Individuální práce s žákem ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávacího systému

Individuální práce s žákem ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávacího systému

Pedagogicko-psychologická podpora žáka ohroženého předčasným odchodem ze vzdělávacího systému formou vytvoření individuálního akčního plánu

    Autor: Mgr. Lucie Trojanová

    Název a adresa školy: Střední škola stavební Jihlava, Žižkova 20, 586 01 Jihlava

    www.ssstavji.cz

    Obory: čtyřletý maturitní obor Stavebnictví, tříletý učební obor Umělecký truhlář, Zedník, Tesař, Truhlář, Klempíř, Pokrývač, Instalatér, Elektrikář – silnoproud, dvouletý obor Stavební práce

    Klíčová slova: žák ohrožený předčasným odchodem ze vzdělávacího systému, prevence předčasného odchodu žáků ze vzdělávacího systému, vytipování žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému, individuální akční plán, body podpory

    Kontext

    Střední škola stavební v Jihlavě připravuje do praxe zájemce o technické obory ve stavitelství. Vzhledem k široké nabídce studijních a učebních oborů je skladba žáků, kteří jsou ve škole vzděláváni, velmi různorodá. Často se jedná o žáky se specifickými poruchami učení či chování, žáky se sociálním znevýhodněním, s různým typem zdravotního znevýhodnění, dále o žáky experimentující s návykovými látkami, žáky z neúplných/dysfunkčních rodin apod.

    Významné odlišnosti jsou patrné také v chování a v přístupu žáků ke studiu v maturitních a učebních oborech. V maturitních oborech se daří udržet heterogenní skupiny vzhledem k pohlaví. Stále více dívek projevuje zájem o získání vzdělání v oblasti stavebnictví, architektury a designu. Z celkového počtu žáků v těchto třídách tvoří dívky zhruba jednu třetinu. Situace v učebních oborech je v tomto ohledu komplikovanější. Vzhledem k tomu, že většina stavebních a dřevařských učebních oborů je fyzicky náročná a mnohé z nich často vyžadují činnost v nepříznivých klimatických podmínkách, jedná se u žáků učebních oborů výhradně o homogenní skupiny tvořené chlapci. S tímto pak úzce souvisí řada specifických problémů, které ve škole řešíme. Nejčastěji je to slabá docházka do školy, nedostatečná domácí příprava na výuku a s tím související slabý až nedostatečný školní prospěch, pasivita v teoretické části studia, problematická spolupráce s rodinou žáka apod.

    V průběhu školního roku 2012/2013 vzniklo ve škole školní poradenské pracoviště (dále jen ŠPP), které tvoří výchovná poradkyně, školní metodik prevence a školní psycholožka. Před vznikem ŠPP působila ve škole výchovná poradkyně, která se věnovala zejména žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a kariérnímu poradenství u žáků se zájmem o studium na vysoké škole. Školní metodik prevence se zaměřoval především na prevenci rizikového chování žáků školy. V souvislosti s nárůstem různorodých výukových a výchovných problémů a s potřebou řešit je komplexněji a uceleněji vedení školy přistoupilo ke zřízení pozice školního psychologa jako intervenčního pracovníka, který se společně s výchovnou poradkyní, školním metodikem prevence a třídními učiteli jednotlivých žáků věnuje prevenci předčasných odchodů žáků ze vzdělávání a včasné intervenci u žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání.

    Ve spolupráci s výchovnou poradkyní a s vedením školy postupně vznikala metodika práce s žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávacího systému. Důvodem vzniku této metodiky bylo preventivní působení na žáky ve formě pedagogicko-psychologické podpory zaměřené právě na žáky ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávacího systému. Cílem této podpory bylo intervenování u žáků tak, aby byli schopni úspěšně dokončit studium a měli tak větší šanci uplatnit se na trhu práce.

