Přeskočit navigaci

Prevence předčasných odchodů – podpora žáků se specifickými poruchami učení

Prevence předčasných odchodů se zaměřením na žáky se specifickými poruchami učení – Střední škola služeb a podnikání, Ostrava-Poruba, p. o.

Prevence předčasných odchodů se zaměřením na žáky se specifickými poruchami učení – Střední škola služeb a podnikání, Ostrava-Poruba, p. o.

*    Autor: Mgr. Barbora Boudová

*    Název a adresa školy: Střední škola služeb a podnikání, Příčná 1108, Ostrava‑Poruba

*    http://www.ss-ostrava.cz/

*    Klíčová slova: prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, integrace, specifické poruchy učení (SPU), specifické vzdělávací potřeby

Stručná anotace:  Příklad dobré praxe se věnuje žákům se specifickými poruchami studujícím na Střední škole služeb a podnikaní v Ostravě-Porubě. Specifické poruchy učení ovlivňují kvalitu života v celé šíři, ztěžují sociální zapojení dítěte do žákovského kolektivu, problematické je uplatnění jak v profesním, tak i v partnerském životě, mají vliv na snížení sebehodnocení a celkově se negativně odráží i na osobní psychice žáka. V příspěvku uvádíme postupy uplatňované na naší škole směřující k zabránění nebo alespoň zmírnění předčasných odchodů žáků se specifickými poruchami učení ze vzdělávacího systému, snížení rizikového chování a zlepšení spolupráce se zákonnými zástupci těchto žáků. Pro usnadnění tohoto úkolu vypracoval výchovný poradce pro pedagogy pravidla pro práci se žáky se specifickými poruchami učení.


*    Kontext

Střední škola služeb a podnikání připravuje žáky v oborech zakončených maturitní zkouškou (kosmetické služby, fotograf, ekonomika podnikání, masér sportovní a rekondiční, obchodník) a v oborech zakončených výučním listem (kadeřník, aranžér, knihař, prodavač). Dále je na naší škole možné absolvovat po vyučení nástavbové studium (forma denní a dálková) či absolvovat rekvalifikační kurzy (kadeřník, kosmetička, prodlužování vlasů, sportovní masáž).

Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání je proces, v němž jsou zainteresováni všichni pedagogičtí pracovníci.  Klíčovou postavou v tomto směru je na naší škole výchovný poradce, který zabezpečuje výchovné poradenství pro žáky a jejich zákonné zástupce, třídní učitele a ostatní členy pedagogického sboru, účastní se jednání výchovných komisí školy a také porad a seminářů organizovaných různými institucemi. Rovněž spoluzodpovídá za multikulturní výchovu žáků a inkluzivní vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Ve spolupráci s vedením školy a školním metodikem prevence sociálně patologických jevů se podílí na zpracování, realizaci, kontrole a vyhodnocení minimálního preventivního programu.

*    Cíle

Hlavním cílem naší školy v tomto směru je komplexní péče o žáky se specifickými poruchami učení a jejich zařazení do vzdělávacího systému, zohlednění jejich specifických potřeb v průběhu vzdělávání a pokud možno úspěšné zvládnutí studia. Za tím účelem byla vytvořena pravidla pro spolupráci v oblasti prevence. Výchovný poradce poskytuje poradenské, informační, konzultační služby žákům, rodičům, pedagogům s cílem úspěšného zvládnutí studia a spolu s třídními učiteli poskytuje návrh na hledání efektivních strategií v péči o konkrétního žáka.

*    Realizace

*    Jednotlivé složky prevence a přehled jejich působení

*    Vedení školy – zabezpečuje řízení celého pedagogického sboru, napomáhá třídním učitelům v jejich rozhodovacích kompetencích, vytváří pozitivní pracovní klima a umožňuje rozšiřování vzdělávání pedagogických pracovníků nejen v oblastech specifických poruch učení.

*    Výchovný poradce – vytváří databázi žáků se specifickými poruchami učení, zabezpečuje individuální spolupráci se žáky a jejich zákonnými zástupci, úzce spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Ostravě-Porubě a jinými odbornými institucemi, řeší prospěchové, kázeňské, rodinné a zdravotní problémy žáků, reaguje na problémy vyplývající z klasifikačních porad či na základě podnětu ostatních členů pedagogického sboru.

