Program Rozlety - Nová škola, o.p.s.

Dobrovolnický program pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a cizince  

     Název a adresa instituce: Nová škola, o.p.s., Křižíkova 344/6, 186 00, Praha 8

    http://www.novaskolaops.cz

    Autor: Michal Kryl, michal.kryl@novaskolaops.cz

    Klíčová slova: inkluze, doučování, základní škola, střední škola, dobrovolnictví, sociální znevýhodnění, děti s odlišným mateřským jazykem, nezisková organizace, volnočasové aktivity

    O projektu Rozlety

    Obecně prospěšná společnost Nová škola je nevládní nezisková organizace, která od roku 1996 podporuje inkluzivní vzdělávání menšin, cizinců či jinak sociálně či kulturně znevýhodněných dětí a mládeže.

    Dlouhodobý program Rozlety běží již od roku 2003. Program snižuje znevýhodnění dětí

ve školách formou pravidelného skupinového doučování v prostorách Nové školy. Pracujeme převážně s dětmi se studijními předpoklady, jejichž rodinné zázemí, jazyková bariéra či neznalost školního systému však snižují jejich úspěšnost. Jde v něm hlavně o přerušení kruhu opakovaných selhání (neumím to / nerozumím tomu – nebudu se snažit – neumím to), a tím pádem i výraznému snížení školní úspěšnosti.

    Hlavním cílem programu je zvýšení šancí těchto dětí na dosažení středoškolského a vyššího vzdělání a jejich následného uplatnění na trhu práce. V Rozletech s dětmi zůstáváme i po opuštění základní školy a pomáháme jim s přechodem na SŠ. Děti motivujeme každoměsíčními volnočasovými aktivitami a přátelským, neformálním prostředím.

    Důležitou součástí programu jsou dobrovolníci, zapojení jako lektoři do výuky i volnočasových aktivit.

    Do programu se mohou zapojit děti z pražských základních škol, doučování probíhá v prostorách Nové školy a v případě individuální přípravy i v rodinách. Doučování je postaveno na důkladném pochopení a procvičení základů, na kterých se posléze staví další látka. Pro dosažení výsledků je potřeba systematická a nepřetržitá dlouhodobá spolupráce s dětmi, proto je kladen velký důraz na jejich udržení v programu. Důležitým prvkem je neformální přátelské prostředí, podporované pravidelnými volnočasovými aktivitami.

    Kontext:

    Cílové skupiny:

Hlavními cílovými skupinami jsou děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ), dříve spíše označovaní jako děti cizinci, a děti sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených rodičů.

    Cíle: Hlavním cílem programu Rozlety je 

    zvýšení šancí sociálně a kulturně znevýhodněných žáků základních škol na dosažení středoškolského a vyššího vzdělání a jejich následného uplatnění na trhu práce

    snížení vlivu znevýhodnění na jejich školní úspěšnost

    Návazné dílčí cíle jsou:

    udržení dětí v programu po co nejdelší dobu (pouze dlouhodobá systematická práce má potřebný účinek)

    překonání nízkého sebevědomí v důsledku opakovaného selhávání ve škole (což má za důsledek ztrátu motivace ke vzdělávání) dosažením konkrétních výsledků

    získání dovedností a znalostí potřebných k udržení se ve vzdělávacím systému

    pomoc s postupnou a systematickou přípravou na přechod na střední školu

    pomoc při přechodu na střední školu a udržení se na ní (kritický moment i u dětí s větší podporou)

    Realizace

    Program je koncipován jako dlouhodobý. Jeho harmonogram vychází z harmonogramu školního roku, tj. funguje v pravidelných cyklech září – srpen.

    Přímou práci s dětmi zajišťují dobrovolníci ve spolupráci s koordinátorem programu. Koordinátor zodpovídá za běh programu, nábor dětí, nábor a proškolení dobrovolníků, komunikaci se všemi aktéry, vedení administrativních záležitostí. Dobrovolníci fungují jako lektoři skupinového a individuálního doučování, pomáhají s přípravou a realizací volnočasových aktivit.

    Popis nejdůležitějších aktivit:

    Nábor dětí

Informace o možnosti zapojení jsou zaslány do vytipovaných škol, sociálních a školských odborů městských částí, do vybraných neziskových organizací a nízkoprahových klubů.

Nejčastěji se k dětem a jejich rodičům dostávají informace prostřednictvím výchovných poradců ve školách. Dalším významným kanálem, v současné době asi nejdůležitějším, je horizontální přenos mezi dětmi nebo rodiči – doporučení od spolužáků, kamarádů nebo známých.

Zástupce školy nebo rodič poté kontaktuje koordinátora. Ten na osobní schůzce s dítětem a jeho zákonným zástupcem domluví způsob zapojení.

