Struktura žáků se ZP – podle formy integrace

Žáci se zdravotním postižením v 1. ročnících středního a vyššího odborného vzdělání – podle formy integrace

Integrace žáků se ZP na středních školách celkem

   Běžné školy – na běžných (středních) školách se k 30. 9. 2019 vzdělávalo 19 704 žáků se zdravotním postižením, což činí 79 % žáků se zdravotním postižením.

   z toho 17 056 žáků (68 %) bylo zařazeno v běžných třídách běžných škol;

   a 2648 žáků (11 %) se vzdělávalo ve speciálních třídách běžných škol.

   Speciální školy – přibližně asi pětina žáků se zdravotním postižením na středních školách se vzdělávala ve speciálních školách složených pouze ze speciálních tříd (5348 žáků, tedy 21 % z žáků se zdravotním postižením).

Obr. 1: Žáci se zdravotním postižením – v denním studiu středních škol – podle způsobu integrace (k 30. 9. 2019)

Integrace žáků se ZP na středních školách celkem – vývoj v posledních letech

Běžné školy celkem:

   Počet žáků se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v běžných středních školách se zvyšuje (za posledních pět let o 5785 žáků).

   Podíl žáků se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v běžných středních školách, se rovněž zvyšuje (za posledních pět let ze 69 % na 79 %).

Běžné třídy a speciální třídy běžných škol

   V rámci běžných škol se zvýšil počet žáků se ZP, kteří se vzdělávají v běžných třídách (za posledních pět let o 7551 žáků), naopak klesá počet žáků ve speciálních třídách běžných škol (o 1766 žáků). Podobně podíl žáků se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v běžných třídách běžných škol narostl za posledních pět let ze 47 % na 68 %, tj. o 21 procentních bodů (p. b.), naopak podíl žáků vzdělávajících se ve speciálních třídách běžných škol klesl zhruba z 22 % na 11 %, tedy asi o 11 p. b. za pět let.

Speciální školy

   Podíl a počet žáků se ZP, kteří se vzdělávají ve speciálních školách, klesá, ale mírně (o 779 žáků, z 31 % na 21 %).

K těmto přesunům v podílech žáků, kteří se vzdělávají v běžných třídách a školách, dochází zčásti v důsledku nárůstu počtů žáků, u nichž je evidováno zdravotní postižení a kteří se vzdělávají v běžných třídách běžných škol. Zejména se jedná o razantní nárůst žáků se závažnými vývojovými vadami učení, případně chování.

Tab. 1: Vývoj počtu žáků se ZP na středních školách – podle formy integrace (denní studium, k 30. 9. 2019)

Tab. 2: Vývoj podílů žáků se ZP na středních školách – podle formy integrace (denní studium, k 30. 9. 2019)[1]

Žáci se ZP – podle formy integrace a druhu postižení

Převažující formy integrace se výrazně liší i podle jednotlivých druhů zdravotního postižení.

Běžné školy

   V běžných třídách běžných škol se vzdělávali nejčastěji:

   žáci se závažnými vývojovými poruchami učení, kteří tvořili zcela dominantní skupinu – 68,9 % žáků se ZP integrovaných v běžných třídách (11 752 žáků);

   žáci se závažnými vývojovými poruchami chování (8,2 % z žáků se ZP v běžných třídách; 1401 žáků).

   Méně často:

   žáci s mentálním postižením tvoří 4,8 % žáků (820 žáků)

   žáci s poruchou autistického spektra 4,3 % (730 žáků)

   žáci se závažnými vadami řeči 2,9 % (494 žáků)

   žáci s tělesným postižením 1,8 % (313 žáků)

   žáci se sluchovým postižením 1,6 % (266 žáků)

   žáci se zrakovým postižením 1,1 % (188 žáků)

   Ve speciálních třídách běžných škol byli nejvýraznější skupinou:

   žáci s mentálním postižením (63,1 % z žáků se ZP ve speciálních třídách běžných škol; 1671 žáků);

   relativně významnější skupinu představovali žáci s více vadami (14,1 % z žáků se ZP ve speciálních třídách běžných škol; 374 žáků);

   a s odstupem i žáci se závažnými vývojovými poruchami chování (5,9 % v rámci speciálních tříd běžných škol; 156).

Speciální školy (tvořené pouze speciálními třídami)

   Ve speciálních školách jsou dominantní dvě skupiny:

   žáci s mentálním postižením (43,7 % z žáků speciálních škol; 2338 žáků);

   žáci s více vadami (34,5 % z žáků speciálních škol; 1843 žáků).

   V podstatně menší míře jsou dále zastoupeni žáci se závažnými vývojovými poruchami učení (4,8 %; 259 žáků), žáci s poruchami autistického spektra (4,3 %; 230 žáků), žáci s tělesným postižením (3,5 %; 185 žáků), žáci se závažnými vývojovými poruchami chování (3,3 %; 179 žáků), žáci se sluchovým postižením (3,3 %; 174 žáků) a žáci se zrakovým postižením (1,9 %; 103 žáků).

Tab. 3: Počty žáků se zdravotním postižením – podle druhu ZP a formy integrace (denní studium, k 30. 9. 2019)[2]

Tab. 4: Rozdělení žáků v běžných a speciálních školách/třídách – podle druhu ZP (denní studium, k 30. 9. 2019, sloupcová %)

   Rozdělení žáků podle druhu ZP – do běžných a speciálních škol/tříd

   Žáci s více vadami – 70 % z nich se vzdělávalo ve speciálních školách a 14,2 % žáků je dále ve speciálních třídách běžných škol. Celkově je tedy ve speciálních třídách (běžných i speciálních škol) zařazeno 84,2 % ze skupiny žáků s více vadami a jen 15,8 % žáků s tímto druhem postižení je integrováno v běžných třídách běžných škol.

