Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním a vyšším odborném vzdělávání – struktura podle krajů
Informace vycházejí z údajů Výkazu o střední škole k 30. 9. 2019 a z Výkazu o vyšší odborné škole k 31. 10. 2019. Popisují strukturu žáků se speciálními vzdělávacími potřebam,i a zejména se zdravotním postižením, kteří ve školním roce 2019/2020, a to v podrobném členění podle kategorií vzdělání, skupin oborů a formy integrace v jednotlivých krajích.
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – podle § 16 odst. 1 Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školského zákona se dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření
V rámci skupiny žáků se SVP jsou rozlišovány tyto kategorie žáků podle příčiny jejich speciálních vzdělávacích potřeb:
Žáci se zdravotním postižením (§ 16, odst. 9 ŠZ) – žáci s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, u nichž byly SVP zjištěny na základě speciálně pedagogického, popř. psychologického vyšetření.
Žáci se zdravotním znevýhodněním – žáci, jejichž speciální vzdělávací potřeby vyplývají ze zdravotního znevýhodnění neuvedeného v § 16 odst. 9 ŠZ a kterým jsou poskytována podpůrná opatření.
Žáci s odlišnými kulturními podmínkami – žáci se znevýhodněním v souvislosti s odlišným kulturním prostředím nebo jinými životními podmínkami žáka, které brání v naplnění jeho vzdělávacích možností na rovnoprávném základě s ostatními a kterým jsou rovněž poskytována podpůrná opatření. Žáky, jejichž znevýhodnění souvisí s odlišným kulturním prostředím nebo jinými životními podmínkami a kterým jsou rovněž poskytována podpůrná opatření, můžeme rozčlenit do tří skupin:
1/ Žáci, jejichž SVP vyplývají zejména z odlišného kulturního prostřední v rodině žáka, malé znalosti kultury české společnosti, omezené znalosti vyučovacího jazyka, včetně využívání jiného než vyučovaného jazyka v rodině.
2/ Žáci, jejichž SVP vyplývají z jiných životních podmínek žáka, obvykle se jedná o dlouhodobě se vyskytující životní okolnosti, např. sociální vyloučení, výrazná chudoba.
3/ Žáci, jejichž SVP vyplývá z kombinace více faktorů, např. příslušníci etnických menšin, kteří doma nehovoří česky, platí zde odlišná kulturní pravidla, sociální vyloučení.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
V rámci celé ČR bylo k 30. 9. 2019 na střednách školách evidováno 29 320 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, z toho:
85 %
(25 052) tvořili žáci se zdravotním postižením
17 %
( 4956) žáci s jiným zdravotním znevýhodněním
7 %
(1965) žáci, kteří mají speciální vzdělávací potřeby vyplývající z odlišných
kulturních a životních podmínek konkrétně z důvodu:
kulturních
podmínek (1 %, 416)
životních
podmínek (4 %, 1188)
kombinované
dův. (1 %, 361)
Největší
počet žáků se SVP na středních školách byl evidován v hl. m. Praze
(3859 žáků). Na druhém místě byl Jihomoravský kraj s 3840 žáky a na
třetím místě Moravskoslezský kraj s 3579 žáky. Dále mezi kraje
s vyššími absolutními počty žáků se SVP patří kraje Středočeský
(2900 žáků), Olomoucký (2365 žáků) a Ústecký (2324 žáků).
Naopak
ke krajům, kde jsou absolutní počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
na středních školách z hlediska absolutních čísel nízké, patří kraje Jihočeský
(947 žáků), Liberecký (886 žáků) a Karlovarský (862 žáků).
Z
hlediska složení skupiny žáků se SVP jsou více zastoupeni žáci, jejichž speciální
vzdělávací potřeby vyplývají z jiného zdravotního znevýhodnění (kolem 23 %–25 %
oproti 16,9 % v průměru) v krajích Karlovarském, Ústeckém a
Libereckém.
