Realizace kulatých stolů ve škole

Realizace kulatých stolů ve škole

Mezioborová spolupráce v prostředí školy

    Autor: Mgr. Hana Zakouřilová

    Název a adresa školy: VOŠ a SPŠ, U Stadionu 1166, 516 01 Rychnov nad Kněžnou

    www.vosrk.cz

    Obory: učební, maturitní, nástavbové a obory VOŠ

    Klíčová slova: kulatý stůl, mezioborová spolupráce, střední škola, speciální pedagog - etoped, psycholog

    Kontext

    Metodika pořádání kulatých stolů vznikala na základě vypracování příkladu dobré praxe – Mezioborová spolupráce v prostředí střední školy (Mezioborová spolupráce a pořádání kulatých stolů v prevenci předčasných odchodů)[1]. Myšlenka pořádání kulatých stolů vznikla na základě předchozí mezioborové spolupráce s Úřadem práce ČR, pobočka Rychnov nad Kněžnou, Orgány sociálně právní ochrany dětí, Pedagogicko-psychologických poraden, Probační a mediační služby ČR, Policie ČR, Městské policie s týmem pracovníků školy – členy Školního poradenského pracoviště (ŠPP), které vzniklo na škole v roce 2009 zřízením pozice speciálního pedagoga – etopeda. Speciální pedagog byl v rámci své práce se žáky v intenzivním kontaktu s pracovníky napříč jednotlivými rezorty. Informace se u speciálního pedagoga setkávaly. Uvědomil si, že by bylo dobré uspořádat setkání všech odborníků, a tak zjednodušit předávání informací mezi školou a spolupracujícími organizacemi.

    Kulaté stoly vycházejí z metodiky Stop dropout!. Metodika se skládá z několika částí[2]:

    Detektor rizika je interaktivní elektronický nástroj určený poradcům pro identifikaci osob ohrožených neúspěchem ve škole a možným ukončením studia. Tato technika je určená k vyhodnocení silných a slabých stránek žáka, které jsou považovány za důležité při učení. Umožňují posoudit nejenom riziko školního selhání, ale také to, jaký typ podpory je nejvhodnější pro jednotlivé skupiny žáků.

    Osobní profil je strukturovaný pohovor, navržený pro poradce k systematickému vyhodnocování silných a slabých stránek rizikových jedinců a učebního prostředí tak, aby bylo možné definovat potřeby žáků s cílem usnadnit jim plnění jejich vzdělávacích a osobních cílů.

    Systém flexibilní prevence a podpory má u mladých lidí předcházet ukončení studia a pomáhat těm, kteří již studium opustili. Tento systém vytváří rámec pro poradce a další odborníky pracující s mladými žáky, vychází z individuálních potřeb žáků a poskytuje vhodnou podporu v rámci různých komunit. Spolupráce je založena na práci s jednotlivci a hledání vhodných řešení pro každého zapojeného jedince.

    Metodiku Stop dropout! jsme jako celek ve škole nikdy v plném rozsahu nerealizovali. Brali jsme ji jako inspiraci pro naši práci. Kulaté stoly v našem pojetí tuto péči doplňují. Snažili jsme se nalézt další nadstavbové řešení nejen pro konkrétního žáka, ale o vytvoření systémového opatření pro žáky v obdobné situaci. Jelikož je tento styl práce v oblasti školství nový, vše vznikalo dle aktuálních potřeb žáků a školy.

    Cíl

    Cílem pořádání kulatých stolů bylo propojení jednotlivých odborníků a předávání informací z jednotlivých oblastí tak, abychom byli schopni ve škole poskytnout žákům ohroženým předčasným odchodem ze školy potřebnou podporu k dokončení studia. Během kulatého stolu byly řešeny i další problémy a otázky, které vyvstaly během práce poradenských pracovníků na škole (speciálního pedagoga - etopeda, psychologa, školního metodika prevence, výchovného poradce).

    Jak tuto metodiku používat?

    Metodiku pořádání kulatých stolů je možné využít na jakémkoliv typu školy, kde působí pedagog, který pořádání stolů bude organizovat a naváže kontakty s jednotlivými institucemi. Jednotlivé instituce se mění podle spolupráce mezi školou a organizacemi. Doporučuji zapojení i neziskových institucí, které například poskytují škole služby z oblasti prevence rizikového chování, věnují se dluhovému poradenství, zřizují nízkoprahové centrum ve městě apod. Je dobré mít kontakty a setkávat se se zástupci organizací s rozmanitým zaměřením služeb. Vždy je nutné vycházet z problémů, které žáci a pedagogové na škole řeší. Také je možné pozvat zástupce obce či zřizovatele (střední školy).