    V první fázi podpory jsou ve spolupráci s výchovnou poradkyní a třídními učiteli vytipováni žáci ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávání. Pro rozpoznávání žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému využíváme různá kritéria, mezi něž patří např. počet zameškaných hodin za poslední měsíc, průměr známek při posledním hodnocení, hodnocení třídního učitele, kázeňské přestupky apod. Na základě vytipování jsou nominováni žáci do programu přímé psychologické intervence. Těmto žákům je posléze nabízena pedagogicko-psychologická podpora, která má formu osobních setkání v pracovně školní psycholožky. Dle povahy problému se dále odvíjí spolupráce s jednotlivými žáky.

    Základním nástrojem psychologické podpory žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému se pro nás stal tzv. individuální akční plán. Tento plán vzniká na základě rozhovoru se samotným žákem, je také doplněn o informace od vyučujících žáka a v případě jeho nezletilosti také o podstatné údaje od zákonných zástupců. Akční plán je sestavován společně s žákem. Obsahuje základní principy pro naplnění vzdělávacího programu a tzv. body podpory, které žákovi umožní zvládat nároky zvoleného učebního/studijního oboru. V případě studijních oborů jsou nejčastějšími body podpory např. počty hodin domácí přípravy na výuku, organizace domácí přípravy a plán písemných prací, na které se žák připravuje, pravidelná docházka do školy. V případě učebních oborů to je zejména pravidelná docházka do teoretické i praktické části výuky a aktivita při odborném výcviku. Při následujícím setkání s žákem je akční plán analyzován, společně s žákem projednáváme, zda se mu jednotlivé body v plánu podařilo splnit, pokud ne, pak z jakého důvodu. Individuální péče o každého žáka je tak přímo „ušitá na míru“ jeho speciálním vzdělávacím potřebám, zvláštnostem jeho osobnosti, rodinnému kontextu.

    Cíl

    Cílem vytvořené metodiky je vypracování systematického nástroje, který by nám sloužil k pedagogicko-psychologické podpoře žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému, a to tak, aby byli schopni úspěšně dokončit studium a získali tak větší šanci uplatnit se na trhu práce.

    Jak tuto metodiku používat?

    Cílovou skupinou, pro niž je naše metodika určena, jsou všichni žáci střední školy – tzn. žáci čtyřletého maturitního oboru Stavebnictví, žáci tříletých oborů Umělecký truhlář, Zedník, Tesař, Truhlář, Klempíř, Pokrývač, Instalatér, Elektrikář a žáci dvouletého oboru Stavební práce, kteří jsou výchovnou poradkyní a třídními učiteli vytipováni jako žáci ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávacího systému.

    Podmínkou navázání spolupráce s konkrétním žákem je vyjádření informovaného souhlasu s poskytováním poradenských služeb v prostředí školy v písemné podobě. V případě, že se jedná o nezletilého žáka, je nezbytný souhlas jeho zákonného zástupce. U zletilých studentů podepisují informovaný souhlas samotní žáci.

    Za důležité považujeme, aby byli žáci pro navázání spolupráce alespoň částečně motivováni. V několika případech se nám stalo, že žáci byli k využití poradenské služby nuceni rodiči. Výsledky spolupráce s žáky bez zájmu o námi nabízenou podporu byly ovšem minimální. Žáci byli zamítaví ke spolupráci, stavěli se do odporu, nespolupracovali. Možnost navázat s nimi vztah důvěry a spolupráce tak byla již na začátku znemožněna. V takovém případě bylo rodině doporučeno, aby zaujala jiný postoj k dané problematice a obrátila se na jiného odborníka, na něhož jí byl předán kontakt.

    Profil žáka

    Jako žáka ohroženého předčasným odchodem ze vzdělávacího systému jsme si definovali každého žáka, který je z různých důvodů ohrožený předčasným odchodem ze vzdělávacího systému. Nejčastěji tímto důvodem bývá výukové selhávání, neprospěch, hraniční prospěch žáka. Dále se může jednat o vyšší absence žáka v teoretické, příp. v praktické části výuky, nedostatečnou domácí přípravu na výuku, pasivitu žáka ve výuce, kázeňské problémy v prostředí školy, speciální vzdělávací potřeby žáka (např. specifické poruchy učení, specifické poruchy chování, různý typ zdravotního znevýhodnění žáka, sociální znevýhodnění žáka), nízkou motivaci pro studium, nevhodně zvolený obor studia v kontextu s úrovní rozumových předpokladů a zájmovým zaměřením žáka, problémy v rámci třídního kolektivu, osobní problémy apod.

