Překážky pro zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením z pohledu běžných zaměstnavatelů
Absolventi se zdravotním postižením patří ke skupinám, které se na trhu práce uplatňují obtížně. Z hlediska možnosti zlepšit jejich situaci je potřeba se seznámit i s pohledem zaměstnavatelů na hlavní bariéry a překážky jejich zaměstnávání. Údaje uvedené v této kapitole byly získány z dotazníkového šetření zaměstnavatelů realizovaného NÚV v roce 2011.
Překážky zaměstnávání absolventů se ZP – komplexní pohled
Výsledky šetření odhalily 4 základní oblasti (faktory), které z pohledu zaměstnavatelské sféry ovlivňují jejich ochotu přijmout do zaměstnání absolventy se zdravotním postižením.
Ekonomické a organizační překážky
(včetně tzv. překážek „navíc“)
Tato oblast zahrnuje především nedostatek pracovních činností vhodných pro zdravotně postižené a ekonomické důvody, jako jsou náklady na úpravu pracoviště a vyšší nároky na individuální pracovní režim (např. úpravu pracovní doby). Dále do této kategorie patří větší nároky na péči na zapracování těchto absolventů a nutnost řešit „problémy navíc“ (např. poskytnout speciální pomůcky, řešit problémy a obtíže s komunikací, poskytování větší individuální péče a podobně).
V této oblasti spočívá možnost škol ovlivnit vstup absolventů na trh práce především v důrazu na praktickou přípravu, samostatnost a flexibilitu, tedy ve směru snížení nároků na zapracování a řešení „problémů navíc“, které často firmy spojují s potřebou většího dohledu a nižší samostatností absolventů se ZP.
Nedostatečná kvalifikace
absolventů se ZP
Jednou z oblastí, proč zaměstnavatelé nezaměstnávají absolventy se zdravotním postižením je podle jejich názoru skutečnost, že na trhu práce je nedostatek absolventů se ZP s vyšším vzděláním (24 %), dále uvádí, že na trhu práce chybí absolventi se ZP s vhodným oborem (44 % dotázaných zaměstnavatelů). K důležitým překážkám zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením patří i názor, že znalosti a dovednosti absolventů se ZP jsou nízké (27 %) a nedostatečná praxe (19 %).
Právě v této oblasti se možnost působení škol a poradenských institucí ukazuje výrazně. Rezervy lze najít ve větším důrazu na využívání služeb kariérového poradenství, které by vycházelo nejen z potenciálu a zájmů žáka, ale bralo by v úvahu i aktuální situaci na trhu práce, a to i v regionálním pohledu. Zároveň je v tomto směru třeba klást důraz na získání potřebné úrovně kompetencí u žáků se zdravotním postižením, zejména v těch oblastech, které jsou z hlediska konkurenceschopnosti na trhu práce nejvýznamnější. Významným prvkem zvýšení uplatnitelnosti je i absolvování vhodné praxe v průběhu studia, tedy praxe šité na míru konkrétnímu žáku se ZP, což umožní i vzájemné seznámení budoucího absolventa s potenciálním zaměstnavatelem.
Vztah absolventů se ZP
k práci a jejich výkonnost
Oblastí, která negativně ovlivňuje zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením je názor, že řada z těchto absolventů nemá skutečný zájem pracovat (toto uvádí 19 % zaměstnavatelů), resp., že mají k práci špatný přístup (17 %). Dále do této oblasti spadá problém s nízkou aktivitou, výkonností (17 %) a nedostatečnou samostatností, kterou uvádí kolem 18 % dotázaných zaměstnavatelů. To vede často k tomu, že tito absolventi potřebují dohled a asistenci.
Z hlediska škol je v této oblasti vhodné podporovat aktivitu žáků, samostatnost a soběstačnost, pozitivní vztah k práci a zájem o seberealizaci.
Informovanost o absolventech se
ZP
Přibližně 34 % dotázaných institucí považuje za překážku přijímání absolventů se ZP nedostatek informací, a to jak z oblasti právního poradenství, tak i z oblasti informací o tom, co mohou od absolventů se zdravotním postižením vlastně očekávat, jakou práci jsou schopni vykonávat. V této souvislosti jim chybí kontakty se školami, které žáky se ZP vzdělávají. Rovněž zaměstnavatelé postrádají informace o tom, kde vhodné absolventy se ZP vyhledat.
I tady se ukazuje možnost zlepšení situace z pohledu školské sféry, především na základě větší dostupnosti informací o možnostech a přínosu zaměstnávání absolventů se ZP. Nástrojem je širší spolupráce škol, které vzdělávají žáky se ZP se zaměstnavateli, zprostředkování kontaktů žáků se ZP s firmami v regionu, účast na akcích školy, soutěžích a podobně, které by potenciálním zaměstnavatelům umožnili získat představu o možnostech pracovního uplatnění absolventů daných škol a jejich přínosu pro firmu.