    Frekvence pořádání kulatých stolů záleží na koordinátorovi (pedagogovi). Doporučuji pořádat kulaté stoly v areálu školy. Důležité je mít podporu s pořádáním ve vedení školy a v týmu poradenských pracovníků na škole – výchovný poradce, školní metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog. Také je dobré získat pro pořádání setkávání i další pedagogy, např. z řady vychovatelů domova mládeže, vychovatelů ve školní družině apod. 

    Před pořádáním prvního kulatého stolu je nejlepší osobní setkání s odborníky jednotlivých institucí, vysvětlení ideje kulatých stolů. Také je dobré dopředu zjišťovat časové možnosti jednotlivých účastníků. Čas setkávání se osvědčil ve středu v odpoledních hodinách. Celková doba setkání by neměla překročit 3 hodiny. Ideální jsou 2 hodiny. Před samotným setkáním doporučuji oslovit odborníky, zda nemají téma, které by chtěli s ostatními zkonzultovat. Následně vytvořit oficiální pozvánku s programem.

    Pořádání kulatých stolů může někomu připomínat pořádání případových konferencí. Ty svolává OSPOD za určitých podmínek a pravidel. Pořádání případových konferencí stanovuje zákon. Mezi základní rozdíly se řadí to, že případové konference se věnují pouze jedné rodině. Na kulatém stolu se řeší rozličná témata se zacílením na žáky školy, případně na pedagogy. Jedná se o velkou cílovou skupinu. Může se ale stát, že během kulatého stolu bude domluveno v rámci práce s nějakým žákem uspořádání případové konference.

    Vzhledem k ochraně osobních údajů a mlčenlivosti jednotlivých odborníků je možné v rámci kulatého stolu probírat témata pouze bez konkrétního zaměření na jednotlivou osobu – tedy je možné sdělovat kazuistiky bez pravdivých jmen. Pokud následně dojde k návrhu nějakého opatření pro daného žáka, je možné opatření realizovat s konkrétním odborníkem po nabídce danému žákovi či jeho rodině.

    Kulaté stoly by měly předcházet předčasnému ukončování vzdělávání (na střední škole), případně minimalizovat jejich přechody na školy jiné (jak základní školy, tak střední školy) – omezit tzv. „školní turistiku“. Mezi další témata řešená v rámci kulatého stolu se mohou řadit problematické vztahy s majiteli či obyvateli okolních budov, předávání aktuálních informací z trhu práce, novinky v systému školy (změna vedení školy, nové projekty ve škole apod.), vyjasňování kompetencí jednotlivých odborníků v rámci jejich náplně práce, informování o metodách práce neziskových organizací v regionu (okolí školy).

    Rizikové faktory u žáků, u kterých je zvýšená pravděpodobnost předčasného odchodu ze střední školy:

    Opakování ročníku – čím více opakování, tím větší pravděpodobnost nedokončení studia;

    Přechod z jiné školy – závisí na důvodu přechodu – výchovné problémy, špatně zvolený obor studia, problémy s dojížděním;

    Změna oboru v rámci školy;

    Problémy v chování – porušování školního řádu – opakované udělování výchovných opatření – u žáků s uděleným podmíněným vyloučením hrozí předčasné ukončení studia;

    Nedostatek finančních prostředků v rodině (nemožnost dojíždění, nutnost vydělávání peněz ze strany žáka);

    Mateřství, rodičovství (těhotenství a následná péče o dítě, případně potřeba živit partnerku);

    Vliv vrstevnické skupiny (záškoláctví, užívání návykových látek);

    Žáci s psychickými problémy, žáci s postižením.

    Rizikové faktory u žáků základní školy, kteří se nepřihlásí (nenastoupí na střední školu), či budou při studiu neúspěšní:

    Opakování ročníku;

    Špatný prospěch;

    Problémy v chování;

    Špatné zázemí – rodiče dlouhodobě nezaměstnaní, rodina bez finančních prostředků;

    Vliv vrstevnické skupiny (záškoláctví, užívání návykových látek);

    Žáci s psychickými problémy, žáci s postižením.