    Profil intervenčního pracovníka

    Intervenční pracovník, který poskytuje pedagogicko-psychologickou podporu žákům ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávacího systému, by měl být vysokoškolsky vzdělaný odborník v oblasti humanitních věd (např. se zaměřením na psychologii, speciální pedagogiku). Nezbytná je jeho dobrá orientovanost v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, v systému péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, v problematice výchovných a vzdělávacích potíží specifické i nespecifické povahy, orientovanost ve školských právních předpisech (zejména se jedná o školský zákon č. 561/2004 Sb., vyhlášku č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, vyhlášku č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platných zněních). Významnou výbavou poradenského pracovníka podporujícího v našem pojetí žáky ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávacího systému je také zájem o jedince a jeho specifické zvláštnosti, empatický přístup k jednotlivci, dobrá úroveň komunikačních dovedností, flexibilita, aktivní přístup, schopnost tvořivé práce, samostatnost, ale i schopnost pracovat v týmu, dovednost krizového pracovníka, zájem průběžně se vzdělávat a sledovat aktuální trendy z praxe. Velkou výhodou je alespoň započatý psychoterapeutický výcvik. Vhodné je také, aby vybraný odborník byl uživatelem nejnovějších diagnostických nástrojů, používaných ve školském poradenském resortu. Doporučujeme, aby námi popsané aktivity vykonával odborník s praxí v poradenství, nikoliv absolvent vysokoškolského studia bez praxe.

    Obecná pravidla realizace aktivity

    Vlastní setkávání s žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávání probíhají v pracovně školní psycholožky. Pro realizaci těchto setkání je nezbytná samostatná pracovna. Vzhledem k povaze řešených problémů není možné setkání uskutečnit např. ve sborovně pedagogů, kde není dostatek soukromí a kde se žáci necítí bezpečně. Při zařizování pracovny školní psycholožky jsme se maximálně snažili vytvořit příjemnou a povzbudivou atmosféru, atmosféru bezpečí a důvěry, tedy prostředí, v němž by se žáci cítili dobře a byli ochotni spolupracovat. V tomto prostředí se konají také setkání a konzultace s vyučujícími a zákonnými zástupci žáků. Pracovna by měla být situována v klidnější části budovy školy, aby bylo zabezpečeno dostatečné soukromí pro jednající strany. Měla by být vybavena pracovním koutem pro intervenčního pracovníka, kde provádí běžné administrativní úkony, a dále koutem pro jednání s žáky, pedagogy a rodiči. 

    Pro efektivní práci s žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávacího systému a uspokojení všech požadavků na poradenskou službu v prostředí školy je při počtu přesahujícím 500 žáků vhodné, aby intervenční pracovník působil ve škole alespoň 20 hodin týdně.

    První fáze vytipovávání žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání, kterou realizuje ve spolupráci s třídními učiteli výchovná poradkyně školy, je méně časově náročná. Rozhovor s třídním učitelem zaměřený na problémové žáky třídy mívá obvykle rozsah šedesát až devadesát minut – dle počtu rizikových žáků třídy.

    Druhá fáze, jež zahrnuje předání informací od výchovné poradkyně školní psycholožce o vytipovaných žácích vhodných pro individuální pedagogicko-psychologickou podporu, také není příliš časově náročná. Obvykle je tato fáze realizována jednou týdně při společné poradě výchovné poradkyně a školní psycholožky. Porada trvá devadesát až sto dvacet minut. Při jednání jsou nominováni konkrétní žáci do systému psychologické podpory, jsou určeny konkrétní termíny setkání s jednotlivými žáky. Při stanovování termínu setkání s žákem se maximálně snažíme využívat např. volných hodin v rozvrhu, abychom se vyvarovali absencí žáků ve výuce.

    V další etapě předává výchovná poradkyně vytipovaným žákům konkrétní termíny psychologických intervencí.

