Přeskočit navigaci

První šance i mladým bez vzdělání

Projekt „První šance i mladým bez vzdělání“ - ÚP ČR, krajská pobočka Ústí nad Labem

Projekt „První šance i mladým bez vzdělání“ - ÚP ČR, krajská pobočka Ústí nad Labem

*    Autor: Ing. Jana Riegerová

*    E-mail: jana.riegerova@mo.mpsv.cz

*    Pracoviště: Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště Most

*    Klíčová slova: Nezaměstnanost, trh práce, vzdělání, mladí, praxe, pracovní návyky.


Anotace: Projekt První šance i mladým bez vzdělání (projekt OP LZZ reg. č. CZ.1.04/2.1.00/13.00039) probíhal od 1. 07. 2009 do 30. 06. 2012 a jeho realizátorem byl Úřad práce ČR, krajská pobočka v Ústí nad Labem. Projekt byl financován z prostředků ESF a státním rozpočtem ČR, a to v celkové výši téměř 70 mil. Kč. Byl koncipován jako příležitost pro jednu z nezaměstnaností nejohroženějších skupin, kterou jsou mladí lidé se základním vzděláním, kteří dosud nezískali pracovní zkušenosti a nemají tedy žádnou praxi. Cílem projektu bylo zvýšit jejich kompetence pro trh práce a pomoci jim začlenit se do pracovního procesu.

V průběhu projektu prošli jeho účastníci několika klíčovými aktivitami, a to od vstupního pohovoru přes neprofesní školení, motivační kurzy až po rekvalifikace a měli možnost využít sociální, právní a pracovní poradenství. Účastníci se naučili psát životopis, připravovali se na přijímací pohovor a postupně získávali pracovní návyky. Přínosem pro ně byla i doprovodná opatření, spočívající např. v úhradě cestovného a stravného. Jednou z nejdůležitějších aktivit bylo setkání se zaměstnavateli. Díky této aktivitě se více než jedné třetině klientů podařilo získat u nich zaměstnání, a to formou dotovaných či nedotovaných pracovních míst.

*    Kontext

*    Ústecký kraj je jedním ze 14 krajů ČR a z hlediska velikostních parametrů patří svou rozlohou 5 334 km2 mezi středně velké a počtem obyvatel 836 tis. mezi nadprůměrně zalidněné kraje. Rovněž hustota obyvatel (156 obyv./km2) je v porovnání s ostatními kraji nadprůměrná. Kraj je administrativně rozdělen na 7 okresů. Vnější obraz kraje je dlouhodobě ovlivněn vnímáním místního těžkého průmyslu, který měl mimo jiné i negativní vliv na životní prostředí. Postupně však docházelo k jeho útlumu, což s sebou přineslo nepříznivý nárůst nezaměstnanosti. Ústecký kraj v porovnání s ostatními kraji vykazuje dlouhodobě nejvyšší hodnoty nezaměstnanosti a ta se promítá i do jeho celkové sociální situace. Rovněž vzdělanostní struktura je slabá, kraj se potýká s vysokým počtem osob, které dosáhly pouze základního vzdělání. Z výše uvedených faktorů vyplývá i další problém, a tím je strukturální nezaměstnanost. Mnozí lidé, kteří dosáhli určitého stupně vzdělání, jen těžko nacházejí uplatnění ve svém oboru, a proto zůstávají mnozí z nich nezaměstnanými, mnohdy i dlouhodobě. Někteří se rekvalifikují, aby splňovali požadavky zaměstnavatelů a přizpůsobili se tak poptávce trhu práce.