Kulaté stoly je možné svolávat na základní škole i tehdy, pokud škola řeší i jiné problémové situace, které se nemusejí dotýkat pouze získání kvalifikace a následného uplatnění na trhu práce. Každá škola má svá specifika a je mnoho problémů, které se ve školách řeší.

    Jak vyhledávat žáky s rizikem?

    Vše záleží na velikosti školy. Pokud je škola menší, je možné, že pedagog, který se rozhodne svolávat kulaté stoly, zná převážnou většinu žáků. Poté je pro něho jednodušší oslovovat kolegy s dotazy na konkrétního žáka s cílem mu pomoci k úspěšnému ukončení studia, případně nástupu na střední školu. Pokud je škola větší, doporučuji spolupracovat s třídními učiteli. Ti většinou znají žáky ve své třídě. Problém nastává v případech středních škol, kde jsou třídy složeny z více oborů a třídní učitel tak zná některé žáky pouze formálně (neučí je). V těchto případech je dobré se obracet na pedagoga, který učí celou třídu (učitel českého jazyka, občanské nauky, matematiky apod.). Případně je možné se obracet na pedagogy odborných předmětů, které učí menší skupinky žáků a znají je tak lépe. Vše záleží na specifikaci jednotlivých škol.

    Nejvíce obtížnou bych viděla situaci v prvních ročnících středních škol a v šestých ročnících základních škol. Než třídní učitel pozná nové žáky a zorientuje se, trvá to většinou do listopadu. Pokud se jedná o obory, kde se střídá teoretické a praktické vyučování, může být tato doba delší. K lepší (rychlejší) detekci žáků s riziky je možné využít adaptační pobyty. Pobytů by se měl účastnit třídní učitel a poradenský pracovník školy (výchovný poradce, školní metodik prevence, speciální pedagog – etoped, školní psycholog). Pokud jeho účast není možná, doporučuji následné hodnocení adaptačního pobytu ve spolupráci: třídní učitel – poradenský pracovník. U žáků se zvýšeným rizikem (viz výše) doporučuji provést pohovor o motivaci ke studiu.

    Pedagog, který se žákem realizuje rozhovor, by měl znát základy motivačních rozhovorů, techniky vedoucí k navození důvěry, a nehodnotit. Doporučuji pro takového pedagoga, který se žákům věnuje po této stránce, absolvovat vzdělávání zaměřené na komunikační dovednosti, sebezkušenost apod. Mnoho žáků s rizikem předčasného opuštění školy má většinou za sebou mnoho podobných rozhovorů. Dle mých zkušeností již na základní škole jsou s nimi vedeny pohovory, většinou výchovného charakteru (případně zaměřené na zvýšení motivace ke studiu). Tyto konzultace pedagoga se žákem by se měly odehrávat v klidném prostředí. Rozhovor by neměl být narušován např. přicházejícím kolegou. Je dobré mít vyčleněnou místnost, kde je dostatek soukromí.

    Překážky, se kterými by měl pedagog počítat, že mohou nastat:

    Žádná nebo malá podpora vedení školy;

    Žádná nebo malá podpora kolegů (stává se, že je pro ně nesrozumitelná mezioborová spolupráce, nevidí smysl v pořádání kulatých stolů);

    Neochota odborníků se scházet v prostředí školy.

Pedagog, který se rozhodne pro tuto aktivitu, by se měl připravit na časovou náročnost. Měl by být dobře komunikačně vybaven. Měl by se orientovat v oblasti rizikového chování žáků. Také by měl dobře znát prostředí školy a její žáky. Tuto aktivitu lze zařadit do Minimálního preventivního programu jako jedno z opatření předcházení rizikovému chování. V rámci kulatých stolů je možné vytipovávat i problémové lokality v okolí školy, kde se mohou žáci potkávat před, během a po vyučování. Škola má jasně vymezené kompetence, kdy může žáky sankcionovat za nevhodné chování. V ostatních případech se může obracet na další instituce, které mohou pomoci například s řešením kouření, znečišťování veřejných prostranství apod.