Nadprůměrné
zastoupení žáků, jejichž SVP vyplývají s odlišného životního nebo kulturního
zázemí najdeme v Karlovarském (16 % ze skupiny žáků se SVP), Středočeském
(13 % ze skupiny žáků se SVP) a Ústeckém kraji (11 % ze
žáků se SVP).
Žáci,
jejichž SVP vyplývají z odlišných životních podmínek, jinými slovy především z důvodu
chudoby nebo sociálního vyloučení, jsou nadprůměrně zastoupeni v Karlovarském
(13 %) a Ústeckém kraji (8 %).
Tab.1: Počty žáků se SVP dle stavu k 30. 9. 2019 běžné i speciální školy (včetně speciálních tříd běžných škol) – podle krajů
Tab. 2: Podíly žáků se SVP dle stavu k 30. 9. 2019 – běžné i speciální školy (včetně speciálních tříd běžných škol) – podle krajů
Žáci se ZP podle krajů a druhu postižení
Významné rozdíly mezi jednotlivými kraji se ukazují i z pohledu zastoupení žáků se zdravotním postižením podle jednotlivých druhů zdravotního postižení.
Zaměříme-li
se nejdříve na zastoupení žáků s určitým druhem zdravotního postižení v jednotlivých
krajích, pak žáci s mentálním postižením tvoří jednu z
nejpočetnějších skupin; celkem se na středních školách (speciálních i běžných)
vzdělávalo k 30. 9. 2019 přibližně 4,8 tisíce žáků s mentálním postižením. Žáci
s mentálním postižením se v rámci středních škol nejčastěji vzdělávali v
Moravskoslezském kraji (16 % z žáků s mentálním postižením; 776 žáků), dále se
značná část těchto žáků vzdělávala ve Středočeském kraji (12 %; 564 žáků)
a v Olomouckém kraji (11 %; 545 žáků).
Žáci
se sluchovým postižením, které je celkově méně častým postižením (celkem
448 žáků), byli zastoupeni nejčastěji na středních školách v hl. m. Praze (22 %
žáků s tímto druhem postižení; 99 žáků), dále ve Zlínském kraji (13 %; 58
žáků) a asi desetina žáků se sluchovým postižením navštěvovala střední školy v
Jihomoravském kraji (11 %; 48 žáků).
Asi
třetina žáků se zrakovým postižením (z celkového počtu 299 žáků) se
vzdělávala na středních školách v hl. m. Praze (31 % z žáků se zrakovým
postižením; 92 žáků) a pětina v Jihomoravském kraji (21 %; 63 žáků).
Téměř
třetina žáků se závažnými vadami řeči (z celkového počtu 587) se
vzdělávala v Moravskoslezském kraji (32 %; 185 žáků) a vyšší
zastoupení měli žáci se závažnými vadami řeči i v Ústeckém kraji (17 %; 99
žáků).
Ze
skupiny žáků s tělesným postižením (534 žáků celkem) bylo nejvíce těchto
žáků evidováno v Jihomoravském kraji (22 %; 120 žáků) a v Moravskoslezském
kraji (21 %; 114 žáků).
Žáci
s více vadami (2632 celkem) jsou v rámci středních škol evidováni
nejčastěji v hl. m. Praze, kde se jich vzdělává asi pětina (21 %; 540
žáků), s odstupem pak ve Středočeském kraji (13 %; 343) a v Olomouckém
kraji (11 %; 291).
Žáci
se závažnými vývojovými poruchami učení (bez nižších stupňů gymnázií), kteří
tvoří nejpočetnější skupinu (12 231 žáků celkem), jsou nejvíce zastoupeni v
Jihomoravském kraji (14 %; 1740) a v hl. m. Praze (14 %; 1688).
Žáci
se závažnými vývojovými poruchami chování (1736 celkem, bez nižších stupňů
gymnázií, ) jsou nejpočetně zastoupeni na středních školách ve Středočeském
kraji (15 %; 258 žáků), v Jihomoravském kraji (13 %; 231 žáků) a v
Moravskoslezském kraji (13 %; 228 žáků).
