Komunikace školy s žáky a rodiči již před nástupem do 1. ročníku

Komunikace školy s žáky a rodiči již před nástupem do 1. ročníku

Metodika komunikace školy s žáky a rodiči již před nástupem do 1. ročníku

    Autor: Pavla Hniličková, Mgr.

    Název a adresa školy: Střední škola polytechnická (dříve Integrovaná střední škola stavební), Nerudova 59, České Budějovice

    http://sspcb.cz/

    Obory:

    studijní – Finanční služby, Požární ochrana, Technická zařízení budov, Podnikání (nástavbový obor po vyučení)

    učební - Malíř, Instalatér, Zedník, Montér suchých staveb, Truhlář, Zámečník, Tesař a Kominík

    Klíčová slova: speciální vzdělávání, integrace žáků se zdravotním postižením, zdravotní postižení, speciální pedagogické centrum (SPC), Informační poradenské středisko při Úřadu práce, Pedagogicko-psychologická poradna (PPP), výchovný poradce, metodik prevence sociálně patologických jevů, asistent pedagoga, rizikové chování

    Kontext

    Tak jako řada jiných škol i my jsme byli osloveni, abychom popsali problém předčasných odchodů ze vzdělávání. Úbytek žáků na středních školách je stále velký. Snažíme se o zlepšení podmínek na naší škole, Střední škole polytechnické. Tyto podmínky nejsou jen materiální, ale spočívají i v lepší komunikaci škola – žák, učitel – rodič – žák. Prvotní komunikace s budoucím žákem školy je většinou při náboru žáků na základních školách, na výstavách či v Den otevřených dveří na škole. Zlepšení komunikace mezi jednotlivými subjekty je věc nutná a ne vždy lehká. Zejména u sociálně slabých rodin či neúplných rodin je komunikace náročná. Zde selhává výchova rodičů a zpravidla ji nahrazuje právě pedagog. Je zde patrný rozdíl v chování žáků učebních oborů a maturitních oborů.

    Velkým problémem jsou žáci s rizikovým chováním. Ti mívají často zkušenosti s návykovými látkami. Většina z těchto žáků není schopna se aklimatizovat, a proto přechází na jinou, v pořadí už několikátou školu. Tito žáci bývají často konfliktní a neuvědomují si neadekvátnost svého jednání. U žáků z neúplných rodin vyvstává zcela jiný problém, a to je záškoláctví. Žák odmítá chodit do školy a rodič toto chování omlouvá. Jedná se o nezdravý vztah k dítěti. Rodič si tak neuvědomuje, že důvodem nepřítomnosti žáka ve škole nemusí být jen nechuť jít do školy. Chybí zde základní návyk – smysl pro povinnost.  Výchovný poradce školy společně s třídním učitelem se snaží celou situaci zmapovat. Poté je svolána výchovná komise, kde je žákovi a jeho zákonnému zástupci předložena analýza příčin záškoláctví včetně přijatého výchovného opatření a doporučení.

    Ve škole se vzdělávají i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se zdravotním postižením, se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním) ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Výchovný poradce školy a asistent pedagoga společně s třídním učitelem se těmto žákům věnují. Pro každého takového žáka je sestaven individuální vzdělávací program a společně s týmem pracovníků ze Speciálně pedagogického centra je žák sledován. Zákonný zástupce a příslušné SPC jsou pravidelně informováni o průběhu vzdělávání či případných změnách v chování či výkonnosti žáka a dosahovaných výsledcích.

    Cíl

    Žák, který opustí své kamarády, spolužáky a vydává se na novou cestu poznání, se ne vždy dokáže aklimatizovat. Ocitá se v cizí škole, v cizím městě, má nové předměty, strohé učebnice, u tabule na něj chrlí nový učitel velké množství informací atd. Žák se ocitá v nepřehledné situaci, je pod tlakem a zažívá stres. My se snažíme první třídní schůzkou, která probíhá v červnu, předejít těmto negativním vlivům. Rodiče a žák získávají potřebné informace o chodu školy, možnosti využití volného času, či jiných aktivitách. Seznámí se tak se školou, se zástupci školy. Mohou si řadu věcí připravit ještě o prázdninách.

    Jak tuto metodiku používat?

