Spokojenost absolventů se zdravotním postižením se zvolenou střední školou, oborem a formou integrace
Údaje uvedené na této stránce vycházejí ze šetření budoucích absolventů středních škol, kteří mají zdravotní postižení, realizováno bylo v r. 2009. Sběr dat proběhl jak na školách zřízených pro žáky se zdravotním postižením, tak i na běžných školách, které integrují žáky individuálně nebo skupinově. Počet respondentů byl cca 1300.
Spokojenost žáků se zvolenou
kategorií vzdělání
Přibližně polovina absolventů středních škol – 53 % (z
toho 31 % rozhodně ano a 22 % spíše ano), kteří mají nějaký druh postižení, by
si zvolila stejnou kategorii vzdělání (učební obor, SOŠ, gymnázium). Spokojenější
jsou se zvolenou kategorií vzdělání (podobně jako u běžné populace) žáci
studující maturitní úroveň vzdělání.
Spokojenost absolventů s vybraným
oborem
Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s vybraným oborem není příliš vysoká, pouze 47 % z nich (v případě, že by mohli volit znovu) by si zvolilo stejný obor vzdělání.
Ve srovnání s vyučenými i absolventy maturitních oborů z běžné populace, kde je podíl spokojených kolem dvou třetin, je spokojenost absolventů se zdravotním postižením s vybraným studijním oborem nižší. To naznačuje větší problémy a omezení žáků se zdravotním postižením při výběru vhodného oboru a potřebu kariérového poradenství.
Spokojenost s formou
integrace
Žáci se zdravotním postižením mohou studovat:
- na běžných školách (individuální integrace)
- ve speciálních třídách běžných škol
- ve speciálních školách pro žáky se zdravotním postižením
Po zkušenostech se studiem by si z dotázaných absolventů středních škol se zdravotním postižením vybralo 28 % studium na škole pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, 65 % by zvolilo běžnou školu, 7 % uvedlo nerozhodnou odpověď. Z hlediska zájmu o studium na škole pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami najdeme výrazné rozdíly podle druhu zdravotního postižení.
Školu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami by si po
zkušenostech se studiem zvolili nejčastěji žáci:
postižení více vadami (více než polovina z nich, 56 %)
se zrakovým postižením (více než
polovina z nich, 54 %)
s tělesným postižením (42 %)
se sluchovým postižením (42 %)
s lehčím mentálním postižením (přibližně
čtvrtina, 27 %)
Změnili by absolventi se
zdravotním postižením na základě svých zkušeností během studia formu integrace?
Z absolventů, kteří studovali na školách pro žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami, by více než 40 % zvolilo opět tuto školu,
necelá polovina (48 %) by dala přednost individuální integraci na běžné škole a
10 % si není odpovědí jisto.
Z absolventů, kteří studovali ve speciální třídě běžné školy,
by si školu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zvolila asi třetina
(34 %).
Ze žáků, kteří byli individuálně integrováni na běžných
školách, by si převážná většina zvolila opět tento typ školy (97 %).
Spokojenost žáků se ZP s přijetím
v kolektivu třídy
Většina žáků se zdravotním postižením hodnotila postavení ve
třídě a v kolektivu příznivě – 91 % uvedlo, že jsou spokojení a mají
kamarády (z toho 61 % rozhodně ano, 30 % spíše ano)
Z negativních jevů se vyskytly následující problémy:
26 % žáků se ZP se setkalo s nevhodnými poznámkami
(z toho 12 % rozhodně ano)
19 % s ponižováním nebo schválnostmi (9 % rozhodně ano)
16 % mělo konflikty ve třídě (6 % rozhodně ano)
17 % se cítí být na okraji třídy (5 % rozhodně ano)
Spokojenost žáků se zdravotním postižením ve třídě a ve škole se příliš nelišila podle způsobu integrace, byla tedy obdobná u žáků integrovaných individuálně i u žáků ve speciálních školách.
