„Dny třídy“ na SOŠ stavební a zahradnické, Praha 9
Metodika přípravy a realizace „Dnů třídy“
Autor: Ing. Zuzana Švábenská
Název a adresa školy: Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1
Obory:
Učební obory „E“: Klempířské práce; Malířské a natěračské práce; Podlahářské práce; Pokrývačské práce; Sklenářské práce; Stavební práce; Strojírenské práce; Tesařské práce; Truhlářské práce; Zahradnické práce; Zednické práce
Učební obory „H“: Instalatér; Kamnář; Klempíř; Kominík; Malíř; Podlahář; Pokrývač; Sklenář; Tesař; Truhlář; Zahradník; Zámečník pro strojní výrobu; Zedník
Maturitní obory „M“: Dřevěné konstrukce; Management ve sportu; Management ve stavebnictví; Stavební obnova; Technická zařízení budov; Zahradnictví
Maturitní obory „L“ – nástavbové studium - denní forma: Dřevěné konstrukce; Podnikání; Stavební provoz; Zahradnictví
Maturitní obory „L“ – nástavbové studium – dálková forma: Podnikání; Stavební provoz; Zahradnictví
Klíčová slova: Dny třídy, zahájení studia, stmelení třídního kolektivu, třídní učitel, metodik prevence, školní psycholog, aktivity, strom přání, komunikace, spolupráce třídy
V průběhu
několika prvních týdnů absolvují jednotlivé třídy postupně, vždy se školní metodičkou
prevence, tzv. "Dny třídy". Hlavní podstatou programu je vyvíjení
aktivit za účelem vzájemného seznámení se formou her založených na jednoduché
spolupráci a komunikaci v rámci třídního kolektivu, prožitkových aktivit
aplikovaných na drogovou prevenci, semináře a panelové diskuze o drogové
problematice v ČR. Výstupem je stmelení kolektivu třídy a monitoring
vybraných forem rizikového chování.
V
tento den je třída dohromady společně s třídním učitelem a formou předem
připravených aktivit se žáci seznamují a vymezují si pravidla, která jim
připadají důležitá, a která by chtěli v rámci své třídy dodržovat.
Žáci se snaží definovat, jak by
měla vypadat třída, kterou by rádi navštěvovali, a také formou tzv. Stromu
třídy - velkoformátové kresby stromu, do které se nalepí přání žáků, jak by se
v ní všichni měli chovat. Tento strom je poté zarámován a visí do konce studia
v učebně.
Zároveň také poznají
metodičku prevence a v případě nutnosti vědí, na koho se mohou obrátit, mají-li
problémy týkající se šikany či návykových látek.
Metodika navazuje a podrobněji rozpracovává příklad dobré praxe s názvem Řešení předčasných odchodů na SOŠ stavební a zahradnické, Praha 9[1].
Kontext
V návaznosti na zpracovávanou metodiku řešící předčasné odchody ze vzdělávání jsme začlenili do navrhovaných opatření „Dny třídy“. Jedná se o jeden z prvních bližších a osobních kontaktů přímo se samotnými žáky. Mají zde možnost v neformálním prostředí poznat formou pečlivě vybraných aktivit své budoucí spolužáky, třídního učitele i naši školní metodičku prevence. Studium na střední škole je specifické tím, že se žáci scházejí k teoretické či praktické výuce ráno, na vzájemné kontakty mají pouze omezený čas školních přestávek (10 minut, velká přestávka 20 minut) a po škole již se rozcházejí (na základních školách je běžné, že spolužáci jsou zároveň i kamarádi, kteří spolu tráví čas odpoledne, protože je, mimo jiné, spojuje společné bydliště). Oproti tomu se žáci na střední škole po vyučování rozcházejí, důvodem je vzdálenost bydliště, ubytování na internátu, případně navazující mimoškolní aktivity.
V průběhu jednotlivých úkolů plní žáci aktivity, které jsou pro školní prostředí netypické, ale pro fungování celého kolektivu nesmírně prospěšné. Naučí se komunikovat, vyjádřit svůj názor, spolupracovat, určit si své místo v rámci celého kolektivu aj.
Další pozitiva plynou z možnosti pozorovat fungování kolektivu při plnění úkolů. Vedoucí programu (metodička prevence) pozoruje chování jednotlivců i celé třídy a již v průběhu jednoho dne může odhalit žáky, kteří vykazují potenciál pro problémové chování, kteří jsou agresivní nebo naopak nápadně nevýrazní, sleduje, jak složité jsou jednotlivé úkoly pro jednotlivé žáky, může odhalit žáky, kteří byli šikanováni nebo budou potřebovat následnou psychologickou intervenci či intervenci metodika prevence. Při úkolech, kde jednotliví žáci čtou a píší, je možné odhalit závažné specifické poruchy učení, které nebyly dosud diagnostikovány a následně, po konzultaci s rodiči, zajistit návštěvu PPP.
