Žáci se zdravotním postižením ve středním a vyšším odborném vzdělávání – podle druhu postižení
Informace na této stránce vycházejí z údajů Výkazu o střední škole k 30. 9. 2019 a z Výkazu o vyšší odborné škole k 30. 10. 2019. Popisují strukturu žáků se zdravotním postižením, kteří se vzdělávali na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2019/20, a to zejména podle druhu zdravotního postižení.
Žáci se zdravotním postižením – podle druhu
postižení – celkový pohled
Z hlediska struktury žáků se zdravotním postižením ve
středním vzdělávání k 30. 9. 2019 představují (bez započítání
žáků nižších stupňů gymnázií) nejvýraznější skupiny:
žáci se závažnými vývojovými poruchami učení (48,8 %)
žáci s mentálním postižením (19,3 %)
žáci se souběžným postižením více vadami (10,5 %)
žáci se závažnými vývojovými poruchami chování (6,9 %)
žáci s poruchou autistického spektra (4,3 %)
K početně méně zastoupeným skupinám žáků se zdravotním
postižením patří:
žáci se závažnými vadami řeči (2,3 %)
žáci s tělesným postižením (2,1 %)
žáci se sluchovým postižením (1,8 %)
žáci se zrakovým postižením (1,2 %)
V rámci nižších stupňů víceletých gymnázií jsou
okrajově zastoupeni:
žáci se závažnými vývojovými poruchami učení (2,2 %)
žáci se závažnými vývojovými poruchami chování (0,6 %)
Tab. 1: Struktura žáků se zdravotním postižením ve středním vzdělávání – podle druhu postižení (stav k 30. 9. 2019)
Obr. 1: Struktura žáků se zdravotním postižením ve středním vzdělávání – podle druhu postižení (stav k 30. 9. 2019) se započítáním žáků nižších st. gymnázií
Jak jsou integrováni v běžných nebo
speciálních třídách/školách žáci s jednotlivými druhy zdravotního
postižení?
Podíly žáků s jednotlivými druhy zdravotního postižení, kteří jsou integrováni v běžných nebo speciálních třídách a školách se významně liší podle druhu zdravotního postižení.
Z hlediska druhu zdravotního postižení se ve speciálních třídách celkem (běžných i speciálních škol) vzdělávají zejména:
žáci
s více vadami – celkově je ve speciálních třídách (běžných i
speciálních škol) zařazeno 84 % ze skupiny žáků s více vadami, přitom
ve speciálních školách je 70 % těchto žáků (1843 žáků) a dalších 14 %
žáků s více vadami (374 žáků) se vzdělává ve speciálních třídách běžných
škol. Jen 16 % žáků s tímto druhem postižení je integrováno
v běžných třídách běžných škol.
žáci
s mentálním postižením – přibližně 83 % z nich se vzdělává
ve speciálních třídách, přitom necelá polovina z z nich ve
speciálních školách (48 %) a asi třetina dále ve speciálních třídách
běžných škol (35 %). V běžných třídách běžných škol se tak vzdělávalo
jen kolem 17 % žáků s mentálním postižením.
V běžných
třídách a školách jsou integrováni zejména:
žáci
se sluchovým postižením – poměrně vysoký podíl žáků se sluchovým postižením
je integrován do běžných tříd běžných škol (59 %). Ve speciálních školách se vzdělávala
více než třetina (39 %), přitom ve speciálních třídách běžných škol se tito
žáci vyskytují již jen okrajově (2 % z těchto žáků).
žáci
se zrakovým postižením – na speciálních školách se vzdělává 34 %
z nich, přitom ve speciálních třídách běžných škol je, podobně jako u
skupiny žáků se sluchovým postižením, jejich podíl relativně nízký (3 %). Více
než polovina žáků s tímto druhem postižení je tedy integrována
v běžných třídách běžných škol (63 %).
žáci
s tělesným postižením – více než polovina je integrována
v běžných třídách běžných škol (59 %). Na speciálních školách se vzdělává 35 % z žáků
s tělesným postižením a ve speciálních třídách běžných škol 7 % těchto žáků.
žáci
s poruchami autistického spektra – v běžných třídách běžných škol
jsou integrovány více než dvě třetiny těchto žáků (68 %). Ve speciálních školách
21 % žáků a dalších 11 % je zařazeno ve speciálních třídách běžných škol.
žáci
se závažnými vadami řeči se vzdělávají převážně v běžných třídách
běžných škol (84 %), ve speciálních školách je zařazeno jen 6 % těchto žáků a
dalších 10 % žáků s tímto postižením se vzdělává ve speciálních třídách
běžných škol.
žáci
se závažnými poruchami učení – v naprosté většině se vzdělávají
v běžných třídách běžných škol (96 % z nich, bez nižších st.
víceletých gymnázií) a jen 2 % žáků s tímto druhem postižení je zařazeno ve
speciálních školách a přibližně 2 % ve speciálních třídách běžných škol. Žáci
se závažnými poruchami učení na nižších stupních gymnázií se vzdělávají pouze v běžných
třídách běžných škol.
žáci
se závažnými vývojovými poruchami chování – většina se vzdělává v běžných
třídách běžných škol (81 %). Přitom 10 % žáků s tímto druhem postižení se
vzdělává ve speciálních školách a 9 % ve speciálních třídách běžných škol.