    Za prvé si musím ujednotit, koho chci oslovit, (žáka, rodiče). Metodika slouží jako možný návod, který by nám měl usnadnit práci s cílovou skupinou. Neměli bychom opomenout žádné aspekty při komunikaci se žáky a jejich rodiči.

    Při prezentaci školy bychom neměli zapomenout:

    1. Co vlastně chceme subjektům sdělit. Informace by měla být přesná a jasná. Neměla by být příliš odborná a měla by být srozumitelná. Jinak budu prezentovat školu při náboru žáků na základní škole a jinak ji budu prezentovat na Informačním podvečeru před rodiči. U žáků se budu zaměřovat na představení jednotlivých oborů. Například pomocí prezentace fotek, instruktážního videa. Rodiče žáků zajímá dostupnost školy, vybavenost školy a dílen, zázemí, ostatní aktivity školy a finanční náročnost studia.

    2. Zvolit osobnost prezentujícího, která má velký vliv na celkový dojem. Pozor, kvalita osobnosti není vždy zárukou úspěchu. Je nutné si ujasnit vztah k danému publiku.

    3. Na úvod si vybrat hlavní body (název školy, obory, proč zrovna tyto obory atd.). Následuje stať – prezentace jednotlivých oborů. V závěru například zmíním, jak vypadá trh práce v kraji. Která řemesla jsou podporována stipendijním programem. Jihočeský kraj je přiděluje v rámci grantového programu „Stipendijní motivační program pro žáky středních škol“ ve vybraných dvanácti oborech. Zdůrazním finanční ohodnocení, ale i podmínky, za kterých lze stipendia dostat. Mluvím přesně, jasně a v jednoduchých větách.

    4. Připravit si prezentaci například v elektronické podobě (pdf soubor), informační brožury, letáky, reklamní předměty. V případě prezentace školy na výstavě: informační stánek, ukázku žáků při práci, výrobky žáků. Vždy by měl být připraven záložní plán. Prezentace by neměla být dlouhá. Prezentující by měl dát dostatečný prostor pro diskusi.

    Profil žáka

    Řemeslo má zlaté dno. Firmy si stále více uvědomují, že na trhu práce je nedostatek lidí, kteří umí své řemeslo. Je nutné zaměřit se na žáky a zejména jejich rodiče. Přesvědčit je o výhodách středních odborných škol, které vyhledávají manuálně zručné žáky. Ti by se tak mohli vyučit některému z učebních oborů. Základní školy navštěvují v rámci předmětu Pracovní činnosti instituci úřad práce. Zde jsou seznámeni s problémem nezaměstnanosti v regionu. Tady by si daní žáci měli uvědomit, který obor je pro ně lukrativní. Na některých školách žáci vyplňují test k volbě povolání a účastní se osobního pohovoru na úřadu práce. Zde jsou tzv. Informační a poradenská střediska (IPS). Žáci se tu seznamují s potřebnými informacemi o možnostech a podmínkách studia (přijímací řízení, nároky a požadavky na jednotlivá povolání, situaci na Trhu práce v ČR, možnosti rekvalifikace, možnosti dalšího studia). I Pedagogicko-psychologická poradna nabízí test k volbě povolání. Žákům tu poradí, kterým směrem vzdělávání by se mohli ubírat.

    Průzkumem žáků a studentů prvních ročníků na naší škole se zjistilo, že hlavní slovo při výběru povolání mají kamarádi a rodiče. Důležitou roli při rozhodování o budoucnosti hraje rodinná tradice a rodinné zázemí.

    Den otevřených dveří probíhá na všech školách stejně. My jsme se snažili vymanit z tohoto nudného prezentování jednotlivých oborů a připravili jsme si zábavné dopoledne plné her a soutěží. Ani jindy nudná matematika s fyzikou nenechala příchozí žáky chladnými. Žáci soutěžili o hodnotné ceny a zájem byl opravdu velký.

    Profil lektora

    Den otevřených dveří – kompletní pedagogický sbor a vybraní zástupci studentů a žáků.

    Nábor žáků na základních školách – vybraní zástupci školy podle schopností a regionu, ke kterému mají vztah.

    Výstava – zde se prezentuje nejen škola, ale i výrobky žáků. Účastní se jak zástupci teoretického, tak zástupci praktického vyučování a žáci samotní. Učni zde představují své řemeslo praktickými ukázkami. I oni odpovídají na dotazy přihlížejících návštěvníků. Ukázky prací žáků jsou nezbytným doplňkem u informačního stánku.

