Požadavky na vzdělání v inzertní nabídce zaměstnání na podzim roku 2016
Požadavky na vzdělání v inzertní nabídce zaměstnání v denním tisku a na internetu poukazují na očekávání, která mají zaměstnavatelé vůči jednotlivým profesím, přičemž požadavky na vzdělání jsou spojeny především s kvalifikovanými profesemi. Současně se v inzerátech potvrdil celoevropský trend, kdy získání maturity je předpokladem pro dobré uplatnění na trhu práce, neboť u mnoha profesí bylo požadováno vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání, avšak k prolínání požadavků na maturitní nebo nematuritní vzdělání dochází jen ojediněle. Z toho vyplývá, že získání maturity otevírá více možností pracovního uplatnění a umožňuje širší výběr zaměstnání.
Stupeň vzdělání
Stupeň vzdělání byl celkově specifikován v 59 % inzerátů, přičemž v inzerci v denním tisku byl požadavek na stupeň vzdělání uveden v 10 % inzerátů, v inzerci na internetu pak v 80 % inzerátů. Nejčastěji bylo požadované vzdělání uvedeno u profesí vyžadujících vyšší kvalifikaci i vzdělání či v případě profesí řemeslníků a opravářů.
Nejčastěji požadovaným typem vzdělání bylo minimálně maturitní vzdělání (tedy absolvování střední nebo vysoké školy).
Požadavky na vysokoškolské vzdělání se relativně nejčastěji vyskytovaly v případě profesí spadajících do kategorie specialistů. Jednalo se například o profese specialistů ve výrobě či stavebnictví, pedagogických pracovníků, analytiků a vývojářů softwaru, specialistů v oblasti databází a počítačových sítí či v oblasti financí. Velmi často bylo vysokoškolské vzdělání požadováno například také u specialistů v oblasti práva, architektů a návrhářů či lékařů. Tyto profese však v inzertní nabídce zaměstnání patřily mezi méně zastoupené.
Požadavek na minimálně maturitní vzdělání (čili střední nebo vysokou školu) spojovali zaměstnavatelé nejčastěji s profesemi úředníků a technických a odborných pracovníků. Jednalo se například o profese pokladníků, pracovníků informačních služeb, odborníků v pojišťovnictví, obchodních zástupců, nákupčích a makléřů či odborníků v ekonomické a finanční oblasti.
Požadavek na výuční list spojovali zaměstnavatelé nejčastěji s profesemi řemeslníků a opravářů. Jednalo se například o profese výrobců a zpracovatelů potravin, slévačů a svářečů či mechaniků a opravářů strojů a zařízení. Ve velké míře byl výuční list také požadován v případě kuchařů či malířů a lakýrníků.
Je nutné si uvědomit, že neuvedení požadovaného stupně dosaženého vzdělání ještě neznamená, že jej zaměstnavatel nevyžaduje – s největší pravděpodobností ho předpokládá zcela automaticky, a to zejména u vysoce kvalifikovaných profesí.
Obor vzdělání
Se stupněm vzdělání do jisté míry souvisí i obor vzdělání. Obor vzdělání byl celkově uveden v 17 % inzerátů. Je zde však výrazný rozdíl mezi inzercí v denním tisku a na internetu. Zatímco v inzerci na internetu byl požadavek na obor vzdělání uveden v 22 % inzerátů, v inzerci v denním tisku šlo pouze o 4 % inzerátů. Tento výrazný rozdíl je důsledkem odlišného zaměření inzerce na internetu a v denním tisku.
Pokud byl formulován požadavek na obor vzdělání, šlo nejčastěji o vzdělání v technických oborech, a to buď v obecné rovině, nebo i blíže specifikované – vzdělání v oborech elektrotechnických a elektronických, strojírenských a stavebních. Dalšími nejčastěji požadovanými skupinami oborů byly obory ekonomického, gastronomického, společenskovědního či lékařského a farmaceutického zaměření. Z šetření vyplynulo, že mezi požadovanou profesí a oborem vzdělání je přímá souvislost: platí, že požadavky na obor vzdělání jsou do velké míry dány profesí, do které je pracovník poptáván.
