Působení školní psycholožky – vytvoření metodiky vyhledávání ohrožených žáků a zavedení akčních plánů – Střední škola stavební v Jihlavě
Autor: Mgr. Lucie Trojanová
Název a adresa školy: Střední škola stavební Jihlava, Žižkova 20, 586 01 Jihlava
Klíčová slova: školní poradenské pracoviště, školní psycholog, výchovný poradce, metodik prevence, žák ohrožený předčasným odchodem ze vzdělávání, pedagogicko-psychologické poradenství, psychologická intervence, individuální konzultace, akční plán, kazuistika, metodika vyhledávání žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání.
Stručná anotace: Příspěvek se věnuje činnosti školní psycholožky na Střední škole stavební v Jihlavě jako nově doplněného odborného pracovníka školního poradenského pracoviště (dále jen ŠPP). Hlavním cílem školní psycholožky je formou včasných intervencí předcházet předčasným odchodům žáků ze vzdělávacího systému před získáním profesní kvalifikace, pomoci jim k úspěšnému ukončení studia a zvýšit tak jejich šanci na uplatnění na trhu práce. Za tímto účelem byla vypracována metodika vyhledávání ohrožených žáků a stanovena pravidla individuální psychologické péče o žáky na základě tzv. akčního plánu.
Kontext
Střední škola stavební v Jihlavě, jejímž zřizovatelem je Kraj Vysočina, vznikla v roce 1994 sloučením středního odborného učiliště se stavební průmyslovkou, a stala se tak jednou z největších škol technického zaměření v regionu. Škola nabízí studijní programy těm uchazečům o studium, kteří by se rádi profesně věnovali oblasti stavebnictví a zpracování dřeva. Žákům, kteří na základních školách dosahovali velmi dobrých výsledků, jsou určeny dva čtyřleté maturitní obory – obor Technické lyceum a obor Stavebnictví. Těm žákům, kteří neprojevují velký zájem o teoretické studium, ale naopak jsou zaměřeni na manuální dovednosti, nabízí škola široké spektrum tříletých učebních oborů s řemeslným zaměřením (jedná se o obory Umělecký truhlář, Zedník, Tesař, Truhlář, Klempíř, Pokrývač, Instalatér, Elektrikář – silnoproud). Úspěšní absolventi tříletých učebních oborů mohou dále pokračovat ve studiu a dosáhnout maturitní zkoušky. Nástavbové studium je organizováno denní formou, trvá dva roky. Žáci, kteří měli při plnění povinné školní docházky výraznější výukové nebo výchovné potíže, mají možnost využít vzdělávací program Stavební práce, který je vysoce prakticky zaměřený, toto studium trvá dva roky.
Vzhledem k široké nabídce studijních a učebních oborů a různorodosti vyučovacích předmětů působí ve škole učitelé s různým druhem a stupněm vzdělání a kvalifikace. Různorodá je také skladba žáků, kteří školu navštěvují. Často se jedná o žáky se specifickými poruchami učení či chování, žáky se sociálním znevýhodněním, s různým typem zdravotního znevýhodnění, žáky experimentujícími s návykovými látkami, žáky z neúplných/dysfunkčních rodin apod. Významné odlišnosti jsou patrné také v chování a přístupu žáků ke studiu v maturitních a v učebních oborech. V maturitních oborech se daří udržet heterogenní skupiny vzhledem k pohlaví. Stále více dívek projevuje zájem o získání vzdělání v oblasti stavebnictví, architektury a designu, z celkového počtu žáků v těchto třídách tvoří zhruba jednu třetinu dívky. Situace v učebních oborech je v tomto ohledu komplikovanější. Vzhledem k tomu, že většina stavebních a dřevařských učebních oborů je fyzicky náročná a mnohé z nich vyžadují činnost často v nepříznivých klimatických podmínkách, jedná se u těchto učebních oborů výhradně o homogenní skupiny tvořené chlapci. S tímto pak úzce souvisí řada specifických problémů, které ve škole řešíme. Nejčastěji je to slabá docházka do školy, nedostatečná domácí příprava na výuku a s tím související slabý až nedostatečný školní prospěch, pasivita v teoretické části studia, problematická spolupráce s rodinou žáka apod.
