Romodrom o.p.s.

Romodrom o.p.s. – Projekt „Romodrom pro vzdělání“

    Představení organizace a kontext

Občanské sdružení Romodrom je nestátní nezisková organizace, založená v roce 2001. Jejím posláním je podpora sociálně znevýhodněných osob a osob ohrožených sociálním znevýhodněním, prosazování práv romské národnostní menšiny a poskytování služeb pro integraci osob ohrožených tíživými životními situacemi.

Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a nabízí vzdělávací programy lidem, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, nebo se ocitli v nepříznivé životní situaci. Cílem je pomoci těmto lidem hledat řešení problému a posilovat jejich kompetence při řízení jejich života. Organizace působí v osmi krajích České republiky. Sociální služby a vzdělávací programy, které realizuje, zahrnují           

    Terénní programy

    Odborné sociální poradenství

    Sociální rehabilitace

    Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

    Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

    Vzdělávací programy

    Projekt „Romodrom pro vzdělání“

Projekt „Romodrom pro vzdělání“ byl financován z OPVK ESF a státního rozpočtu České republiky a realizován od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2013. Cílem projektu bylo vytvořit komplexní program pro děti a mládež, který by reagoval na jejich specifické potřeby ve vzdělávání v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Cílem bylo především zabránit předčasnému opuštění systému vzdělávání a umožnit jim i zpětný návrat do školy. Klíčové aktivity projektu zahrnovaly:

    doučování – přímou podporu žáků, resp. studentů terénními pedagogickými asistenty,

    práci terénních pedagogických asistentů s cílovou skupinou, která spočívala především ve vytváření, kontrole, evaluaci vzdělávacích plánů dítěte, práci s rodinou dítěte, zapojení dítěte do vrstevnických motivačních programů apod.,

    práci s vrstevnickými motivačními skupinami (interaktivní práci s dětmi ve věkových kohortách s tématy spojenými se vzděláváním a přípravou na budoucí život),

    vznik odborných publikací.

    Zahájení – východiska projektu „Romodrom pro vzdělávání“

    V roce 2009 o. s. Romodrom realizovalo 3 hlavní programy: Terénní programy v sociálně vyloučených lokalitách, vězeňské sociální programy a lidskoprávní programy. Při komunikaci s uživateli služeb, především v terénních programech, se přibližně v 15 % objevovaly zakázky související se školním prospěchem nebo výchovnými problémy dětí. Klienti si často nevěděli rady s běžnými situacemi, jako jsou třídní schůzky, komunikace se školou, příprava dětí do školy nebo vysvětlení látky, které dítě nerozumělo. Z těchto podnětů vznikla myšlenka vytvořit v Romodromu nabídku, která by byla zaměřena na podporu rodiny ve výchově dětí tak, aby byly úspěšné ve škole.

    Hlavní myšlenkou bylo pracovat s celou rodinou na vytvoření návyku připravit žáka do školy. Rodiče, kteří měli zájem vstoupit do projektu, byli převážně absolventi základních nebo zvláštních škol a jejich možnost podpořit dítě ve vzdělávání byly omezené. Zároveň si ovšem byli vědomi toho, že by se děti učit měly. Prvotní idea proto směřovala k tomu, „naučit rodiče učit svoje děti“.

    Cílem bylo zabezpečit prostředí, ve kterém by děti mohly být doučovány, jejich školní výsledky se zlepšily a nehrozilo by jim opakování ročníku nebo přestup do praktické školy. Důležitý byl předpoklad, že pokud bude doučování realizováno v přirozeném domácím prostředí a dojde tak k nastavení určitého učícího se režimu, je předpoklad, že zůstane v rodině přítomen i po odchodu rodiny z projektu.

    Komplexní práce s rodinou je ve vyloučených lokalitách zásadní. Se změnou v aspiracích dětí lze očekávat změny v celé sociálně vyloučené lokalitě. Doučování dětí má zpětně dopad i na rodiče.