Cíl
Seznámit se s novými spolužáky – poznat je, naučit se s nimi komunikovat, naučit se „nanečisto“ řešit problémy či konflikty, v rámci kolektivu a hledat správná řešení, podpora logického myšlení.
Stanovení pravidel – strom třídy – která si žáci sami definují, mají je po celou dobu vyvěšené ve třídě a dodržují je.
Seznámit se s třídním učitelem.
Seznámit se s metodičkou prevence, nově i se členy poradenské centra – školní psycholožkou, speciálním pedagogem a etopedkou.
Jak tuto metodiku používat?
Profil žáka
Dny třídy jsou spíše složkou působící preventivně proti předčasným odchodům ze vzdělávání. Jsou podle časových možností lektora, možností školy a školního harmonogramu začleněny na počátku studia (září, říjen) pro všechny žáky oborů „E“, „H“ a „M“. Jedná se o žáky, kteří k nám přicházejí přímo ze základních škol, ale zároveň umožňují „integrovat“ i žáky, kteří přišli z jiné střední školy či opakují ročník (ze zdravotních důvodů či neprospěchu).
Profil lektora/učitele
Na naší škole jsou Dny třídy plně v režii školní metodičky prevence, paní Mgr. Daniely Pospíšilové. Zcela jistě by tyto dny mohl realizovat i školní psycholog či etoped nebo šikovní výchovní poradci. Na základě vlastních pozorování nedoporučuji, aby program lektoroval třídní učitel. Sám je začleněn do jednotlivých aktivit, kdy nelze „hrát“ obě role, tzn. roli třídního učitele i lektora zároveň.
V minulém roce se prozatím jako pozorovatel připojila ke Dnům třídy i školní psycholožka. Výhodou je možnost pozorovat reakce kolektivu, samotné organizátorce - metodičce prevence mohou někdy uniknout některé detaily, případně použít psychologickou intervenci. Během jednotlivých aktivit se otevírají i různá, pro žáky citlivá témata, na která některé děti reagují nepřiměřeně nebo o nich nechtějí komunikovat, a na základě pozorování je možné jednotlivé žáky oslovit a poskytnout jim individuální konzultaci. Děti si totiž přinášejí mnoho traumat ze svých předchozích škol či rodiny.
Dnes již existují komerční instituce, které nabízejí přípravu a realizaci jednotlivých aktivit. Pokud škola nemá kvalitního a proškoleného odborníka, jako v našem případě, je zcela jistě vhodné využít tuto formu. Nevýhodou je však neznalost organizace daného konkrétního školního prostředí a zároveň finanční náročnost, což je pro školy limitujícím faktorem.
Obecná pravidla realizace Dnů třídy
Prostorová specifikace
Dny třídy prošly na naší škole vývojem, díky kterému můžeme zmínit některá rizika, se kterými se lze při jejich realizaci setkat. My jsme zvolili školní prostředí. Jednoznačným důvodem je snazší organizace a dále to, že nejsou vyčleněny děti ze sociálně slabších rodin, kde by rodiče neměli potřebné prostředky na ubytování dětí při školním výjezdu (pozn. aut. – s tímto problémem se běžně setkáváme při realizaci školních exkurzí, lyžařského výcviku či turistického kurzu). Na počátku jsme pořádali vícedenní Dny třídy, tzn., že žáci byli ubytovaní na internátu a během dne probíhaly jednotlivé aktivity přímo ve škole. Později jsme přistoupili z níže uvedených důvodů k jednodenním Dnům třídy. Výhodou naší, poměrně velké školy, je možnost provozovat indoorové i outdoorové aktivity přímo v areálu školy (rozsáhlá sportoviště, zázemí pro venkovní aktivity – např. táborák – zahradní domek a ohniště, vnitřní prostory tělovýchovy).
Časová specifikace
Příprava harmonogramu průběhu Dnů třídy je plně v kompetenci školní metodičky prevence. První pracovní verzi je možné připravit až po konečném určení počtu prvních ročníků i budoucích třídních učitelů. Druhou verzi, na základě souladu s celoškolním harmonogramem (opravný termín MZ, opravný termín ZZ, prázdniny aj.), připravuje metodička prevence zpravidla v průběhu hlavních prázdnin. Tato fáze je poměrně náročná, zejména u škol, které mají více prvních ročníků a mnoho oborů vzdělávání.