*    Školní metodik prevence – spolupracuje s výchovným poradcem a třídními učiteli, spolupodílí se na přípravách adaptačních kurzů, vypracovává minimální vzdělávací program.

*    Školní psycholog – pracuje na naší škole na částečný úvazek a řeší nejzávažnější problémy psychologického rázu, v případě potřeby odkáže klienta na pomoc psychiatrů.

*    Učitelé odborného výcviku – úzce spolupracují s třídními učiteli v rámci konzultačních hodin, jsou s nimi jak v písemném, tak i ústním kontaktu, podílí se na individuálních výukových metodách pro žáky s SPU a volí přiměřené tempo a individuální přístup. Ve většině případů jsou žáci s SPU manuálně velice zruční a jejich praktické schopnosti převyšují teoretické nedostatky, což je potřeba náležitě vyzdvihnout.


*    Příklady příčin neúspěšnosti žáků, se kterými se na škole setkáváme: 

*    Přecenění studijních schopností – žáci s SPU mají výběr vhodné střední školy komplikovanější, protože mnohdy i přes nadprůměrnou inteligenci často čelí opakovaným prospěchovým výkyvům a jejich výkony jsou nestabilní. Je zde velké riziko, že si žák zvolí obor, který je nad rámec jeho schopností nebo neodpovídá jeho představám, protože se podceňuje a vybere si méně náročný a pro něj nezajímavý obor.

*    Disharmonie rodinného zázemí a snížené sebevědomí – je velkým rizikem pro předčasný odchod ze vzdělávání a pro vznik rizikových projevů chování. V takových případech vzniká nejčastěji touha po vlastní seberealizaci, která však bývá bohužel mimo sociální normu. Velmi časté je narušování základních pravidel společenského chování, touha šokovat okolí za jakoukoli cenu.

*    Nesprávná interpretace kognitivních a afektivních problémů – je důležité, aby pedagogové byli informováni o problematice (SPU) a uměli být nápomocni vytvořit podmínky k úspěšnému učení a navození klimatu bez strachu ze selhání. Nedostatečná motivace žáka – vlivem negativní zkušenosti ze školního vzdělávání již na základní škole může žák ztratit chuť ke vzdělávání a je ovládán strachem ze školního prostředí.

*    Změna prostředí – mezi faktory, které mohou ovlivnit školní neprospěch a předčasné ukončení studia, patří také přechod ze základní školy, pobyt v internátu, změna denního režimu a nové prostředí. Všechny uvedené změny mohou působit na psychiku žáka, zvýšit jeho případnou úzkostnost a strach ze změny prostředí. Nízká nebo malá kompenzace poruch SPU na ZŠ – v případě, že specifická porucha učení nebyla během docházky na ZŠ adekvátně kompenzována, má žák na SŠ potíže s učením, protože zde již jsou kladeny daleko vyšší nároky na obsah i tempo probírané látky. V takových případech je nutné hledat vhodnou strategii organizace práce a učení.

Směrnice pro práci se žáky se specifickými poruchami učení

Aby byly výše uvedené problémy co nejvíce eliminovány, vypracoval výchovný poradce spolu s vedením školy jednotné směrnice pro všechny vyučující ve třídách, kde se vyskytují žáci se specifickými poruchami učení. Souhrnně lze konstatovat, že směrnice obsahuje tyto základní body, které jsou v příloze podrobněji rozpracovány:

Postup při práci ve vyučování se žáky se specifickými poruchami učení na SŠ Příčná, Ostrava – Poruba:

 

1.   Preferovat ústní zkoušení před písemným


2.   Pokud je nutné písemné zkoušení, musíme poskytnout těmto žákům dostatečný časový prostor, vhodné je pracovat s předtištěným textem, testem či počítačovým programem

3.   Při klasifikaci zohlednit stupeň poruchy a důsledně dbát pokynů z pedagogicko-psychologické poradny

4.   Umožnit žákům práci s kompenzačními pomůckami, např. tabulkami, slovníky, kalkulátory, psaní na počítači. Učitel by si měl pro tyto žáky vytvořit vlastní pracovní listy a skripta (viz šablony)

