Požadavky na jazykové schopnosti, dovednosti práce s počítačem a praxi v inzertní nabídce zaměstnání na podzim roku 2016
K důležitým atributům usnadňujícím postavení na trhu práce patří jazykové znalosti, schopnost pracovat s počítačem a také odborná praxe. Všechny tyto požadavky jsou s nabídkou zaměstnání velmi úzce spojeny. Jejich splnění značně zvyšuje šance na dobré uplatnění na trhu práce.
Jazykové znalosti
Jazykové znalosti jednoznačně patří mezi důležité aspekty, které mohou umožnit lepší uplatnění na trhu práce. Nároky zaměstnavatelů na jazykovou vybavenost hledaných pracovníků se odrážejí zejména v inzertní nabídce zaměstnání na internetu. V denním tisku byly požadavky na jazykové znalosti značně nižší.
Zaměstnavatelé nejčastěji požadovali aktivní znalost jednoho jazyka, zejména angličtiny (ta se v požadavcích objevila celkem v 12 % inzerátů). Znalost jazyka „výhodou“ byla evidována ještě nižší měrou, a to ve 4 % případů.
Zcela podle očekávání jsou jazykové znalosti, zejména znalost angličtiny, očekávány u vysoce kvalifikovaných povolání. Ve třídách, kde se soustředí především dělnická povolání, jsou již jazyková očekávání výrazně nižší. To potvrzuje i fakt, že v inzerci v denním tisku byly požadavky na jazykové znalosti spíše ojedinělým jevem než pravidlem. Profese, u kterých zaměstnavatelé nejčastěji požadovali aktivní znalost jazyka, zahrnovaly zejména analytiky a vývojáře softwaru a aplikací, specialisty v oblasti databází a počítačových sítí či řídicí pracovníky v oblasti správy. Aktivní jazykové znalosti byly ve velké míře požadovány také v profesích spisovatelů, novinářů a jazykovědců či marketingových specialistů. Tyto profese však byly v inzertní nabídce zaměstnání zastoupeny pouze v menší míře.
Dopočet do 100 % spadá do kategorie „neuvedeno".
Práce s počítačem
Schopnost pracovat s počítačem patří mezi důležité aspekty, které zlepšují pozici uchazeče o zaměstnání na pracovním trhu. Práce s počítačem na uživatelské úrovni (tedy práce s programy MS Office) se de facto stala součástí pracovní výbavy uchazečů o zaměstnání od administrativních pozic výše, ale požadavky se rozšiřují i do méně kvalifikovaných profesí, kde je zapotřebí práce s počítači řízenými stroji.
Nutnost „počítačové gramotnosti“ byla specifikována v 28 % inzerátů (v inzerci v denním tisku ve 4 %, v inzerci na internetu v 33 %), přičemž nejčastěji se objevovaly požadavky na „běžnou“ znalost práce s PC. Požadavky na běžnou znalost práce na počítači byly nejčastější v případě profesí úředníků a dále byly velmi časté také v případě profesí řídicích a technických a odborných pracovníků. Běžná znalost práce na počítači byla v největší míře požadována v profesích pokladníků, asistentek, pracovníků informačních služeb či úředníků v logistice a dopravě.
Nároky na znalost grafických programů se nejčastěji objevovaly v případě profesí specialistů, například v případě specialistů ve výrobě a stavebnictví či analytiků a vývojářů softwaru a aplikací.
Znalost programovacích jazyků a jiná „odborná znalost“ byla v inzerci nejčastěji požadována – což je logické – především u analytiků a vývojářů softwaru a aplikací a specialistů v oblasti databází a počítačových sítí.
Dopočet do 100 % spadá do kategorie „neuvedeno".
Dovednost práce s počítačem je také pro značnou část zaměstnavatelů samozřejmostí, kterou od svých pracovníků očekávají zcela automaticky a již ji v inzerci neuvádějí.
Nároky na praxi
Nároky na praxi byly uvedeny v 22 % inzerátů (v inzerci v denním tisku v 12 % a v inzerci na internetu v 26 %). Požadavek na praxi se objevoval napříč všemi třídami povolání, ale v případě řídicích pracovníků, specialistů, technických a odborných pracovníků a řemeslníků byly požadavky na praxi výrazně častější.
Otázku praxe však nelze pojit pouze s několika vybranými profesemi, je to všeobecný požadavek. Dotaz na praxi tak při přijímacím řízení může očekávat každý uchazeč o zaměstnání.
Dopočet do 100 % spadá do kategorie „neuvedeno".
