Uzavírání smluv o plnění školních povinností

Uzavírání smluv o plnění školních povinností

Prevence předčasných odchodů ze škol – metodika uzavírání smluv s problémovými žáky

    Autor: Mgr. Veronika Bartošová

    Název a adresa školy: EDUCAnet – gymnázium, střední odborná škola a základní škola Praha, s.r.o

    praha.educanet.cz

    Obory: základní škola, gymnázium, střední odborná škola – Informační technologie

    Klíčová slova: smlouva se žáky, předčasný odchod ze školy, problémový žák

    Kontext

    I přes rozsáhlou prevenci se samozřejmě stává, že vyvstanou žáci, kteří jsou problémoví z hlediska docházky do školy, případně i školní neúspěšnosti. V tomto případě vyzve třídní učitel bezodkladně rodiče žáka a žáka samotného ke schůzce, které se zpravidla účastní i výchovný poradce. Při této schůzce se hledají možnosti nápravy vzniklé situace, žák je vyzýván k tomu, aby sám řekl, co si o celé situaci myslí, jak vznikla, zda chce najít řešení (to je vlastně zásadní věc, neboť žák musí vždy cítit, že veškeré kroky jsou s ním předem projednány, souhlasí s nimi a chce situaci řešit. V opačném případě totiž vše končí předčasných odchodem ze školy.) a je nucen na řešení přijít sám. Na konci celé schůzky je vše dáno písemně, vzniká jakási smlouva, kterou žák podepíše a zaváže se k jejímu plnění. Poté musí pravidelně informovat sám od sebe výchovného poradce o tom, jak pokračuje v plnění této smlouvy, co se mu daří a co nikoli. To vede ke zvýšení pocitu odpovědnosti žáka, výchovný poradce a třídní učitel nadále pokračují v intenzivnější kontrole daného jedince a ve zvýšeném informování rodičů. K uskutečnění těchto kroků je ale třeba ochota žáka pokračovat ve studiu a samozřejmě ochota rodičů se školou spolupracovat.

    Cíl

    Cílem celé aktivity má být nalezení řešení vzniklé situace, pomoc žákovi sestavit program nápravy stavu, ujistit ho, že není pozdě celou situaci řešit a nastavit pravidla, podle kterých se bude řídit. Důležité je stanovit konkrétní a splnitelné cíle, plánovat krátkodobě a žáka v průběhu aktivity kontrolovat a chválit, pokud postupuje podle plánu.

    Jak tuto metodiku používat?

    Profil žáka – tato aktivita je použitelná pro žáka, který je problémový z hlediska docházky, případně přestal do školy chodit zcela nebo se potýká se školním neúspěchem, a to buď z jednotlivých předmětů, nebo dokonce s většinou předmětů.

    Profil učitele – tuto aktivitu řídí výchovný poradce, který musí mít dostatečné zkušenosti, působit jako přirozená aktivita a přitom být trpělivý. Aktivita vyžaduje i součinnost třídního učitele.

    Obecná pravidla realizace

    Prostorová specifikace – na aktivitu není potřeba speciální prostor kromě samostatného kabinetu výchovného poradce.

    Časová specifikace – aktivita je náročná časově, musí dojít k opakovanému setkání výchovného poradce se žákem a rodiči, za účasti třídního učitele. Kromě toho musí výchovného poradce pravidelně informovat jednotliví učitelé, zda žák smlouvu plní, jak postupuje, případně jaké vyvstaly problémy.

    Náklady – náklady na aktivitu lze vyčíslit jen těžko, může se jednat o přesčasové hodiny výchovného poradce, hodně záleží na počtu problémových žáků na škole. Ředitel školy musí vytvořit výchovnému poradci dostatek času na řešení situace.

    Průběh aktivity – aktivitu lze rozdělit na fázi přípravnou, dále na fázi podpisu smlouvy, realizaci smlouvy a kontrolní mechanismy.

    Závěr a evaluace aktivity – aktivita vlastně nikdy nekončí, pokud se žák jednou dostane do tohoto programu, je třeba ho stále kontrolovat, projednávat jeho prospěch a docházku, být v kontaktu s rodiči (pokud rodiče mají o řešení zájem). Výhodou je, že pokud se program podaří, pak jsou úspěchy jednotlivého žáka viditelné, ale musíme počítat i s neúspěchem, který může pramenit buď z toho, že to žák vzdá, nebo z toho, že neexistuje spolupráce školy a rodiny.

    Harmonogram

    Fáze 1 – přípravná: V této fázi dochází k vytipování problematického žáka. Nám se osvědčilo na čtvrtletní pedagogické radě v listopadu probrat jednoho žáka školy po druhém, zhodnotit jeho docházku a prospěch. Po tomto vytipování je třeba se k jednotlivým žákům vrátit a detailně s učiteli probrat problémy, se kterými se žák potýká. Problémové žáky si pro sebe rozdělujeme do dvou skupin.