*    Ústecký kraj má však i své silné stránky, mezi něž můžeme zařadit např. dostatek volné pracovní síly a nízké náklady na ni, dále relativně vysokou technickou vzdělanost a dostupnost kvalifikované pracovní síly v některých oborech. Rovněž mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s ČR se může na trhu práce pozitivně projevit. Pro rozvoj trhu práce kraj disponuje dalšími přednostmi, jako např. výhodnou geografickou polohou mezi hlavním městem a hospodářskými centry sousední SRN, dobrým dopravním propojením většiny center uvnitř kraje, zásobou nerostných surovin a rovněž velkým množstvím volných ploch pro další rozvoj. Oproti tomu se kraj potýká s nedostatkem zahraničních investic velkého rozsahu, převahou výroby s malou přidanou hodnotou a nedostatkem investičních zdrojů a startovacího kapitálu.

*    Vzdělanostní struktura obyvatelstva je nepříznivá a ve srovnání s ostatními kraji Ústecký kraj v tomto směru zaostává. Dlouhodobě lze zaznamenat jeden z nejvyšších podílů obyvatel s neukončeným či pouze základním vzděláním (21,5 %), nezanedbatelnou skupinu tvoří rovněž lidé bez vzdělání (0,9 %). Podíl osob vysokoškolsky vzdělaných (7,8 %) je v porovnání s ostatními kraji jedním z nejnižších. Nepříznivá vzdělanostní struktura je do jisté míry důsledkem přetrvávající struktury pracovních příležitostí a příčinou i důsledkem nízkého sociálního kapitálu obyvatelstva. Navzdory nepříznivé vzdělanostní struktuře je ale možné konstatovat, že zastoupení středního i vysokého školství je poměrně široké, a to jak z hlediska počtu vzdělávacích zařízení, tak z hlediska nabídky jednotlivých oborů. Vzdělání je dostupné nejen na soukromých, ale rovněž na veřejných školách. Záleží pak na každém jedinci, zda po splnění povinné školní docházky další možnosti vzdělávání využije. Problémovou skupinu nezaměstnaných tvoří mladiství, kteří po základní škole další vzdělávání nezahájili, příp. jej předčasně ukončili. Pro začlenění na trh práce pociťují určitý hendikep mladí, kteří sice vzdělání mají, avšak nemohou zaměstnavatelům nabídnout jejich požadavek, kterým je praxe. Cílovou skupinou projektu „První šance i mladým bez vzdělání“ jsou právě mladí, kteří mají základní, tedy ze zákona nejnižší povinný stupeň vzdělání.

*    Cíle prezentovaného příkladu         

Globálním cílem projektu bylo zvýšit kompetence převážně mladých lidí s nízkou nebo žádnou pracovní zkušeností pro trh práce a posílit tak jejich zaměstnatelnost a šance na získání udržitelného zaměstnání v Ústeckém kraji.

*    Realizace

*    Projekt uskutečnil v období od 1. 07. 2009 do 30. 06. 2012 Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Ústí nad Labem, a to ve všech sedmi okresech Ústeckého kraje. Cílovou skupinou projektu byly osoby do 25 let věku, a to zejména osoby se základním vzděláním, které další vzdělávání nezahájily vůbec, nebo ho z různých důvodů nedokončily. Tato cílová skupina byla vybrána především proto, že se jedná o osoby hendikepované na trhu práce, a to z pohledu vzdělání, věku a nedostatečné nebo žádné praxe.

*    Projekt byl koncipován jako komplexní nástroj pomoci vybraným osobám při hledání zaměstnání a získání pracovních návyků. V jeho rámci byly vytvořeny nástroje směřující k eliminaci bariér při hledání vhodného pracovního uplatnění – tyto nástroje byly vzájemně logicky provázány tak, aby vyhovovaly každému jedinci. Důležitou složkou aktivit byla přesná identifikace potřeb každého klienta a regionálního trhu práce tak, aby byla nalezena vhodná cesta k získání zaměstnání. Realizace aktivit v jednotlivých okresech byla zajišťována prostřednictvím dodavatelů, vybraných na základě výběrového řízení.

