Jak jsou absolventi středních odborných škol připraveni pro studium na VŠ?
Přijetí absolventů středních odborných škol na vysokou školu i jejich úspěšnost v tomto studiu závisí na celé řadě faktorů, jako jsou náročnost studia, atraktivita oboru a vysoký převis zájemců, znalosti a schopnosti absolventa a další. Jedním z důležitých faktorů je ovšem i typ absolvované střední školy (kategorie vzdělání), znalosti, dovednosti a kompetence, kterými střední škola žáka vybavila, jinými slovy celková připravenost pro pokračování ve studiu na VŠ.
V článku se věnujeme otázce, jak absolventi středních odborných škol hodnotí (subjektivně) svoji připravenost pro přijetí na VŠ i samotné vysokoškolské studium a jaké jsou silné a slabé stránky jejich středoškolské přípravy vzhledem k požadavkům VŠ.
Údaje z článku byly zjištěny na základě dotazování žáků posledních ročníků maturitních oborů středních odborných škol, které bylo realizováno v roce 2021 a absolventů po 3 letech od ukončení střední školy z roku 2024.
Celé publikace jsou dostupné na:
Trhlíková, J.: Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa – šetření 2021. Srovnání žáků posledních ročníků vybraných skupin učební a maturitní úrovně vzdělání. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-197&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-skol-na-trh-prace-I-
Trhlíková, J.: Přechod absolventů středních odborných škol na trh práce a do terciárního vzdělávání – II. etapa. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-200&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-odbornych-skol-na-trh-
Poznámka: Vyjádření absolventů o připravenosti pro pokračování ve vzdělávání na VŠ/VOŠ je subjektivním názorem a vztahuje se zároveň k očekávané náročnosti dalšího studia, která může být významně odlišná.
Ze žáků maturitních oborů SOŠ hodnotí připravenost pro studium na VŠ (resp. VOŠ) kladně 80 % žáků (kat. M), ve skupině žáků maturitních oborů s odborným výcvikem je subjektivní hodnocení slabší (67 %). Nejlépe hodnotí připravenost v oblasti teoretických i praktických znalostí a dovedností. Naopak slabší je hodnocení prezentačních dovedností, matematiky a informatiky (z těch žáků, kteří je při studiu VŠ potřebovali/, dále i v oblasti společenských věd (např. pro přijímací zkoušky).
Žáci maturitních oborů SOŠ (kategorie M)
Kolem 80 % žáků maturitních oborů SOŠ (kat. M) hodnotí připravenost pro studium na VŠ (resp. VOŠ) kladně (z toho 15 % velmi dobře, 64 % spíše dobře). Negativně se vyjádřila zhruba pětina absolventů (21 %, z toho 16 % spíše špatně a 5 % velmi špatně).
Z jakých oborů SOŠ jsou žáci (podle svého názoru) pro studium VŠ připraveni nejlépe?
Nadprůměrně dobré hodnocení:
23 Strojírenství a strojírenská výroba 90 %
68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 88 %
78 Obecně odborná příprava (lycea) 84 %
Průměrné hodnocení připravenosti pro
VŠ
63 Ekonomika a administrativa 82 %
41 Zemědělství a lesnictví 81 %
26 Elektrotechnika, telekomunikační a VT 80 %
36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 79 %
Slabší hodnocení připravenosti pro
studium VŠ
18 Informatické obory 78 %
82 Umění a užité umění 75 %
75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 71%
37 Doprava a spoje 69 %
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 69 %
53 Zdravotnictví 68 %
Tab.1: Hodnocení připravenosti absolventů středních škol pro studium na VŠ (velmi dobře + spíše dobře, v % odpovědí)

Připravenost absolventů k dalšímu studiu (hodnocení 3 roky od střední školy)
Zpětně (s odstupem 3 let) hodnotí celkovou připravenost k dalšímu studiu na VŠ/VOŠ kladně přibližně tři čtvrtiny absolventů maturitních oborů. [1]
Tab.2: Hodnocení připravenosti pro studium na VŠ – vybrané znalosti a kompetence (velmi dobře + spíše dobře, v % odpovědí)

Žáci maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. L0)
Žáci posledních ročníků maturitních oborů s odborným výcvikem uvádějí horší připravenost pro studium na VŠ/VOŠ než absolventi SOŠ. Velmi dobře se cítí být připraveno jen 6 %, z nich, 61 % je spíše připraveno, třetina (33 %) se necítí být připravena dobře (z toho 7 % hodnotí připravenost pro studium jako velmi špatnou).
Z jakých maturitních oborů s odborným výcvikem jsou žáci (podle svého názoru) pro studium VŠ připraveni nejlépe?
Nejlepší připravenost pro studium na vysoké škole nebo VOŠ
uvádějí žáci elektrotechnických oborech (80 % kladných odpovědí)
s větším odstupem pak žáci strojírenských oborů (64 %).
Připravenost absolventů k dalšímu studiu (hodnocení po 3 letech od střední školy)
Zpětně (s odstupem 3 let) hodnotí celkovou připravenost k dalšímu studiu na VŠ/VOŠ kladně přibližně tři čtvrtiny absolventů maturitních oborů.[2]
Tab. 3: Hodnocení připravenosti pro studium na VŠ – vybrané znalosti a kompetence (velmi dobře + spíše dobře, v % odpovědí)

Jaké znalosti a dovednosti absolventům při přechodu do dalšího studia nejvíce chyběly? (Otevřené odpovědi)
Absolventi středních škol, kteří pokračovali do vysokoškolského studia uváděli celou řadu chybějících znalostí z různých předmětů i klíčových kompetencí které jim při vstupu na vysokou školu chyběly. Identifikované nedostatky závisí ve značné míře jak na konkrétním absolvovaném oboru střední školy, tak i na oboru, na který se přihlásil k VŠ studiu. Nicméně je možné na některá slabá místy výuky ukázat,
Nedostatečná úroveň znalostí matematiky a fyziky ze střední školy
Nedostatečné znalosti z oblasti Informatiky, logické
uvažování a znalost Microsoft Office
Všeobecný rozhled
Komunikační a prezentační dovednosti
Nedostatečná úroveň znalosti cizích jazyků
Znalosti odborných předmětů, zejména v případě pokračování
ve studiu jiného oboru na VŠ