    Cílová skupina

Cílovou skupinou projektu jsou děti a mládež ve školním věku od 7 do 18 let žijící zejména v sociálně vyloučených romských lokalitách. Projekt se zaměřil i na práci s jejich rodiči a dalšími blízkými osobami. Cílem projektu bylo zachytit děti a mládež, která je ohrožena předčasným odchodem ze vzdělávacího procesu a nabídnout pomoc i těm, které jej již předčasně opustily. Projekt byl realizován od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2013 v Olomouckém kraji v okolí Prostějova (Vrbátky, Dubany, Nezamyslice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Ptení, Laškov, Brodek u Prostějova) a v Moravskoslezském kraji (Orlová, Karviná, Bohumín).

Cílová skupina byla charakterizována následujícími znaky:

    děti a žáci žijící v sociálně vyloučených lokalitách nebo v místech soci­álně vyloučeným lokalitám podobným,

    absence ve školní docházce,

    horší školní prospěch než je obvyklý průměr,

    problémy se školní přípravou (nízká motivace a absence blízké osoby, která by se s dítětem mohla učit, absence prostoru na učení v domácím prostředí),

    předčasné opouštění procesu vzdělávání,

    nedostatečná podpora rodičů dítěte v motivaci k učení,

    absence sociálních návyků nutných ke školní docházce.

    Charakteristika sociálního prostřední cílové skupiny

Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících žáka je vliv ro­diny žijící v sociálně vyloučeném prostředí. Příčinou znevýhodnění je často zejména etnolekt, specifický typ mluvy, spojení češtiny a romského dialektu. Dalším znevýhodňujícím faktorem je omezený prostor pro vzdělávání, kdy rodiny často bydlí v nevyhovujícím prostředí, kde není možnost vytvoření klidné­ho místa pro učení. V sociálně vyloučených lokalitách je všeobecně nižší socioekonomický status rodin, který má negativní vliv i na sebevědomí a školní vy­bavenost dítěte. Status rodiny dále snižuje i akceptace některých sociálně patologických jevů, jako jsou drobná kriminalita, abusus alkoholu nebo jiných návykových látek, práce mimo běžný pracovní trh, tzv. „na černo“ apod. jako běžných jevů. Podstatná je také často nižší motivace ke vzdělávání v rodině.

Cíle projektu

Hlavními cíli projektu bylo následující:

    podpořit cílovou skupinu projektu tak, aby neopustila systém primárního a sekundárního vzdělávání

    návrat do systému primárního a sekundárního vzdě­lávání těch dětí, které jej předčasně opustily.

Dílčími cíli projektu, které vedly k naplnění hlavních cílů projektu:

    Zachytit děti a mládež ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávacího procesu a těch, které jej předčasně opustily

    Posílit motivaci cílové skupiny ke vzdělávání formou individuální spolupráce s terénním pedagogickým asistentem - vytvořit individuální vzdělávací a motivační plán dítěte.

    Posílit motivaci cílové skupiny ke vzdělávání

    Realizace projektu

    Na začátku projektu byl zorganizován úvodní vzdělávací kurs pro pracovníky projektu, kde byly terénním pedagogickým asistentům a krajským koordinátorům představeny metody a formy práce s dětmi a rovněž byli seznámeni s právním minimem.

    Klíčovou inovací v projektu bylo zavedení nové pozice terénní pedagogický asistent. Jeho úkolem bylo posílit motivaci dětí ke vzdělávání formou individuální spolupráce na základě individuálního vzdělávacího a motivačního plánu dítěte. Každý asistent měl na starosti kolem 15 dětí.

    Vedoucím projektu byl nastaven a realizován komplexní program pro cílovou skupinu reagující na specifické potřeby ve vzdělávání v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

    V projektu bylo propojeno několik úrovní práce - individuální práce s žáky základních škol a mládeží, práce v přirozeném prostředí cílové skupiny, práce s rodinou a blízkým okolím, koordinace jednotlivých subjektů participujících na vzdělávacím procesu, fungování vrstevnické motivační skupiny a doučování.