5.   Individuálně k těmto žákům přistupovat, stanovit jim vlastní výukové tempo hlavně v těch oblastech, kde selhávají

6.   Kontrolovat porozumění probíraného učiva, motivovat žáky i maličkostmi

7.   Využívat možnosti domácích prací

8.   Zhoršení prospěchu a jiné jevy spojené s poruchami učení ihned konzultovat s výchovným poradcem

9.   Úzce spolupracovat s rodiči, popřípadě s nimi konzultovat další postup při výuce

10.  U žáků se specifickými psychickými poruchami učení vyloučit metodu třídění a srovnávání, ale naopak podpořit pedagogický takt a empatii


*    Organizace školního roku týkající se žáků se specifickými poruchami učení

V první polovině měsíce září jsou žáci prostřednictvím třídních učitelů informováni o možnosti doložení zprávy z psychologického vyšetření, které musí být nanejvýš dva roky staré.

Poté jsou konkrétní žáci kontaktováni výchovným poradcem, který zpracuje podklady pro vyšetření v příslušné pedagogicko-psychologické poradně. Po provedeném vyšetření a na základě jeho výsledků získávají rodiče zprávu, kterou následně posílají škole. Zpráva je uložena u výchovného poradce a třídní učitel je informován o individuálních potížích daného žáka.

V případě studijních potíží je problém diskutován s vyučujícím daného předmětu, a poté se žákem. Na základě vyhodnocení dané problematiky jsou dále informováni rodiče a hledá se vhodné řešení konkrétního problému.

Potíže se objevují nejčastěji v matematice, českém jazyce a cizích jazycích.

*    Kazuistika 

Marian absolvoval základní školu pro žáky se speciálními potřebami v Ostravě-Zábřehu. Jeho prospěch byl velmi dobrý, avšak vzhledem k tomu, že u něj byla diagnostikována silná dysgrafie a dyslexie, rodiče se báli dát syna na střední školu, protože se obávali, jak uspěje. Zpočátku zvolili učební obor. Marian měl však od počátku velké problémy, protože teoretické vyučování zvládl, zato v praktickém vyučování zklamal, navíc elektrotechnika nebyla jeho koníčkem. Po konzultaci s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Ostravě nastoupil Marian znovu do prvního ročníku, tentokrát na naší škole, a to na čtyřletý obor Masér sportovní a rekondiční. Jelikož jeho specifika byla od počátku respektována a na středisku praktického vyučování mu bylo vytvořeno speciální výukové tempo, nebyly s Marianovým studiem žádné problémy a loňský školní rok chlapec pouze s jednou trojkou odmaturoval.

Je pravdou, že na příslušné vyučující, třídního učitele a výchovného poradce byly v tomto směru kladeny zvýšené nároky, avšak jelikož na naší škole studuje několik desítek žáků s různými specifickými poruchami učení, máme v tomto směru bohaté zkušenosti, navíc Mariana velmi podpořili i rodiče a přímo ukázkově se školou spolupracovali a dbali na všechna doporučení. Takovýchto případů s dobrým koncem bych mohla uvést několik.

*     Závěr

Domnívám se, že naše střední škola se může zařadit k těm odborným školám, které si plně uvědomují význam důležitosti pomáhat žákům se speciálními poruchami učení a snaží se najít takové postupy, které pomohou žákům při cestě k jejich vzdělávání a dalšímu všestrannému rozvoji.

Bohužel, přetrvávající tradice naší společnosti mnohdy kladou známky daleko výše nežli skutečné vědomosti. Problémy s klasifikací jsou také jednou z příčin obtíží při integraci dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. I dnes, u některých pedagogů přetrvává zkostnatělý názor „spravedlivé klasifikace“, tedy měřit každému stejně, bez ohledu na doporučení odborníků.

Co je však měřítkem oné spravedlnosti? Na to již jediná správná odpověď nestačí.


*     Seznam použité literatury

Zelinková, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Pokorná, V. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.

Wolfdieter, J. ADHD porucha pozornosti s hyperaktivitou. Brno: Edika, 2013.


Zpět