    Červnová informační schůzka s rodiči budoucích prváků – vedení školy (ředitel školy, zástupce ředitele pro teoretické vyučování, zástupce ředitele pro praktické vyučování, ekonom, výchovný poradce, metodik prevence sociálně patologických jevů, vedoucí vychovatel Domova mládeže, vedoucí školní jídelny).

    Obecná pravidla realizace výstavy

    Prostorová specifikace: pracovník pověřený organizací výstavy si podle potřebných strojů, nástrojů a jiné techniky potřebné k propagaci školy určí minimální parametry výstavního stánku. Dojedná s vystavovatelem písemně podmínky výstavy. Praktická ukázka řemesla by měla být lákadlem stánku, tzn. na viditelném místě. V pozadí stánku je umístěno plátno, na které je promítána smyčka prezentace školy.

    Časová specifikace:

    Duben – květen: dojedná se s vystavovatelem velikost stánku, umístění stánku v hale, přípojky vody, elektřiny, pronájem nábytku, možnosti stravování, případně reklama školy.

    Květen: rozhodne se, které obory se budou prezentovat na výstavě praktickými ukázkami. Pedagogický pracovník, který má na starosti výstavy, sepíše potřebné vybavení, materiál aj. Určí k sobě spolupracovníky, kteří budou propagovat školu na výstavách.

    Srpen – září: aktualizace reklamních panelů a propagačních materiálů.

    Září: jsou určeni žáci, kteří budou na výstavě představovat řemeslo praktickými ukázkami.

    Říjen: realizace výstavy.

    Veškeré náklady hradí škola.

    Průběh aktivity: propagační stánek by neměl být přeplácaný. Informace by měly být ucelené a pokud možno vkusně roztříděné na učební obory a studijní obory atd. Praktická ukázka řemesla by měla být v popředí stánku tak, aby příchozí účastníci výstavy mohli nejenom přihlížet, ale aby si mohli sami vyzkoušet dané řemeslo. V pozadí stánku je umístěno plátno, na které je promítána smyčka prezentace školy. Student studijního oboru Technická zařízení budov projektuje na počítači rozvod zdravotně technických instalací a jeho projekt je taktéž promítán na plátno.

    Závěr a evaluace aktivity: zpětnou vazbu o úspěchu prezentace školy na výstavách dostávají pedagogičtí pracovníci už na akci samotné. Další odezva bývá na náborech žáků na školách. Snažíme se zvýšit zájem o jednotlivé učební obory v době, kdy není zájem o řemeslo.

    Obecná pravidla a realizace Dne otevřených dveří

    Prostorová specifikace: příprava učeben, dílen, chodeb, které budou otevřeny k propagaci školy.

    Časová specifikace:

    Říjen: na předmětových komisích je stanoveno:

1. aktivity, jež budou propagovat jednotlivé obory, vyučovací předměty

2. prostory, ve kterých bude propagace probíhat

3. potřebný materiál, bude určen pracovník, který bude zodpovídat za včasné zajištění materiálu, nářadí, nástrojů, počítačové techniky, aj.

4. počet osob v jednotlivých třídách (aktivitách)

    Listopad: doladění podrobností, včetně dostatečného množství propagačního materiálu

    Listopad: první Den otevřených dveří

    Nutné zdroje, náklady: materiál, nářadí, nástroje, počítačová technika aj. pokud možno z vlastních zdrojů, případně včas objednat. Občerstvení zajišťuje pověřený pracovník, případně pracovník kuchyně.

    Průběh aktivity: Den otevřených dveří může být např. pojat jako putování za aktivitami podle mapky. Ta navádí návštěvníky procházet školu už s konkrétním zaměřením (učební obor, studijní obor), nebo mohou návštěvníci procházet školu společně s průvodcem, případně sami. Propagační materiál školy by měl být k dispozici na všech stanovištích. Je vhodné otipovat si návštěvníky pomocí krátkých otázek. Tzn., s jakým záměrem přicházejí, o jaký obor vzdělání mají zájem a podle toho směřovat jejich prohlídku školou.

    Závěr: v dotazníku při nástupu žáků prvních ročníků lze usoudit, zda se zúčastnili Dne otevřených dveří, jaký to na ně mělo vliv při rozhodování o volbě povolání, případně co by změnili či doplnili.