Organizační zajištění
Před samotným konáním Dnů třídy je nutné:
1) Informovat o jejich konání zákonné zástupce na rodičovských třídních schůzkách budoucích žáků prvních ročník (červen).
2) Naplánovat hrubou verzi harmonogramu (červen), následně konečnou verzi harmonogramu (červenec, srpen).
3) Informovat třídní učitele (dále jen TU) jednotlivých tříd. Někteří TU se účastní již poněkolikáté, ale někteří jsou nováčci, proto se jim musí dostat základní informace:
o Informovat o tom, že TU je přímým účastníkem jednotlivých aktivit.
o Požádat o zprostředkování informací zákonným zástupcům (třídní schůzky – červen) a následně i samotným žákům (počátek září). Informace k žákům – nutnost přezutí, sportovní obuv a oblečení, čas srazu, časový harmonogram aj.).
o Požádat TU o přípravu pamětních Certifikátů pro jednotlivé žáky a přípravu závěrečné řeči na Dnu třídy.
o Požádat TU o důsledný zápis do elektronické třídní knihy – má jednotnou a zjednodušenou formu:
Vyučovací hodina |
Náplň hodiny |
1. |
Organizační pokyny a bezpečnost práce |
2. |
Aktivity za účelem vzájemného seznámení |
3. |
Rozpohybování a odblokování skupiny |
4. |
Postavení jednotlivců v třídním kolektivu |
5. |
Hry založené na jednoduché spolupráci a komunikaci |
6. |
Programy zážitkové pedagogiky |
7. |
Logické myšlení a přijetí problému |
8. |
Podpora a posílení cítění kolektivu třídy |
9. |
Vyústění celodenních aktivit, zpětná vazba |
Finanční zajištění
Náklady spojené s jednotlivými aktivitami hradí v plné výši škola. Nutno říci, že jsou sníženy na naprosté minimum. Díky konání v prostorách školy odpadá nutnost placení pobytu či pronájmu, stravu mají žáci vlastní (připravené svačiny, školní oběd), aktivity zajišťuje zaměstnanec školy – Mgr. Daniela Pospíšilová, není tedy nutné platit agenturu aj.
Jako příklad uvádím jeden z „ročníků“ Dnů třídy – školní rok 2012/13. Byly přichystány pro celkem 300 žáků prvních ročníků, celkem 15 tříd, a náklady dosáhly celkové výše 3799,- Kč. Na tyto Dny třídy bylo pořízeno:
300 ks čajových svíček – pro každého žáka 1 ks – celkem 300,- Kč
Velká svíčka – na všechny probíhající Dny třídy – 1 ks – celkem 70,- Kč
Indexový samolepící bloček – 5 ks na žáka – 30 balení – celkem 225,- Kč
Jednorázová propisovací tužka – je použita z předchozích ročníků, nutné pro každého žáka 1 ks – celkem 0,- Kč
Pastelky – 1 balení – celkem 90,- Kč
Barevné fixy – 3 balení – celkem 210,- Kč
Reflexní zvýrazňovače – 4 balení – celkem 60,- Kč
Silné fixy 6 ks – celkem 255,- Kč
Rám na obrazy (pro každou třídu 1 ks) – celkem 1500,- Kč (pozn. aut. – aktuální cena 149,- Kč)
Tužka pro TU – celkem 15 Kč
Oblázek – pro každého žáka 1 ks – celkem 630,- Kč
Bonbony – pro každého žáka 1 ks – celkem 100,- Kč
Flipchart – škola má k dispozici vlastní – celkem 0,- Kč
Blok 20 listů na flipchart – škola má k dispozici vlastní – celkem 0,- Kč
Pořadač – škola má k dispozici vlastní – celkem 0,- Kč
Zakládací obaly – škola má k dispozici vlastní – celkem 0,- Kč
Papírové desky s chlopněmi – pro každou třídu 1 ks – celkem 75,- Kč
Samolepky na jmenovku – pro každého účastníka (žák, učitel, metodik prevence aj. – 1 ks) - celkem 90,- Kč
Lepidlo – 2 ks – 24,- Kč
Lepicí páska průhledná – 5 ks – celkem 50,- Kč
Zápalky dlouhé krbové – 1 ks – celkem 45,- Kč
Kancelářské papíry – 1 balení – celkem 60,- Kč
Dopisní obálky – škola má k dispozici vlastní – celkem 0,- Kč
Připínáčky na nástěnku – škola má k dispozici vlastní – celkem 0,- Kč
Korková nástěnka 90 x 120 cm – škola má k dispozici vlastní – celkem 0,- Kč
Průběh aktivity – harmonogram celého dne (jednotlivé aktivity jsou rozepsány podrobně níže – pozn. aut.)