    Poslední - časově nejnáročnější fáze podpory žáků, individuální setkání s žáky, závisí na složitosti problému, s nímž se konkrétní žák potýká. Úvodní setkání s žákem obvykle trvá šedesát až devadesát minut. V případě, že žák souhlasí s navázáním spolupráce, jsou dohodnuty další termíny setkání. Intervence jsou realizovány obvykle s četností dvakrát do měsíce. V případě závažných obtíží je frekvence setkání zintenzivněna. Celkový počet setkání závisí na povaze a intenzitě problému. Často se nám podaří situaci zvládnout nebo alespoň částečně kompenzovat během šesti až osmi intervencí. Někteří žáci potřebují dlouhodobější podporu, proto jsou jim poskytovány intervence v průběhu celého pololetí, příp. v průběhu celého školního roku. Některým žákům naopak stačí dvě až tři intervence a poté jsou schopni aplikovat body podpory stanovené v individuálním akčním plánu samostatně. Jedno individuální setkání s žákem může trvat od šedesáti do devadesáti minut.

    Dle potřeby jsou pro zefektivnění podpory jednotlivých žáků využívány také konzultace s rodiči a s vyučujícími žáka, příp. také s jinými odborníky (např. ošetřujícími lékaři, pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center, středisek výchovné péče apod.).

    Úvodnímu setkání s žákem předchází studium materiálů ze školní anamnézy, které jsou k dispozici. Jedná se zejména o získání údajů ze školní matriky. Tato příprava zabere asi půl hodiny u každého žáka.

    Nezbytnou součástí práce školní psycholožky je také citlivé nakládání s dokumentací každého žáka. Shromažďování informovaného souhlasu, vypracování záznamu z každého setkání s žákem, příp. záznamu z konzultace s rodičem nebo vyučujícím žáka, a dále vypracování individuálního akčního plánu, v němž jsou na základě analýzy příčin ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávacího systému stanoveny jednotlivé body podpory žáka, probíhá v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Tyto administrativní úkoly jsou poměrně časově náročné.

    Samotný harmonogram činnosti školní psycholožky zahrnuje intervence u žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému. Tyto intervence probíhají v průběhu celého dne, dle možností jednotlivých žáků. Dle potřeby probíhají také během vyučování náslechy v jednotlivých třídách. Školní psycholožka se rovněž pravidelně účastní klasifikačních porad, které probíhají v odpoledních hodinách, dále se účastní pravidelných porad s výchovnou poradkyní a nabízí individuální konzultace vyučujícím a rodičům žáků. Tyto konzultace jsou poskytovány v dopoledních i odpoledních hodinách, podle potřeb a možností vyučujících a rodičů. Pedagogicko-psychologická podpora je tedy nabízena v dopoledních i odpoledních hodinách a to tak, aby bylo včas vyhověno všem zájemcům o nabízenou poradenskou službu.

    Financování mezd je zajištěno z projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Materiální vybavení pracovny, zabezpečení základní testové baterie potřebné pro činnost školní psycholožky a základního knihovního fondu tematicky zaměřeného na práci s žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávacího systému je zajištěno z rozpočtu školy.

    Personálně je podpora žáků zabezpečená výchovnou poradkyní a školní psycholožkou, které se průběžně vzdělávají a sledují aktuální trendy v práci s mládeží se speciálními vzdělávacími potřebami, s rizikovým chováním, účastní se metodických setkání, kde mají možnost konzultovat své postupy práce s jinými odborníky.

    Další speciální pomůcky a prostředky nejsou nutné. Klíčovou roli hraje vedení školy a jeho podpůrný přístup.

    Samotná aktivita zpracování individuálního akčního plánu je úzce provázána s dalšími činnostmi, které školní psycholožka v prostředí školy realizuje. Efektivitu aktivity podporuje právě komplexnost činností realizovaných ve škole.

