Spokojenost absolventů s uplatněním oboru na trhu práce – hodnocení 6 let od ukončení střední školy
Text se zabývá otázkou spokojenosti absolventů s oborem po zkušenostech s uplatněním na trhu práce a důvody případné nespokojenosti. Hlavním ukazatelem, kterým lze sledovat spokojenost absolventů s vybraným oborem, je tzv. míra identifikace s oborem, která udává procento absolventů daného oboru, kteří by si znovu zvolili stejný studijní obor.
Poznámka: Uváděné údaje byly zjištěny na základě dotazování absolventů učebních a maturitních oborů, kteří ukončili studium ve šk. roce 2008/9. Dotazování probíhalo v roce 2015, tedy s odstupem 6 let, tak aby bylo možné zjistit zkušenosti absolventů s uplatněním oboru na trhu práce. Vzhledem k menšímu vzorku dotazovaných je třeba procentuální výsledky vnímat jen jako orientační, těžiště šetření spočívalo v podrobné analýze otevřených odpovědí, které umožňují získat komplexnější pohled.
Absolventi učebních oborů – kategorie H (příp. kat. H a nástavbového studia)
Míra identifikace s oborem
Přibližně 52 % vyučených uvedlo 6 let od ukončení studia na střední škole, že jsou spokojeni s vybraným oborem a znovu by studovali stejný studijní obor. Naopak přibližně 48 % by raději zvolilo jiný obor.
Důvody nespokojenosti se zvoleným oborem
Absolventi učebních oborů by při opakované volbě raději dali přednost jinému oboru nejčastěji z důvodu preference oboru s lepším uplatněním na trhu práce. Tuto odpověď uvedlo asi 40 % ze vzorku vyučených. Dále uváděli, že by si raději zvolili maturitní obor (36 %) nebo že práce v oboru neodpovídá jejich původní představě (36 %). Přibližně 32 % uvádí, že si museli znalosti oboru, ve kterém pracují, doplnit a raději by tedy studovali tento obor. Poměrně častým důvodem nespokojenosti s původním oborem je skutečnost, že absolventa obor přestal zajímat (30 %). Přibližně 26 % absolventů by si zvolilo jiný obor z důvodu nespokojenosti s nízkými platy v oboru a 24 % kvůli špatným pracovním podmínkám. K méně častým důvodům nespokojenosti, které uvedla přibližně pětina dotázaných, patří obtížné hledání zaměstnání nebo nízká úroveň vzdělání v oboru.
Nejčastější důvody, proč by absolventi učebních oborů změnili obor |
V % z celého vzorku vyučených (možnost více odpovědí současně) |
V % z těch vyučených, kteří by změnili obor (možnost výběru více odpovědí současně) |
Dal/a bych přednost oboru s lepším uplatněním na trhu práce |
40% |
83% |
Dal/a bych přednost maturitnímu oboru |
36% |
75% |
Práce v oboru neodpovídá mé původní představě |
36% |
75% |
Pracuji v jiném oboru, pro který jsem si musel/a znalosti doplnit |
32% |
67% |
Obor mě přestal zajímat |
30% |
62% |
Nízké platy v oboru |
26% |
54% |
V oboru jsou špatné pracovní podmínky |
24% |
50% |
V oboru se obtížně hledá zaměstnání |
20% |
42% |
Úroveň přípravy v oboru byla nízká |
18% |
38% |
Obor byl málo prakticky zaměřený |
18% |
38% |
Obor není perspektivní |
16% |
33% |
Obor jsem nikdy nechtěl/a studovat |
15% |
31% |
Obor byl příliš náročný |
11% |
23% |
Názory vyučených na obor a jeho uplatnění na trhu práce
Více než 40 % dotázaných absolventů učebních oborů vyjádřilo spokojenost s absolvovaným učebním oborem, z toho asi 25 % je celkově spokojeno s oborem a asi 16 % vyučených hodnotí pozitivně především dobré možnosti uplatnění na trhu práce. Naopak přibližně 17 % vyučených uvedlo negativní zkušenost s uplatněním oboru na trhu práce.
