Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání – připravenost pro studium VŠ

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání – připravenost pro studium VŠ

Jaká je připravenost absolventů středních škol ke studiu na VŠ/VOŠ?

    Žáci jsou ve středním odborném vzdělávání s maturitou (kategorie M) připravováni jak pro přímý vstup na trh práce, tak pro pokračování na VŠ nebo VOŠ. V současnosti má většina absolventů maturitních oborů (kategorie M) zájem studovat VŠ nebo VOŠ, přímo na trh práce tak vstupuje kolem 38 % z nich.

    Vyučení jsou připravováni především pro vstup na trh práce a jejich odborná příprava má praktický charakter. Do nástavbového studia vstupuje kolem 5,4 tisíce žáků v denní formě (r. 2016) a 4,4 tisíce žáků studuje v dálkové formě. Studium ovšem kolem 75 % nedokončí úspěšně. Ze skupiny těch, kteří nástavbové studium úspěšně ukončí, pokračuje v terciárním vzdělávání asi 35 %, ovšem vysoké procento (60 %) v terciárním vzdělávání neuspěje. Přes toto vysoké procento neúspěšných je vzhledem k potřebě přístupu ke vzdělávání a částečné sociální podmíněnosti volby učebního oboru důležité zachování průchodnosti vzdělávacího systému. S ohledem na specifika vyučených v terciárním vzdělávání a jejich nižší počet se této skupině v tomto textu dále nevěnujeme.

Připravenost absolventů maturitních oborů (kategorie M) ke studiu na VŠ/VOŠ

    Z absolventů maturitních oborů byly pro studium na VŠ/VOŠ celkově dobře připraveny asi tři čtvrtiny z nich (75 %, z toho 23 % velmi dobře a 52 % spíše dobře). Naopak 17 % bylo připraveno spíše špatně. Jako velmi špatnou ohodnotilo svoji připravenost k vysokoškolskému studiu 7 % dotázaných.

    Nejlépe hodnotili absolventi připravenost v oblasti odborných teoretických znalostí (85 %, z toho 32 % velmi dobře a 53 % spíše dobře).

    Z pohledu požadavků na VŠ/VOŠ absolventi dobře hodnotili získané všeobecné znalosti a rozhled (75 %, z toho 18 % velmi dobře a 57 % spíše dobře).

    Výrazné potíže nečinily absolventům středních odborných škol při vstupu na VŠ/VOŠ ani znalosti ICT (svoji připravenost hodnotily kladně dvě třetiny z nich – 68 %, z toho 21 % jako velmi dobrou).

    Poměrně dobrá byla připravenost v oblasti ekonomických předmětů a práva u těch absolventů, kteří tyto předměty v průběhu studia na VŠ využili (65 % kladné hodnocení, z toho 27 % velmi dobře).

    Mírně slabší je připravenost v oblasti cizího jazyka (59 %, z toho 22 % velmi dobře).

    Nejméně připraveni byli absolventi středních škol v oblasti matematiky, případně fyziky (z pohledu těch, kteří tyto znalosti potřebovali). V těchto předmětech hodnotilo svoji připravenost ze střední školy kladně jen 44 % dotázaných (11 % velmi dobře a 33 % spíše dobře).

Obr. 1: Jak Vás škola připravila vzhledem k požadavkům studia na VŠ/VOŠ? (v % absolventů maturitních oborů kategorie M, kteří uvedli, že uvedené dovednosti při studiu VŠ potřebovali)

Připravenost ke studiu VŠ – vybrané skupiny oborů

    hodnocení je subjektivní a vyjadřuje připravenost ve vztahu k požadavkům určitého vysokoškolského studia, vyšší procentuální hodnocení připravenosti ke studiu tedy neznamená nutně vyšší úroveň vědomostí a znalostí, protože v případě pokračování v humanitním směru studia jsou např. nároky na matematiku nižší, než u technických oborů a podobně.

    Absolventi informatických oborů hodnotí celkovou připravenost pro studium VŠ lehce podprůměrně (67,3 %).  Ke nejslabším oblastem patří znalost cizího jazyka (50,0 %) a všeobecné znalosti a rozhled (68,6 % kladných hodnocení), příliš vysoké není ani hodnocení teoretických odborných znalostí (75,0 %). Většina byla dobře připravena ke studiu na VŠ v oblasti ICT znalostí (81,3 %). Připravenost v oblasti matematiky ke studiu na VŠ hodnotilo kladně 60 % absolventů informatických oborů, což je v porovnání s ostatními skupinami velmi dobré hodnocení.

    Absolventi strojírenských oborů nehodnotí celkovou připravenost pro studium na VŠ příliš pozitivně (57,1 % kladných hodnocení). Kladně hodnotí  především všeobecné znalosti (80,0 %) a teoretické znalosti (86,7 %). Na úrovni průměru je hodnocení znalosti ICT (64,3 %). Připravenost pro studium VŠ v oblasti matematiky hodnotí kladně necelá polovina (46,7 %).

    Ve skupině elektrotechnických oborů je dobře připraveno ke studiu na VŠ 65,8 % absolventů (z těch, kteří na VŠ pokračovali). Většina ve vztahu k požadavkům VŠ studia hodnotila dobře získané odborné teoretické znalosti (84,2 %) i všeobecné znalosti (81,1 %) a poměrně dobře i ICT (75,7 %). Naopak nižší byla připravenost v matematice (40,5 % kladných hodnocení z těch, kteří matematiku na VŠ potřebovali). 

    Ve skupině Doprava a spoje bylo hodnocení celkové připravenosti ke studiu na VŠ velmi nízké, což ovšem může být ovlivněno nižším počten respondentů.