*    Účastníci projektu

Účastníky projektu byli klienti Úřadu práce ČR – uchazeči o zaměstnání. Cílové skupiny byly postupně dotazovány jak na začátku projektu, tak i v jeho průběhu. Do projektu klienti vstupovali v několika cyklech. Celkem bylo osloveno 1 681 osob, nejvíce v okrese Děčín (337), nejméně pak v okrese Louny (169). Do projektu postupně vstoupilo 1 004 osob, z toho nejvíce v okrese Děčín (199), nejméně pak v okrese Louny (106).

*    Regionální poradenská centra

Účastníci projektu postupně prošli několika klíčovými aktivitami. Jednou z nich byl klientský servis. Za tím účelem dodavatelé vytvořili celkem 10 Regionálních poradenských center, která klientům sloužila po celou dobu jejich účasti v projektu. Využívat je mohli rovněž účastníci již skončených cyklů. Centra umožňovala klientům přístup k internetu, telefonu a další kancelářské technice. K dispozici jim byli rovněž vyškolení odborní poradci, kteří účastníkům projektu poskytovali pomoc při vytváření a distribuci životopisů, při vyhledávání volných pracovních míst a v neposlední řadě i při řešení osobních problémů. S osobním poradcem se účastník projektu setkal už v úvodní fázi, kdy na základě vyplněného vstupního dotazníku a osobního pohovoru společně sestavili Individuální projektový plán s uvedeným optimálním postupem účastníka projektu v diagnostických, vzdělávacích a poradenských aktivitách.

*    Pracovní a bilanční diagnostika

Dalšími, neméně významnými aktivitami se staly pracovní a bilanční diagnostika. V rámci pracovní diagnostiky byla u 513 účastníků projektu podrobně identifikována jejich kvalifikace, vzdělání, schopnosti apod. Takto získané informace se následně využily při dalším rozhodování, kdy účastníkovi bylo doporučeno hledat zaměstnání nebo absolvovat vhodnou rekvalifikaci. Psycholog pak prováděl u celkem 382 lidí bilanční diagnostiku. Všichni prošli několika testy a na základě jejich výsledků byl sestaven popis osobnosti.

*    Motivační programy

V další fázi vstupovali účastníci projektu do motivačních programů. Jedním z nich bylo neprofesní školení, určené zejména osobám, které dosud neměly žádnou zkušenost se zaměstnavateli. Probíhalo dvěma navzájem se doplňujícími způsoby: návštěvou konkrétního zaměstnavatele v Regionálním poradenském centru nebo návštěvou účastníků přímo v prostorách zaměstnavatele. Obě tyto zkušenosti jim přinesly bližší pohled na požadavky trhu práce a rovněž cenné zkušenosti, které mohli následně využít při přijímacím pohovoru. Neprofesním školením prošlo 803 účastníků.

*    Navázání kontaktu se zaměstnavateli

Na tuto aktivitu navázala další, která spočívala v získávání kontaktů potenciálních zaměstnavatelů. Na 235 účastníků projektu prošlo v rozsahu jednoho až dvou týdnů tzv. pracovní ochutnávkou, která byla v podstatě jakýmsi nástrojem k osvojení si pracovních návyků. Za významný přínos lze považovat možnost v rámci této ochutnávky daného zaměstnavatele zaujmout a díky tomu získat pracovní místo. Některým účastníkům se to skutečně podařilo, u některých se naopak v krátkodobé praxi projevila nespolehlivost a sociální nepřizpůsobivost. Další z motivačních aktivit byl program NEXT STEP, spočívající v motivaci účastníků ze strany věkově jim blízkých poradců a v podpoře volnočasových aktivit připravených speciálně pro danou cílovou skupinu.

