Důležitost profesních dovedností a klíčových kompetencí při náboru nových zaměstnanců podle zaměstnavatelů
Profesní dovednosti a klíčové kompetence na trhu práce nemohou existovat zcela nezávisle na sobě. Jestliže se chce jedinec na trhu práce úspěšně prosadit a nalézt pracovní uplatnění, musí být samozřejmě v prvé řadě odborně způsobilý, aby mohl vybranou profesi vůbec vykonávat. Do určité míry však musí mít osvojené také některé klíčové kompetence.
Klíčové kompetence, nebo profesní dovednosti?
Znalosti a dovednosti, kterými disponují uchazeči o zaměstnání a pracovníci na trhu práce, lze rozdělit do dvou základních skupin:
Profesní dovednosti – jsou znalosti a dovednosti, které jsou
přímo uplatnitelné při vykonávání profese a činností v ní obsažených.
Možnost vykonávání těchto pracovních činností je tak podmíněna jejich
osvojením.
Klíčové (přenositelné)
kompetence – jsou ve
srovnání s profesními kompetencemi univerzálnějšího charakteru. Jejich
osvojení je nezbytné nejen pro úspěšné uplatnění na trhu práce, ale také
v běžném životě. Jejich osvojení zvyšuje flexibilitu pracovní síly
v tom smyslu, že jejich nositelé jsou schopni vykonávat různé odborné
činnosti a mohou snáze měnit různé profese v rámci profesní dráhy.
Zaměstnavatelé při náboru nových zaměstnanců preferují různou míru důležitosti klíčových kompetencí a profesních dovedností. Poměrně často zdůrazňují, že jejich nároky a požadavky na kompetence pracovníků se odvíjejí od konkrétní pracovní pozice. Nicméně na základě jejich odpovědí je možné vypozorovat preferenci profesních dovedností před klíčovými kompetencemi.
Obrázek: Preference klíčových kompetencí a profesních dovedností
Z odpovědí zaměstnavatelů plyne, že v obecné rovině u vyučených preferují více profesní dovednosti – až 59 % jich uvedlo, že preferují profesní dovednosti před klíčovými kompetencemi (z toho polovina zcela jednoznačně), pouze 20 % uvedlo, že upřednostňují vyváženost klíčových kompetencí a profesních dovedností, a pro 22 % zaměstnavatelů jsou důležitější klíčové kompetence před profesními dovednostmi.
Při náboru pracovníka s dosaženým středním vzděláním s maturitou jsou v polovině případů upřednostňovány profesní dovednosti. Tento podíl je výrazně nižší než u vyučených, tam je preference profesních dovedností značná. Od maturantů se často očekává vyváženost klíčových kompetencí a profesních dovedností. Tuto vyváženost očekává 31 % zaměstnavatelů, kteří nabírají pracovníky s tímto vzděláním. Preference vyváženosti klíčových kompetencí a profesních dovedností je u maturantů nejvyšší. Klíčovým kompetencím dává přednost pouze 18 % zaměstnavatelů.
U uchazečů s vysokoškolským vzděláním jsou preference zaměstnavatelů obdobné jako u maturantů. Polovina dává přednost profesním dovednostem, ve 21 % je preference profesních dovedností zcela upřednostňována. Více než čtvrtina zaměstnavatelů (28 %) u náboru uchazečů s vysokoškolským vzděláním dává přednost vyváženosti klíčových kompetencí a profesních dovedností. Obdobně jako u vyučených a maturantů i u vysokoškoláků je výraznější preference klíčových kompetencí před profesními dovednostmi.
Hluboké, nebo široké profesní dovednosti?
Zaměstnavatelé byli tázáni také na to, co je pro jejich firmu či instituci důležitější, zda by měl pracovník disponovat hlubokými a úzkými profesními dovednostmi (dokonalé proniknutí do oboru), nebo raději širokými profesními dovednostmi (znalost více oborů).
Výhodou úzce profesně zaměřeného
specialisty je detailní vhled do
problematiky a velmi dobrá orientace v dané oblasti.
Pracovník se širokými profesními
dovednostmi má naopak přehled ve více oblastech, ovšem jeho znalosti
nejdou tak do hloubky jako v případě úzce profesně zaměřeného specialisty.
V odpovědích zaměstnavatelů v obecné rovině převažovaly odpovědi upřednostňující spíše široké profesní dovednosti nad odpověďmi preferujícími hluboce a úzce zaměřené profesní dovednosti. Preference hloubky profesních dovedností zaměstnanců se odlišují od jejich dosaženého vzdělání, což jistě souvisí s tím, jakou pracovní pozici ve firmě zastávají. Lze předpokládat, že rozdíly existují i podle činnosti firem či institucí a jejich produkce, jelikož některé ekonomické činnosti vyžadují vysokou míru hlubokých profesních dovedností.
Obrázek: Preference hloubky profesních dovedností
Od svých zaměstnanců s výučním listem zaměstnavatelé ve 30 % případů očekávají zejména hluboké a úzce zaměřené profesní dovednosti, což je výrazně více než u zaměstnanců s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním. Čtvrtině zaměstnavatelů vyhovuje vyváženost profesního záběru. Necelá polovina preferuje u vyučených široké profesní dovednosti (pětina zcela jednoznačně, zbylý podíl již v mírnější podobě, kterou lze definovat „spíše preferuje“).
Od pracovníků s maturitním vzděláním zaměstnavatelé poměrně v malé míře očekávají hluboce a úzce zaměřené profesní dovednosti (méně než u vysokoškoláků a výrazně méně než u vyučených). Úzce zaměřené profesní dovednosti jsou důležité asi u pětiny zaměstnanců. Profesní vyváženost u zaměstnanců s maturitním vzděláním je podle odpovědí zaměstnavatelů ideální v 30 % případů. Polovina zaměstnavatelů u zaměstnanců s maturitou dává přednost spíše či zcela jistě širokým profesním dovednostem. Maturitní obory středního odborného vzdělávání jsou koncipovány šířeji ve srovnáni s úzce zaměřenými obory středního odborného vzdělávání s výučním listem.
U zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním je preference širokých profesních dovedností nejvýraznější. Jednoznačnou preferenci těchto širokých profesních dovedností uvádí 22 % zaměstnavatelů a dalších 32 % jako částečnou preferenci. Vyváženost profesních dovedností v případě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním je vhodná dle 22 % zaměstnavatelů. Pouze čtvrtina zaměstnavatelů dává přednost úzce zaměřeným profesním dovednostem.