Ve školním roce 2012/2013 vzniklo ve škole školní poradenské pracoviště, které tvoří výchovná poradkyně, školní metodik prevence a školní psycholožka. Před vznikem ŠPP působila ve škole výchovná poradkyně, která se věnovala zejména žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a kariérnímu poradenství u žáků se zájmem o studium na vysoké škole. Školní metodik prevence se zaměřoval zejména na prevenci rizikového chování žáků školy. V souvislosti s nárůstem různorodých výukových a výchovných problémů a s potřebou řešit je komplexněji a uceleněji vedení školy nově přistoupilo ke zřízení pozice školního psychologa jako intervenčního pracovníka, který se ve spolupráci s výchovnou poradkyní, školním metodikem prevence a třídními učiteli jednotlivých žáků věnuje prevenci předčasných odchodů žáků ze vzdělávání a včasné intervenci u žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání.
Cíle
Hlavním cílem školní psycholožky jako člena ŠPP je ve spolupráci s výchovnou poradkyní a školním metodikem prevence systematicky pedagogicko-psychologicky působit na žáky ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávacího systému, tak aby byli schopni úspěšně dokončit studium a měli tak větší šanci uplatnit se na trhu práce.
Náplň činnosti školní psycholožky vychází z legislativních předpisů. V rámci péče o žáky z různých důvodů ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávání (např. zhoršení prospěchu, neprospěch, zvýšený počet absencí, kázeňské problémy, nízká motivace pro studium, problémy v rámci třídního kolektivu, osobní problémy) je hlavní činnost zaměřena zejména na individuální práci s konkrétními žáky.
ŠPP jako celek se pak snaží naplňovat standardní činnosti, které vyplývají z vyhlášky „O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních“. Nezbytným předpokladem efektivního fungování ŠPP je vzájemná komunikace a spolupráce jeho jednotlivých členů.
Realizace
Pozice školní psycholožky jako nového pracovníka školy, s jehož činností neměli doposud pedagogové a žáci školy zkušenosti, byla ve škole zřízena v průběhu školního roku 2012/2013. Financování je zajištěno z projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a z rozpočtu školy.
Vytvoření podmínek pro práci školní psycholožky
Zcela na začátku jsme se zaměřili na řešení následujících úkolů. Ve spolupráci s vedením školy jsme dle legislativních předpisů a potřeb našeho školního prostředí vymezili činnost školní psycholožky. Zajistili jsme adekvátní materiální podmínky potřebné pro poskytování psychologické péče v prostředí školy. Upravili jsme pracovnu školní psycholožky tak, aby při konzultacích se žáky, zákonnými zástupci a pedagogy školy byla navozena příjemná a povzbudivá atmosféra, atmosféra bezpečí a důvěry. Dále jsme zabezpečili nákup psychodiagnostických nástrojů, které jsou pro práci školní psycholožky nezbytné, a doplnili jsme fond školní knihovny některými aktuálními publikacemi s psychologickou tematikou. Stanovili jsme pravidelné konzultační hodiny, ve kterých školní psycholožka poskytuje žákům, zákonným zástupcům a pedagogům své služby. Srozumitelným způsobem byli žáci školy a jejich zákonní zástupci seznamováni s nabídkou činností školní psycholožky. Všem zletilým žákům / zákonným zástupcům nezletilých žáků školy byl v písemné podobě předán informovaný souhlas s poskytováním poradenských služeb nabízených školní psycholožkou. Rovněž pedagogové školy byli osobně seznámeni s nabídkou služeb školní psycholožky a možnostmi vzájemné spolupráce. V neposlední řadě jsme se snažili sladit činnost školní psycholožky, výchovné poradkyně a školního metodika prevence tak, aby nedocházelo k překrývání péče a dublování činnosti. Stanovili jsme si pravidelné porady, během nichž jsme společně projednávali aktuální problémy a hledali postupy, jak je řešit.
Vytvoření metodiky vyhledávání žáků ohrožených předčasným odchodem
V další fázi jsme se ve spolupráci s výchovnou poradkyní a třídními učiteli zaměřili na vytipování žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání. Dle vytvořené metodiky rozpoznávání žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému (mezi kritéria vytipování ohrožených žáků patří např. počet zameškaných hodin za poslední měsíc, průměr známek při posledním hodnocení, hodnocení třídního učitele) jsme nominovali žáky do programu přímé psychologické intervence. Těmto žákům byla posléze nabízena pedagogicko-psychologická podpora, která měla formu osobních setkání v pracovně školní psycholožky. Dle povahy problému se dále odvíjela spolupráce s jednotlivými žáky.