    Pravidla pořádání kulatých stolů

    Mezi základní pravidla kulatých stolů bych zařadila ochotu spolupráce jednotlivých účastníků. Na prvním setkání doporučuji vyjasnit si očekávání jednotlivých odborníků, jejich kompetence a možnosti v rámci jejich náplně práce. Setkání by se mělo uskutečnit v prostředí školy. Na prvním setkání doporučuji uskutečnit prohlídku školy a jejích prostor. Setkání bych realizovala v místnosti, kde je dostatečný klid na řešení jednotlivých bodů setkání. Tedy, aby to nebyla například sborovna, kam budou přicházet a odcházet kolegové, případně i žáci. K dispozici by měla být tabule (flip chart, dataprojektor, PC apod.). Příjemné je i malé občerstvení. Je dobré se dopředu domluvit, kdo bude dělat ze setkání zápis. Pokud setkání realizují ve spolupráci dva pedagogové školy, je vhodné, aby zápis provedl jeden z nich. Také doporučuji stanovit termín, do kdy bude zápis hotový, aby se mohl předat vedení školy a rozeslat účastníkům setkání i těm, kteří se nemohli dostavit. Frekvence setkávání závisí na množství řešených problémů. Osvědčilo se setkávání minimálně 2x ročně, a to po rozběhnutí školního roku, tedy během října (většinou je po adaptačních pobytech, a tedy je možné již detekovat žáky s rizikem v prvních ročnících) a druhé setkání zhruba na přelomu měsíce dubna a května. V tuto dobu se objevují již první žáci, u kterých je jasné, že úspěšně nedokončí ročník.

    Kulaté stoly realizované na střední škole je možné rozšířit i o zástupce základních škol, např. školní metodiky prevence. Bylo by tak možné vytipovávat žáky s možností selhání dříve než po několika měsících na střední škole. Podpora těchto žáků ve studiu by byla rychlejší.

    Kulaté stoly se nemusejí svolávat pouze se zaměřením na instituce pečující o děti a mládež (OSPOD, PPP, neziskové organizace). Kulaté stoly je možné svolávat i se zaměstnavateli, kde pracují absolventi dané školy. Jedná se většinou o velké firmy v regionu. Na takto zaměřený kulatý stůl je vhodné pozvat i zaměstnance z úřadu práce. Některé pobočky úřadu práce pořádají setkávání zástupců středních škol a firem (pobočka Rychnov nad Kněžnou, Mgr. Naděžda Martincová). V rámci těchto stolů je řešena problematika připravenosti absolventů. Firmy a školy tak mohou diskutovat o možnostech přípravy žáků, exkurzí, praxí a stáží ve firmách.

    Konkrétní pozitivní příklady - kazuistika

    Závěr

    Kulaté stoly vnímám jako jeden z možných nástrojů práce pracovníků, kteří pečují o děti a mládež. Škola je místo, kde tráví žáci většinu svého času a učitelé je tak mnohdy znají lépe než jejich rodiče. Jeví se mi jako důležité předávat informace o dětech, které mají problémy ve vzdělávání, ještě dál a hledat ve spolupráci s dalšími organizacemi (institucemi) možnosti řešení. Kulaté stoly by mohly vést i k větší otevřenosti škol. Mnoho škol je stále uzavřených a snaží se své problémy řešit samy. Domnívám se, že v dnešní době toto řešení není vhodné. Školy mají omezené kompetence a ostatní odborníci mohou pomoci.

    Cílem naší práce je mladý člověk se vzděláním, které může uplatnit na trhu práce.

    Shrnutí metodiky

    Metodika pojmenovala výhody a nevýhody pořádání kulatých stolů. Realizátorem by měl být pedagog, který se nebojí překážek a rád zkouší nové metody ve své práci. Důležitá je podpora vedení školy a ochota odborníků z různých organizací spolupracovat. Kulaté stoly mohou být zaměřeny na různou problematiku – podpora žáků na základní škole s cílem zlepšení motivace ke studiu, na střední škole předcházení předčasného odchodu žáků ze studia, setkání zaměstnavatelů. Setkání by se mělo pořádat v prostředí školy ve frekvenci asi 2x ročně dle potřeb školy.

    Použité zdroje

    http://www.stop-dropout.eu/index.php?id=4&L=2

    http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekZP/6-3-14/Mezioborova-spoluprace-v-prostredi-stredni-skoly/46

    http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekZP/6-3-04/Skolni-poradenske-pracoviste-na-SS-uloha-etopeda/46