První skupinou jsou žáci 1. ročníku, kteří nezvládají přechod na střední školu, neumí se učit, případně je problém ve zvládání objemu učiva. Zde je třeba se zamyslet nad jednotlivými žáky a zhodnotit (případně i za pomoci PPP), zda má žák vůbec šanci střední školu dokončit. V případě, že dojdeme k závěru, že žák byl ke studiu sice přijat, ale naprosto nezvládá objem učiva, je férové (i z toho důvodu, že jsme škola soukromá) vyvolat jednání s rodiči o změně školy či oboru. My se do této situace dostáváme pravidelně u střední odborné školy, oboru Informační technologie, kdy jeden až dva žáci 1. ročníku se ukáží jako nevhodní ke studiu programování, a to i přesto, že na základní škole měli velmi dobré známky. Bohužel - programování vyžaduje silné logické uvažování, jehož absenci neodhalíte během přijímacích zkoušek. Ač to tak na první pohled nevypadá, je studium oboru Informační technologie náročnější než gymnázium. Z toho důvodu se někteří žáci a jejich rodiče po konzultaci rozhodnou zůstat u nás na škole a přestoupit na obor gymnázium. Někteří odcházejí na jednodušší školy, kde se sice učí o počítačích, ale nejsou zaměřeni na programování jako takové. Jedinou prevencí těchto typů odchodů je účast na našem kurzu programování zdarma v 8. a 9. třídě, po jehož absolvování již víme, zda je žák pro studium IT vhodný či ne.

Pokud dojdeme k závěru, že žák se ke studiu hodí, pouze nezvládá přechod na střední školu, pak ho zařadíme do programu uzavírání smluv.

Do této skupiny můžeme zařadit i žáka vyššího ročníku, který doposud prospíval bez problémů, ale najednou se mu nedaří.

Druhou skupinou jsou žáci napříč ročníky, kteří mají nepravidelnou docházku, případně žáci s IVP, kteří neplní plán podle našich představ.

Tato druhá skupina žáků je doplňována během celého školního roku, neboť odhalení vysoké absence je možné i v průběhu školního roku, pokud třídní učitel kontroluje absenci. Pomoci mu musí i jednotliví učitelé, neboť se vyskytují případy, kdy má žák zvýšenou absenci pouze v některých předmětech.

Výchovný poradce tedy získává seznam problémových žáků s detailním popisem, v čem je žák problémový. Zakládá si složky u jednotlivých žáků, kde shromažďuje případné závěry PPP, informace od jednotlivých učitelů a další dokumenty.   

    Fáze 2 – podpis smlouvy: Výchovný poradce zavolá rodičům žáka, domluví s nimi termín schůzky, na tuto schůzku pozve i třídního učitele a žáka. Důležité je v této fázi rodiče žáka nevyplašit, ale naopak získat jejich důvěru, najít něco, v čem je žák dobrý, nejprve ho pochválit a pak teprve nastínit problém. Často se bohužel stává, že se rodičům moc na jednání nechce, proto je třeba se jim přizpůsobit časem a vysvětlit jim důležitost jejich přítomnosti. Často je vlastně výchovný poradce dokonce žádá o pomoc, aby je na schůzku dostal.

Nyní dochází k domluvené schůzce. Nejlépe je nechat zpočátku mluvit žáka, zeptat se ho, proč si myslí, že byl na schůzku pozván. Již v počátku je tedy žák nucen formulovat problém.  Poté dojde k hodnocení celé situace, nejvíce nechá výchovný poradce mluvit žáka, ale dá slovo i třídnímu učiteli, který bude fungovat jako „ochránce“ žáka, bude celý rozhovor prokládat pozitivními hodnoceními za to, co se žákovi daří (i kdyby to měly být jen maličkosti a třeba se vůbec netýkat školy). Poté požádá výchovný poradce rodiče o nějaké hodnocení situace, zeptá se jich na důvody problému, zda je znají. Sám celou situaci vůbec nehodnotí, nekritizuje, zůstává jako nezúčastněný pozorovatel a vedoucí diskuze.

Poté se výchovný poradce zeptá žáka, zda je ochotný problémy řešit a jak si jejich řešení představuje, co by byl ochotný udělat pro zlepšení situace. Pokud si žák vůbec neví rady, pak mu pomůže návrhem konzultací zdarma, pomocí s organizací času a plánováním apod.

Během celého jednání si výchovný poradce píše poznámky. Ptá se na názor rodiče, nechá jim dostatek prostoru k vyjádření, a pokud se rodiče pustí do kritiky učitelů či školy, nechá je v první chvíli mluvit bez přerušení. Poté se opět jako nezúčastněný pozorovatel ptá rodičů na jejich nápady na zlepšení situace, dává jim najevo, že ho to opravdu zajímá, že jejich návrhy jsou důležité a vše si píše.

