Individuální doučování v rodinách

Individuální doučování žáků se sociálním znevýhodněním v rodinách

Anotace: Některé neziskové organizace poskytují žákům se sociálním znevýhodněním individuální doučování přímo v rodinách, kam dochází dobrovolník nebo brigádník zpravidla řízený koordinátorem doučování. V textu jsou uvedeny základní pravidla a obvyklý postup a dále některé inspirativní příklady.

Kontext

Sjednání doučování může dítěti, jemuž se od rodičů nedostává v učení dostatečné podpory, výrazně pomoci. Efektivitě doučování velmi napomůže co nejužší možná spolupráce mezi doučovatelem a vyučujícím (vyučujícími) dítěte ve škole. Škola může rodině znevýhodněného dítěte doučování doporučit, zprostředkovat kontakt a dát tak rodině důležitý impulz, aby vyhledala pomoc a podporu, která by pomohla dítěti ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo jinak hendikepovaného zvládnout školní nároky.

Praxe

Dobrovolnictví

Doučování je zpravidla založeno na dobrovolnictví. V rodinách většinou doučují dobrovolníci nebo brigádníci z řad studentů středních a vysokých škol, někdy i lidé pracující, kteří chtějí formou přímého dobrovolnictví vykonávat pravidelnou prospěšnou činnost. Problémem je, že dobrovolníky je snazší nalézt ve větších městech, zejména tam, kde se nacházejí vysoké školy, naopak v regionech, které se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a kde je potřeba podpory vysoká, naopak bývá dobrovolníků nedostatek. Podstatné je dobrovolníky vyškolit a poskytovat jim průběžnou oporu v jejich práci.

Zařazení žáka do programu doučování

Doučování většinou probíhá tak, že rodina na doporučení školy, orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo terénního sociálního pracovníka kontaktuje koordinátora doučování a smluví se s ním na schůzce. Koordinátor vyplní s rodinou dotazník týkající se situace dítěte, případně rodiny jako celku. Následně je posouzena situace rodiny a v případě, že splňuje podmínky pro zařazení do programu, přivede koordinátor do rodiny doučovatele, který tam začne pravidelně docházet. Většinou se doučování koná jednou týdně zhruba dvě hodiny. Koordinátor se s dobrovolníkem nebo brigádníkem snaží pomoci rodině nejen s vysvětlováním látky, ale pokud je to potřeba, také s organizací studia a domácí přípravy či v komunikaci se školou. Většinou proto rodiče, koordinátor nebo doučující kontaktují učitele doučovaného dítěte, aby doučování mohlo probíhat co nejvíc efektivně.

Přínosy zařazení žáka do individuálního doučování

Dobrovolník může pomoci žákovi, který si v důsledku sociálního znevýhodnění hůře hledá kamarády mezi vrstevníky, má nižší sebevědomí nebo nezažívá ve škole úspěchy. Kamarádství s dobrovolníkem a dílčí úspěchy ve škole mohou situaci výrazně zlepšit a podpořit další motivaci dítěte.

Dobrovolník s koordinátorem mohou zprostředkovat konstruktivní komunikaci mezi rodiči a školou, zejména tím, že rodičům nabídnou pomoc a přesvědčí je, aby se zajímali o školní výsledky dítěte, hledali pro dítě podporu a spolupracovali se školou.

Dobrovolník s koordinátorem mohou zlepšit pravidelnou docházku dítěte do školy tím, že v rámci pravidel programu doučování netolerují skryté záškoláctví.

Pracovníci a dobrovolníci organizace mohou nasměrovat rodinu k řešení dalších problémů, např. na finanční poradenství, řešení oddlužení, pracovněprávní poradenství, doporučit jim, na jaké úřady se obrátit a podobně.

Dobrovolník může ve spolupráci se školou pomoci najít volnočasové aktivity pro doučované dítě a přispět k jeho většímu zapojení do zájmových kroužků a do kolektivu dětí.

Dobrovolník může být pro dítě správným mluvním vzorem, díky kterému dítě může lépe překonat případnou jazykovou bariéru (romský etnolekt češtiny, nedostatečná znalost češtiny u dětí cizinců).

Rizika doučování dobrovolníky

Doučující dobrovolník nebo brigádník bývá většinou laik, pokud jde o vzdělávání dětí, proto je pro účinnost doučování velmi podstatná spolupráce s učitelem a dobrá metodická a supervizní podpora ze strany organizace.

Pro učitele jde o práci navíc, vynaložené úsilí se ale v případě, že doučování funguje, vrátí.

Pokud dítě doučuje dobrovolník, je velmi důležité, aby neztrácel motivaci ke své činnosti, a jeho působení bylo dlouhodobé. Tomu napomáhají supervize a aktivity pro dobrovolníky ze strany neziskové organizace, ale velmi pozitivně může působit i fungující komunikace se školou a vyučujícím.

Velkým rizikem je, že rodina vyhledá pomoc pozdě. Ve chvíli, kdy už má dítě problémy v mnoha oblastech a je demotivované, doučování bude mít pravděpodobně menší efekt. V takovém případě je potřeba, aby dobrovolník navázal s dítětem bližší vztah, pak se mu může podařit dítě pozitivně ovlivnit. Obecně platí, že je třeba s doučováním začít co nejdříve, jakmile se problémy plynoucí ze znevýhodnění ve školních výsledcích objeví, případně ještě dříve (před nástupem do školy).

Spolupráce se školou je klíčová. Mohlo by se stát, že rodiče se o vzdělávání dítěte budou zajímat méně, protože budou mít dojem, že jejich roli převzal dobrovolník. Tomu je třeba předejít tím, že role rodiče jako hlavní osoby zodpovědné za vzdělávání svých dětí nebude zpochybňována ani upozaďována. Se školou by měl vždy jednat rodič anebo by měl být přítomný schůzce doučovatele s učitelem.

Příklady organizací, které poskytují doučování dětí

Člověk v tísni, o. p. s.

www.clovekvtisni.cz

IQ Roma servis, o. s.

META, o. s.

Nová škola, o.p.s.

Tady a teď, o. p. s.

Romodrom, o. s.