Doporučení školám pro zvýšení zaměstnatelnosti absolventů se ZP

Doporučení školám pro zvýšení zaměstnatelnosti absolventů se zdravotním postižením z pohledu zaměstnavatelské sféry

Situace absolventů se ZP na trhu práce je obtížná. Někteří zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako určité obohacení firemní kultury, na druhé straně ale řada z nich klade na absolventy se ZP vysoké kvalifikační i pracovní nároky. Často navíc projevují nechuť řešit „problémy navíc“. Ve vztahu k zaměstnávání absolventů vidí zaměstnavatelé hlavní překážky v nedostatku absolventů s vhodným oborem a úrovní vzdělání, předpokládané nižší výkonnosti, nutnosti zapracování, ve zvýšených nákladech a dalších. Dále uvádějí nedostatek informací o problematice zaměstnávání absolventů se ZP, často nevědí, na jakých pozicích by se absolventi se ZP mohli uplatnit. Co od nich mohou očekávat, jaké podmínky by museli vytvořit a podobně. Z jejich vyjádření vyplývá, že řada firem dává přednost jednoduššímu řešení, jako jsou odvody do státního rozpočtu, případně raději zaměstnají staršího zaměstnance, který se stal invalidním, ale už s ním mají zkušenosti, zatímco přijetí absolventa se ZP vnímají jako rizikové.

Z výsledků šetření vyplývají následující doporučení a oblasti, na které by bylo vhodné se z hlediska školské sféry a poradenských institucí zaměřit:

     Volba školy a oboru

     Na individuální úrovni ve vztahu k poradenství se ukazuje potřeba volby takové úrovně vzdělání, která maximálně využije potenciál žáka se ZP a bude rozvíjet ty oblasti, které nejsou postižením ovlivněny, protože obecně dosažení vyšší úrovně vzdělání zvyšuje šance na získání pracovního uplatnění. Dále je třeba zachovat průchodnost vzdělávací soustavou i možnost přestupu do oboru vyšší úrovně vzdělání, v případech, kdy se v průběhu vzdělávání ukáže, že žák se zdravotním postižením vyšší úroveň zvládne.

     Při výběru oboru a školy žáků se zdravotním postižením je třeba se orientovat výrazně na ty obory, o které je na trhu práce zájem a zvážit konkrétní poptávku a situaci firem a dalších potenciálních zaměstnavatelů i v daném regionu. Získání vzdělání v oboru, který je z pohledu trhu práce nedostatkový, např. v současnosti v technických oborech, může pro absolventa se zdravotním postižením představovat klíčovou výhodu.

     Důraz na kvalitu výuky a rozvoj kompetencí potřebných pro zvýšení konkurenceschopnosti

     Na úrovni škol se ukazuje potřeba zvyšování kvality výuky. Konkrétně z uvedených zjištění vyplývá potřeba klást důraz právě na rozvoj kompetencí, které mohou zvýšit konkurenceschopnost absolventů se ZP na trhu práce. Na nižších úrovních požadují zejména samostatnost, soběstačnost a pečlivost a dále schopnost komunikovat a porozumět instrukcím. Na vyšších úrovních vzdělání pak vyžadují především dostatečnou odbornou úroveň, znalost cizího jazyka a komunikační dovednosti obecně.

     V souvislosti s názorem části zaměstnavatelů, že absolventi se zdravotním postižením nemají skutečný zájem pracovat, se ukazuje potřeba podpory aktivního přístupu žáků, zájmu o práci a zaměstnání, zvýšení důrazu na snahu o seberealizaci a rozvoj nezávislosti a sebevědomí, včetně schopnosti svůj zájem prezentovat.

     Vzhledem k tomu, že řada zaměstnavatelů vyjadřuje obavy z obtížného zapracování absolventů se ZP, je třeba klást důraz na zvládání praktických dovedností a absolvování odpovídající praxe. Vhodně zvolená praxe, tedy praxe „šitá na míru“ individuálním možnostem a dovednostem žáka se ZP může kromě získání praktických zkušeností a dovedností umožnit firmě seznámit se s potenciálním pracovníkem, jak z hlediska jeho dovedností a přístupu k práci, ale i potřeb v souvislosti se zdravotním postižením, což může pomoci překonat případnou nedůvěru a podpořit rozhodnutí zaměstnavatele žáka později zaměstnat.

     Rozvoj spolupráce škol a zaměstnavatelů

     Potřebná je větší provázanost výuky s praxí. Školy by měly pružně reagovat na potřeby trhu práce, zajímat se o uplatnění absolventů vyučovaných oborů, včetně absolventů se zdravotním postižením a získávat tak zpětnou vazbu.

     Rovněž by měly vytvářet co nejširší síť spolupracujících firem a organizací, která by umožnila vytvořit „praxi na míru“ pro žáky se ZP.

     V souvislosti s tím, že firmy nemají dostatek informací o jednotlivých druzích zdravotního postižení a pracovních možnostech absolventů se zdravotním postižením, je vhodné rozšiřovat kontakty žáků se zdravotním postižením s potenciálními zaměstnavateli např. v rámci akcí školy, soutěží a podobně, které by sloužily k informování zaměstnavatelů o tom, na jakých pracovních místech by se mohli uplatnit.