Struktura žáků se zdravotním postižením

Vzdělanostní struktura žáků se zdravotním postižením ve středním a vyšším odborném vzdělávání

    Vzdělanostní struktura žáků se ZP – celkový pohled

Vzdělanostní struktura žáků se ZP je, vzhledem ke skutečnosti, že nejpočetnější skupinu představují žáci s mentálním postižením, vychýlená směrem k nižším úrovním vzdělání. Zaměříme se dále na žáky se ZP, kteří se vzdělávají ve speciálních třídách.

    Celkově se v 1. ročnících ve speciálních třídách běžných i speciálních škol vzdělávalo 3609 žáků.

    Z hlediska celkové populace všech žáků 1. tříd středních škol (běžných i speciálních, včetně intaktní populace) tvořili žáci se ZP 3,4 % žáků.

    V 1. ročníku se k 30. 9. 2019 ve speciálních třídách běžných škol vzdělávalo 1118 žáků, což představovalo zhruba 1,1 % všech žáků 1. ročníků a do speciálních tříd speciálních škol nastoupilo v tomto období 2491 žáků, tedy 2,3 % všech žáků 1. ročníků středních škol.

    Struktura žáků 1. ročníků ve speciálních třídách celkem (běžných i speciálních škol) – podle jednotlivých kategorií vzdělání

    Nadpoloviční většinu (52,8 %) tvoří žáci středního vzdělání kategorie E.

    Více než třetinu (38,7 %) tvoří žáci středního vzdělání kategorie C.

    Ostatní kategorie vzdělání jsou zastoupeny už jen okrajově. Ve speciálních třídách se dále vzdělávalo 3,2 % žáků učebních oborů kategorie H, 1,0 % kategorie J, 0,5 % kategorie K gymnázia, 0,7 % žáků středního vzdělání s MZ a OV kategorie L0 a 3,2 % žáků speciálních tříd tvoří žáci z kategorie středního vzdělání M.

Tab. 1: Podíly všech žáků 1. ročníků v běžných i speciálních třídách a školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019, sloupcová %) [1]

    V jaké formě integrace se vzdělávají žáci jednotlivých kategorií vzdělání?

    Střední vzdělání kategorie C – vzdělávání žáků v kategorii C probíhá pouze v rámci speciálního školství. Z celkového počtu 1395 žáků se 90,4 % žáků kategorie C (1261 žáků) vzdělávalo ve speciálních školách a 9,6 % (134 žáků) tvořili žáci speciálních tříd běžných škol.

    Učební obory kategorie E – z celkového počtu 3998 žáků prvních ročníků se vzdělávala v běžných třídách běžných škol přibližně polovina žáků (52,3 %; 2088 žáků), dále 24,2 % (966 žáků) bylo zařazeno ve speciálních třídách běžných škol a přibližně 23,5 % (938 žáků) pak ve speciálních školách.

    V rámci málo početné kategorie středního vzdělání J, ve které se vzdělávalo v 1. ročnících jen 129 žáků, činil podíl žáků, kteří se souhrnně vzdělávali ve speciálních třídách, 28,7 % (38 žáků) a přitom 23,3 % (30 žáků) bylo zařazeno ve speciálních třídách speciální škol.

    V ostatních kategoriích středního vzdělání se naprostá většina žáků se SVP vzdělává v běžných školách a třídách.

    V kategorii učebních oborů H se z celkového počtu žáků 1. ročníků denního studia (28 936 žáků) ve speciálních třídách vzdělávalo 0,4 % z nich (114 žáků).

    V kategorii středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem L0 byl podíl žáků vzdělávajících se ve speciálních třídách rovněž jen 0,4 % (27 žáků).

    V kategorii středního vzdělání s maturitní zkouškou (M) byl podíl žáků ve speciálních třídách pouze 0,3 % (115 žáků).

Tab. 2: Podíly všech žáků 1. ročníků v běžných i speciálních třídách a školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019, řádková %)[2] 

Obr. 1: Žáci 1. ročníků v běžných i speciálních třídách a školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019, řádková %)

Tab. 3: Počty všech žáků 1. ročníků v běžných i speciálních třídách a školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019)

    Žáci se SVP – podle kategorií vzdělání a druhu speciálních tříd

    Střední vzdělání – kategorie C – žáci středního vzdělání kategorie C se vzdělávají pouze ve speciálních třídách a zpravidla ve speciálních školách.