8:30 – 9:00 – sraz účastníků, provedení docházky, přezutí, uložení osobních věcí do šatny
9:00 – 9:30 – uvítání, představení, vymezení pravidel, organizační pokyny, proškolení o BOZP
9:30 – 10:30 – zahájení aktivit za účelem vzájemného seznámení účastníků mezi sebou a s programem, rozpohybování a odblokování skupiny, viz Fáze 1
10:30 – 10:45 – 1. přestávka
10:45 – 12:00 – aktivity vedoucí k identifikaci, postavení jednotlivce ve třídním kolektivu, hry založené na jednoduché spolupráci a komunikaci v rámci kolektivu, viz Fáze 1
12:00 – 12:30 – 2. přestávka – oběd
12:30 – 13:30 – outdoorové aktivity – směřování k blízkému kontaktu jednotlivých účastníků, programy zážitkové pedagogiky, nácvik komunikace ve skupině, logické myšlení a řešení problému, viz Fáze 2
13:30 – 13:45 – 3. přestávka
13:45 – 14:00 – zklidnění, příprava na přijetí, viz Fáze 3
14:00 – 14:45 - vyústění celodenních aktivit, rituál, obřad a ceremoniál, způsob chování, s určitými, předem danými pravidly, upevnění společenské organizace a norem, podpora posílení cítění kolektivu třídy, vzájemné ujištění – patříme k sobě, můžeme se na sebe spolehnout, viz Fáze 4
14:45 – 15:00 – splnění očekávání a obav, provedení zpětné vazby a závěr programu, úklid prostoru, kde probíhaly aktivity, viz Fáze 5
15:00 – ukončení akce
Pro žáky oborů „M“ a „H“ platí tento časový harmonogram, pro žáky oborů „E“, kde někteří žáci mívají obtíže s udržením pozornosti z důvodů specifických poruch učení nebo specifických poruch chování, je program zkrácen (max. do 14:00 hodin). Tento požadavek vyplynul na základě již proběhlých Dnů třídy v minulých ročnících. Dny třídy v jednotlivých třídách mohou probíhat odlišně, záleží na reakcích jednotlivých účastníků, které nelze předem odhadnout ani naplánovat, některým aktivitám je potřeba věnovat více času, naopak jiné aktivity musí být vynechány. Vždy záleží na posouzení metodičky prevence, která na základě pozorování nového třídního kolektivu „nasměruje“ průběh jednotlivých aktivit.
Závěr a evaluace aktivity
Dny třídy jednoznačně umožňují sblížení celého třídního kolektivu navzájem, i směrem k novému třídnímu učiteli a metodičce prevence. Třída si odnáší vypracovaný „Strom třídy“, kde jsou na jednotlivých lístečcích (které tvoří základ koruny stromu) napsána pravidla, která si žáci sami určí a která se zaváží v rámci svého kolektivu dodržovat. Zároveň zde jsou uvedena i přání, jak bychom se k sobě měli chovat, abychom se ve třídě cítili dobře a nezraňovali se. Tento „Strom třídy“ visí po celou dobu ve třídě a žáci ho mají na očích. Zatímco s třídním učitelem jsou žáci v poměrně úzkém kontaktu po celou dobu studia, nebýt Dnů třídy, neseznámili by se s metodičkou prevence a školní psycholožkou. Na základě celoškolního průzkumu, který souvisí s mou Závěrečnou prací na Pedagogické fakultě UK, se žáci, pokud neřeší problém sami či s rodiči, obracejí nejčastěji na třídního učitele, dále na metodičku prevence, na vedení školy a poté na školní psycholožku. Proto je důležité, aby s nimi navázali kontakt a mohli se na ně v případě potřeby s důvěrou obrátit. Někdy žáci záměrně „přeskakují“ své třídní učitele a směřují k metodičce prevence, protože v nich vzbudila větší důvěru, případně z důvodu, že si se svým třídním učitelem nerozumí.
Na jednotlivé Dny třídy lze navázat i v tzv. třídnických hodinách, rozebrat společně s třídním učitelem nebo i společně s metodičkou prevence některá kontroverzní témata, kterým se nebylo možné hlouběji věnovat.