    Nezbytným předpokladem dosažení úspěchu je motivace žáka ohroženého předčasným odchodem ze vzdělávacího systému ke spolupráci a jeho vstřícný postoj. Žáci, kteří nemají zájem o navázání spolupráce, odmítají úvodní setkání, jsou ve svém rozhodnutí respektováni. V případě, že obtíže přetrvávají, je jim zhruba do měsíce opětovně nabídnuto osobní setkání se školní psycholožkou. Mohou nastat také situace, kdy jsou žáci nuceni k využití poradenské služby přímo v prostředí školy rodiči. V takovém případě jsou ovšem výsledky spolupráce s žáky bez zájmu o námi nabízené podpůrné služby minimální. Žáci, kteří jsou zamítaví ke spolupráci, staví se na odpor, nezaujímají obvykle aktivní postoj k problémové situaci, problémovou situaci mnohdy popírají, příp. uvádějí, že si s problémem poradí sami. Možnost navázat s nimi vztah důvěry a spolupráce je tak již na začátku znesnadněna. V takovém případě je rodině doporučeno, aby zaujala jiný postoj k dané problematice a obrátila se na jiného odborníka, na něhož je jí předán kontakt.

    Pro navázání spolupráce s žákem a navození jeho aktivního postoje k dané situaci doporučujeme při úvodním setkání zaměřit rozhovor nejen na analýzu příčin ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávacího systému, ale také na osobnost žáka, jeho zájmy, snažit se žákovi maximálně lidsky přiblížit a získat si tak jeho důvěru a ochotu spolupracovat. Podrobně jsou jednotlivé fáze realizace aktivity popsány v oddílu Fáze aktivity (viz níže).

    Vhodná příležitost k vyhodnocení námi popisovaného způsobu podpory žáků je na konci klasifikačního období – tzn. v prvním nebo v druhém pololetí daného školního roku. Za úspěšné považujeme, podaří-li se žákovi dosáhnout alespoň dílčího zlepšení dané situace (např. zlepšení studijních výsledků, redukce kázeňských opatření, úbytek absencí, zvýšení aktivity žáka ve výuce apod.). V případě, že žák si nevhodně zvolil učební/studijní obor, hledáme společně možnosti, jakým směrem by bylo nejlepší se dále orientovat – tzn., za prevenci předčasného odchodu ze vzdělávacího systému obecně pokládáme také situaci, kdy žák přestupuje z jednoho oboru do jiného oboru v rámci téže školy, příp. zvolí přestup do jiného oboru v jiné SŠ/SOU.

    Významná je pro nás také zpětná vazba přímo od žáků, jimž je psychologická podpora poskytována. Obvykle při posledním setkání jsou žáci dotazováni na spokojenost/nespokojenost s realizovanou péčí.

     Fáze aktivity

    Fáze 1 – navázaní kontaktu se školní psycholožkou

    Podpora žáků je zahájena již po přijetí uchazečů o studijní/učební obor na střední školu. Na úvodním setkání vedení školy, třídních učitelů a rodičů přijatých žáků do zvoleného studijního/učebního oboru studia, které probíhá v červnu školního roku, jež předchází školnímu roku, v němž daný žák zahajuje studium na střední škole, jsou rodiče mimo jiné seznámeni také s nabídkou služeb ŠPP, formami a metodami práce školní psycholožky a jsou požádáni o vyslovení souhlasu s činností školního psychologa.

    Bezprostředně po nástupu žáků do prvního ročníku je pro žáky zajištěn tzv. adaptační kurz, který je zaměřený na seznámení žáků, navození pozitivního klimatu v nově vznikajícím kolektivu a atmosféry spolupráce mezi žáky. Této aktivity se účastní také školní psycholožka, aby se s žáky třídy blíže seznámila, navázala s nimi kooperativní vztah, vztah důvěry a to především z důvodu, aby byli žáci v případě potřeby ochotni vyhledat později její pomoc. Adaptační pobyt je také výbornou příležitostí pro monitorování rýsujících se pozic v rámci třídního kolektivu a pro prvotní plošné vytipování žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému.

