Podíly nově přijatých do středního odborného vzdělávání v zemích EU
V zemích EU se podíl nově přijatých do odborného vzdělávání v roce 2021 pohyboval od hodnoty 72,4 % do hodnoty pouhých 18,0 %. ČR se řadí k zemím s nejvyšším podílem nově přijatých do středního odborného vzdělávání, společně se Slovenskem, Slovinskem a Rakouskem.
Vzdělávací systémy se v jednotlivých zemích EU značně liší. V každém státě totiž přetrvává jistá kontinuita a tradice středoškolské přípravy. To se projevuje například výraznými rozdíly v rozčlenění nově přijatých do středního všeobecného či středního odborného vzdělávání.
Podíl nově přijatých do středního odborného vzdělávání se pohybuje v zemích EU od hodnoty 72,4 % ve Slovinsku do hodnoty pouhých 18,0 % na Kypru, přitom v průměru EU se tento podíl od roku 2017 mírně zvýšil (z hodnoty 43,1 % na 45,5 %). Z obrázku je zřejmé, že nejčastěji jde o hodnoty mezi 30 % a 70 % a že k výraznějším změnám došlo pouze v některých zemích.
Podle podílu přijatých do odborného vzdělávání se vyprofilovalo pět skupin zemí:
1/ Nejvyšší podíl, mírně přesahující 70 %, vykazují Slovinsko – 72,4 %, Česká republika – 72,1 % a Slovensko – 70,3 %. Do této skupiny v minulých letech patřilo i Chorvatko (70,9 % v roce 2017), které ovšem vlivem změny definice v roce 2021 vykazuje pouze 39,1 %. V této skupině se uvedený podíl znatelně snížil u Slovinska (o -3,5 p. b.). K nárůstu došlo mezi roky 2017 a 2021 v Česku (o 1,4 p. b.).
2/ Další skupinu tvoří 9 zemí s podílem přijatých do středního odborného vzdělávání mezi 53 % a 64 %. Jedná se o Rakousko – 63,4 %, Rumunsko – 58,9 %, Finsko – 58,7 %, Maďarsko – 57,0 %, Lucembursko – 55,9 %, Itálii – 55,1 %, Nizozemsko – 54,7 %, Bulharsko – 54,2 % a Polsko – 53,8 %. V této skupině došlo k extrémnímu nárůstu podílu v Maďarsku (o 32 p. b.), tedy na více než dvojnásobek, jde však o administrativní změnu definice při začlenění pětiletých technických programů. Nárůst podílu přijatých do technických oborů vykázalo i Bulharsko (3,3 p. b.), Itálie (2,3 p. b.) a Rakousko (1,1 p. b.). Pokles byl zaznamenán u Lucemburska (-4,3 p. b.) a Finska (-2,4 p. b.).
3/ Průměrné hodnoty 42 % až 47 % podílu nově přijatých do středního odborného vzdělávání najdeme v Německu – 46,4 %, v Estonsku – 44,3 % a v Lotyšsku – 41,9 %. Přitom ve všech těchto zemích došlo mezi lety 2017 a 2021 k mírnému nárůstu podílu, o 1,6 p. b. v Lotyšsku, o 1,4 p. b. v Německu a 0,7 p. b. v Estonsku.
4/ Početnou skupinu tvoří země s podprůměrným podílem přijatých do středního odborného vzdělávání, a to mezi 30 % a 40 %. Jsou to Irsko – 39,6 %, Chorvatsko – 39,1 %, Belgie – 38,1 %, Španělsko – 35,7 %, Portugalsko – 35,4 %, Francie – 34,9 %, Švédsko – 34,6 %, Dánsko – 33,4 % a Řecko – 31,4 %. V této skupině došlo k výraznému nárůstu podílu přijatých ve Švédsku (6,1 p. b.), v Belgii (3,9 p. b.), v Dánsku (2,9 p. b.) a Řecku (2,7 p. b.). A naopak k výraznějším poklesům v Irsku (‑14,8 p. b.) a Chorvatsku (-31,8 p. b.), kde však propad způsobila administrativní změna definice.
5/ Velmi malé podíly přijatých do středního odborného vzdělávání jsou pak v málo početných zemích, a to na Maltě – 24,0 % (s výrazným poklesem o 9,7 % proti roku 2017), v Litvě – 22,5 % a na Kypru – 18,0 %.
Podíly nově přijatých do středního odborného vzdělávání v zemích EU (2021 a 2017)
Pramen: Eurostat.
