví
V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je vyprodukováno jen přibližně 0,6 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde však o 11. největší a podle objemu importu dokonce o 9. největší odvětví v ČR.
Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).
Produktivita práce je v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl druhá nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 54 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 57 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 5 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.
Počet zaměstnaných
Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o více než 100 tisíc, tedy zhruba o 63,3 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 58 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 3,3 % na 1,2 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 1,0 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.
Vývoj do roku 2025
V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 6 tisíc, tedy přibližně o 11 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl potřeba nově obsadit zhruba 4 tisíce pracovních míst.
Struktura skupin povolání
V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl byly v ČR v roce 2014 pouze dvě skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Výrobci oděvů, výrobků z kůží a kožešin a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 753), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 30 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví velmi vysoká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.
· ISCO 753 Výrobci oděvů, výrobků z kůží a kožešin a pracovníci v příbuzných oborech
· ISCO 815 Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků
· ISCO 312 Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví
· ISCO 932 Pomocní pracovníci ve výrobě
· ISCO 132 Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech
· ISCO 311 Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
· ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
· ISCO 754 Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech
· ISCO 834 Obsluha pojízdných zařízení
· ISCO 432 Úředníci v logistice
Profesní exkluzivita tohoto odvětví je podprůměrná. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:
· Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků (ISCO 815); 67%
· Výrobci oděvů, výrobků z kůží a kožešin a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 753); 60%
· Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech (ISCO 754); 5%
· Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel (ISCO 731); 4%
· Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 4%
· Pracovníci pro ruční mytí vozidel, oken, praní prádla a příbuzní pracovníci (ISCO 912); 3%
· Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 3%
· Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech (ISCO 132); 3%
· Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 133); 3%
· Pracovníci polygrafie (ISCO 732); 3%
Regionální rozložení
Největší část osob z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je zaměstnána v Královéhradeckém kraji. V tomto kraji pracuje více než 10 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších téměř 10 % pracuje v Jihomoravském kraji, více než 9 % na Vysočině a také v Pardubickém kraji a téměř 9 % v Jihočeském kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká.
Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR také velmi nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Královéhradeckém kraji, kde tvoří Textilní, oděvní a kožedělný průmysl více než 2 % ze všech zaměstnaných v kraji.
Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 1,8 % osob, což je o 4,2 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.
Vzdělanostní struktura
Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl téměř 57 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 32 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 6 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 83 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 9 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.
Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,2 let. To je o 1,1 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 3. nejnižší.
Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže. Tyto osoby tvoří téměř 35 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže. Ty tvoří téměř 13 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby
· se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Management a správa,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie.
Genderové a věkové charakteristiky
V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 75 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 31 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.
Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 43,2 roku. To je o 0,7 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je 9. nejstarší ze všech odvětví v ČR.
Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká.
Kvalifikační náročnost pracovních míst
Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl činila v roce 2013 v ČR 3,11 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,96 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,47 bodu, byla tedy o 0,36 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,48 bodu.