Fáze aktivity
Fáze 1
V první fázi je důležité prolomit komunikační bariéry, noví žáci se nacházejí v novém prostředí, s novým třídním učitelem. Je potřeba skupinu odblokovat a rozpohybovat a navázat nenásilným způsobem kontakt mezi metodičkou prevence a kolektivem. Aktivit je realizováno více či méně, podle toho, jak třída reaguje, níže jsou zmíněny vybrané, nikoli všechny aktivity jako námět pro realizaci. Všechny aktivity probíhají ve vnitřních prostorách, ideálně volná místnost s kobercem bez vybavení, pouze se židlemi.
AKTIVITA „JMENOVKY“
Průběh:
Všichni žáci si napíší své jméno na cedulku a probíhá kolečko představování. Každý řekne své jméno a zájmy, soused v kolečku vše zopakuje, představí sebe a své zájmy. Kromě jména přidáváme ke svému křestnímu jménu i přídavné jméno, které musí začínat stejným písmenem, např. „povídavý Pavel“, „zábavná Zuzana“, „veselý Vašek“.
Účel:
Představení sebe a svých zájmů, zjištění kreativity žáků, ke slovu se dostane i žák, který se dosud nijak neprojevil.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: nesmělost žáků, strach mluvit nahlas před ostatními, vysmívání se zájmům ostatních.
AKTIVITA „BINGO!“
Průběh:
Žáci mají kartu s úkoly, např. musí najít někoho, kdo má stejný počet sourozenců, kdo fandí Spartě apod., tento člověk se jim do karty podepíše. Ti nejrychlejší, kteří mají celou kartu vyplněnou, křičí „Bingo!“ a hra končí.
Účel:
Žáci se rozpohybují, oslovují se a jsou nuceni spolu komunikovat. Kromě zájmů a základního povahového rysu se z předchozí aktivity dozvídají i spoustu dalších zajímavých věcí o svých spolužácích.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: může se stát, že se - podle zadaného úkolu v kartě - nikdo takový ve třídě nenajde, např. nikdo se nenarodil v červenci jako já. Takový žák potom nemá šanci vyhrát.
AKTIVITA „PODEJ RUKU“
Průběh:
Během jedné minuty si žáci musí podat ruku s co nejvíce lidmi. Hru lze obměňovat. Místo podávání ruky se žáci mohou plácat po zádech, sahat si na kotníky nebo se objímat.
Účel:
Žáci uvolňují energii, nalaďují se na další program i na celý kolektiv, dotýkají se sebe a zkoušejí si různé pozdravy.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: některým žákům nemusí být příjemný dotyk, zvláště od lidí, které zná krátce, je zde možné identifikovat jedince, kteří se na předchozí škole setkali se šikanou, zejména potom s fyzickým napadením, nebo nepřiměřeně reagují na dotyk z důvodu fyzického domácího násilí.
AKTIVITA „RAMENO“
Průběh:
Žáci mají za úkol, po sdělení části těla, dotknout se zmíněnou částí těla jiné osoby (např. rameno ramenem, ucho uchem apod.).
Účel:
Pohybová aktivita, rozšíření osobní zóny – překonání vstupu jiné osoby do našeho osobního prostoru.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: stejná jako u aktivity „PODEJ RUKU“.
AKTIVITA „MÍSTA SI VYMĚNÍ“
Průběh:
Žáci utvoří kruh a doprostřed tohoto kruhu si stoupne jeden žák, zadá úkol: „Místa si vymění ti, co….“ a zmíní nějakou charakteristiku, např. „…ti, co mají doma kočku“, ...ti, co mají džíny“ apod. Žáci, kterých se dané tvrzení týká, se zvednou a snaží se sednout si na jinou židli. Žák uprostřed se také snaží sednout. Ten, na koho nezbyde místo, si musí stoupnout doprostřed a vymyslet další úkol.
Účel:
Pohybová aktivita, pokud jsou v úkolu zadané povahové vlastnosti, umožní žákům dozvědět se i něco o sobě.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: v rámci „živelnosti“ hry prozradí žáci mnohdy věci, které by na sebe v běžných situacích neprozradili. Tato aktivita je bojovnějšího rázu (boj o židli), zvláště v čistě chlapeckých třídách může dojít k neúmyslnému fyzickému napadení, v rámci zápalu boje nebo z legrace).