Individuální akční plán pro ohrožené žáky
V některých případech se jednalo o jednorázovou konzultaci, ve většině případů bylo ovšem třeba realizovat dlouhodobější spolupráci se žákem, případně i s jeho rodiči. V průběhu individuální konzultace byla se žákem projednávána jeho problematika v oblasti vzdělávání, společně byl sestavován tzv. akční plán, podle něhož bude žák postupovat a jehož plnění bude s psycholožkou dále konzultovat. Akční plán obsahuje základní principy pro naplnění vzdělávacího programu. V případě studijních oborů to jsou např. počty hodin domácí přípravy na výuku, které si daný žák zapisuje, organizace domácí přípravy a plán písemných prací, na které se žák připravuje, pravidelná docházka do školy. V případě učebních oborů to je zejména pravidelná docházka do teoretické i praktické části výuky a aktivita při odborném výcviku. Při následujícím setkání se žákem je akční plán analyzován, společně se žákem projednáváme, zda se mu jednotlivé body v plánu podařilo splnit, pokud ne, pak z jakého důvodu. Individuální péče o každého žáka je tak přímo „ušitá na míru“ jeho speciálním vzdělávacím potřebám, zvláštnostem jeho osobnosti, rodinnému kontextu.
Výše popsaná podpora žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému je samozřejmě doplněna dalšími činnostmi školní psycholožky.
Práce s třídním kolektivem – dle aktuálních potřeb školy se školní psycholožka věnuje také práci s třídními kolektivy, která může být zaměřena například na podporu komunikace, atmosféry spolupráce a zdravých vztahů ve třídě. Práce s jednotlivými třídami začíná již na adaptačním kurzu na počátku studia.
Konzultace pro pedagogy – nedílnou součástí práce školní psycholožky jsou také konzultace určené pedagogům školy a zákonným zástupcům žáků při výukových a výchovných problémech.
Výsledky
Vzhledem k tomu, že žáci a pedagogové školy neměli doposud s působením školní psycholožky ve škole žádnou zkušenost, bylo třeba pracovat s jejich počáteční nedůvěrou, překonávat jejich obavy a nejistotu při komunikaci s psycholožkou. Tyto obavy jsme se snažili překlenout co možná nejbližším kontaktem psycholožky se žáky a pedagogy, navozením vstřícné a uvolněné atmosféry při vzájemném kontaktu.
S výše uvedenou počáteční nedůvěrou žáků vůči školní psycholožce souvisí i forma zprostředkování individuální konzultace v pracovně školní psycholožky. Při navazování spolupráce se nám osvědčil následující postup – žák ohrožený předčasným odchodem ze vzdělávání, který byl nominován na základě vypracované metodiky, je osloven výchovnou poradkyní školy, s níž mají všichni žáci zkušenost, s nabídkou individuální konzultace u školní psycholožky. Při tomto kontaktování žáka je kladen důraz na dobrovolnost, důvěrnost prostředí a respekt ke sdělovaným informacím, možnost získat názor někoho nezávislého, nezaujatého. V případě, že u žáka i přes výše uvedená opatření přetrvávají obavy, je mu nabídnuta možnost využít anonymní formy poradenské podpory (např. e-mailová konzultace se školní psycholožkou, schránka důvěry). Jak se nám opakovaně ukazuje, po prvním setkání v pracovně školní psycholožky u žáků poměrně rychle ustupuje iniciální tenze, žáci jsou vstřícní ke spolupráci, projevují snahu podílet se na řešení problémové situace. Pro vzájemnou spolupráci školní psycholožky a jednotlivých žáků je při individuálních konzultacích zásadní to, aby byl každý žák přijímán takový, jaký je, se všemi zvláštnostmi a specifickými projevy osobnosti.
Po nástupu školní psycholožky do školy došlo k rozšíření nabídky poradenských služeb žákům školy, jejich rodičům a pedagogům. Vzniklé problémy je možné řešit „tady a teď“, což je nesporná výhoda oproti nabídce služeb školských poradenských zařízení, kde žáci na poskytnutí péče musí mnohdy čekat i několik týdnů. Zároveň se rozšířila komplexnost péče o žáky v rámci prostředí školy, funkce výchovné poradkyně a školního metodika prevence byla doplněna další odborností.
Z hlediska úspěšnosti/neúspěšnosti psychologické péče přímo ve škole lze říci, že žáci, kteří v průběhu školního roku 2012/2013 využili nabídky služeb školní psycholožky, byli schopni pokračovat ve zvoleném studijním/učebním oboru nebo se po uvážení všech aspektů (vzdělávací předpoklady, motivace pro teoreticky nebo prakticky zaměřené studium, zdravotní stav žáka apod.) rozhodli pro přestup do méně náročného vzdělávacího programu, udrželi se tedy ve vzdělávacím systému, a tím zvýšili svoji šanci na uplatnění na trhu práce.