    Obecná pravidla a realizace schůzky rodičů

    Prostorová specifikace: podle počtu přijatých žáků se zajistí prostory k informační schůzce.

    Časová specifikace:

    červen: každý z účastníků schůzky si sám připraví osnovu toho, co bude rodičům a žákům říkat.

    Nutné zdroje, náklady: zajistit směrovky do prostor informační schůzky, dostatečné množství židlí, případně mikrofon

    Průběh aktivity: pracovník školy pomáhá navigovat rodiče do příslušných prostor, ředitel školy celou schůzku řídí, představuje jednotlivé kolegy a dává jim prostor ke slovu.

    Závěr: v diskusi se rodiče ptají na informace, které nezazněly, které přeslechli nebo jim nerozuměli.

     Fáze aktivity

    Fáze 1 - Organizace výstavy

    1. Příprava

a)   Zajistit propagační materiál aktualizovaný na daný školní rok.

b)   Rozhodnout, které obory vzdělávání budou prezentovány ukázkou žáků na výstavě.

c)   Zajistit potřebný materiál, pomůcky, nářadí, nástroje, stroje aj.

d)   Určit konkrétní žáky, případně náhradníky, kteří budou ukazovat řemeslo na výstavě.

e)   Seznámit žáky s činností, kterou budou prezentovat na akci.

f)    Z IPC při ÚP nebo z Výstaviště České Budějovice přijde nabídka a dojednají se písemně podmínky výstavy.

    2. Realizace

a)   Jednotlivé obory, které se rozhodnete prezentovat vlastní ukázkou žáků, by měly mít dostatečný prostor na vlastní realizaci.

b)   Je vhodné vybrat obor, který bude nejlépe prezentovat školu.

c)   Neopomenout připomenout zájemcům kdy bude ve škole Den otevřených dveří. Zde zájemci o daný obor vzdělávání naleznou mnohem více inspirace pro představu o svojí budoucnosti.

d)   Propagátor školy by měl být schopen odpovídat na dotazy nejen žáků, ale i rodičů, učitelů z jiných škol. Měl by mít potřebné informace o škole a její vybavenosti, o učebních a studijních oborech, o zapojení školy do projektů, o spolupráci se sociálními partnery, údaje o poskytování dalšího vzdělávání, údaje o mimoškolních aktivitách (propagační akce, sportovní akce, zájmová činnost žáků, kroužky na domově mládeže), o poradenské službě, o dalším záměru školy, o finanční náročnosti na ten daný obor.

    3. Zhodnocení

Ve výroční zprávě uvést v údajích o mimoškolních aktivitách propagační akce školy, v následujícím školním roce zhodnotit zájem žáků na výstavách a propagačních akcích. Ty jsou důležité pro nábor žáků a prodej výrobků.

    Fáze II - Organizace Dne otevřených dveří

    1. Příprava

a)   Stanovit s předstihem konkrétní datum Dne otevřených dveří, nejlépe na podzim (listopad) nebo v zimě (leden).

b)   Na předmětových komisích stanovit strategii, jak prezentovat konkrétní předměty. Stanovit, která učebna bude prezentovat jednotlivé předměty, která jednotlivé studijní či učební obory.

c)   Zajistit potřebný materiál, pomůcky, nářadí, nástroje, stroje aj. Zajistit propagační materiál aktualizovaný na daný školní rok.

d)   Stanovit, kdo z pracovníků školy bude provádět zájemce o studium po škole, kdo bude podávat informace v učebnách, dílnách.

e)   Určit, kdo ze studentů a učňů se bude podílet na akci. Seznámit je s úkolem.

    2. Realizace

a)   Učebny a dílny připravit včas a s předstihem. Přípravu zajistí pracovník školy, který bude v dané učebně či dílně společně se žákem školy.

b)   Propagační materiály ve vestibulu školy budou připraveny průvodci.

c)   Ve vestibulu školy bude připraven jeden pracovník, který koordinuje prováděcí skupiny. Tento pracovník by měl být schopen rozpoznat podle konkrétních dotazů, s jakým záměrem do školy žák přišel. Zda má zájem o konkrétní učební, studijní obor nebo si jen přišel prohlédnout školu. U nerozhodného zájemce je nutné zjistit, zda má představu o učebním oboru nebo studijním oboru. Pak určí průvodce a nasměruje jeho prohlídku do učeben, které by ho zajímaly, včetně učeben praktického vyučování, případně projde s průvodcem celou školu.