AKTIVITA „KOKTEJL“ (někdy také nazývaná „KOMPOT“)
Průběh:
Každý žák si vylosuje lístek s názvem ovoce, kterým se na tuto aktivitu stává, pak lístek vrací a vedoucí losuje dané ovoce. Ten, koho vylosuje, se posouvá o židli doprava. Pokud tam někdo sedí, sedá si mu na klín.
Účel:
Pohybová a dotyková aktivita, uvolnění napjaté atmosféry, v případě potřeby.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: sedat si na klín může být problematické u chlapců – stejné pohlaví, posměšky a narážky na homosexualitu apod., stejně tak u opačného pohlaví, stud a nesmělost, nepříjemný pocit z dotyku někoho jiného.
AKTIVITA „ROLE“
Průběh:
Na zemi jsou rozházené papírky s názvy rolí (vůdce, vrba, šašek, terč pro ostatní, apod.), žáci si nejprve stoupnou na tu roli, kterou si myslí, že měli v deváté třídě na ZŠ, případně na předchozí střední škole, pak si stoupají na roli, kterou by rádi ve své nové třídě.
Účel:
Povídání o rolích, co je na nich dobrého a co špatného, jaké jsou roviny role vůdce, samotáře, apod., žáci se odkryjí, třeba jen tím, že se považují za samotáře.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: odhalení se, připomenutí nepříjemných zážitků z předchozí školy.
AKTIVITA „STROM TŘÍDY“
Průběh:
Žáci dostanou prázdný rám na obraz, papír a tužky a mají nakreslit společně strom třídy. Poté dostanou dvě barvy barevných samolepicích papírků. Na jeden napíšou, co ve třídě nechtějí, a na druhý, co by ve třídě rádi. Musí vždy psát jen to, co jim mohou pomoci zajistit spolužáci. Po dokreslení stromu třídy chodí žáci jednotlivě ke stromu uprostřed a lepí na něj papírky, nahlas říkají, co chtějí a co nechtějí, bez komentáře nebo s bližším vysvětlením či odůvodněním.
Účel:
Žáci pracují společně na obrazu, který je nedílnou součástí kmenové třídy. Dělí se o činnosti během kreslení, utváří si pomyslná pravidla.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: záleží na povaze a aktivitě jedince, někteří se hned chopí vedení celé práce, někteří jsou v pozadí a neúčastní se společného kreslení stromu třídy. Rizikem může být i závěrečné lepení přání do stromu třídy, žáci se mohou stát terčem posměchu.
AKTIVITA „SCÉNKY“
Průběh:
Tato aktivita navazuje na aktivitu „STROM TŘÍDY“. Nejprve si vedoucí (metodička prevence) povídá s žáky o šikaně, pak jim navrhne sehrát bezpečnou scénu na toto téma. Jeden žák odejde jako učitel za dveře. Doprostřed si sedne „oběť“, která se sama přihlásila. U tohoto žáka je velice důležité, aby neměl žádnou zkušenost jako oběť šikany. Kolem něho si natěsno stoupnou čtyři žáci, ruce mají vzadu, nesmí se ho nijak dotknout. Několik žáků ještě postává kolem. Po příchodu žáka – učitele – se skupina včetně oběti rozuteče. Žák v roli učitele má za úkol říct, koho tam viděl a co se tam dělo. Vedoucí se ptá na pocity „oběti“, „agresorů“, apod.
Obměnou této scénky může být rodinná situace, kdy se děti nebo dítě snaží přesvědčit rodiče, aby ho pustili na „párty“, do toho volá třídní učitelka ze školy, že má žák neomluvenou absenci a žádá rodiče, ať přijdou na výchovnou komisi. Scénka pokračuje výchovnou komisí, kde se řeší, co dál se žákem.
Účel:
Žáci si zkouší role, které nikdy nemuseli zažívat, zažívají pocity, které jsou sdělitelné jen zkušeností, jedná se o silné zážitkové aktivity, žáci se naučí pohlížet na problém z různých pohledů.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: u žáků se mohou spouštět staré, mnohdy nevyřešené emoce.
Fáze 2
Ve druhé fázi se žáci přesouvají podle podmínek počasí ven. Aktivity jsou směřovány k blízkému kontaktu jednotlivých účastníků, nácviku komunikace ve skupině a rozvoji logického myšlení. Žáci jsou nuceni řešit problémy a jsou zde použity programy zážitkové pedagogiky. Všechny aktivity probíhají ve venkovním prostředí – sportoviště naší školy. Pokud škola nedisponuje venkovními plochami, dal by se teoreticky využít jakýkoli vnější prostor v blízkém okolí školy (park, les, aj.), ideálně s minimálním pohybem ostatních návštěvníků těchto míst, aby nebyla narušena „intimita“ celého programu.