    Aktivity projektu zahrnovaly:

    Doučování zaměřené na zvýšení znalostní úrovně dětí a jejich kompetencí k učení. Každé dítě bylo min. 2 hodiny týdně podpořeno doučováním. Dosa­žení cílů bylo sledováno v individuálním vzdělávacím plánu, který byl vypracován v rámci projektu. Tento plán na rozdíl od IVP ve škole měl za cíl narovnat nevýhody plynoucí ze sociálního znevýhodnění a zahrnoval i komplexní práci s rodinou dí­těte. Individuální vzdělávací plán byl sestaven vždy na 3 měsíce tak, aby odpovídal jednomu čtvrtletí ve škole. Po 3 měsících byl vždy znovu aktualizován. Dále byl zhodnocen dosavadní školní posun dítěte a nastaveny oblasti další spolupráce. Výsledky dětí byly rovněž pravidelně diskutovány s rodiči a pedagogy dětí.

    Práci terénních pedagogických asistentů s cílovou skupinou zaměřenou na rozvoj sociálních kompetencí, schopností řešení problémů, ko­munikativnosti a další. Tyto oblasti zahrnují motivační víkendy, exkurze do budoucích možných povolání, návštěvy úspěšných romských osobností ve školách a podobně a tvoří samostatnou oblast v IVP dítěte.

    Práci s vrstevnickou motivační skupinou - rozvoj sociálních kompetencí dětí ve věko­vých kohortách, práce se skupinovou dynamikou. 

    Práci terénního pedagogického asistenta s rodinou dítěte, která zahrnovala zapojení rodi­čů do sledování individuálního vzdělávacího plánu dítěte, doprovod k lékařům, komunikační propojení mezi školou a rodiči, podporu rodičů při řešení obtížných situací spojených se školní docházkou či zdravotním stavem dítěte.

    Projektu se zúčastnilo 816 rodičů a zákonných zástupců dětí.

    Součástí projektu byly vzdělávací aktivity, vytvoření a zhodnocení odborné metodiky a vznik programu pro práci s vrstevnickou skupinou.

    Kontaktování rodin

    Terénní pedagogičtí asistenti zahajovali realizaci projektu kontaktem s rodiči dítěte. Rodiče navštěvovali v jejich bydlišti anebo školy, kde předali rodičům kontakt na pra­covníky projektu.

    Rodiče se pak rozhodli, zda budou chtít spolupracovat a domluvili si schůzku s pracovníkem, kde již bylo přítomno i dítě.

    Rodič při rozhodnutí o spolupráci podepisoval kontrakt, kde byl stanoven cíl jak pro samotné dítě, ale i pro rodiče a blízké pečující osoby. Uzavírány byly trojstranné smlouvy o spolupráci a poskytování informací o docházce a školních vý­sledcích žáka zapojeného do projektu mezi o. s. Romodrom, kmenovou školou žáka a rodičem dítěte. Zákonný zástup­ce rovněž podepisoval souhlas pro pobyt dítěte s terénním pedagogickým asistentem v rámci projektu.

    Po navázání kontaktu byly rodičům průběžně vysvětlovány negativní dopady nízké kvalifikace jejich dětí a byla jim poskytnuta pomoc s každodenní přípravou jejich dítěte do školy v rozsahu minimálně 2 hodiny týdně. Tato činnost by měla v budoucnu vést k tzv. rutinizaci přípravy do školy jako běžného prvku života domác­nosti dítěte.

    Všichni zaměstnanci projektu v přímé práci byli pravidelně vzděláváni. Metodička projektu připravovala pravidelné workshopy v jednotlivých krajích, pracovníci absolvovali workshopy s metodičkou vrstevnických sku­pin, pracovníkům byly předány Standardy terénního pedagogického asistenta a zaměstnanci se pravidelně účastnili případových a týmových supervizí v krajích i v Praze.

    Celkově byla v rámci projektu nastavena spolupráce terénních pedagogických asistentů se všemi zúčastněnými stranami tedy s rodiči dětí, s pedagogy žáka (IVP), s pedagogicko-psychologickými poradnami, od­bory sociálně právní ochrany dětí (projekt byl registrován pro tuto spolu­práci), místními úřady a institucemi a dalšími neziskovými organizacemi.