    Ve speciálních třídách běžných škol se většina vzdělávala ve třídách zřízených pro žáky s mentálním postižením (114 žáků).

    V rámci speciálních škol se žáci kategorie C nejčastěji vzdělávali ve třídách:

o   pro žáky s více vadami (623 žáků);

o   ve třídách pro mentálně postižené žáky (597 žáků);

o   méně často i ve třídách pro žáky s poruchou autistického spektra (29 žáků).

    Učební obory – kategorie E

    Do speciálních tříd běžných škol v 1. ročníku bylo z celkového počtu žáků (4257) zařazeno kolem 23 % žáků z této kategorie vzdělání (966 žáků). Vzdělávali se zejména ve třídách:

o   pro mentálně postižené (705 žáků);

o   okrajově pak ve třídách pro žáky se závažnými vývojovými poruchami (138 žáků);

o   ve třídách pro žáky s autismem (81 žáků).

    Ve speciálních školách se vzdělávalo dalších 22 % žáků kategorie E (938 žáků), kteří byli zařazeni zejména ve třídách:

o   pro žáky s mentálním postižením (659 žáků);

o   pro žáky se souběžným postižením více vadami (212 žáků).

    Učební obory – kategorie H

    Ve speciálních třídách běžných škol se k 30. 9. 2019 v 1. ročnících žáci této kategorie nevzdělávali.

    Procento žáků, kteří se vzdělávali ve speciálních školách, bylo velmi nízké, kolem 0,4 % (114 žáků). Jednalo se o nižší počty žáků zařazených do speciálních tříd pro různé druhy postižení. Nejčastěji ve třídách pro:

o   žáky s postižením zraku (36 žáků)

o   žáky s tělesným postižením (29 žáků)

o   žáky s postižením sluchu (41)

    Střední vzdělání – kategorie J

    Z hlediska celkově početně velmi málo obsazeného středního vzdělání kategorie J (129 žáků v 1. ročnících se ve speciálních třídách běžných škol vzdělávalo 14 žáků.

o   Jednalo se o žáky ve skupině pro sluchové postižení (7 žáků) a tělesné postižení (7 žáků).

    Ve speciálních školách se vzdělávalo 30 žáků, a to zejména ve třídách:

o   pro žáky s tělesným postižením (18 žáků).

    Střední vzdělání s maturitou – kategorie M

    Počet žáků se speciálních třídách běžných i speciálních škol v kategorii M k 30. 9. 2019 byl v 1. ročnících nízký. Ve speciálních třídách běžných škol byli tito žáci vzděláváni ve třídách:

o   pro žáky s autismem (11 žáků).

    Ve speciálních školách se jednalo celkově o 104 žáků, kteří byli zařazeni do tříd pro různé druhy postižení, zejména:

o   se zrakovým postižením (33 žáků)

o   s tělesným postižením (26 žáků)

o   se sluchovým postižením (26 žáků)

o   okrajově s více vadami (13 žáků) a autismem (6 žáků).

    Střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – kategorie L0

    Kategorie středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem je celkově méně početná a počty žáků ve speciální třídách jsou zde nízké. K 30. 9. 2019 se v 1. ročnících vzdělávalo ve speciálních školách pouze 27 žáků (0,4 % ze žáků kategorie L0). Žáci byli zařazeni ve třídě:

o   pro žáky s tělesným postižením (10 žáků)

o   pro žáky s poruchami zraku (11 žáků) a sluchu (6 žáků).

    Gymnázium – kategorie K

    V případě gymnázií jsou evidovány jen jednotky žáků zařazených ve speciálních třídách, a to ve třídách/skupinách pro žáky s postižením sluchu (9 žáků) a zrakovým postižením (8 žáků).