Názory vyučených absolventů jsou v některých aspektech rozporné, což zřejmě souvisí s jejich následnou vzdělávací a profesní dráhou, zejména v tom, zda pokračovali ve studiu v maturitním nástavbovém studiu, nebo přímo vstoupili na trh práce. Přibližně 17 % vyučených tak uvedlo, že obor zahrnoval příliš teorie a byl málo prakticky zaměřen, naopak stejné procento (17 %) hodnotí výuku negativně z toho důvodu, že je škola nepřipravila dobře pro studium nástavby a úspěšné zvládnutí maturitní zkoušky. Menší část vyučených by přivítala i vyšší úroveň cizího jazyka.[1]
Řada odpovědí měla komplexnější charakter a zmiňovala více důvodů nespokojenosti s rozdílnou mírou závažnosti i zobecnění. Z tohoto důvodu je třeba procenta uváděných odpovědí vnímat jen jako orientační. Pro lepší představu citujeme vybrané odpovědi.
Pozitivní hodnocení oboru |
· Hned po závěrečných zkouškách jsem si našla práci v oboru, a to v supermarketu Albert. Využívám zde svoje praktické znalosti a dovednosti. Důležitá je komunikace se zákazníkem, kterou každý den využívám. |
· Získaná úroveň je dobrá. Možnost pokračování ve vzdělávání pro ty, kteří chtějí v daném oboru podnikat. |
Nedostatečná připravenost pro maturitní zkoušku |
· Propagace byla nástavbou pro obor – aranžér, vztah velice dobrý, mé očekávání naplnil dokonale. Vše překazily nečekané státní maturity. |
Špatné uplatnění na trhu práce |
· Je to velmi těžká práce za směšné peníze a hluboce obdivuji lidi, kteří v těchto oborech pracují, někteří i celý život. Neskutečný obdiv pro ně, práce s lidmi je to nejhorší, co člověk může dělat, zejména když se stává lidským otrokem (číšník). |
· Mé vzdělání bylo spíše průměrné pro dnešní svět, kdy člověk potřebuje vydělávat velké peníze, aby se vůbec uživil, je tohle vzdělání DOST MÁLO, a proto jsem musela ve vzdělávání pokračovat, abych se alespoň trochu posunula výš. |
· Špatná příprava, zaměstnavatelé by vás sedřeli, pořád ve špíně. |
Chybějící praxe |
· Obor mne baví (převážně v domácím prostředí). Chybí mnoholetá praxe, abych se mohl tímto oborem živit (požadují to zaměstnavatelé). |
Absolventi maturitních oborů (kategorie M, L0)[2]
Míra identifikace s oborem
Absolventi maturitních oborů jsou s volbou oboru více spokojeni než absolventi učebních oborů. Téměř dvě třetiny z nich (v rámci vzorku) by s odstupem 6 let od ukončení studia na střední škole znovu zvolily stejný obor studia (necelých 64 %), zatímco jen asi 36 % by dalo přednost jinému oboru.
Důvody nespokojenosti se zvoleným oborem
Nejčastěji uváděnými důvody, proč by absolventi maturitních oborů při hypotetické opakované volbě raději absolvovali jiný obor studia, je skutečnost, že pracují v jiném oboru, pro který si znalosti a dovednosti museli doplnit (24 %), nebo by dali přednost oboru s lepším uplatněním na trhu práce (24 %). Třetím nejčastějším důvodem je ztráta zájmu o obor (19 %). Absolventi maturitních oborů mezi důvody dále uváděli preferenci více prakticky zaměřeného oboru (18 %), případně obtíže při hledání zaměstnání v oboru (18 %).