   Žáci s mentálním postižením – přibližně polovina se vzdělávalo ve speciálních školách (48,4 %) a více než třetina ve speciálních třídách běžných škol (34,6 %). V běžných třídách běžných škol se tak vzdělávalo jen kolem 17,0 % žáků s mentálním postižením.

   Žáci se sluchovým postižením – ve speciálních školách se vzdělávalo 38,8 % z nich, přitom ve speciálních třídách běžných škol se tito žáci vyskytují již jen okrajově (1,8 % z těchto žáků). Poměrně vysoký podíl žáků se sluchovým postižením byl tedy integrován do běžných tříd běžných škol (59,4 %).

   Žáci se zrakovým postižením – přibližně třetina z nich se vzdělávalo (34,4 %) ve speciálních školách, přitom ve speciálních třídách běžných škol je jejich podíl nízký (2,7 %). Více než polovina žáků s tímto druhem postižení je tedy integrována v běžných třídách běžných škol (62,9 %).

   Žáci s tělesným postižením – ve speciálních školách se vzdělávalo 34,6 % a 6,7 % pak ve speciálních třídách běžných škol. Více než polovina těchto žáků je tedy integrována v běžných třídách běžných škol (58,6 %).

   Žáci s poruchami autistického spektra – ve speciálních školách je 21,3 % těchto žáků a dalších 11,0 % je zařazeno ve speciálních třídách běžných škol. V běžných třídách běžných škol jsou tedy integrovány více než dvě třetiny těchto žáků (67,7 %).

   Žáci se závažnými vadami řeči se vzdělávají převážně v běžných třídách běžných škol (84,2 %), ve speciálních školách je zařazeno jen 6,3 % těchto žáků a dalších 9,5 % žáků s tímto postižením se vzdělávalo ve speciálních třídách běžných škol.

   Žáci se závažnými vývojovými poruchami učení se v naprosté většině vzdělávají v běžných třídách běžných škol (96,1 % z nich), jen 2,1 % žáků s tímto druhem postižení je ve speciálních školách a 1,8 % ve speciálních třídách běžných škol. Žáci se závažnými poruchami učení na nižších stupních gymnázií se vzdělávají v běžných třídách běžných škol.

   V případě závažných vývojových poruch chování je podíl žáků integrovaných v běžných třídách 80,7 %. Přitom 10,3 % žáků s tímto druhem postižení se vzdělávalo ve speciálních školách a 9,0 % ve speciálních třídách běžných škol. Žáci se závažnými vývojovými poruchami chování, kteří jsou na nižších stupních gymnázií, se vzdělávají v běžných třídách běžných škol.

Tab. 5: Rozdělení žáků podle druhu ZP – do běžných a speciálních škol/tříd (denní studium, řádková %)

Integrace žáků se ZP – podle kategorií vzdělání

Celkově se v 1. ročnících ve speciálních třídách běžných i speciálních škol vzdělávalo zhruba 3 609 žáků. Z celkového počtu všech žáků 1. tříd středních škol (běžných i speciálních škol, včetně intaktní populace) se jednalo o 3,4 % všech žáků. Ve speciálních třídách běžných škol se vzdělávalo 1118 žáků se ZP, což představovalo zhruba 1,1 % všech žáků 1. ročníků a do speciálních tříd speciálních škol nastoupilo v tomto období 2491 žáků se ZP, tedy 2,3 % všech žáků 1. ročníků středních škol.

   V nižších kategoriích vzdělání, v nichž se vzdělávají zejména žáci s mentálním postižením nebo žáci s více vadami, převažuje vzdělávání ve speciálních třídách.

   Žáci středního vzdělání kategorie C se prakticky všichni vzdělávali ve speciálních třídách, z toho 90,4 % žáků středního vzdělání kategorie C se vzdělávalo ve speciálních školách a 9,6 % tvořili žáci speciálních tříd běžných škol.

   Z učebních oborů kategorie E se vzdělávala v běžných třídách běžných škol přibližně polovina žáků (52,3 %), dále 24,2 % bylo zařazeno ve speciálních třídách běžných škol a přibližně 23,5 % pak ve speciálních školách.

   V rámci málo početné kategorie středního vzdělání J činil podíl žáků, kteří byli zařazeni ve speciálních třídách speciální škol 23,3 %.

   V ostatních kategoriích středního vzdělání se naprostá většina žáků se SVP vzdělávala v běžných školách a třídách.

Obr. 2: Žáci 1. ročníků v běžných i školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019)

Tab. 6: Počty všech žáků 1. ročníků v běžných i školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019)[3]

Tab. 7: Podíly všech žáků 1. ročníků v běžných i školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019, řádková %)

   Opačný pohled ukazuje Tab. 8. Speciální třídy běžných škol jsou dominantně tvořeny učebními obory kategorie E (86,4 %). V rámci speciálních škol se vzdělávají především žáci v kategorii středního vzdělání C (50,6 %) a kategorie E (37,7 %).

Tab.8: Podíly všech žáků 1. ročníků v běžných i školách v denním studiu – podle kategorií vzdělání (k 30. 9. 2019) (sloupcová %)

Žáci se ZP na VOŠ

Vyšší odborné školy, které odpovídají terciární úrovni, a platí to i pro konzervatoře, mohou též být samostatně zřízeny pro žáky/studenty se zdravotním postižením, v praxi takové školy však neexistují a studenti se zdravotním postižením se vzdělávají výhradně v běžných školách.