AKTIVITA „GORDICKÝ UZEL“
Průběh:
Žáci si stoupnou do kolečka tak, aby se jejich ramena dotýkala, zavřou oči, natáhnout před sebe pravou ruku, tou chytí za dlaň pravou ruku někoho jiného a to opakují i s levou rukou. Když jsou všichni chyceni, otevřou oči a snaží se rozmotat uzel z těl a rukou bez toho, aby se pustili. Nikdo z venku by do práce neměl zasahovat.
Účel:
Dotyková aktivita, spolupráce mezi žáky, funkce vůdčí osoby, která se ujme aktivity, napovídá a radí.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: žákům může být dotyk nepříjemný, mohou se naschvál mačkat, způsobovat si bolest, při necitlivém zacházení mohou někomu ublížit.
AKTIVITA „SEDÍCÍ KRUH“
Průběh:
Žáci si stoupnou za sebe do kruhu, poměrně natěsno, potom si pomalu sedají navzájem do klína, když je kruh dobře provedený a kompaktní, nepadají.
Účel:
Jedná se o mimořádně dotykovou aktivitu, je zátěžová a ne vždy vyjde, nicméně když se povede, svědčí to o dobře spolupracujícím kolektivu.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
S touto aktivitou mají problémy zejména chlapci, nicméně při nedostatečném přimknutí k sobě není šance kruh dokončit.
AKTIVITA „E-MAIL“
Průběh:
Žáci stojí v kruhu a drží se za ruce, vedoucí vytvoří z provazu menší smyčku a navlékne ho jedné dvojici na spojené ruce, smyčka putuje kruhem, žáci se jí provlékají bez toho, aby se pustili rukama. Pomáhat si je možné.
Účel:
Navázání spolupráce při poměrně složitém úkolu.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Opět, zejména u chlapců, může být problémem držet se za ruce, také špatné odhadnutí velikosti smyčky může být problémem při plnění úkolu.
AKTIVITA „OSTROV“
Průběh:
Vedoucí dá na zem plachtu s tím, že je to ostrov v širém moři. Žáci mají za úkol stoupnout si na plachtu tak, aby se tam všichni vešli. Vedoucí postupně zmenšuje „ostrov“ a žáci plní stále těžší a těžší úkol.
Účel:
Pohybová aktivita ve spojení se zjištěním míry spolupráce třídy.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: pokud třída hůře spolupracuje, může se stát, že někteří žáci zůstanou v „moři“, pokud je přítomna fyzická agrese, při snaze dostat se na ostrov může dojít k ublížení.
AKTIVITA „KULIŠI-VALIŠI“
Průběh:
Žáci si lehnou na zem vedle sebe tak, aby vytvořili linii. Žák na kraji zakřičí „kuliši-vališi“ a začne se kutálet na konec a na konci opět zalehne do řady. Žáci nečekají na to, až se jeden překutálí, mohou se dát do pohybu dříve.
Účel:
Pohybová aktivita spojená s překonáváním pocitu narušení osobního prostoru.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: fyzická agrese může vést k ublížení, ne každý zvládne tak blízkou fyzickou přítomnost druhých.
Fáze 3
Ve třetí fázi se žáci přesouvají zpět do vnitřních prostor. Aktivity jsou směřovány ke zklidnění kolektivu a přípravě na aktivu „PŘIJETÍ DO TŘÍDY“. Jedná se o velmi krátkou fázi, která následuje po obědě a obsahuje jednu, maximálně 2 aktivity.
AKTIVITA „DÁVÁM TI PAPÍREK“
Průběh:
Žáci dostanou dva lístečky, jeden mají dát sousedovi po pravé ruce, druhý komukoli ve třídě, kromě dospělých. Při předávání lístečku mají říci „Dávám ti papírek proto, že……“ a pochválit dotyčného.
Účel:
uklidňující aktivita před závěrečným rituálem, žáci se snaží druhé „pohladit“ slovem.
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
nutnost psychického ošetření v případě potřeby: tato aktivita může v souvislosti se nesmělostí a studem vzbuzovat v žácích rozpaky.
Fáze 4
Aktivity jsou směřovány k vyústění celodenních aktivit, žáci jsou z předchozí fáze připraveni na rituál „PŘIJETÍ DO TŘÍDY“, aktivity jsou zaměřeny na upevnění daných pravidel, společenské organizace a norem. Dále na posílení cítění kolektivu třídy; aktivita je zakončena vzájemným ujištěním, patříme k sobě, můžeme se na sebe spolehnout.
