Názory zaměstnavatelů na dovednosti, na které by se školy měly u absolventů se zdravotním postižením zaměřit
Absolventi se zdravotním postižením patří ke skupinám, které se na trhu práce uplatňují obtížně. Jednou z možností, jak jejich uplatnitelnost zvýšit je rozvoj dovedností a kompetencí, které zaměstnavatelé u této skupiny považují za důležité. Tento fakt potvrzuje skutečnost, že 80 % dotázaných zaměstnavatelů se domnívá, že pro zlepšení uplatnění absolventů se ZP je třeba zvýšení úrovně jejich znalostí a dovedností. Tento názor navíc častěji zastávají zaměstnavatelé, kteří mají zkušenost se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.
Údaje k této kapitole byly získány z dotazníkového šetření zaměstnavatelů realizovaného NÚV v roce 2011. Statistické zpracování neumožnilo zohlednit individuální omezení absolventů se ZP, druh ani míru jejich postižení, které jejich vzdělávací možnosti zásadně limitují. Uvedené údaje v tomto smyslu představují obecnou informaci o požadavcích a nárocích zaměstnavatelské sféry na tyto absolventy.
Na jaké dovednosti by se školy u žáků se ZP měly zaměřit? – v rozdělení podle úrovní vzdělání
Základní kompetencí, jejíž rozvoj zaměstnavatelé považují za potřebný pro absolventy se ZP na všech úrovních vzdělání, je samostatnost. Tato skutečnost souvisí s jejich obavami, že přijetí absolventa se ZP bude znamenat zvýšené náklady na zapracování a dlouhodobou potřebu většího dohledu a asistence.
Pro absolventy praktických a základních škol uvádějí zaměstnavatelé jako podstatnou nejčastěji pečlivost. Dále pak je podle jejich názoru ve vzdělávání těchto žáků třeba klást důraz na rozvoj soběstačnosti a samostatnosti.
V učebních oborech je kromě samostatnosti a soběstačnosti nutné zaměřit pozornost i na úroveň praktických dovedností. U učebních oborů kategorie E, to znamená oborů, které připravují pro jednodušší činnosti, považují zaměstnavatelé za podstatné zlepšení komunikačních dovedností a schopnosti pracovat v týmu, zatímco v běžných učebních oborech kategorie H požadují i dobrou úroveň odborných dovedností.
Doporučení pro rozvoj kompetencí žáků se ZP u maturitních oborů je vzhledem k charakteru vzdělání odlišné. Výuka by se měla kromě odborných znalostí více zaměřit i na rozvoj klíčových kompetencí, zejména počítačových, jazykových a komunikačních dovedností.
U absolventů VOŠ a VŠ se zdravotním postižením zaměstnavatelé zdůrazňují potřebu znalosti cizího jazyka a komunikačních dovedností obecně.
V zásadě tedy zaměstnavatelé požadují, aby na nižších úrovních vzdělání byla u žáků se ZP rozvíjena zejména samostatnost, soběstačnost a pečlivost. Počínaje maturitní úrovní pak kromě odborných znalostí vyžadují i cizí jazyk, znalosti práce na PC, komunikační dovednosti a schopnost týmové práce. Toto zjištění koresponduje s obavami, které zaměstnavatelé v souvislosti s možným přijetím absolventů se ZP vyjadřují. K nim patří nutnost dohledu a asistence z důvodu menší samostatnosti a soběstačnosti, i obavy z problematické komunikace v procesu řízení a plnění pracovních úkolů i v rámci spolupráce v týmu.
Z uvedených zjištění vyplývá potřeba klást důraz právě na oblasti, které mohou zvýšit konkurenceschopnost absolventů se ZP na trhu práce a snížit obavy firem z vyšších nákladů v souvislosti se zapracováním a nutností stálého dohledu. Potřebné je i zvládání moderních technologií a výpočetní techniky. Tyto dovednosti mohou vedle kvalifikačního aspektu pomáhat absolventům se ZP i v překonávání komunikačních a fyzických bariér, včetně usnadnění práce z domova.
Tabulka: Počty respondentů, kteří považují kompetenci za důležitou pro uplatnění absolventů se ZP na trhu práce a školy by se na ně měly zaměřit (Zvýrazněné četnosti jsou nad průměrem hodnot ve sloupcích). [1]
|
Praktická škola |
ZŠ |
Učební obory H |
Učební obory E |
Maturitní obory |
VŠ, VOŠ |
Odborné znalosti |
5 |
3 |
26 |
6 |
25 |
27 |
Praktické dovednosti |
16 |
8 |
33 |
12 |
23 |
20 |
Znalosti PC |
5 |
9 |
23 |
6 |
26 |
19 |
Jazykové znalosti |
4 |
8 |
17 |
3 |
24 |
26 |
Komunikační dovednosti |
7 |
8 |
22 |
9 |
26 |
29 |
Schopnost týmové práce |
4 |
4 |
19 |
8 |
21 |
23 |
Odolnost vůči stresu |
5 |
7 |
15 |
6 |
16 |
17 |
Samostatnost |
10 |
11 |
33 |
9 |
29 |
25 |
Soběstačnost |
10 |
11 |
24 |
11 |
22 |
19 |
Větší aktivita, iniciativa |
6 |
9 |
23 |
7 |
22 |
21 |
Pečlivost, důslednost |
11 |
10 |
23 |
9 |
24 |
21 |
Názory a zkušenosti zaměstnavatelů se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením
Ve vztahu k zaměstnávání absolventů, resp. OZP obecně uváděly firmy a instituce poměrně kladné zkušenosti.
Řada běžných firem má na osoby se zdravotním postižením stejné nároky jako na pracovníky z běžné populace, tyto pracovníky jsou ochotni přijmout, pokud uspějí v konkurenci v rámci běžného výběrového řízení.
Zaměstnavatelé u absolventů se ZP kladou velký důraz na odbornost a výkon a rovněž i možnost začlenění do kolektivu bez velkých problémů a nákladů.
Zaměstnavatelé, kteří se zúčastnili šetření, vyjadřovali větší ochotu zaměstnat absolventa s tělesným nebo jiným postižením, které je možno kompenzovat a neovlivňuje výkon ani kvalitu práce, než absolventů, kteří vyžadují další speciální dohled.
Zaměstnavatelé spíše preferují poskytnutí vhodného pracovního místa nebo vytvoření podmínek pro vlastního staršího zaměstnance, který má zdravotní problémy nebo se stal invalidním, než by přijali absolventa se ZP. Šance absolventů se ZP na obsazení existujícího vhodného pracovního místa jsou tak ve srovnání se zkušenými pracovníky s vytvořenými pracovními vazbami ještě nižší.
[1] Vzhledem k tomu, že respondenti se vyjadřovali jen k těm úrovním vzdělání, s jejichž absolventy se ZP (resp. OZP) mají zkušenost a jejich názor je konkrétněji podložen, jsou četnosti podle různých úrovní vzdělání odlišné a lze je porovnávat pouze v rámci dané kategorie vzdělání (tedy po sloupcích). Zvýrazněné hodnoty představují hodnoty nad průměrem v příslušném sloupci.