Tab. 4: Počty žáků zařazených do 1. ročníků speciálních škol – podle kategorií vzdělání a zařazení žáků do speciálních tříd podle druhu postižení

Tab. 5: Počty žáků zařazených do 1. ročníků speciálních tříd běžných škol – podle kategorií vzdělání a zařazení žáků do speciálních tříd podle druhu postižení

Obr. 2: Počty žáků zařazených do 1. ročníků speciálních škol – podle kategorií vzdělání a zařazení žáků do speciálních tříd podle druhu postižení

Obr. 3: Počty žáků zařazených do 1. ročníků speciálních škol – podle kategorií vzdělání a zařazení žáků do speciálních tříd podle druhu postižení

    Žáci ve speciálních třídách – podle skupin oborů

   Kategorie C zahrnuje obor Praktická škola. Jde o obory vzdělání pro žáky s těžšími a kombinovanými formami zdravotního postižení. Příprava je neprofesní, zaměřená na poskytování základních dovedností pro život a absolventi získají vysvědčení (ne výuční list). Žáci kategorie C se vzdělávají pouze ve speciálních třídách ve skupině oborů 78 Praktická škola. Celkem se v 1. ročníku vzdělávalo v této skupině oborů 1395 žáků, přitom převážná většina se vzdělávala ve speciální škole (1261) žáků.

Tab. 6: Počet žáků 1. ročníků – kategorie C – běžná a speciální třída a škola (denní studium, k 30. 9. 2019)

    Kategorie J představuje střední odborné (profesní) vzdělání, které je ukončeno závěrečnou zkouškou. Absolventi získají vysvědčení (ne výuční list ani maturitu). Početně je tato kategorie velmi slabá, v 1. ročníku se vzdělávalo jen 129 žáků. Ve speciálních třídách se tito žáci vzdělávali v oboru 63 Obchodní škola (37 žáků).

Tab. 7: Počet žáků 1. ročníků – kategorie J – běžná a speciální třída a škola (denní studium, k 30. 9. 2019)

    Učební obory kategorie E představují odborné (profesní) vzdělání v oborech s nižšími nároky na všeobecnou a odbornou přípravu. Absolventi získají výuční list a jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání. V učebních oborech kategorie E se v 1. ročnících speciálních tříd souhrnně (tedy za běžné i speciální školy) vzdělávalo nejvíce žáků v oborech:

    65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (362 žáků)

    41 Zemědělství a lesnictví (287 žáků)

    29 Potravinářství a potravinářská chemie (254 žáků)

    36 Stavebnictví, geografie a kartografie (218 žáků)

    69 Osobní a provozní služby (167 žáků)

Tab. 8: Počty a podíly žáků 1. ročníků – kategorie E – běžná a speciální třída a škola (denní studium, k 30. 9. 2019)

    Střední odborné vzdělání s výučním listem – kategorie H – představují profesní přípravu v tradičních učebních oborech středních odborných učilišť. Délka vzdělání je tři roky. Absolventi získají výuční list a mohou pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturity. V učebních oborech kategorie H se v daném roce k 30. 9. 2019 v 1. ročnících speciálních tříd vzdělávali žáci pouze v rámci speciálních škol. Relativně větší počet žáků ve speciálních třídách, resp. školách byl ve skupinách:

    69 Osobní a provozní služby (22 žáků)

    66 Obchod (19 žáků)

Tab. 9: Počty a podíly žáků 1. ročníků – kategorie H – běžná a speciální třída a škola (denní studium, k 30. 9. 2019)

    Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou – kategorie M – počty žáků, kteří se vzdělávají ve speciálních třídách v maturitních oborech, jsou nízké. V maturitních oborech středního odborného vzdělání kategorie M se relativně více žáků ve speciálních třídách 1. ročníků vzdělávalo ve skupinách:

63 Ekonomika a administrativa (37 žáků)

75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (32 žáků)

18 Informatické obory (27 žáků)

Tab.10: Počet žáků 1. ročníků – kategorie M – běžná a speciální třída a škola (denní studium, k 30. 9. 2019)

    Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou a OV – kategorie L0 – v maturitních oborech středního odborného vzdělání kategorie L0 se vzdělával v 1. ročnících speciálních tříd jen velmi malý počet žáků, jednalo se především o žáky ve skupinách:

    69 Osobní a provozní služby (11 žáků)

    65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (10 žáků)

    34 Polygrafie (6 žáků)

Tab.11: Počet žáků 1. ročníků – kategorie L0 – běžná a speciální třída a škola (denní studium, k 30. 9. 2019)