AKTIVITA - RITUÁL „PŘIJETÍ DO TŘÍDY“
Průběh:
Zklidnění žáci sedí v kruhu na židlích, uprostřed na zemi leží podnos s velkou zapálenou svíčkou, s obyčejnou neořezanou tužkou, kolem podnosu jsou uspořádány čajové svíčky a u každé leží bonbón. Vedoucí vypráví o smyslu rituálu, o velké svíčce, která představuje pedagogický sbor a předává obyčejnou tužku, která symbolizuje všechny žáky v dané třídě, třídnímu učiteli. Poté třídní učitel přijímá jednotlivé žáky do své třídy (každý učitel si volí svůj způsob), přijatý žák přistupuje ke svíčkám, bere si jednu čajovou svíčku, zapálí ji o tu velkou a zapálenou ji vloží na podnos (který představuje třídu). Bonbón si bere jako sladkou památku na rituál.
Účel:
Rituální přijetí do třídy může stmelit třídní kolektiv a navázat i vztah s třídním učitelem. Jedná se o iniciační rituál a může jím být povzbuzena studijní morálka (zapálení čajové svíčky o velkou symbolizuje zapálení touhy po poznání a vědomostech).
Možná rizika (z pohledu školní psycholožky):
Nutnost psychického ošetření v případě potřeby: rušící žáci, kteří se o rituál z jakéhokoli důvodu nezajímají, mohou zkazit atmosféru i zbytku třídy.
Fáze 5
Závěrečná fáze, zaměřená na zpětnou vazbu z celého dne: žáci dostanou písemně několik otázek, na které anonymně odpovídají, vedoucí je nakonec čtou. Tato fáze je důležitá nejen pro vedoucí, ale i pro třídu, ta má za úkol se na závěr zhodnotit, tedy kvalitu své práce a hlavně spolupráce. V této fázi je kladen důležitý úkol na vedoucího, aby zachoval diskrétnost, a pokud by vzkaz obsahoval soukromé vzkazy identifikující údaje odhalující pisatele, neměl by je číst, ale diskrétně založit.
Závěr
Na závěr bych ráda v bodech shrnula nejdůležitější pozitiva a úskalí celého programu, s ohledem na organizační zajištění celé akce.
V celém programu hraje nezastupitelnou roli osobnost vedoucího (zde metodička prevence školy – Mgr. Daniela Pospíšilová). Musí se jednat o odborníka, citlivého a empatického člověka, který má kladný vztah k žákům a zároveň ovládá základní techniky práce s kolektivem i jednotlivci. Pokud by tyto programy realizoval pedagog bez zkušeností, s problematickým vztahem k žákům, případně pedagog bez přirozeného respektu žáků, nejen že by nepřinesl kýžené výsledky, ale mohl by mít i negativní dopad na utváření vztahů v celé skupině (třídní kolektiv).
Vzhledem k tomu, že legislativa neumožňuje snížení úvazku metodika prevence na školách, je nutné, aby vedení školy uzpůsobilo rozvrh tak, aby měl metodik prevence jeden z pracovních dnů, v našem případě čtvrtek, výuku pouze v ranních hodinách – ideálně první, maximálně i druhou vyučovací hodinu. Při počtu prvních ročníků – asi 15 – 20 - by jinak bylo nutné hodiny suplovat a třídy, na které by ve dny, na které připadají Dny třídy, přicházely o výuku.
Dny třídy je nutné pořádat hned na počátku studia; vzhledem k velikosti naší školy a složitější organizaci výuky probíhají zhruba od září do konce října. Je možné využít nejen dny, kdy má metodik prevence zkrácenou vyučovací povinnost, ale i dny, kdy mají ostatní třídy náhradní program – opravný termín státních maturit apod.
O Dnech třídy by měl být informován celý pedagogický sbor, všichni členové vedení školy, případně tým školního poradenského pracoviště, nejen třídní učitelé konkrétních prvních ročníků. Zejména z toho důvodu, aby pochopili důležitost celého programu a byli případně nápomocni. Zároveň by Dny třídy měly získat maximální podporu ze strany vedení i řadových pedagogů, případně členů poradenského pracoviště.
Použité zdroje
Materiály ke Dnům třídy – Mgr. Daniela Pospíšilová, metodik prevence SOŠ stavební a zahradnická
Sborník krátkých postřehů – Mgr. Kateřina Strádalová, školní psycholožka, SOŠ stavební a zahradnická
http://www.skolajarov.cz