Po dlouhém a náročném jednání, které nesmí být uspěcháno, navrhne výchovný poradce žákovi sepsat smlouvu, kde se objeví jeho návrhy (a návrhy rodičů) na řešení celé situace. Zdůrazní, že touto smlouvou se budou řídit jak žák, tak rodiče i učitelé (např. je tam napsáno, že z matematiky nebude žák psát velký test, ale bude psát čtyři menší, aby si mohl postupně doplňovat znalosti a nebylo toho na něj moc najednou).

Po sepsání smlouvy je smlouva účastníky podepsána a jsou jim dány kopie. Součástí této smlouvy musí být stanovení kontrolních mechanismů, důležitá je zpočátku kontrola velmi častá, první např. po třech dnech po uzavření smlouvy.

Výchovný poradce si během tohoto jednání domluví i další schůzky s žákem, případně i s rodiči.

Před ukončením schůzky poděkuje výchovný poradce rodičům za vstřícnost a ochotu jednat o problému, pochválí žáka za návrhy řešení a ujistí ho, že pokud bude dodržovat smlouvu, tak vše zvládne. Žák s rodiči odchází spolu s třídním učitelem a dochází k nezávazné konverzaci, při které opět třídní učitel nezapomene žáka za něco pochválit, uklidní rodiče, připomene jim, že se na něj nebo na výchovného poradce mohou kdykoli obrátit a doprovodí je ze školy. Doporučí žákovi, aby si smlouvy doma někde viditelně vyvěsil.  

Několikrát jsem se setkala s dotazem, do jaké hloubky řešit důvody, které vedly žáka k problémovému chování. Zde mohu pouze odkázat na docela povedenou bakalářskou práci slečny Nedbalové z fakulty humanitních studií na toto téma Příčiny školní neúspěšnosti a její vliv na sebevědomí žáka (Nedbalová, 2007). Naše výchovná poradkyně s tímto dokumentem dosti často pracuje, neboť jsou zde kvalifikovány příčiny.

    Fáze 3 – realizace smlouvy: Po ukončení jednání s rodiči a žákem dochází k samotné realizaci smlouvy. Výchovný poradce pošle kopii smlouvy učitelům, kterých se smlouva týká, naši učitelé rádi pracují ve sdílených dokumentech Google, kde výchovný poradce vytvoří složku problémového žáka, vloží naskenovanou smlouvu a vytvoří tabulku kontrol postupu dle smlouvy. Sem pak jednotliví učitelé doplňují poznámky ohledně absence a klasifikace. Je třeba rozhodnout, zda tato tabulka bude oficiální a může být nesdílená i žákovi a jeho rodičům, což je na jednu stranu velmi dobré, protože žák a rodiče vidí, jak plnění smlouvy probíhá, na druhou stranu si musí ale učitelé velmi dávat pozor na formulace, které používají.

Nejlepší je toto rozhodnout pro všechny smlouvy, jinak by mohlo dojít ke zmatkům a nedorozuměním. My máme tyto tabulky neveřejné, pro žáky a rodiče zpracovává výchovný poradce měsíční zpětnou vazbu, kterou dostane žák a rodič do ruky.

    Fáze 4 – kontrolní mechanismy: Jak jsem již zmínila, velmi důležité jsou kontrolní mechanismy, žák musí vědět, že jeho pokroky jsou kontrolovány, v případě jakéhokoli problému je opět povolán k výchovnému poradci, který s ním řeší, proč dochází k neplnění smlouvy.

Naopak v případě, že žák smlouvu plní, nezapomeneme žáka chválit, výchovný poradce si musí najít čas zavolat rodičům a ocenit jejich spolupráci, kterou přispěli k řešení této situace.

I jednotliví učitelé se musí zapojit do kontrolního procesu, ale pouze kladnou odezvou. V případě, že něco nefunguje, je lepší, když se obrátí učitel na výchovného poradce, který to bude řešit opět jako nezúčastněný pozorovatel. Je to daleko lepší, žák pak nemá blok vůči učiteli.

    Konkrétní pozitivní příklady - kazuistika

    Závěr

Závěrem mohu říci, že uzavírání smluv se žáky je další z aktivit, kterou se naše škola snaží předcházet předčasným odchodům žáků ze studia. Tato aktivita vyžaduje výborného a empatického výchovného poradce, který má ve svém rozvrhu dostatek času, aby se mohl problémovým žákům věnovat. Kromě toho je třeba spolupráce s jednotlivými učiteli.

Nezbytnou podmínkou úspěchu je ochota žáka situaci řešit a dále potom spolupráce rodiče se školou. Právě element nespolupracujícího rodiče je ohrožujícím faktorem této aktivity. Pokud aktivita selhává, je z 99 % problém právě u rodičů žáka, kteří spolupráci se školou podceňují, případně totálně ztrácí kontrolu nad svým dítětem.

    Použité zdroje

    Nedbalová, J. Příčiny školní neúspěšnosti a její vliv na sebevědomí žáka. Brno, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. Institut mezioborových studií. [cit. 14.7.2014] Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/4192/nedbalov%C3%A1_2007_bp.pdf?sequence=1