Zatímco v kategorii vyučených se mezi nejčastějšími důvody nespokojenosti s oborem vyskytuje i důvod, že práce v oboru neodpovídá původní představě, ve skupině absolventů maturitních oborů je tento důvod zastoupen poměrně málo často (14 %).
Nejčastější důvody, proč by absolventi maturitních oborů změnili obor |
V % z celého vzorku absolventů maturitních oborů (možnost více odpovědí současně) |
V % maturantů, kteří by změnili obor (možnost více odpovědí současně) |
Pracuji v jiném oboru, pro který jsem si musel/a znalosti doplnit |
67% |
24% |
Dal/a by přednost oboru s lepším uplatněním na trhu práce |
67% |
24% |
Obor mě přestal zajímat |
52% |
19% |
Obor byl málo prakticky zaměřený |
50% |
18% |
V oboru se obtížně hledá zaměstnání |
50% |
18% |
Práce v oboru neodpovídá mé původní představě |
38% |
14% |
Nebyl/a jsem dobře připraven/a pro studium na VŠ |
38% |
14% |
Nízké platy v oboru |
34% |
12% |
Obor není perspektivní |
29% |
10% |
Úroveň přípravy v oboru byla nízká |
28% |
10% |
Dal/a přednost gymnáziu |
23% |
8% |
Názory absolventů maturitních oborů (kategorie M, L0) na obor a jeho uplatnění na trhu práce
Celková spokojenost absolventů maturitních oborů (kategorie M, L0) s oborem je vyšší než u vyučených. V rámci této otázky jsme ovšem zjišťovali i dílčí připomínky. Celkově nemělo žádné výraznější připomínky k vybranému oboru a jeho uplatnění, resp. k pokračování v terciárním vzdělávání kolem 42 % dotázaných absolventů maturitních oborů. Z toho přibližně 20 % vyjádřilo celkovou spokojenost s oborem, 9 % uvedlo, že jim obor umožnil dobré uplatnění na trhu práce, a 13 % si pochvaluje dobrou připravenost pro studium na VŠ.
Naopak téměř 60 % absolventů mělo k vybranému oboru kritické připomínky. Nejčastěji si stěžovali na nedostatek praxe (20 %) a špatné uplatnění oboru na trhu práce (17 %). Někteří absolventi upozorňovali na to, že jejich obor nemá bez pokračování na VŠ vhodné uplatnění na trhu práce. Další připomínky zahrnovaly nespokojenost s úrovní výuky, se znalostí cizího jazyka a nedostatečnými všeobecnými znalostmi, které absolventi potřebovali k dalšímu studiu.
Řada odpovědí měla komplexnější charakter a zmiňovala více důvodů nespokojenosti s rozdílnou mírou závažnosti i zobecnění. Z tohoto důvodu je třeba procenta uváděných odpovědí vnímat jen jako orientační. Pro lepší představu citujeme vybrané odpovědi:
Špatné uplatnění na trhu práce |
· Pro pokračování ve vzdělání si myslím, že jsem dostala dobrý základ. Z hlediska uplatnění na trhu práce je to horší. Školy asistenty moc nechtějí, a když tak na zkrácený úvazek, což činí něco kolem 8000 Kč čistého. Považuji to za směšné. |
· Uplatnění na trhu práce je minimální, ohodnocení zpravidla platově silně podprůměrné. Navazující vzdělání je nutnost a připravenost pro studium na VŠ je dobrá – ne-li téměř skvělá. |
|
Chybí všeobecné znalosti, nedostatečné pro pokračování na VŠ |
· Vzhledem k oboru byla školní průprava užitečná, nicméně jsem postrádal širší rozhled. |
· Obor je v pořádku, ale na SOŠ je příliš osekaná teorie. Představa škol o tom, jak by výuka měla vypadat, je zcela mimo. |
· Pro pokračování ve studiu – zcela nevyhovující. Možná, pokud bych nezvolil tak náročnou VŠ, ale prakticky vše, co jsem v prvním ročníku potřeboval, jsem se musel naučit samostudiem. Bohužel, v oborech, které mne zajímají (výzkum, robotika), je SŠ vzdělání zcela nedostačující. |
Málo praxe, příliš teorie |
· Veškerá výuka se zaměřovala spíše na teoretické poznání dané problematiky. Veškerá praxe probíhala spíše formou "ochutnávek" od širokého spektra vzdělávacích institucí, avšak zpětná vazba naší práce nebyla ve většině případů nikterak přínosná, nebo určující. |
· Odborné znalosti určitě chválím, v této oblasti výuka obsahovala vše, co jsem doposud poznal v terénu. Chyběla mi návštěva staveb s názornou ukázkou učiva. Praxe byla řešena formou zametání či kosením trávy, tudíž jsem během ní nenabyl žádné poznatky. |
· Střední škola byla pouze "nalévárna" teoretických pojmů. Nevedla k rozvoji osobnosti, samostatnému ani logickému uvažování. Praktické dovednosti nebyly dále rozvíjeny. |
· Život mě naučil, že školní život je dosti rozdílný od toho reálného života v zaměstnání. Většina postupů, co nás učili na škole, byla relativně k ničemu, jelikož v praxi byly postupy diametrálně jinde (vše se například projektovalo na počítači, a ne na papír jako ve škole). |
Nedostatečná úroveň cizího jazyka |
· Učitel na angličtinu byl laik. |
· Mě osobně střední škola moc nedala, nebýt kurzů a VŠ, neuměla bych pořádně jazyk. Dále také je třeba zlepšení komunikačních a prezentačních dovedností žáků. |
Dobrá příprava pro studium na VŠ |
· Ve studiu oboru (management cestovního ruchu) jsem sice nepokračovala, ale dál jsem se věnovala humanitním studiím (němčina + dějepis a učitelství pro SŠ němčina dějepis). Obor mě připravil dokonale pro studium; dal mi neobvykle široký všeobecný rozhled, teorii a praxi cestovního ruchu, zeměpisné a dějepisné znalosti na gymnaziální úrovni. Ze všeho jsem čerpala při studiu neustále! Zpětně hodnotím vzdělání v oboru jako nepostradatelné. |
· Mnou studovaný obor byla v podstatě příprava na vysokou školu. Z mého pohledu jsem získal poměrně slušný základ k tomu, abych mohl úspěšně pokračovat ve studiu oboru architektura a stavitelství na vysoké škole, bohužel jsem po prvním semestru ztratil zájem dále se v tomto oboru vzdělávat. |
Malé uplatnění bez dalšího studia VŠ |
· Studium oboru Výchovná a humanitární činnost mne bavilo, bohužel v tomto oboru není téměř žádné uplatnění bez dalšího vzdělání na vysoké škole. |
· Potřeboval bych větší všeobecné vzdělání, obor je dobrý, jen možnosti uplatnění po škole velmi malé, je nutné nějaké navazující vzdělání (pokud není cílem zůstat na recepci hotelu či prodávat zájezdy v CK…). |
Spokojenost a dobré uplatnění |
· Je to krásný povolání, někdy to proklínám kvůli pracovním víkendům, svátkům a pracovním směnám od rána do noci, ale má to velký uplatnění, takže jediné, co mi chybí, je víc času na rodinu a koníčky, ale neměnil bych. |
[1] Řada odpovědí měla komplexnější charakter, proto procenta uváděných odpovědí jsou jen orientační.
[2] Vzhledem k nízkému počtu absolventů maturitních oborů kat. L0 byly v analýze míry identifikace s oborem a s tím souvisejících důvodů nespokojenosti s oborem analyzovány pouze odpovědi absolventů kategorie M. Otevřené odpovědi byly vzhledem k celkově nižšímu zastoupení odpovědí analyzovány společně.