Překážky zaměstnávání absolventů se ZP – podle četnosti
Nejčastěji uváděné překážky jsou na straně zaměstnavatelské sféry, podstatné jsou ale i příčiny, které jsou školskou sférou ovlivnitelné.
Na straně zaměstnavatelů jsou jako
nejfrekventovanější překážky pro zaměstnávání absolventů se zdravotním
postižením uváděny zejména:
Charakter výroby a s tím související nedostatek vhodných
činností ve firmě (95 % dotázaných institucí)
Ekonomické a organizační překážky
náklady na úpravu pracoviště (73 % dotázaných institucí)
vyšší nemocnost absolventů se zdravotním postižením (70 %)
nutnost individuálního pracovního režimu, např. úprava pracovní
doby (66 %)
Neochota firem a institucí k překonání „problémů navíc“
Nepříznivým zjištěním je, že kromě čistě ekonomického hlediska
hraje svoji roli zřejmě i poměrně značná neochota
firem a institucí k překonávání „problémů navíc“. Tento důvod
uvedlo 67 % dotázaných firem a organizací, přitom pro 24 % z nich je tato
překážka vnímána jako rozhodující. Zdá se, že vstřícnost k handicapovaným
osobám a pozitivní kroky v této oblasti nejsou v ČR zatím vnímány
jako součást společensky zodpovědné image a firemní kultury a značný podíl
firem se v této oblasti přiklání k nejjednuduššímu a nejméně
komplikovanému řešení, kterým jsou odvody povinného podílu do státního
rozpočtu. Nutnost řešit „problémy navíc“ přitom zřejmě souvisí i s dalšími
zmiňovanými překážkami, jako jsou nedostatek informací o možnostech
zaměstnávání absolventů.
Nedostatek informací
Nevíme, co od absolventů se ZP očekávat (44 %).
Nedostatek informací o problematice zaměstnávání osob se
zdravotním postižením z hlediska právních aspektů (34 %).
Z pohledu škol je
podstatné, že k významným důvodům patří překážky, které školy mohou významně
ovlivnit:
nedostatek absolventů se ZP s vhodným oborem vzdělání na
trhu práce (75 % firem nebo organizací)
nedostatečná kvalifikace absolventů se ZP obecně (68 %)
nedostatek absolventů s vyšším vzděláním (62 %)
nedostatek informací o tom, co jsou absolventi se ZP schopni
dělat, jakou práci jsou schopni vykonávat, tedy informace, které školy mohou
zaměstnavatelům ve větší míře poskytnout
nedostatečné kontakty se školami, které žáky se ZP vzdělávají (52
%)
Podrobnější údaje o dalších překážkách z pohledu
zaměstnavatelské sféry ukazuje následující obrázek.
Obrázek: Odpověď na otázku „Jak důležité jsou ve Vaší organizaci uvedené překážky pro zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením?“ (v % odpovědí)
Překážky zaměstnávání absolventů se ZP – podle odvětví
Prakticky ve všech odvětvích je nejvýznamnější překážkou pro zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením nedostatek pracovních činností vhodných pro absolventy se ZP (relativně nejméně ve stavebnictví a veřejné správě).
V oblasti průmyslu patří k
významnějším překážkám v porovnání k ostatním odvětvím chybějící kontakty se školami (67 %), předpoklad nízké výkonnosti vzhledem
k požadavkům zaměstnání (73 %), dále pak nedostatek
informací – firmy neví, kde absolventy vyhledat (51 %) a neví, co od
nich mají očekávat (47 %).
V oblasti stavebnictví je
častěji uváděnou překážkou nedostatečná praxe (73 %) a podobně jako
v průmyslu nedostatek informací o možnostech absolventů (56 % dotázaných
firem neví, co od absolventů se zdravotním postižením mají očekávat).
V oblasti obchodu je
podstatná špatná finanční situace (100 %), požadavky na individuální pracovní
režim (100 %) a nedostatečná praxe (100 %). Dále v tomto oboru chybí
absolventi s vhodným vzděláním (100 %).
Ve službách je podstatnou
překážkou nedostatek informací o problematice zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (50 %), a podobně jako v oblasti obchodu, i zde chybí
absolventi se ZP s vhodným oborem vzdělání (90 %).
V oblasti financí je
problémem nedostatek absolventů se ZP s vyšším vzděláním (100 %), chybí
absolventi s vhodným oborem (100 %) a firmy rovněž neví, kde vhodné
absolventy vyhledat (100 %). Firmy v této oblasti rovněž postrádají širší
spolupráci se školami, které žáky se ZP připravují (100 %).
Ve veřejné správě je jako
překážka uváděn nedostatek absolventů s vyšším vzděláním (73 %) a
s vhodným oborem vzdělání (90 %). Podobná situace je i v oblasti
školství, kde nedostatek absolventů se ZP s vyšším vzděláním jako překážku
jejich zaměstnávání uvádí 73 % dotázaných institucí.