Pro udržení dítěte v programu je klíčový první a druhý měsíc jeho docházky. V prvním většinou chodí, protože má zvýšený dohled rodičů. Ve druhém se situace láme – hodně dětí odchází, protože dohled polevil a výsledky se nedostavily okamžitě. Kdo vydrží přes tento kritický moment, většinou už vydrží chodit dlouhodobě. Je důležité v tomto období dítě podporovat a věnovat mu zvýšenou pozornost.

    Nábor a proškolení dobrovolníků

Nábor dobrovolníků probíhá hlavně ve dvou vlnách – na začátku školního roku a v jeho polovině. Souvisí to s tím, že největší skupinu dobrovolníků tvoří vysokoškolští studenti. Jejich časové možnosti se odvíjejí od studijních povinností, které se mění v každém semestru, a tak v těchto obdobích dochází k největšímu úbytku dobrovolníků z časových důvodů. Důležitá poznámka: Dobrovolníci – studenti VŠ mají definitivní rozvrh až v první polovině října a poté v půlce února, to je nutné brát v potaz při plánování výuky! Proto je v září pouze provizorní doučování, kdy se čeká na definitivní časové možnosti dobrovolníků. Nábor probíhá pomocí inzerátů na specializovaných portálech dobrovolnik.cz a neziskovky.cz. Zájemci procházejí osobním pohovorem, spojeným s úvodním proškolením. Poté je jim přidělena hodina ve skupinovém doučování nebo konkrétní dítě pro individuální doučování. První hodina probíhá jako tzv. „náslech“ za přítomnosti koordinátora. Poté už může dobrovolník doučovat samostatně.

V průběhu doučování má dobrovolník možnost průběžných konzultací s koordinátorem. Dvakrát až třikrát ročně jsou pro dobrovolníky připravena supervizní setkání.

Dobrovolník má na starosti jedno dítě nebo jednu pravidelnou lekci, i s přípravou a dopravou to představuje 2 – 3 hodiny týdně. Doporučujeme tento počet dodržovat, předejdete tím rychlému vyhoření dobrovolníků.

    Doučování

    Skupinové doučování probíhá v odpoledních hodinách (mezi 15. a 18. hodinou) pět dní v týdnu mimo víkend. Skupiny jsou sestavovány podle ročníku, jazykových schopností, školních znalostí a také podle časových možností dětí.

    Minimální počet dětí ve skupině jsou 3, snahou je nepřekračovat maximální počet 7. Děti mají na výběr ze tří profilových předmětů – čeština, angličtina, matematika.  

    Doučování je postaveno na rovnováze dvou prvků. Jejich poměr není přesně daný, záleží na potřebách dané skupiny a citu lektora, je ale důležité, aby nebyl zanedbán ani jeden z nich.

    Prvním prvkem je důkladné pochopení a procvičení základů. Škola počítá s tím, že je děti bezpečně ovládají (což v drtivé většině případů není pravda), nebo je s dítětem procvičí rodiče. Toho ale rodiče zpravidla nejsou (z výše zmíněných důvodů) schopni a dětem tak chybí jistota ve znalostech, které se učiteli jeví jako triviální. Děti pak dělají chyby, které nepramení ani tak z nepochopení nově probírané látky, ale právě z nezvládnutí základů. Se zvyšující se složitostí a komplexností probírané látky ve vyšších ročnících pak toto manko stále narůstá. Děti tak vlastně honí pohybující se cíl, jehož vzdálenost se neustále zvyšuje. Není proto reálně možné při doučování tento cíl dohnat, ale spíše zpomalit. (Je dobré tento fakt zdůraznit jak dobrovolníkům, tak i dětem a jejich rodičům. Předejdete tím příliš vysokým očekáváním a následnému zklamání.)

    Druhým prvkem je doučování aktuální látky. Paradoxně se vlastně jedná o méně důležitou část, ve vnímání dětí je ale důležité uvědomit si, proč na doučování chodí. Zahrnuje vysvětlení látky, které děti během vyučování nepochopily, a její procvičení, pomoc s vypracováním složitějších domácích úkolů, se kterými nemohou pomoci členové rodiny.

    V obou případech je důležité nastavení neformálního přátelského prostředí, co nejvzdálenějšího škole. Heslo pro děti zní: „V Rozletech neexistuje hloupá otázka, jen hloupá odpověď“. Výuka je interaktivní, založená na dějově pojatých situacích, jejichž prostřednictvím si dítě fixuje nové výrazy i fráze; důraz se klade na aktivní zapojení všech dětí a dynamický způsob výuky, střídající drobné, rychlé a přitažlivé činnosti. Dítě je vedeno tak, aby se aktivně ptalo na to, čemu nerozumí, a na řešení problému přišlo samo (tzv. „aha-efekt“).

    Děti mohou využívat vybavení učebny (počítače, hry a knihovnu) i mimo samotné doučování, vždy hodinu před a půl hodiny po doučování. 