    Doporučené způsoby práce s cílovou skupinou

    Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří se účastnili doučování a mimoškolních činností projektu Romodrom pro vzdělání, se specifickými poruchami učení či vlivem sociálního handicapu, s nízkou úrovní vnitřní motivace, potřebují ke studiu a zvládnutí učiva aktivní přístup za použití aktivizujících metod. Děti z odlišného kulturního prostředí musí po nástupu do školy často překonávat různé handicapy, jako jsou opožděný vývoj grafomotoriky, nedostatek sociálních zkušeností, pomalejší zrání nervového systému, citová nezralost, nedostatečná znalost českého jazyka, zvýšená nemocnost, špatný zdravotní stav apod.

    Uvedené problémy v kombinaci s nízkou motivovaností a nedostatečnou domácí přípravou vedou k tomu, že běžné přístupy frontálního vyučování nejsou při výuce těchto dětí efektivní. Během vrstevnických programů ve stylu hromadného vyučování dětí a částečně i při individuálním doučování byly proto v rámci projektu využívány dialogické metody (rozhovor, diskuze, dramatizace), názorně demonstrační, praktické, inscenační a didaktické hry apod.

    Zhodnocení a zkušenosti z projektu:

    Do projek­tu se zapojilo 430 žáků a 816 rodičů. Zkušenosti z projektu ukazují, že během prvních třech ročníků zá­kladní školy, kdy se žáci učí základnímu a nezbytnému učivu (psaní, čtení, počítání), je podpora dětí ze sociálně vyloučených lokalit pro je­jich další úspěch v absolvování základní školní docházky nezbytná. Byl vypozorován komplex možných příčin – chybějící předškolní příprava (například problé­my s grafomotorikou, poznáváním času, barev, problémy s pravolevou ori­entací apod.), nedostatečná slovní zásoba v českém jazyce (neporozumění učitelům i textům), nedostatek podpory rodičů při přípravě do školy a nízká motivace k docházce často i z důvodu nízké úrovně vzdělání zákon­ných zástupců, zdravotní problémy související např. i s kvalitou bydlení, stravy nebo nediagnostikovanými zdravotními poruchami, atd.

    Projekt přišel s klíčovou inovací, kterou bylo zavedení pozice terénního pedagogického asistenta. Hlavním úkolem terénních pedagogických asistentů (TPA) byla motivace dětí k učení a samotné doučování přímo v rodinách, dále vytváření individuálních vzdělávacích plánů a jejich dlouhodobé naplňování, komunikace a spolupráce s rodinami dětí a zapojení dětí do vrstevnických motivačních skupin.

    Zkušenosti ukazují, že významnou roli hrál přístup a celková atmosféra ve škole i spolupráce s pedagogy, kteří přímo vyučovali dítě zapo­jené do projektu. Některé školy mají segregační (nebo desegregační) tendence a pro romské dítě může být velmi těžké tuto školu navštěvovat i v případě, že má dítě dobré školní výsled­ky. Atmosféra školy tak sehrává významnou roli.

    Dlouhodobým přínosem pro cílovou skupinu mělo být v primár­ním systému vzdělávání setrvání na základní škole, případný návrat a úspěšné ukončení povinné školní docházky a pokud možno zamezení zbytečným přechodům do speciálních či praktických škol. Pro žáky v sekundárním sys­tému vzdělávání pak nástup na střední školy, setrvání a úspěšný postup do dalších ročníků a absolvování střední školy. Součástí projektu proto bylo vytvo­ření modulu vzdělávání, který by vyhovoval možnostem žáka a reflektoval jeho aktuální i dlouhodobé potřeby a vedl ke zvýšení motivace ke vzdě­lávání a k úspěchu, k posílení motivace věnovat vzdělávání část volného času.