    Po návratu z adaptačního programu probíhají náslechy v jednotlivých třídách prvních ročníků. Pro žáky prvních ročníků jsou také organizovány preventivní programy s cílem předejít obtížím s adaptací v oblasti studijní přípravy. Tento program je připraven jako dvouhodinový blok skupinové práce ve třídě. Během programu je formou diskuse s žáky proveden screening preferované domácí přípravy (např. zda byli žáci zvyklí učit se v průběhu plnění povinné školní docházky a v jakém časové rozsahu, jaká jsou jejich očekávání o domácí přípravě na střední škole, jaké styly a techniky učení preferují, které vyučovací předměty jim činí největší potíže). Dále jsou žáci seznamováni se základy psychologie učení, získávají kompetence k efektivní práci s informacemi, k učení, a to tak, aby byli následně schopni dosahovat co nejlepších studijních výsledků. 

    Fáze 2 – vytipování ohrožených žáků

    Výše popsané realizované aktivity jsou obvykle dokončeny na přelomu prvního a druhého čtvrtletí daného školního roku. V tomto období probíhá první klasifikační porada a v kontextu s touto skutečností jsou výchovnou poradkyní vytipováni žáci ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávacího systému. Samotné vytipování probíhá formou rozhovorů s třídními učiteli. Mezi posuzovaná kritéria ohroženosti předčasným odchodem ze vzdělávacího systému řadíme slabý až nedostatečný prospěch žáka, vyšší počet zameškaných hodin až záškoláctví, nepříznivé hodnocení chování žáka třídním učitelem, kázeňské přestupky, změny v chování a prožívání žáka apod. Posléze jsou ve spolupráci s výchovnou poradkyní nominováni nejvíce ohrožení žáci do programu přímé psychologické péče.

    Těmto žákům je nabízena pedagogicko-psychologická podpora, která má formu osobních setkání v pracovně školní psycholožky. Osvědčuje se nám takový postup, kdy výchovná poradkyně nominovaným žákům předává konkrétní termín setkání se školní psycholožkou. Školní psycholožka před úvodním setkáním s konkrétním žákem kontaktuje zákonného zástupce daného žáka a seznamuje ho s možností rodiny využít podpory školního poradenského pracoviště. Je dohodnut způsob komunikace s rodiči. Zákonní zástupci nejčastěji volí telefonickou formu komunikace, kdy jsou jim předávány informace o průběhu psychologické podpory. Nižší počet rodičů preferuje osobní setkání přímo v prostředí školy.

    Fáze 3 – individuální pedagogicko-psychologická podpora

    Úvodní rozhovor s žákem je obvykle časově náročnější. Délka tohoto setkání se pohybuje mezi šedesáti až devadesáti minutami. Pro navození příjemné a vstřícné atmosféry a posílení důvěry se zajímáme o zájmy konkrétního žáka a jeho volnočasové aktivity. Ústředním tématem je pak školní anamnéza, v jejímž průběhu se společně snažíme zmapovat situaci během docházky do základní školy, dále to, jakým způsobem byly potíže řešeny v minulosti, co se podařilo, případně nepodařilo. Totéž projednáváme v kontextu se střední školou. Probíráme aktuální prospěch žáka, docházku do školy, jeho postoj k výuce, příp. problémové chování ve výuce. Zajímáme se také o motivaci žáka pro studium ve zvoleném učebním/studijním oboru. Hovoříme o podmínkách, které má daný žák pro studium (např. zda do školy dojíždí, z jaké vzdálenosti nebo zda bydlí na internátu), o spokojenosti žáka v třídním kolektivu, o vnímání jeho rodinných vazeb. Společně rozebíráme, jak vypadá týdenní harmonogram daného žáka. Do přehledné tabulky si žák vyznačuje dobu, kterou tráví ve škole, dále do schématu zaznamenává své volnočasové aktivity a v případě, že má nastavenou domácí přípravu, pak nás zajímá, zda se jí věnuje denně nebo jen nepravidelně a nárazově a v jakém časovém rozsahu. V souvislosti s domácí přípravou se bavíme také o tom, jakým způsobem se daný žák učí, jaké styly a techniky učení preferuje, které se mu osvědčily a které nikoliv. V závěru setkání si v případě zájmu žáka domlouváme konkrétní termín další psychologické intervence.