Podíly nově přijatých do středního odborného vzdělávání v hlavních třídách ISCED – porovnání průměru EU a podílu v ČR
V Evropské unii jako celku (EU 27) v roce 2021 platilo, že se střední odborná příprava soustředila hlavně do tří hlavních oborových skupin (dle ISCED), a to Technika, výroba a stavebnictví (31,3 %), Služby (19,6 %) a Obchod, administrativa a právo (18,5 %). Téměř 10 % nově přijatých ve středním odborném vzdělávání pak tvoří oborová skupina Zdravotní a sociální péče, péče o životní podmínky, dalších 6,0 % pak Informační a komunikační technologie, 5,8 % Umění a humanitní vědy a 3,9 % Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství. Zbylé hlavní oborové skupiny jsou mezi nově přijatými do středního odborného vzdělávání v EU zastoupeny méně než 1,5 %.
Údaje za Českou republiku ukazují, že pořadí jednotlivých hlavních oborových skupin korespondují s údaji za průměr EU. V detailnějším pohledu však existují rozdíly mezi ČR a průměrem EU.
Na prvním místě se přijímá do oborové skupiny Technika, výroba a stavebnictví (v ČR 38,9 %, EU 31,3 %). To potvrzuje historicky dané vysoké zaměření naší ekonomiky na průmyslovou činnost. Specifikem je však i fakt, že u nás do technických oborů vysokých škol přechází většina absolventů právě středoškolských technických oborů vzdělání, absolventi ze všeobecného zaměření preferují spíše vstup do oborů humanitních, lékařských a právních, dále pak volí programy ekonomické a učitelské.
Podíly nově přijatých do odborného vzdělávání v zemích EU a v ČR podle hlavních tříd ISCED (2021)
Pramen: Eurostat.
Druhou, z hlediska velikosti podílu přijatých do středního odborného vzdělávání, je oborová skupina Služby. Podíl v ČR (19,0 %) je jen mírně nižší než v EU. Třetí nejpočetnější oborovou skupinou v ČR je pak Obchod, administrativa a právo (13,7 %). Patří sem středoškolské obory ze skupiny Ekonomika a administrativa a Obchod, oblast Práva spadá téměř výhradně do terciárního vzdělávání. Průměr EU je o 4,8 p. b. vyšší než u nás, přitom v ČR se zastoupení oblasti často považuje za zbytečně vysoké.
Další početnou oborovou skupinou jsou obory vzdělání Zdravotní a sociální péče, péče o životní podmínky. Hodnota 8,2 % v ČR je o 1,7 p. b. nižší, než je průměr EU. Příznivé je, že v průběhu čtyř let narostl v ČR podíl přijatých do této třídy o 1,3 p. b. Ve třídě Umění a humanitní vědy je situace opačná. Podíl nově přijatých do uměleckých oborů středního vzdělávání dosahuje v ČR 7,0 % a převyšuje o 1,2 p. b. podíl EU.
Podíl nově přijatých do skupin oborů Informační a komunikační technologie (ICT) v EU není vysoký (6,0 %), což souvisí s tím, že nemá žádný podíl v učňovské oblasti, a naopak má výrazný podíl v terciárním vzdělávání, které zde ovšem zahrnuto není. Podíl nově přijatých v ČR (5,9 %) tedy odpovídá evropskému průměru.
Zajímavě se jeví také porovnání průměru EU a hodnoty ČR oborové skupině Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství. I když se rozhodně nepovažujeme za zemi se zemědělským charakterem, je podíl počtu přijatých do středního odborného vzdělávání u nás (4,5 %) vyšší než průměr zemí EU (3,9 %). Lze to vysvětlit tím, že v mnoha zemích nemají pracovníci v zemědělství ani střední úroveň vzdělání.
Podíly přijatých do oborové skupiny Vzdělávání a výchova jsou nízké obecně. Tato příprava probíhá převážně na úrovni terciárního vzdělávání a u nás zahrnuje pouze obory připravující pro předškolní a mimoškolní pedagogiku a sociální činnosti. V roce 2021 do ní bylo přijato v ČR 2 % ze všech nově přijatých do středního odborného vzdělávání, což je o 1,2 p. b. více než v EU.
Další oborové skupiny Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy a Přírodní vědy, matematika a statistika jsou v ČR v i EU na středoškolské úrovni zastoupeny jen nepatrně. Již ze slova „vědy“ vyplývá, že se jedná spíše o terciární úroveň vzdělávání.
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED) slouží jako rámec pro sběr, sestavování a analyzování mezinárodně srovnatelných statistik vzdělání. Klasifikace ISCED patří do skupiny ekonomických a sociálních klasifikací OSN a slouží pro třídění vzdělávacích programů a souvisejících kvalifikací podle úrovní a oborů vzdělání. https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace-oboru-vzdelani-cz-isced-f-2013