    Lektoři jsou povinni průběh každé lekce / setkání zaznamenat do elektronické třídnice. Ta slouží jak pro udržení kontinuity výuky, tak i pro kontrolu docházky dětí a zaznamenání případných problémů.

    Děti mají povinnost se v případě absence předem omluvit, po opakované neúčasti koordinátor kontaktuje rodiče. V případě, že dítě dochází pravidelně, má možnost vybrat si jednou za čas „volno“, tj. neúčast na hodině bez udání důvodu. Musí ji ale nahlásit předem. 

    Volnočasové aktivity

Společné volnočasové aktivity jsou nezbytné pro stmelení kolektivu dětí. Jde o důležitý prvek v motivaci zapojených dětí a budování vztahu s lektory a koordinátorem. Program se snaží zajistit jednu akci měsíčně. Akce jsou zaměřeny na posílení smysluplného trávení volného času, poznávání okolí a v druhém plánu i vystavení dětí běžným životním situacím, které jsou nuceny řešit. Jde o výlety, hry, filmový klub, výtvarné dílny nebo návštěvu sportovní či kulturní akce, výběr aktivit mohou ovlivnit samy děti. 

    Výsledky:

    Jak se daří naplňovat cíle? Vše záleží na tom, zda se povede udržet dítě v programu delší dobu (a na míře motivace dítěte i jeho rodiny). Tomu napomáhá nastavení neformálního přátelského prostředí a vysoká míra důvěry mezi dobrovolníky a dětmi. V optimálním případě děti Rozlety berou jako místo, kde se setkávají s kamarády a mohou tam řešit své problémy bez toho, aby se o nich dozvěděli rodiče nebo škola. („Co se v Rozletech upeče, to se tam i sní.“) Míra kontaktu s rodiči a školou proto závisí hodně na přání dětí. Pouze v závažných případech, kdy jde o vážné osobní nebo výchovné problémy nebo je pro úspěch bližší kontakt nezbytný, se jím koordinátor neřídí.

    Za téměř 12 let fungování programu Rozlety se do něj zapojilo kolem 670 dětí a 160 dobrovolníků. Více než dvěma stovkám dětí jsme napomohli dostat se na střední školu a udržet se na ní. Čistě matematicky tak plně uspějeme u přibližně jedné třetiny dětí.

    Přesné údaje z prvních let programu bohužel nemáme k dispozici, ale data za poslední 4 roky trvání programu jsou následující:  Míra dlouhodobého setrvání v programu se dlouhodobě pohybuje okolo 75 %, tj. daří se nám déle než jedno pololetí udržet tři děti ze čtyř. Průměrně děti setrvávají v programu 2 roky (počítáno pouze pro dlouhodobě zapojené), výjimkou ale nejsou ani 4 roky.

    Zvýšení školní úspěšnosti je zásadní vnější kritérium úspěšnosti programu. Stejně cenná je ale obtížněji měřitelná změna přístupu ke vzdělání. Pokud se podaří narušit kruh opakovaných selhávání a naopak docílit toho, že dítě pocítí uspokojení a hrdost nad tím, že vyřešilo zadaný úkol, je to trvalejší hodnota než objem látky, kterou stihlo s dobrovolníkem probrat.

    Hlavním problémem programu Rozlety (a projektů zaměřených na školní prostředí obecně) je „opačný běh“ školního roku oproti tradičnímu kalendáři grantových výzev, který je přizpůsoben roku fiskálnímu. I v případě úspěšnosti v grantových výzvách se pravidelně opakují období, kdy program zůstává bez prostředků. Finanční prostředky jsou uvolňovány typicky v květnu nebo červnu, tj. na konci aktuálního školního roku. Pokud ale má mít práce s dětmi úspěch, musí být dlouhodobá a kontinuální, děti nemůžeme vypnout ani jim říci: přijďte, až budeme mít prostředky. Program v těchto obdobích funguje díky dobrovolnické práci (a to i pracovníků Nové školy). Naší snahou je zajistit vícezdrojové financování, které alespoň částečně pomůže problém řešit. Další cestou je postupné převádění kompetencí na dobrovolníky. Ti jsou více zapojováni do koordinace programu, a to hlavně v aktivitách souvisejících s přímou prací se zapojenými dětmi.

    Použitá literatura a zdroje:

Žáci s odlišným mateřským jazykem v českých školách, o. s. Meta, 2011

Přístup migrantů a migrantek ke vzdělávání a na trh práce v ČR, GAC, 2007

Cizinci v ČR, Foreigners in the Czech Republic, ČSÚ, Praha, 2006

Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců Společné soužití, MVČR 2011; Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Společné soužití 2012, 2012 MVČR (především body 5. Priority integrace cizinců a) znalosti českého jazyka, b) děti cizinci, c) orientace cizince ve společnosti)

Sociologická analýza přechodů romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základních na střední školy, GAC, 2010 (závěrečná zpráva)

Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí, GAC, 2009 (závěrečná zpráva).