    Fáze 4 – zpracování tzv. individuálního akčního plánu

    Při dalším setkání s žákem společně zpracováváme tzv. individuální akční plán. Do jednoduchého záznamového listu zapisujeme tzv. body podpory, které by žákovi umožnily zvládnout nároky zvoleného učebního/studijního oboru. U výukových potíží mezi nejfrekventovanější body podpory patří zavedení pravidelné a systematické domácí přípravy, pravidelná docházka do školy, využívání doučování a konzultací, zaujetí aktivního postoje k výuce, využívání těch stylů a technik učení, které žákovi vyhovují, využívání opravných pokusů v případě neúspěchu, průběžné sledování prospěchu apod. V případě kázeňských problémů patří mezi body podpory např. vedení žáka ke změně postoje, podpora ke spolupráci s vyučujícími, nácvik regulace chování a jednání, nácvik komunikace v rámci třídního kolektivu apod. Individuální akční plán se snažíme zformulovat tak, aby vyhovoval aktuální situaci daného žáka, jeho potřebám, možnostem a také jeho rodinnému kontextu. Mnohdy vyžaduje značnou míru tvořivosti. Počet bodů v akčním plánu závisí na povaze problému. U některých žáků může plán obsahovat např. dva nebo tři základní body, u jiných je obsáhlejší. Ze zkušenosti není ovšem vhodné, aby byl počet bodů vyšší než pět, neboť žák se pak mnohdy není schopen soustředit na plnění všech stanovených bodů. Body podpory je třeba formulovat co nejkonkrétněji.

    Fáze 5 – analýza akčního plánu

    Další setkání s žákem ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávacího systému je zaměřené na analýzu akčního plánu. Společně s žákem projednáváme, zda se mu jednotlivé body v plánu podařilo splnit zcela, částečně nebo vůbec ne. Pokud se mu nedařilo stanovené body splnit, pak společně hledáme cesty, které by mu umožnily v budoucnu stanovených bodů dosáhnout.

    Počet setkání, během nichž společně vyhodnocujeme plnění akčního plánu, příp. ho obohacujeme o další body podpory, závisí jednak na úrovni motivace žáka ke změně, míře jeho aktivity a spolupráce a samozřejmě také na závažnosti řešeného tématu. V momentě, kdy se situace stabilizuje, žák zavedl podpůrná opatření, uvádí body podpory do praxe, je posilována jeho kompetence samostatnosti. Frekvence setkání se snižuje, příp. je spolupráce s žákem ukončena. Zároveň je žákovi nabídnuto v případě potřeby kdykoliv znovu využít služeb školního poradenského pracoviště. Naším cílem je dosáhnout toho, aby byl žák schopen na základě poskytnutého poradenství se dále podílet na řešení situace samostatně.

    Výše popsaný způsob pedagogicko-psychologické podpory samozřejmě není poskytován pouze žákům prvního ročníku, ale všem žákům školy, vytipovaným jako ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávacího systému.

    Kazuistika č. 1

    Příklad psychologické podpory žákyně ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávání z důvodu výukových problémů:

    Kazuistika č. 2

    Příklad psychologické podpory žáka ohroženého předčasným odchodem ze vzdělávání z důvodu nepříznivé atmosféry v třídním kolektivu:

    Závěr

    Z našich dosavadních zkušeností vyplývá, že výše popsaný způsob pedagogicko-psychologické činnosti s žáky může být efektivní za předpokladu, že ho vedení školy podporuje a také pedagogové školy k němu zaujímají vstřícný postoj a dle svých možností jsou ochotni se spolupodílet na řešení problémů žáků. Lepších výsledků se nám daří dosahovat, pokud je daná situace řešena komplexně – tzn., že na řešení se nepodílí pouze výchovná poradkyně a školní psycholožka, ale také třídní učitel/učitelka a rodiče žáka. Za významný moment považujeme navázání vztahu důvěry a atmosféry spolupráce nejen s žákem, ale i s jeho rodiči. Čím dříve je problémová situace řešena, tím lepších výsledků lze dosáhnout.

    Závěrem je třeba říci, že námi popsaná metodika s individuálním akčním plánem není univerzální „kuchařkou“ při řešení obtíží u žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému a ke každému žákovi je třeba přistupovat zcela individuálně.