Příklad psychologické podpory žákyně ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávání
Žákyně vyhledala péči školní psycholožky ihned po zavedení této funkce ve škole na podnět výchovné poradkyně, která s ní do té doby byla pravidelně v kontaktu a poskytovala jí od počátku studia podporu. Prvotním důvodem navázání kontaktu byly potíže se zvládáním různých sociálních situací, které mají negativní dopad na pravidelnou docházku do školy a z toho vyplývající zvýšené absence ve výuce. V průběhu intenzivní spolupráce se žákyní, která měla charakter pravidelných individuálních konzultací v pracovně školní psycholožky v intervalu jedno až dvě sezení týdně, jsme společně postupně odkrývaly další a další skutečnosti, které souvisely s původní zakázkou. Z rozhovorů se žákyní vyplynulo, že jí činí potíže pohybovat se v prostředí, kde je větší množství lidí (školní chodby, školní šatny, společenské akce organizované školou – např. školní ples, obchodní centra, městská hromadná doprava). Často dochází k tomu, že žákyně má tendenci se takovým situacím vyhýbat. V případě, že musí danou situaci absolvovat, prožívá intenzivní intrapsychickou tenzi, což popisuje jak na úrovni emočního prožívání, tak na úrovni fyziologických projevů.
V průběhu tří měsíců, kdy měla žákyně možnost pravidelně docházet na konzultace ke školní psycholožce, proběhlo celkem dvanáct sezení. Při několika prvních setkáních jsme si zpočátku společně ujasňovaly zakázku a zároveň jsme realizovaly první intervenční kroky, jejichž cílem bylo vytvořit pro žákyni takové podmínky, aby byla schopná úspěšně dokončit čtvrtý ročník studijního oboru Technické lyceum. Při jednotlivých sezeních se žákyně projevovala jako velice senzitivní osobnost, své potíže velice citlivě vnímala, jejich popis byl často doprovázen pláčem. Počáteční intervence byly proto zaměřeny zejména na navození atmosféry bezpečí, jistoty a důvěry, což byl nezbytný předpoklad pro další navazující spolupráci. Žákyně byla vedena k tomu, aby se nebála dávat najevo své emoce, aby svůj pláč brala jako možnost uvolnit napětí. Při konzultacích jsme projednávaly např. zásady dodržování psychohygieny, možnosti uvolňování zvýšeného psychického napětí bezpečným způsobem (např. sportovní aktivita, tanec, výtvarné vyjádření). Společně jsme také hledaly formy opory v nejbližším okolí (rodina, blízcí přátelé). Žákyně byla seznámena s významem pozitivní autosugesce, s principy odvedení pozornosti jiným směrem, s možnostmi navození klidné atmosféry před zátěžovou situací (praktický nácvik jedné z relaxačních technik). V rámci akčního plánu jsme se soustředily na pravidelnou docházku do školy a pravidelný nácvik zvládání zátěžových situací vázaných na sociální kontext. V neposlední řadě bylo žákyni doporučeno, aby se obrátila na odborného lékaře a zkonzultovala s ním své potíže, byl jí zprostředkován kontakt se specialistou. Žákyni byla rovněž navrhována možnost uskutečnit společné setkání s rodiči, tuto formu nabízené podpory zletilá žákyně nevyužila. Při posledních setkáních bylo patrné zmírnění obtíží a celkové zklidnění.
K nabízené psychologické péči přistupovala žákyně po celou dobu aktivně, byla vstřícná ke spolupráci. Pokud se nemohla dostavit na předem dohodnutou konzultaci, vždy se formou e-mailu omluvila a požádala o náhradní termín setkání.
Žákyně úspěšně ukončila čtvrtý ročník a složila maturitní zkoušku. V budoucnu by ráda pokračovala ve studiu na vysoké škole a zvýšila tak svoje šance na uplatnění na trhu práce. V souvislosti se změnami, které žákyni s přestupem na vysokou školu čekají, a s tím spojenou zvýšenou psychickou zátěží je vhodné, aby žákyně i nadále pokračovala v již zavedených podpůrných opatřeních a vyhledala odbornou pomoc v místě dalšího studia.
Závěr
Jedním z klíčových faktorů, které přispěly k úspěšnému ukončení studia ve výše popsané ukázce individuální práce se žákyní, byl citlivý a empatický přístup při psychologických intervencích. Rovněž zpracování opakujících se negativních emocí a zkušeností spojených s návštěvami různých specialistů, s nimiž byla žákyně v minulosti v kontaktu, pomohlo ke kvalitní vzájemné spolupráci ve vztahu školní psycholog – žák školy.
Použitá literatura a zdroje
Štech, S., Zapletalová, J. Úvod do školní psychologie. Praha: Portál, 2013.
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.