Téměř
čtvrtina žáků s poruchami autistického spektra (1079 celkem) se
vzdělávala v Moravskoslezském kraji (24 %; 256 žáků) a větší
zastoupení měli i v Jihomoravském kraji (18 %; 194 žáků).
Žáky
se závažnými vývojovými poruchami učení v nižších stupních gymnázia najdeme
nejvíce v hl. m. Praze (16 % z nich; 86 žáků) a v Jihomoravském kraji (16 %
z nich; 85 žáků).
Tab. 3: Počet žáků se ZP – podle druhu ZP a krajů (speciální i běžné školy)
Tab. 4: Žáci se ZP – podle druhu ZP a krajů (speciální i běžné školy, v %)
Zaměříme-li
se na kraje s největším počtem žáků se zdravotním postižením, pak:
Hl.
m. Praha má ve srovnání s ostatními kraji nejvíce žáků se zdravotním
postižením a vzdělávalo se zde k 30. 9. 2019 13 % z
celkového počtu žáků se zdravotním postižením na středních školách (3350 žáků).
Z hlediska jednotlivých druhů postižení se v hl. m. Praze vzdělával zejména vysoký
podíl ze skupiny žáků se sluchovým postižením (22 % z žáků s tímto
postižením), dále 21 % žáků s více vadami a téměř třetina ze všech žáků
se zrakovým postižením na středních školách (31 %).
Jihomoravský
kraj – zde se vzdělávalo 13 % ze žáků se ZP na středních
školách v ČR (3174 žáků). V tomto kraji je vysoká koncentrace zejména žáků
se zrakovým postižením (21 % s tímto druhem postižení) a žáků s
tělesným postižením (22 %). Dále navštěvuje střední školy v tomto
kraji 18 % ze všech žáků středních škol, u nichž byla zjištěna porucha
autistického spektra.
Moravskoslezský
kraj (3004; 12 % všech zdravotně postižených žáků na středních
školách) – v tomto kraji jsou vysoce zastoupeni žáci se závažnými poruchami
řeči, kdy se zde vzdělává skoro třetina z nich (32 %), dále je pak na
středních školách v tomto kraji asi čtvrtina ze všech žáků s poruchami
autistického spektra (24 %) a více než pětina všech žáků s tělesným
postižením (21 %).
Žáci se ZP podle krajů a způsobu integrace
Z
hlediska počtu žáků se zdravotním postižením se nejvíce žáků se zdravotním
postižením vzdělává v hl. m. Praze (3350 žáků), dále v Jihomoravském kraji
(3174 žáků) a v Moravskoslezském kraji (3004 žáků). Tyto kraje
zároveň patří i k těm, kde je v absolutních číslech poměrně vysoký počet
žáků se zdravotním postižením ve speciálních školách i speciálních třídách
běžných škol.
Zaměříme-li
se na srovnání krajů z hlediska podílu žáků se zdravotním postižením
vzdělávajících se v rámci speciálního školství, pak nízký podíl žáků se
zdravotním postižením vzdělávajících se ve speciálním školství najdeme v Plzeňském
kraji (15 % ve speciálních školách), v Kraji Vysočina (20 %, z toho 11 %
ve speciálních školách a 9 % ve speciálních třídách běžných škol) a v Karlovarském
kraji (19 %, z toho 18 % ve speciálních školách a 1 % ve
speciálních třídách běžných škol).
Naopak
nejvyšší podíly žáků se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve speciálních
školách jsou v Libereckém kraji (39 %), v hl. m. Praze (34 %, a dále
6 % ve speciálních třídách běžných škol) a v Olomouckém kraji (36 %
ve speciálních školách a 6 % ve speciálních třídách běžných škol).
Tab. 5: Počty žáků se zdravotním postižením – podle způsobu integrace – v rozdělení podle krajů
Obr. 1: Žáci se zdravotním postižením na středních školách – podle způsobu integrace – v rozdělení podle krajů (denní studium)