    Projekt se zaměřoval i na práci s rodiči a dalšími blízkými osobami. Cílem projektu bylo děti i jejich zákonné zástupce motivovat díky sdí­lení informací, spolupráci na úspěchu žáka v běžném vzdělávacím prou­du formou doučování a dalších podpůrných aktivit jako byly vrstevnické skupiny, návštěvy budoucích zaměstnání, semináře s úspěšnými romskými osobnostmi na základních školách, výlety s dětmi a motivační víkendy.

    Škola jako jeden z nejdůležitějších ak­térů procesu úspěšnosti a setrvání cílové skupiny ve vzdělávacím procesu nemívá dostatečné kapacity (zvláště personální) a možnosti vstupovat do rodin a ovlivňovat postoje blízkého okolí dětí a také nemá často možnost suplovat nedostatečnou podporu v oblasti domácí přípravy a doučování. Také ne každá škola je úspěšná při žádosti o podporu asistenta pedagoga umožňujícího podporu dětí/žáků/studentů ze sociálně vyloučených loka­lit. Zkušenosti ukazují, že směřování školy je významně ovlivněno postojem ředitele k in­tegraci socio-kulturně znevýhodněných dětí a sociálně znevýhodněných dětí.

    Cílem bylo vést děti k pochopení vzdělávání jako úspěšného předpokladu pro vstup na trh práce, zvýšení pravděpodobnosti úspěchu a k osvojení vzorců chování vhodných k nápodobě, k pochopení významu vzdělávání v dlouhodobém měřítku.

    Výsledky projektu

    Do projektu bylo zapojeno 430 dětí, pro které bylo vytvořeno 1290 individuálních vzdělávacích plánů. Plány byly vyhodnocovány po 3 měsících a poté upravová­ny podle aktuální situace na další období. V některých případech byla ukončena spolupráce z důvodu splnění cíle nebo nespoluprá­ce jedné ze zúčastněných osob.

    Doučování bylo zaměřeno především na český jazyk (76 %), matematiku (55 %), angličtinu (14 %), dále přírodovědně zaměřené předměty (přírodověda, fyzika, chemie) 15 % a humanitně zaměřené předměty (vlastivěda, dějepis, zeměpis, výchova k občanství).

    Na základě výsledků doučování je možné konstatovat, že zlepšení nastalo u 36 % žáků. Toto zlep­šení zahrnuje zvládnutí dovedností definovaných v individuálním plánu o. s. Romodrom, zlepšení hodnocení v daném předmětu a kvalitativní posun v přístupu k učení. Prospěch stagnoval u 48 % žáků, přičemž i toto je možno hodnotit pozitivně, protože nedošlo k hrozící ztrátě kontaktu žáka se školou a učivem. Zhoršení prospěchu bylo zjištěno u 15 % žáků. Příčinou zhoršení prospěchu je předčasné ukončení spolupráce, nezájem o doučo­vání nařízené rodiči, absence návyku školní odpolední přípravy a v nepo­slední řadě reálná neschopnost žáka pochopit složitější látku. Tyto případy se vyskytují především u dětí na 2. stupni ZŠ. Projekt je tedy možno hodnotit úspěšně, protože plných 365 dětí z 430 bylo podpořeno ve vzdělávání tak, že si udrželo nebo zlepšilo svůj stávající školní prospěch a především byl u nich vytvořen návyk na odpolední školní přípravu.

    Zpětná vazba cílové skupiny projektu

Rodiny (rodiče a děti) aktivně spolupracovaly v rámci projektových ak­tivit. U většiny dětí se podařilo udržet či zlepšit školní výsledky a docházku do základních a středních škol. Rodiny byly motivovány k podpoře dětí ke školní docházce. Vzdělanostní úroveň části rodičů je nedostačující pro faktickou podporu při vysvětlování školní látky dítěti. Části rodin se potýká se složitou socioekonomickou situací, zvláště v případech nezaměstnanosti živitelů rodiny.

Příklad - Anamnéza klienta projektu Romodrom pro vzdělání

    Literatura a zdroje

www.romodrom.cz