*    Vzdělávací aktivity

Někteří účastníci prošli i aktivitami vzdělávacími. Celkem 316 jich prošlo odborným vzděláváním v oblasti informačních a počítačových technologií, 170 lidí kurzem cizího jazyka a 167 některou z rekvalifikací. Největší zájem byl o kurzy Pracovník v sociálních službách, Manikúra včetně nehtové modeláže, Obsluha motovozíku a elektrovozíku a o svářečské kurzy. Vítanou součástí projektu bylo rovněž sociální, právní a pracovní poradenství. To poskytovali jednotliví dodavatelé a účastníci projektu ho také velmi využívali, a to zejména v pracovněprávní, finanční a bytové oblasti. Zájem o poradenství projevilo celkem 88 účastníků. Někteří využili i preventivně pojatý kurz finanční gramotnosti. Po celou dobu zařazení účastníků v projektu pro ně byla zajišťována doprovodná opatření, spočívající v úhradě jízdného za cesty k projektovým aktivitám a v případě delší než 5hodinové účasti na aktivitě bylo hrazeno i stravné. Propláceny byly rovněž náklady na vstupní lékařské prohlídky, potvrzení o zdravotní způsobilosti apod.

*    Problémy

Problémy, které se vyskytly v průběhu realizace projektu, průběžně řešili kompetentní úředníci. Za největší z nich lze považovat pasivitu až nezájem poměrně velkého počtu účastníků. Příčinu lze spatřovat především v sociálním prostředí, z kterého účastníci pocházeli. Některé z nich se dařilo postupně motivovat, ale i přesto jich muselo být několik z účasti v projektu vyloučeno, a to zejména z důvodu opakovaných absencí na jednotlivých aktivitách. Ze strany jednoho ze zaměstnavatelů došlo v jednom případě k porušení Dohody o poskytnutí příspěvků na mzdové náklady zaměstnavatele, kdy dotované místo nebylo po ukončení pracovního poměru prvního účastníka obsazeno v následujících třech měsících novými účastníky.

*    Výsledky

*    Všechny předem plánované aktivity projektu byly dle předem stanoveného harmonogramu realizovány a všechny indikátory byly splněny, resp. úspěšně překročeny. Za celou dobu projektu bylo oproti plánovanému počtu 1 150 osloveno celkem 1 681 osob z cílové skupiny. Do projektu vstoupilo celkem 1 004 osob, z toho jich 969 absolvovalo vstupní pohovor, 513 jich prošlo pracovní a 382 bilanční diagnostikou. Neprofesní školení úspěšně absolvovalo 803 klientů. V rámci spolupráce se zaměstnavateli proběhlo celkem 235 pracovních ochutnávek. Na 316 účastníků úspěšně absolvovalo kurz ICT, 170 pak úspěšně prošlo kurzem cizího jazyka. Osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu převzalo celkem 167 klientů.

*    V průběhu projektu se více než jedné třetině klientů podařilo získat zaměstnání, a to formou dotovaných i nedotovaných pracovních míst. Celkem bylo vytvořeno 108 dotovaných míst a 269 účastníků bylo zařazeno na místa nedotovaná.

*    Při práci s klienty se ukázalo, že jejich úspěchy či neúspěchy v začlenění se na trh práce úzce souvisejí nejen se zájmem zaměstnavatelů, ale především s ochotou a zájmem samotných klientů. I přesto, že se některé problémové klienty podařilo poměrně motivovat, velký vliv na ně má zejména sociální prostředí, ze kterého pocházejí. Úspěšní byli pouze ti, kteří na sobě skutečně chtěli pracovat a překonali počáteční nejistotu a nesnáze.

Počty účastníků vybraných klíčových aktivit projektu jsou znázorněny v přiloženém grafu.

*    Použitá literatura a zdroje

BROŽOVÁ, D.: Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN: 80-901424-9-4

Závěrečná monitorovací zpráva projektu z OP LZZ č. CZ.1.04/2.1.00/13.00039. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem.

Program rozvoje Ústeckého kraje 2014 - 2020. Kraj Ústecký. [online]. 2013. [cit. 2013-08-08].
Dostupné na WWW: <http://www.kr-ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&idktg=98280&p1=176027>



Zpět