„Future jobs“ a „future skills“
Současná šetření predikují významnou změnu potřeb trhu práce už v letech 2025–2030, věnují se především predikci budoucnosti pracovních míst a budoucích dovedností. Nastíněné změny nejsou tak vzdálené jako zásadní. Probíhající průmyslové změny představují výzvu nejen pro vzdělávací systém, ale i pro řadu zaměstnanců, kteří budou do budoucna potřebovat rekvalifikace nebo zvýšení kvalifikace pro nově vznikající pracovní místa. Budoucí dovednosti v sobě nesou důležitou schopnost adaptability na měnící se pracovní prostředí. Jednou ze stěžejních budoucích dovedností je i schopnost aktivního učení, čímž se zvyšuje důležitost rozvoje konceptu celoživotního vzdělávání. Takže střední školou nic nekončí… právě naopak.
Future jobs
Ekonomika a trh práce, nejen v České republice, ale celosvětově, procházejí dynamickým vývojem, který mění potřeby trhu práce vůči žadatelům o zaměstnání, takže i čerstvým absolventům škol. Nastupující čtvrtá průmyslová revoluce (4.0) přináší změny související především se zaváděním nových technologií. Pandemie covidu-19 uspíšila již nastartované změny na pracovním trhu a umocnila rychlost zavádění automatizace, digitalizace a robotizace. Dotační programy a vládní podpora podniků během pandemie umožňovaly fungování některých podniků, a tím i zachování některých pracovních míst, které svou životaschopnost budou muset obhájit i v nových podmínkách průmyslu 4.0.
Nastupující průmyslová revoluce pracuje s předpokladem, že dojde k úbytku pracovních míst především pro méně kvalifikované pracovníky. Nicméně díky rychlému technologickému pokroku bude zánik pracovních míst kompenzován nově vznikajícími pracovními pozicemi a obory. Mezinárodní šetření s názvem The Future of Jobs uvádí, že do roku 2025 bude podíl „nadbytečných“ neboli ohrožených pracovních pozic klesat ze současných 15,4 % na 9 % pracovní síly, přičemž obsazování nově vznikajících pracovních pozic poroste ze 7,8 % na 13,5 %. Podle nastíněného vývoje by tak do roku 2025 mohlo být nahrazeno až 85 milionů pracovních míst v souvislosti s přechodem do nové ekonomické struktury. Na druhou stranu se může objevit až 97 milionů nových pracovních příležitostí přizpůsobených právě průmyslu 4.0. [WEF 2020]. Níže uvedený obrázek jmenovitě zobrazuje nově vznikající pracovní pozice, a naopak ohrožené pracovní pozice, tedy zaměstnance, které bude třeba v rámci nové distribuce práce mezi lidmi, stroji a algoritmy přemístit na jiné pozice.
Obrázek 1 Očekávaná proměna pracovních pozic do roku 2025
Zdroj: WEF, 2020 (prvních deset pracovních pozic)
Mezi budoucí pracovní pozice byly zařazeny ty, po kterých se zvyšuje poptávka, a ty, které jsou spojeny s očekávaným vývojem. Naopak mezi pracovními pozicemi, které budou v budoucnu ohroženy, jsou nejen nízko kvalifikovaná povolání, jako jsou montážní a tovární dělníci, ale i pozice, které jsou nahraditelné automatizací některých procesů, jako jsou administrativní pracovníci, střední management a účetní. Samotná pojmenování povolání jsou v mnoha případech překonána. Názvy pozic se častěji odvozují přímo od kompetence, která je k práci zapotřebí.
Future skills
Rozvoj dovedností je v současnosti považován za klíčový prvek k udržení hospodářského růstu a produktivity, stejně tak jako řešení sociálních a ekonomických problémů. Většina nárůstu zaměstnanosti v posledních letech byla soustředěná buď v povoláních vyžadujících vyšší úroveň kvalifikace, jako je vysokoškolské vzdělání, nebo v méně kvalifikovaných povoláních ve službách, kde je automatizace úkonů obtížná.
Termín future skills neboli „budoucí dovednosti“ je často skloňovaný a představuje schopnost úspěšně jednat a komplexně řešit problém, který nastane v budoucím neznámém kontextu. Mezi dílčími dovednostmi, které jsou z pohledu zaměstnavatelů v současnosti nejvíce žádané, je například analytické myšlení a inovace, aktivní učení, schopnost řešit problémy, kritické myšlení, kreativita, originalita a iniciativa, vedení lidí, schopnost využívání technologií, monitoring a kontrola, technologický design a programování, stresová tolerance, flexibilita a emoční inteligence. Naopak motorické a fyzické schopnosti, jako je obratnost a manuální zručnost, jsou spojeny s povoláními s klesajícím podílem pracovní síly [WEF 2020].
Zvyšování kvalifikace se už netýká pouze individuálních snah zlepšit svou pozici na trhu práce, ale stává se nedílnou součástí profesního života a cenným nástrojem nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Prostřednictvím dalšího vzdělávání se zaměstnanec může adaptovat do nově vznikajících pracovních pozic. Přitom příležitostí, jak zvyšovat svou kvalifikaci, je hned několik. Mimo institucionální vzdělávání můžeme zmínit kurzy, školení, workshopy, networkové akce nebo samotný aktivní zájem o novinky v oboru.
Přijetí automatizace a nových technologií bude transformovat pracovní náplň, pracovní pozice i potřebné dovednosti a přináší spoustu otázek. Odborná i veřejná debata se věnuje především rizikům, která mohou průmyslové změny přinášet. Ačkoli z demografického hlediska je transformace průmyslu spíše příležitostí k udržení hospodářského růstu ve státech ohrožených demografickým stárnutím. Větší ochota společností přijmout rizika plynoucí ze strukturálních změn na trhu práce může přinášet inovace i zlepšení produktivity. České školství by mělo na tyto trendy reagovat odpovídajících způsobem a připravit žáky na měnící se pracovní prostředí.