Tab. 2: Počty žáků se zdravotním postižením – podle druhu ZP a formy integrace
Tab. 3: Rozdělení žáků podle druhu ZP – do běžných a speciálních škol/tříd (řádková %) (denní studium)
Žáci se zdravotním postižením – podle druhu
postižení a kategorie vzdělání ve speciálních třídách
Speciální vzdělávání
Žáci se SVP se mohou vzdělávat:
v běžné třídě běžné školy,
ve „speciální třídě“ (třídě zřízené podle § 16 odst. 9 ŠZ) běžné školy,
ve „speciální škole“, tedy škole složené výhradně ze speciálních tříd.
Třídy, oddělení a studijní skupiny jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění (uvedeného v § 16 odst. 9 ŠZ); v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním (uvedeným v § 16 odst. 9 zákona), přičemž jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle § 25). (§ 19, odst. 2 vyhlášky 27). V samostatné třídě tedy převažují žáci s určitým typem znevýhodnění. Pro střední školy, konzervatoře a VOŠ platí, že se zde mohou žáci s různými znevýhodněními uvedenými v § 16 odst. 9 zákona vzdělávat bez omezení. Ovšem ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.
Speciální školy nebo ve školách speciální třídy/oddělení/studijní skupiny mohou být zřízeny výhradně pro žáky podle § 16 odst. 9 ŠZ, tedy pro žáky:
s mentálním postižením
se zrakovým postižením
se sluchovým postižením
s tělesným postižením
se závažnými vývojovými poruchami učení (např. dyslexie, dyskalkulie) nebo chování (např. ADD, ADHD)
se závažnými vadami řeči
se souběžným postižením více vadami
s autismem
Žáci ve speciálních třídách celkem (běžných i speciálních škol) – podle druhu speciálních tříd
Zaměříme-li
se souhrnně na žáky, kteří se vzdělávají ve speciálních
třídách běžných i speciálních škol podle druhu postižení,
pro který je třída zřízena, pak nejvíce žáků se zdravotním postižením se v 1.
ročnících středních škol vzdělávalo:
ve třídách pro žáky s
mentálním postižením (2080 žáků).
Druhou
nejpočetnější kategorii v rámci speciálních tříd celkem tvoří žáci, kteří se
vzdělávají ve třídách pro žáky se souběžným postižením více vadami.
Celkově se jednalo o 909 žáků v 1. ročnících středních škol.
Třetí,
ale již méně početnou skupinu žáků tvoří žáci ve speciálních třídách
pro tělesně postižené (140 žáků).
Relativně
početnější skupinu tvoří také žáci, kteří se vzdělávají ve třídách pro
poruchy autistického spektra (136 žáků).
Méně
žáků je zařazeno ve speciálních třídách běžných i speciálních škol pro žáky se sluchovým postižením
(101 žáků).
Nejméně
početnou skupinou jsou z hlediska druhu speciálních tříd v 1.
ročnících žáci se zrakovým postižením
(89 žáků).
Tab. 4: Počty žáků 1. ročníků – podle druhů speciálních tříd (běžné i speciální školy), (denní studium, bez nástavbového studia)
Zastoupení žáků
v jednotlivých speciálních třídách podle druhu postižení je
z hlediska kategorií vzdělání velmi nerovnoměrné:
Třídy zřízené pro žáky s mentálním postižením
vzdělávali v 1. ročnících žáky v podstatě jen v kategorii učebních
oborů E (66 %; 1364 žáků) a v kategorii C (34 %; 711 žáků).
Třídy pro žáky se sluchovým postižením jsou zřízeny nejčastěji v učebních oborech
kategorie H (41 %; 41 žáků) a v oborech středního vzdělání
s maturitou kategorie M (26 %, 26 žáků).
Třídy pro žáky se zrakovým postižením jsou nejčastěji zřizovány v učebních oborech
v kategorii H (40 %; 36 žáků) a v maturitních oborech kategorie M (37
%; 33 žáků).
Ve třídách pro žáky s tělesným postižením se
žáci vzdělávají nejčastěji v učebních oborech kategorie E (30 %; 42 žáků),
dále v učebních oborech kategorie H (21 %; 29 žáků) a v oborech
středního vzdělání s maturitou kategorie M (19 %; 26 žáků).
Převážná většina žáků, kteří se vzdělávají ve
speciálních třídách určených pro žáky se závažnými vývojovými poruchami
učení a chování se vzdělávají v kategorii učebních oborů E (95 %; 147
žáků). Obecně ovšem platí, že žáci s tímto druhem postižení se vzdělávají
zpravidla v běžných třídách.
Žáci vzdělávající se ve speciálních třídách zřízených
pro žáky se souběžným postižením více vadami se vzdělávají nejčastěji
v kategorii středního vzdělání bez maturity i výučního listu kategorie C
(70 %; 635 žáků) a dále v učebních oborech kategorie E (28 %; 254 žáků).
Ve speciálních třídách pro žáky s autismem se vzdělávají žáci nejčastěji v učebních oborech
kategorie E (60 %; 81 žáků) a v oborech středního vzdělání kategorie C (27
%; 37 žáků).
Tab. 5: Podíly žáků 1. ročníků – podle druhů speciálních tříd (běžné i speciální školy) (denní studium, bez nástavbového studia)
Vyšší odborné školy
Z hlediska druhů zdravotního postižení u žáků studujících na VOŠ tvoří relativně více zastoupené skupiny studenti s tělesným postižením (6 studentů, 31,6 % z žáků se ZP) a studenti se závažnými vývojovými poruchami učení (rovněž 6 studentů, 31,6 %). Dále jsou v jednotkách počtů zastoupeni i studenti s dalšími druhy zdravotního postižení, zejména s těžkým sluchovým a zrakovým postižením (po 2 studentech).
Tab. 6: Počty a podíly studentů se zdravotním postižením na VOŠ celkem – podle druhu zdravotního postižení (denní studium, k 31.10. 2019)