    Ve skupině Zemědělství a lesnictví je celková připravenost ke studiu VŠ dobrá. Slabší jsou ICT dovednosti a znalost matematiky a velmi slabá pak je znalost cizího jazyka. Vzhledem k menšímu vzorku jsou ovšem výsledky spíše orientační.

    Ve skupině Stavebnictví hodnotilo připravenost ke studiu VŠ kladně kolem tří čtvrtin absolventů (74,4 %). Většina byla dobře připravena především v oblasti odborných teoretických znalostí (86,0 %) a v oblasti ICT znalostí (73,7 %). Větší nedostatky ve vztahu k požadavkům VŠ pociťovali absolventi v oblasti všeobecných znalostí  (62,8 %) a znalosti cizího jazyka (45,2 %) a matematiky (48,8 %).

    Většina absolventů ze skupiny Ekonomika a administrativa byla pro další studium na VŠ většinou připravena dobře (83,3% z těch, kteří pokračovali na VŠ). Připravenost z hlediska všeobecných znalostí a rozhledu uvedlo 72,7%, z odbornými teoretickými znalostmi bylo spokojeno 72,7 %. Relativně nižší, ovšem ve srovnání s jinými obory nadprůměrná, byla připravenost v oblasti cizího jazyka (66,7 %). Slabší byly znalosti ICT (62,0 %) a matematiky (38,9 %).

    Ve skupině Gastronomie, hotelnictví a turismus byla celková připravenost ke studiu na VŠ nižší, kladně se vyjádřilo jen 60,0 % z nich. Jako relativně slabší hodnotili absolventi z pohledu dalšího VŠ studia všeobecné znalosti a rozhled (66,7%). Naopak vcelku pozitivní hodnocení odpovídající požadavkům VŠ uváděli v oblasti odborné teoretické znalosti (79,2 %). Nadprůměrné je z hlediska požadavků VŠ hodnocení úrovně cizího jazyka (69,0 %), se znalostí ICT vyjádřilo spokojenost 64,3 % dotázaných a s úrovní matematiky vzhledem k požadavkům na VŠ 44,4 %.

    Absolventi ve skupině Právo, právní a veřejnosprávní činnost jsou s celkovou připraveností ke studiu na VŠ/VOŠ většinou spokojeni (86,2 %). Většina hodnotí kladně všeobecné znalosti a rozhled (82,4 %) a teoretické odborné znalosti (80,6 %) a nadpůrměrné je hodnocení znalosti cizího jazyka (72,1 %). Kolem průměru je hodnocení znalosti ICT (66,7 %). Slabé je hodnocení úrovně matematiky u těch absolventů, kteří matematiku v dalším studiu potřebovali (22,2 %).

    Absolventi ve skupině Pedagogika, učitelství a sociální péče byli celkově spokojeni s připraveností pro studium VŠ (84,2 %), zejména v oblasti odborných teoretických znalostí (92,1 %). Zhruba kolem průměru je hodnocení znalosti cizího jazyka (61,0 %), Nedostatky pociťovali v oblasti všeobecných znalostí (67,5 % spokojených), úrovně ICT (48,6 %) a matematiky (29,2 %).

Tab.1: Hodnocení připravenosti absolventů ke studiu na VŠ – vybrané skupiny oborů stř. vz. s MZ (kategorie M) (v % odpovědí velmi dobře + spíše dobře absolventů, kteří pokračovali na VŠ a uvedné kompetence potřebovali) [1]

Volba oboru na VŠ a důvody změny oborového zaměření studia

Obor zvolený na střední škole je do určité míry určující i pro další vzdělávací dráhu. Např. volba humanitně zaměřeného oboru může ztížit přijetí na VŠ technického směru a naopak. Na druhé straně, přechod na VŠ nebo VOŠ představuje pro absolventy středních škol jednu z příležitostí ke změně profesní dráhy, případně rozšíření „profesního portfolia“ pro uplatnění na trhu práce.

    V rámci vzorku absolventů maturitních oborů (kategorie M) vstoupilo do studia na VŠ nebo VOŠ 66,5 % z nich. Přitom přibližně 42,4 % pokračovalo na VŠ v původním nebo podobném oborovém zaměření.

    Naopak 21,3 % zahájilo studium VŠ/VOŠ v oboru, který s původním oborem na střední škole nesouvisí.

    Okrajově absolventi uváděli jinou odpověď (2,9 %, např. studium více oborů zároveň).

Proč absolventi středních škol s maturitní zkouškou nepokračovali ve stejném nebo podobném oboru na VŠ/VOŠ?

    Důvodem pro volbu jiného oborového zaměření na VŠ nebo VOŠ v porovnání s oborem střední školy byl nejčastěji větší zájem o tento obor (81 %) a snaha rozšířit si vzdělání o další obor (81 %).

    Častou motivací bylo lepší uplatnění jiného oboru studovaného na VŠ/VOŠ na trhu práce (64 %).

    Necelá polovina z těch, kteří začali na VŠ studovat jiné oborové zaměření, uvedla, že si vybrali jiný obor, protože o obor studovaný na střední škole ztratili zájem (47 %).

    28 % uvedlo, že obor studovaný na střední škole je od počátku moc nezajímal.

    Kolem 19 % zahájilo pracovní dráhu v jiném oboru a chce si proto doplnit kvalifikaci.

    Přibližně 16 % uvedlo, že si vybrali jiný obor studia na VŠ, protože obor studovaný na střední škole byl příliš náročný, a 12 % z toho důvodu, že na obor na VŠ nebyli přijati.

    Pro 12 % byla důvodem směřování do jiného oboru na VŠ skutečnost, že se na VŠ podobný obor nevyučuje.

Obr. 2: Proč jste nepokračoval/a na VŠ/VOŠ v původním oborovém zaměření? – střední vzdělání s maturitní zkouškou kategorie M (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně).