Přeskočit navigaci

Jak jsou absolventi středních odborných škol připraveni pro studium na VŠ?

Jak jsou absolventi středních odborných škol připraveni pro studium na VŠ?

Přijetí absolventů středních odborných škol na vysokou školu i jejich úspěšnost v tomto studiu závisí na celé řadě faktorů, jako jsou náročnost studia, atraktivita oboru a vysoký převis zájemců, znalosti a schopnosti absolventa a další. Jedním z důležitých faktorů je ovšem i typ absolvované střední školy (kategorie vzdělání), znalosti, dovednosti a kompetence, kterými střední škola žáka vybavila, jinými slovy celková připravenost pro pokračování ve studiu na VŠ.

V článku se věnujeme otázce, jak absolventi středních odborných škol hodnotí (subjektivně) svoji připravenost pro přijetí na VŠ i samotné vysokoškolské studium a jaké jsou silné a slabé stránky jejich středoškolské přípravy vzhledem k požadavkům VŠ.

Údaje z článku byly zjištěny na základě dotazování žáků posledních ročníků maturitních oborů středních odborných škol, které bylo realizováno v roce 2021 a absolventů po 3 letech od ukončení střední školy z roku 2024.

Celé publikace jsou dostupné na:

Trhlíková, J.: Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa – šetření 2021. Srovnání žáků posledních ročníků vybraných skupin učební a maturitní úrovně vzdělání. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-197&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-skol-na-trh-prace-I-

Trhlíková, J.: Přechod absolventů středních odborných škol na trh práce a do terciárního vzdělávání – II. etapa. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-200&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-odbornych-skol-na-trh-

Poznámka: Vyjádření absolventů o připravenosti pro pokračování ve vzdělávání na VŠ/VOŠ je subjektivním názorem a vztahuje se zároveň k očekávané náročnosti dalšího studia, která může být významně odlišná.


Ze žáků maturitních oborů SOŠ hodnotí připravenost pro studium na VŠ (resp. VOŠ) kladně 80 % žáků (kat. M), ve skupině žáků maturitních oborů s odborným výcvikem je subjektivní hodnocení slabší (67 %). Nejlépe hodnotí připravenost v oblasti teoretických i praktických znalostí a dovedností. Naopak slabší je hodnocení prezentačních dovedností, matematiky a informatiky (z těch žáků, kteří je při studiu VŠ potřebovali/, dále i v oblasti společenských věd (např. pro přijímací zkoušky).


Žáci maturitních oborů SOŠ (kategorie M)

Kolem 80 % žáků maturitních oborů SOŠ (kat. M) hodnotí připravenost pro studium na VŠ (resp. VOŠ) kladně (z toho 15 % velmi dobře, 64 % spíše dobře). Negativně se vyjádřila zhruba pětina absolventů (21 %, z toho 16 % spíše špatně a 5 % velmi špatně).


Z jakých oborů SOŠ jsou žáci (podle svého názoru) pro studium VŠ připraveni nejlépe?

*    Nadprůměrně dobré hodnocení:

*    23 Strojírenství a strojírenská výroba 90 %

*    68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 88 %

*    78 Obecně odborná příprava (lycea) 84 %

*    Průměrné hodnocení připravenosti pro VŠ

*    63 Ekonomika a administrativa 82 %

*    41 Zemědělství a lesnictví 81 %

*    26 Elektrotechnika, telekomunikační a VT 80 %

*    36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 79 %

*    Slabší hodnocení připravenosti pro studium VŠ

*    18 Informatické obory 78 %

*    82 Umění a užité umění 75 %

*    75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 71%

*    37 Doprava a spoje 69 %

*    65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 69 %

*    53 Zdravotnictví 68 %


Tab.1: Hodnocení připravenosti absolventů středních škol pro studium na VŠ (velmi dobře + spíše dobře, v % odpovědí)


Připravenost absolventů k dalšímu studiu  (hodnocení 3 roky od střední školy)

Zpětně (s odstupem 3 let) hodnotí celkovou připravenost k dalšímu studiu na VŠ/VOŠ kladně přibližně tři čtvrtiny absolventů maturitních oborů. [1]

Tab.2: Hodnocení připravenosti pro studium na VŠ – vybrané znalosti a kompetence (velmi dobře + spíše dobře, v % odpovědí)


Žáci maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. L0)

Žáci posledních ročníků maturitních oborů s odborným výcvikem uvádějí horší připravenost pro studium na VŠ/VOŠ než absolventi SOŠ. Velmi dobře se cítí být připraveno jen 6 %, z nich, 61 % je spíše připraveno, třetina (33 %) se necítí být připravena dobře (z toho 7 % hodnotí připravenost pro studium jako velmi špatnou).


Z jakých maturitních oborů s odborným výcvikem jsou žáci (podle svého názoru) pro studium VŠ připraveni nejlépe?

*    Nejlepší připravenost pro studium na vysoké škole nebo VOŠ uvádějí žáci elektrotechnických oborech (80 % kladných odpovědí)

*    s větším odstupem pak žáci strojírenských oborů (64 %).


Připravenost absolventů k dalšímu studiu (hodnocení po 3 letech od střední školy)

Zpětně (s odstupem 3 let) hodnotí celkovou připravenost k dalšímu studiu na VŠ/VOŠ kladně přibližně tři čtvrtiny absolventů maturitních oborů.[2]

Tab. 3: Hodnocení připravenosti pro studium na VŠ – vybrané znalosti a kompetence  (velmi dobře + spíše dobře, v % odpovědí)


Jaké znalosti a dovednosti absolventům při přechodu do dalšího studia nejvíce chyběly? (Otevřené odpovědi)

Absolventi středních škol, kteří pokračovali do vysokoškolského studia uváděli celou řadu chybějících znalostí z různých předmětů i klíčových kompetencí které jim při vstupu na vysokou školu chyběly. Identifikované nedostatky závisí ve značné míře jak na konkrétním absolvovaném oboru střední školy, tak i na oboru, na který se přihlásil k VŠ studiu. Nicméně je možné na některá slabá místy výuky ukázat,

*    Nedostatečná úroveň znalostí matematiky a fyziky ze střední školy

*    Nedostatečné znalosti z oblasti Informatiky, logické uvažování a znalost Microsoft Office

*    Všeobecný rozhled

*    Komunikační a prezentační dovednosti

*    Nedostatečná úroveň znalosti cizích jazyků

*    Znalosti odborných předmětů, zejména v případě pokračování ve studiu jiného oboru na VŠ




[1] Pouze absolventi, kteří mohli hodnotit získané kompetence na základě osobní zkušenosti ze studia VŠ.

[2] Pouze absolventi, kteří mohli hodnotit získané kompetence na základě osobní zkušenosti ze studia VŠ.


Zpět