    3. Zhodnocení

Při nástupu do prvního ročníku žáci vyplní anonymní dotazník, který slouží jako zpětná vazba školy o úspěšnosti náborových akcí. Zjišťuje se tak, co rozhodlo o volbě daného oboru vzdělání. Kde má škola mezery, nebo které akce byly úspěšné.

    Fáze III - Organizace schůzky rodičů a budoucích žáků školy

    1. Příprava

Stanovit datum schůzky. Nejlépe v polovině června předchozího školního roku.

Informovat rodiče (např. písemně, e-mailem, telefonicky).

Určit konkrétní osoby, které se schůzky zúčastní.

Ujednotit si informace, které budou rodičům předávány.

Zajistit prostory – přednáškový sál, aula školy, učebna, kinosál.

    2. Realizace

a) U vchodu do školy zajistit pracovníka (školník, vrátný, …), který nasměruje rodiče do příslušných prostor, nebo tak učinit pomocí ukazatelů směru.

b) Ředitel školy se ujme hlavního slova a přivítá rodiče a žáky. Představí školu a jednotlivé pracovníky školy, kteří jsou účastni na schůzce. Schůzky se účastní vedení školy: ředitel školy, zástupce ředitele pro teoretické vyučování, zástupce ředitele pro praktické vyučování, ekonom, výchovný poradce školy, vedoucí vychovatel Domova mládeže, metodik prevence sociálně patologických jevů, organizuje-li adaptační kurz.

c) Žákům a rodičům je vysvětlen chod školy:

1. Vchod do školy je možný jen s čipem. Tento čip se používá i k objednávání a výdeji stravy, k možnému kopírování. Jeho zakoupení a používání ukládá školní řád.

2. Začátek školy – první den školy. Jeho organizace.

3. Vydávání obědů od – do, placení obědů, kontrola výdeje a objednávání stravy přes internet.

4. Zakoupení učebnic dle seznamu, který byl zaslán poštou. Využití možnosti zakoupení použitých učebnic pomocí burzy na internetových stránkách školy, případně nástěnky ve škole.

5. Informace o žácích pro rodiče – prospěch žáka pomocí internetu v programu Bakalář.

d) Výchovný poradce

o   informace o přístupu k žákům se specifickou poruchou učení, o individuálním vzdělávacím plánu dle doporučení pedagogicko-psychologické poradny (vyhláška č. 73/2005 Sb.)

o   vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami – tj. u žáků se zdravotním postižením (mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, autismus, souběžné postižení s více vadami, vývojové poruchy chování) a u žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním (viz zákon č. 561/2004 Sb.)

o   konzultační hodiny

e) Metodik prevence – organizace adaptačního kurzu

f) Vedoucí vychovatel Domova mládeže – kdy žáci nastupují, pravidla DM, příjezd a odjezd na DM, platba DM, vybavenost DM

g) Praktické vyučování

o   pracovní oděv (které věci hradí škola a které je nutné zakoupit a proč)

o   pracovní doba od - do

o   proškolení o BOZP, kdy a proč

o   kde bude probíhat praxe žáků

o   základní pravidla praktického vyučování

h) Aktivity školy

o   sportovní akce v 1. ročníku

o   zájmová činnost školy (kroužky na DM, pravidelné i nepravidelné akce)

o   návštěva divadla, kina, výstav, přednášky

    3. Zhodnocení

Zpětnou vazbu o zvládnutí nástupu žáků do prvních ročníků dostává škola na třídní schůzce. Zde rodiče vyplňují dotazník, který dává škole zpětnou vazbu o očekávání a naplnění představ rodičů a žáků ohledně vzdělání. Tento dotazník je rozdán ve všech třídách. Vyhodnocení dotazníku je zpracováno ve výroční zprávě školy v kapitole sebehodnocení.

    Závěr

    My všichni se snažíme udělat maximum pro to, aby žák byl spokojen nejen s výběrem oboru vzdělávání, ale také s kolektivem, do kterého právě přišel. My škola, si uvědomujeme, že ne všechny znalosti, které si přinesou ze ZŠ, jsou takové, jaké by vždy měly být, ale při dobré docházce, snaze a píli se bez jakýchkoli problémů dá vše naučit tak, aby to odpovídalo požadavkům na daný obor. Snažíme se v nich posilovat vědomí, že se s důvěrou mohou kdykoliv obrátit na svého třídního učitele, výchovného poradce nebo jiného výchovného pracovníka, ke kterému má důvěru a věří v jeho empatii. Netýká se to jen studijních neúspěchů, ale i řešení jiných problémů.

    Slovníček pojmů

    Speciální vzdělávání – vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami – tj. u žáků se zdravotním postižením (mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, autismus, souběžné postižení s více vadami, vývojové poruchy chování) a zdravotním nebo sociálně znevýhodněným, Viz zákon č. 561/2004 Sb. Tito žáci mají právo na vzdělávání podle svých vzdělávacích potřeb a možností.

    Integrace žáků se zdravotním postižením – škola vypracuje Individuální vzdělávací program dle doporučení Pedagogicko-psychologické poradny (vyhláška č.73/2005Sb.) pro všechny předměty a zajistí vhodné podmínky a podpůrná opatření.

    Zdravotní postižení – hlavním posláním školy je umožnit žákům se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním, vzdělávacími prostředky a metodami práce dosáhnout co možná nejvyššího stupně znalostí a dovedností.

    Speciální pedagogické centrum (SPC) - zabezpečují speciálně pedagogickou, psychologickou a další potřebnou péči klientům se zdravotním postižením a poskytují jim odbornou pomoc v procesu pedagogické a sociální integrace ve spolupráci s rodinou, školami, školskými poradenskými zařízeními a odborníky. (Školský zákon č. 561/2004 Sb., Vyhláška č. 73/2005 Sb. a její novela Vyhláška č. 147/2011 Sb., zejména pak Vyhláška č. 72/2005 Sb. a její novela Vyhláška č. 116/2011Sb.).

    Informační poradenské středisko při úřadu práce – poskytuje podrobné popisy jednotlivých profesí, obsahující výčet pracovních činností, používaných pracovních prostředků, popis pracovního prostředí, pořádá v podzimních měsících ve spolupráci se školami "Burzu škol", jejímž smyslem je získání co nejširšího množství informací od zástupců středních škol, středních odborných učilišť a dalších vzdělávacích zařízení v regionu, organizuje besedy pro budoucí absolventy středních škol k problematice vstupu do zaměstnání, trhu práce, seznámení s činností úřadu práce a možnostech dalšího studia.

    Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) - je školské poradenské zařízení, jehož činnost je vymezena Zákonem 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a Vyhláškou 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. PPP poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko- psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků. Tyto služby jsou poskytovány dětem od 3 do 19 let věku, jejich rodičům a učitelům.

    Výchovný poradce - poradenská činnost - kariérové poradenství, vyhledávání rizikových žáků, dohlíží na žáky se specifickou poruchou učení, sestavuje individuální vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dohlíží na jeho plnění, připravuje podmínky pro tyto žáky – metodická a informační činnost (metodická pomoc pedagogickým pracovníkům v otázkách kariérového poradenství žáků, shromažďování odborných zpráv a informací o žácích aj.).

    Metodik prevence sociálně patologických jevů - působí na škole jako poskytovatel poradenských služeb spolu s výchovným poradcem, školním metodikem prevence, případně školním psychologem/školním speciálním pedagogem a jejich konzultačním týmem složeným z vybraných pedagogů školy. (Věstník MŠMT, 2005)

    Asistent pedagoga – Vyhláška č. 73/2005 Sb. §7 – pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a rodiči i s komunitou, ze které žák pochází. Pomoc žákovi přizpůsobovat se školnímu prostředí (např. autismus) nejen ve výuce, ale i v přípravě na výuku. U zdravotně postižených žáků s těžkým zdravotním postižením asistent pomáhá při sebeobsluze a pohybu během vyučování, při akcích pořádaných mimo školu.

    Rizikové chování – takové chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Tento pojem nahrazuje dříve používaný termín sociálně patologické jevy. Do rizikového chování zařazujeme záškoláctví, šikanu a extrémní projevy agrese, rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, rasismus, xenofobii, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, prevence v adiktologii (všechny aktivity související s užíváním návykových látek, ale také aktivity související s tzv. nelátkovými závislostmi jako např. gambling, hraní PC her), spektrum poruch příjmu potravin, okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN (jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí).